ORLICK HORY A PODORLICKO 22/1-2: 5166 (2015) 2016 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475-0640, ISBN 978-80-86076-80-5
OBVINN M TAK POVST JAKO SKUTEN NE-PTEL LIDOV-DEMOKRATICKHO ZZEN1/
Ppad odprc komunistickho reimu Anny a Josefa epelovch
THE DEFENDANT IS KNOWN AS AN INDISPUTABLE ENEMY OF THE CZECHOSLOVAK POPULAR
DEMOCRATIC RGIMECase of Resistance of Anna and Josef epel to the Communist rgime
Markta Brtov
Filozofick fakulta, Univerzita Palackho v Olomouci/Ministerstvo obrany esk republiky, email: [email protected]
Abstract: Forced collectivization, whereby the property of private farmers was after Februa-ry 1948 forcefully transferred into the Uniform Agricultural Cooperatives (JZD), changed and forever impacted lives of thousands, including Josef and Anna epel. Until then, the married couple had lived contentedly at their homestead and farmed successfully their ex-tensive estate in the district of Rychnov nad Knnou. Between 1949 and 1956, the epels were for their disapproval of the communist politics repeatedly bullied and faced criminal penalty. Still, they resisted the pressure to surrender their assets voluntarily. By their cou-rageous stance that spread among other farmers in the district, they inhibited establishment of the JZD in the municipality of Slemeno. It was only in April 1956 that they were finally forced to transfer their patrimony to state and the year after expelled from the village. In-corporating their homestead and lands as a final point, the local authorities proceed to set up the agricultural cooperative. Despite facing various wrong from the state, the epels had not reconciled with the fact and in the following years attempted recurrently to invalidate the transfer of their holdings. They achieved their assets recovery only in the 1990s. In 2014, the epels were in accordance with Act of 2011 no. 262 acknowledged by the Ministry of De-fense as participants of the resistance to Communism.
Keywords: collectivization, farmers, State Security, resistance to Communism, population transfer, persecution
VOD
Anna a Josef epelovi vstoupili do svazku manelskho jet za vlky dne 18. erv-na 1944, svatebn obad se za asti poetnho pbuzenstva odehrl v Rychnov nad Knnou. Oba pochzeli z nedalekho okol, Anna epelov (* 1924, rozen Veverko-v) se narodila ve Slemen, roditm Josefa epely (*1912, 1983) byla obec Podbez.
Krtce po satku pevzali novomanel od rodi nevsty rodinnou zemdl-skou usedlost nazvanou Rychnovsk nebo tak Jedlinsk Lhotka. Statek, k nmu pinleelo vce ne dvacet hektar zemdlsk pdy, stl na samot, zhruba 2 km 1/ Archiv rodiny epelovch, Rozsudek Lidovho soudu v Rychnov nad Knnou, sp. zn. T 231/53,
12. 10. 1953, s. 4.
mailto:[email protected]
ORLICK HORY A PODORLICKO 22/1-2: 5166 (2015)
52
od vesnice Slemeno. Mlad manel zaali sven majetek spolu s rodii Anny e-pelov, kte zde zstali na vejminku, obhospodaovat. Hospodstv talo nkolik destek kus dobytka a dva pry kon a asem se jim je dailo spn modernizovat. Rodinn statek s polnostmi by pod rukama ikovnch hospod vzkvtal i dl, ne-bt hlubokch politickch a spoleenskch zmn, kter byly po vtzstv komunist v noru 1948 postupn v eskoslovensku zavdny.
