Odonata Leaflet

8/14/2019 Odonata Leaflet

1/17

BRAND NEW BOOK OF DRAGONFLIES !

Ale Doln, Dan Brta et al.

THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC

THE DRAGONLIES OF THE CZECH REPUBLIC

Price: 70 EUR +9% tax (please count with high postage fees during heavy weight book!)

Available on Taita Publishers [email protected]

Thank you for your attentione, best wishes. Ale Doln & Dan Brta

240 x 280 mm, hard cover, 672 pages (3,8 kg of weigt), luxury paper

more then 150 photos of dragonflies from the nature, many habitat photos

292 color scans of living specimens of both sexes of all CR species

comprehensive english summary to each chapter

english description to all photos, tabs, graphs, charts and figs

analyses and biostatistics of almost 75000 original data (1900-2007)

to all species - maps of distribution, detailed graphical symbolization of seasonal fenology

and hypsometrical preferencies is given


2/17


3/17

V K Y E S K R E P U B L I K Y /T H E D R A G O N F L I E S O F T H E C Z E C H R E P U B L I C

E k o l o g i e , o c h r a n a a r o z fi e n / Eco logy , Cons erv a t i on and D i s t r i bu t i on

esk svaz ochrnc pfirody Vlaim 2007

Ale DolnDan Brta

Martin WaldhauserOtakar HoluaLubomr Hanel

Robert Lzler


4/17

Vky jako kofiist predtor

Predan tlak vyvjen na vky, zejmna na jejich larvy, je jednm z nejdleitjch faktor ovlivujcch jejich hojnost

a vskyt. Hlavnmi predtory larev jsou ryby; u ns vzhledem k tradici rybochovnch aktivit zejmna kapr obecn (Cyprinus carpio),

ale tak dal ryby, a u reofiln, nebo stagnikoln, jako jsou stfievle poton (Phoxinus phoxinus), karas stfibfiit (Carassius gibelio),

perln ostrobfiich (Scardinius erythrophthalmus), hofi fin (Anguilla anguilla), okoun fin (Perca fluviatilis), candt vchodn

(Sander volgensis) a mnoh dal (BARU & OLIVA et al. 1995; CASE et al. 2005; NEMJO 1990; WILDERMUTH 1994). Obecn lze

konstatovat, e larvy vek jsou zastoupeny v potrav ryb zejmna u druh ivcch se bentosem. Obvykle vak jde jen

o doplkovou sloku jejich potravy. Pouze tam, kde je vy abundance larev vek a ty jsou navc dobfie dostupn, se na n ryby

specializuj.

Nejvt predan tlak v naich podmnkch se vytvfi v rybncch s intenzivnm chovem ryb, pfievn kapra obecnho.

Nsledkem vysokch hustot ryb starch ronk (K2, K3) kles diverzita vek velmi vznamn, nkdy i fidov. Diverzita a populan

denzity odonatocenz v tchto biotopech jsou vlivem nadmrn ryb obsdky sniovny tak v dsledku omezovn dostupnosti

potravy pro vky. Dsledky predace na populace naich reobiontnch vek v finch systmech nebyly dosud dostatenprobdny. Je vak pravdpodobn, e mohou bt na nkterch lokalitch obdobn vznamn jako ve vodch stojatch. Zvlt

lososovit ryby, jako jsou pstruh obecn (Salmo trutta), pstruh duhov (Oncorhynchus mykiss), siven americk (Salvelinus fontinalis),

lipan podhorn (Thymallus thymallus) i dal ryby tekoucch vod ivc se pfievn vodnmi bezobratlmi, vetn bentosu, jsou

schopn vyhrabvat larvy vek ze dna a konzumovat je. U drska vtho (Zingel zingel) v mstech poetnho vskytu larev

klnatek (Gomphussp.) tento typ potravy dokonce vrazn pfievaoval (GHERACOPOL et al. 1970).

Larvy vek uplatuj propracovan ochrann i obrann strategie vi vlivu predtor (JOHANSSON 1993). Zklad tchto

strategi spov jednak ve zmnch chovn napfi. v omezen aktivity, pozinch pfiesunech, zpomalovn vlastnch loveckch aktivit

A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c40

Fig. 20 Ophiogomphus cecilia, Gomphus flavipes; Merops apiaster. Klnatky uloven vlhou pestrou (vlevo)/Mature gomphids preyed on by European bee-eater (left) .

Fig. 21 Predace mravenc vznamn zvyuje mortalitu vek bhem jejich promny (vpravo)/Predation of ants contribute directly to mortality during emergence (right).


5/17

a jednak ve zmnch mikrostanovit oputnm rizikovjch mst a pfiemstnm se do prostfied s dostatkem kryt apod.