KOLEKTIVIZACE A ODPOR PROTI N
Pod termnem kolektivizace se rozum a bn oznauje dn na venkov v obdo-b od konce 40. do prvn poloviny 60. let minulho stolet.2/ Jednalo se o destruktiv-n proces, kter vrazn zashl do osobnho i profesnho ivota stovek a tisc lid v eskoslovenskch vesnicch.3/ Pes opakovan liv tvrzen pedstavitel Komuni-stick strany eskoslovenska (KS) v letech 19451948, e komunist se soukromho zemdlstv nedotkli a nedotknou, motivovan snahou zskat volebn hlasy poetnch obyvatel venkova, smovala od nora 1948 vldnouc strana v oblasti zemdl-sk politiky k vytyenmu cli zruen soukromho vlastnictv pdy.4/ K tomuto zmru mla komunistm poslouit cel ada zkonodrnch prav i mimoprvn represivn metody. Selsk vrstva byla vystavena mnostv administrativnch opaten, kter ztovala existenn situaci jejch pslunk. Mezi jinmi se jednalo nap-klad o kategorick zkaz finannch pjek, vylouen ze lechtitelskch program, neposkytovn lstk na zkladn suroviny i potraviny a dokonce i znevhodnn v pstupu ke zdravotn pi. Sedlci byli zateni zvenmi danmi, nucen se od nich vykupovaly mechanizan prostedky, kter jim byly zase zptn zapjovny, ovem za penitou platu a to nejen dr ne ji existujcm zemdlskm dru-stvm, ale tak a po nich.5/ Podle sovtskho vzoru byl zaveden systm totlnho vkupu, kdy nastaven povinnch, v podstat nesplnitelnch dodvek, mlo sedlky pinutit k dobrovolnmu vstoupen do zakldanch jednotnch zemdlskch drustev (JZD). lenov vesnickch stranickch orgn mli volnou ruku v tvrdm postupu pi vymhn dodvek, mohli napklad provdt domovn prohldky, ud-lit finann pokutu apod.
2/ Srov. nap. NEDVDICK, Kamil: Role prva v procesu likvidace selskho stavu, In: ROKOVSK, Ja-roslav SVOBODA, Libor (ed.): Kolektivizace v eskoslovensku, STR, Praha 2013, s. 16. Tamt, BUREOV, Jana: Problematika vzkumu djin kolektivizace v eskoslovensku a esk republice, s. 24.
3/ Obecn k tmatu viz tak JECH, Karel: Kolektivizace a vyhnn sedlk z pdy. Vyehrad, Praha 2008. BLAEK, Petr JECH, Karel KUBLEK, Michal: Akce K. Vyhnn sedlk a jejich rodin z usedlost v padestch letech. Studie, seznamy a dokumenty. Pulchra esk zemdlsk univerzita v Praze, Praha 2010. Viz tak RIKA, Daniel ZVINA, Pavel: Kolektivizace. Dostupn on-line: http://www.totalita.cz/vysvetlivky/kolektivizace.php (citovno k 24. 10. 2015). Dl sondy do jednotlivch re-gion viz nap.: RIKA, Miroslav: Vyhnanci. Akce Kulak. Zloin proti lidskosti. Miroslav Rika, Havlkv Brod 2008. URBAN, Ji: Venkov pod kolektivizan knutou: okolnosti exemplrnho kulackho procesu. Vyehrad, Praha 2010.
4/ NEDVDICK, Kamil: Role prva v procesu likvidace selskho stavu, In: ROKOVSK, Jaroslav SVOBO-DA, Libor (ed.): Kolektivizace v eskoslovensku, s. 10.
5/ Tamt, s. 14.
BRTOV m.: OBVINN m TAK POVST JAKO SKuTeN NePTeL LIDOV-DemOKRATICKHO zzeN
53
Pes postupn zavdn a iroce uplatovan diskriminan nazen existovala nemal skupina selskch rodin, kter se snaily v zjmu zachovn svch tradic i sou-kromho vlastnictv majetku ntlaku vzdorovat. Komunist proto pistoupili k dal fzi teroru a formou tvrd, politicky motivovan trestn represe zahjili cestu k to-tln likvidaci selskho stavu jako sociln vrstvy. Sedlci byli obviovni a souzeni za trestn iny sabote, ohroen zsobovn, pokozovn a rozkrdn nrodnho majetku i neplnn hospodskho plnu. Soudy, pracujc na zakzku KS, tm ve vech ppadech ukldaly jako vedlej tresty k trestm odnt svobody propadnut vekerho jmn. V kvtnu 1951 byl stednm vborem KS (V KS) schvlen jednoznan protistavn dokument, na jeho zklad pak probhalo vysthovn sel-skch rodin do jinho, sttem pikzanho msta. Pobyt v dvj, asto destky let obvan pvodn vesnici, byl pod hrozbou pokuty a trestnho postihu zakzn.6/
Nkolikalet taen komunist proti selskmu stavu bylo od potku provzeno masivn propagandistickou kampan za elem vzbudit v irok veejnosti pedsta-vu, e sedlci jsou kriminlnci a zlodji. Zvolen, oficiln prosazovan a posl-ze vit termny kulak a vesnick boh mly v obyvatelstvu vyvolvat negativn emoce a usnadnit pijet perzekuce selskho stavu.7/ Za vechny agitan hesla oci-tujme alespo jedno, kter se objevilo v oficilnm prohlen komunistick strany ke kolektivizaci z ervna 1952: Vesnick boh se sna kodit vemi prostedky, sabotuje a rozvrac, nett se ani hstv a vrady.8/
BOJ O SOCIALIZACI VESNICE9/
Proces kolektivizace se nevyhnul ani okresu Rychnov nad Knnou a postupn zashl a navdy poznamenal osudy zde hospodacch selskch rodin, vetn e-pelovch. Pro znanou zemdlskou vmru i poet hospodskch zvat patili k nejvtm sedlkm v okol a pochopiteln tak byli trnem v oku tamnch komuni-stickch funkcion. S kolektivizac navc pke nesouhlasili a svmi nzory se ani jeden z nich netajil. Zcela ve shod s celosttn prosazovanou politikou komunis-tick strany tak i pro n zanala doba teroru.
Pro rok 1949 jim byla mstnmi stranickmi orgny pedepsna znan vysok do-dvka mlka a msla, ale aby jej splnn bylo jet vce zteno, z nazen rychnov-skho ONV byli oderpni tyi zamstnanci statku, kte do t doby v hospodstv
6/ Srov. tamt, s. 1516. 7/ Slovo kulak bylo eskoslovenskmi komunisty pevzato z rutiny a pouvno pro oznaen samo-
statnch zemdlc s vmrou nad 15 ha pozemk. Stejn jako vesnick boh se i termn ku-lak zaal uvat v politick rovin zhruba od podzimu roku 1948, aby se oba na dlouhou adu let staly soust politickch projev, stranickch a sttnbezpenostnch smrnic, hlen, soudnch rozsudk apod. Reimu poplatn propaganda a publicistika a rovn poklesl normalizan histo-riografie pouvaly tyto pojmy jako hanliv oznaen pro diskriminovan pslunky selskho stavu a do konce 80. let. Srov. (-), Pojem Kulak a Vesnick boh. Dostupn on-line: http://www.ustrcr.cz/cs/pojem-kulak-a-vesnicky-bohac (citovno k 24. 10. 2015).
8/ KAPLAN, Karel: Nekrvav revoluce, Sixty-Eight Publishers, Toronto 1985, s. 109.9/ Sttn okresn archiv v Rychnov nad Knnou (dle jen SOkA Rychnov nad Knnou), fond (dle
jen f.) Mstn nrodn vbor (MNV) Slemeno, inventrn slo (dle jen i. .) 42/1, karton (dle jen k.) 49, Pamtn kniha, Zpis, prosinec 1952, s. 5.
http://www.ustrcr.cz/cs/pojem-kulak-a-vesnicky-bohachttp://www.ustrcr.cz/cs/pojem-kulak-a-vesnicky-bohac
ORLICK HORY A PODORLICKO 22/1-2: 5166 (2015)
54
vypomhali.10/ Po tomto zsahu komunistickch ad zstali manel epelovi, v t dob ji rodie dvou malch dt Jany (*1946) a Josefa (*1948), na spravovanch dvacet est hektar zemdlsk pdy a luk takka sami. Z objektivnch dvod se jim nedailo stanovenou dodvku plnit, za co byl Josef epela v jnu 1949 poprv pedvoln na stanici Sboru nrodn bezpenosti (SNB) v Rychnov nad Knnou. Zde musel bhem vslechu vysvtlovat zcela zjevn skutenosti, e po zsahu ad nem dostatek pracovnch sil a dodvku splnit nelze.11/ Dopedu vak bylo jasn, jak cel vc dopadne. Po tdnu vydal rychnovsk ONV trestn nlez, kterm p