U sfagnofilnho druhu Leucorrhinia dubia byl navc prokzn soulad mezi zbarvenm jeho larev a barvou osdlenho porostu

raelininku (Sphagnumspp.), od zelen pfies hndou a po ervenou (HENRIKSON 1993). Vedle etologickch adaptac existuj

i morfologick opatfien zamezujc tokm i sniujc spnost predanho chovn ryb.

Vzkum rodu Leucorrhinia v souvislosti s tm prokzal rozdlnou innost mechanick ochrany jednotlivch druh

v zvislosti na podob a velikosti hfibetnch a postrannch trn larev. Bylo zjitno, e druh s nejvtmi trny (L. albifrons) jeschopen odrazit vtinu tok predtor smfiujcch na larvu zezadu, zatmco druh s nejkratmi trny (L. rubicunda) byl schopen

odrazit takto smfiovanch tok signifikantn mn. Tolerance vzhledem k pfitomnosti ryb na stanoviti v rmci tohoto rodu

stoup mrn s velikost ochrannch trn larev. Nejmn tolerantn jsou druhyL. rubicundaa L. dubia, kter maj trny velmi

mlo vyvinut. Druh L. dubiana rozdl od ostatnch zstupc rodu navc nedisponuje dnm specifickm ochrannm chovnm

vzhledem k rybm predtorm (HENRIKSON 1988). K rybm snenlivj je druh L. pectoralisse stfiedn dlkou ochrannch trn.

Nejlep schopnost vzdorovat predanmu tlaku ryb, a tedy i nejvt toleranci maj L. caudalisa L. albifrons, kter se vyznauj

velmi silnmi a dlouhmi hfibetnmi i postrannmi trny. Nepfiekvap proto, e dlka a velikost trn jednotlivch druh rodu koreluje

s pfitomnost resp. nepfitomnost ryb na mstech jejich vskytu.

U druh s lep morfologickou obranou vak byla zjitna ni frekvence model chovn, kter vedou k eliminaci tok

ryb a naopak. Ochrano-obrann systm vek rodu Leucorrhiniam tedy z ekologickho hlediska asto blzko ke strategii vykazujc

negativn korelaci mezi obrannm chovnm a morfologickou ochranou (MIKOLAJEWSKI & JOHANSSON 2004). Jin vzkum

orientovan na tut problematiku a tent rod vek, konkrtn druh L. caudalis, prokzal, e nen dleit pouze dlka a sla

ochrannch dorzlnch a laterlnch trn, ale e stejn vznamnou skutenost je jejich spolen pfitomnost. Byl-li v rmci

experimentu u zkoumanch exemplfi jeden z obou typ trn odstrann, klesla innost ochrany tchto larev a o 60 %. Vsledky

studie dle ukzaly, e o spn ochran larev pfii stfietu s rybm predtorem nerozhoduje dominantn velikost tla larvy,ale prv charakter morfologick ochrany (MIKOLAJEWSKI & ROLFF 2004).

( A l e D o l n ) Z k l a d n c h a r a k t e r i s t i k a fi d u v k y ( O d o n a t a ) 41

Fig. 22 Plazi patfi ke vzcnjm predtorm vek, napfi. jetrka obecn Lacerta agilis(vlevo)/Adult dragonflies are seldom captured by reptiles, e.g lizard Lacerta agilis(left).

Fig. 23 Znakoplavky a dal drav vodn plotice napadaj vky pohybujc se po vodn hladin nebo pfii kladen vajek pod vodou (vpravo)/Notonectids and other predatory

Hemiptera prey on adult odonates that alight on the water surface or fall to underwater oviposition (right) .


6/17


Souhrnn pfiehled nlez jednotlivch druh

Nsledujc tabulka (Tab. 5), doplnn celkovm potem lokalit a potem nlez danho druhu, zobrazuje poet obsazench

kvadrt jednotlivmi druhy. Mapky a texty vztahujc se k jednotlivm druhm pak obsahuj podrobnj informace, vetn

asovho rozloen nlez.

Tab. 5 Poet nlez, lokalit, kvadrt jednotlivch druh vek a podl z celkovch pot analyzovanch kvadrt.The numbers of findings, localities and quadrates of individual species and their share of the total number of analysed quadrates.

Celkov podl podl z celkovho potu 659 kvadrt [%]; podl z pokryt podl z celkovho potu obsazench kvadrt 593 [%].Total share the share of the total sum of 659 quadrates [%]; coverage share the share of the total sum of 593 quadrates covered with odonatological data [%].

Poet nlezNumber of findingsdruh/species

Poet lokalitNumber of localities

Poet tvercNumber of quadrates

Celkov podlTotal share %

Podl z pokrytCoverage share %

Calopteryx splendens

Calopteryx v i rgo

Coenagr ion hastulatum

Coenagr ion lunulatum

Coenagr ion mercur ia le

Coenagr ion ornatum

Coenagr ion puel la

Coenagr ion pulchel lum

Coenagr ion scitu lum

Enal lagma cyathigerum

Erythromma najas

Erythromma vir idulum

Chalcolestes v ir id is

Ischnura e legans

Ischnura pumil io

Lestes barbarus

Lestes dryas

Lestes macrost igma

Lestes sponsa

Lestes v irens

Nehalennia speciosa

Platycnemis pennipes

Pyrrhosoma nymphula

Sympecma fuscaSympecma paedisca

1946

1874

837

72

3

30

4864

402

39

3683

1613

466

1517

4362

993

589

596

23

3085

628

11

3763

2270

106447

1110

1133

440

34

3

20

2165

248

19

1741

799

290

823

1983

619

383

363

16

1488

297

1

1885

1202

55535

303

327

143

17

3

7

428

91

12

422

248

120

282

410

247

189

181

10

393

125

1

381

311

20810

46

49,6

21,7

2,6

0,5

1,1

64,9

13,8

1,8

64

37,6

18,2

42,8

62,2

37,5

28,7

27,5

1,5

59,6

19

0,2

57,8

47,2

31,61,5

51,1

55,1

24,1

2,9

0,5

1,2

72,2

15,3

2

71,2

41,8

20,2

47,6

69,1

41,7

31,9

30,5

1,7

66,3

21,1

0,2

64,2

52,4

35,11,7


7/17

Aeshna affinis

Aeshna caerulea

Aeshna cyanea

Aeshna grandisAeshna juncea

Aeshna mixta

Aeshna subarct ica

Anaciaeschna isosceles

Anax ephippiger

Anax imperator

Anax parthenope

Brachytron pratense

Cordulegaster b identata

Cordulegaster boltoni i

Cordul ia aenea

Crocothemis erythraea

Epitheca bimaculata

Gomphus f lav ipes

Gomphus pulchel lus

Gomphus vulgat iss imus

Leucorrhin ia a lb i f rons

Leucorrhin ia caudal is

Leucorrhin ia dubia

Leucorrhin ia pectoral is

Leucorrhin ia rubicunda

Libel lu la depressa

Libel lu la fu lva

Libel lu la quadr imaculata

Onychogomphus forcipatus

Ophiogomphus ceci l ia

Orthetrum albisty lum

Orthetrum brunneum

Orthetrum cancel latum

Orthetrum coerulescens

Somatochlora a lpestr is

Somatochlora arct ica

Somatochlora f lavomaculata

Somatochlora merid ional is

Somatochlora metal l ica

Sympetrum danae

Sympetrum depressiusculum

Sympetrum f laveolum

Sympetrum fonscolombi i

Sympetrum merid ionale

Sympetrum pedemontanum

Sympetrum sanguineum

Sympetrum str iolatumSympetrum vulgatum

Poet nlezNumber of findingsdruh/species

Poet lokalitNumber of localities

Poet tvercNumber of quadrates

Celkov podlTotal share %

Podl z pokrytCoverage share %

321

32

3539

1507756

1504

93

381

18

2028

429

247

298

439

1460

392

29

65

1

549

99

3

703

875

420

2902

99

2328

172

641

785

218

3105

210

175

125

177

2

1618

1688

71

977

182

74

210

3621

5503204

183

15

1696

876332

875

45

177

13

1016

208

128

205

290

717

200

27

40

1

349

32

3

228

259

113

1480

31

996

102

336

386

126

1553

98

91

47

83

1

991

824

47

601

133

52

105

1746

3001650

82

6

397

273118

260

10

80

13

309

104

55

73

112

216

100

14

24

1

138

20

3

74

96

44

355

15

292

69

96

125

64

360

45

27

29

34

1

310

277

33

226

81

31

58

383

118415

12,4

0,9

60,2

41,417,9

39,5

1,5

12,1

2

46,9

15,8

8,3

11,1

17,0

32,8

15,2

2,1

3,6

0,2

20,9

3,0

0,5

11,2

14,6

6,7

53,9

2,3

44,3

10,5

14,6

19

9,7

54,6

6,8

4,1

4,4

5,2

0,2

47

42

5

34,3

12,3

4,7

8,8

58,1

17,963

13,8

1

66,9

4619,9

43,8

1,7

13,5

2,2

52,1

17,5

9,3

12,3

18,9

36,4

16,9

2,4

4

0,2

23,3

3,4

0,5

12,5

16,2

7,4

59,9

2,5

49,2

11,6

16,2

21,1

10,8

60,7

7,6

4,6

4,9

5,7

0,2

52,3

46,7

5,6

38,1

13,7

5,2

9,8

64,6

19,970

74099 7255 593 89,7 100


8/17

Zkladn biostatistick hodnocen sezonn fenologick aktivity dosplc vek podle dekd shrnuj nsledujc grafy

s tabelrnm pfiehledem.

A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c12 4

I II IV V VI VII VIII IX X XI XII

12

1312

13

0

15

12

13

14

12

12

15

15

10

12

15

14

20

1115

17

13

10

8

11

18,68

18,7716,59

14,58

0

18,14

17,39

15,48

17,24

19,56

17,41

20,28

22,79

19,37

19,27

19,94

19,72

22,00

20,1723,71

18,71

18,90

16,48

16,39

17,86

21

2017

15

0

18

19

17

17

22

18

20

25

22

22

22

22

23

2226

20

21

18

20

22

28

2724

18

0

21

28

25

21

29

27

28

32

30

28

28

29

23

2931

20

28

27

31

24

15 696

16 10312 405

1 979

0

71

121 208

2 533

7 428

45 392

22 732

15 724

7 969

51 116

4 513

3 778

9 279

3

39 5763 644

77

65 891

24 023

6 341

229

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

16

1715

14

0

18

16

14

17

17

16

20

21

17

16

17

17

21,5

1822

17

16

15

13

15

18

1816

15

0

18

17

15

17

20

17

20

23

19

20

20

19

23

2024

19

19

16

15

16

min q(0,25) median mean maxq(0,75) n

min q(0,25) median prmr maxq(0,75) n

druh

species I II

ten-days perioddekda

mscmonth

Calop te r yx sp lendens

Ca lop te r yx v i r go

Coenagr ion hastu la tum

Coenagr ion lunu la tum

Coenagr ion mercu r ia le

Coenagr ion o rna tum

Coenagr ion pue l la

Coenagr ion pu lche l lum

Coenagr ion sc i t u lum

Ena l lagma cya th ige rum

Eryth romma na jas

E r y th romma v i r idu lum

C h a l c o l e s t es v i r i d i s

I schnura e legans

Ischnura pumi l io

Lestes barbarus

Lestes d r yas

Lestes macrost igma

Lestes sponsaLestes v i r ens

N e h a l e n n i a s p e c i o s a

P la t ycnemis penn ipes

Pyr rhosoma nymphu la

Sympecma fusca

Sympecma paed isca

prmrmean

medin obvykl vrchol vskytumedian the common peak of occur rence

obvykl vskyt (mezikvartilov rozpt) dekdy s 50 % nlez

frequent occurrence (interquartile range) decades with 50% of records

asn (pozdn) nlezy dekdy s 25 % nlezearly (late) records decades with 25% of occurence

extrmn hodnoty, vzcn pozorovnextreme values, outlier observations

min (max) nejranj (nejpozdnj) dekda s vskytem druhuthe earliest (latest) decade with species occurrence

q(0,25), q(0,75) spodn (horn ) hranice mezikvartilovho rozptthe low (upper) limit of interquartile range

n poet nleznumber of records

Jarn aspekt/Spring aspect

Jarn a letn aspekt/Spring to summer aspect

Letn aspekt/Summer aspect

Letn a pozdn letn aspekt/Summer to late summer aspect

Pozdn letn aspekt/Late summer aspect

Pozdn letn a podzimn aspekt/Late summer to autumn aspect

Celoron vskyt (s hibernujcmi dosplci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes)

Fenologicky nevyhrann druhy/Fenologically non-specialized species

Nehodnocen druhy (nedostatek daj)/Non-evaluated species (data insufficiency)

Fig. 55 A, B, C Grafick zobrazen (boxploty) a biostatistick hodnocen sezonn fenologick aktivity dosplc vek na zem R podle dekd

(druh Coenagrion mercurialenehodnocen z dvodu dajov nedostatenosti).Grafic presentation (boxplots) and biostatistical evaluation of seasonal-phenological imago activity in the Czech Republic territory(Coenagrion mercuriale non-anlalysed, data insufficiency).

A vky podfidu Zygoptera/Dragonflies of the suborder Zygoptera


9/17

min q(0,25) median mean maxq(0,75) n

nmin q(0,25) median prmr maxq(0,75)I II IV V VI VII VIII IX X XI XII

16

17

1213

16

16

16

12

15

12

13

13

14

14

12

13

15

22

13

15

15

16

14

17

20

14

21,18

21,44

22,4521,63

22,47

24,19

22,46

16,99

18,25

18,76

18,57

15,56

20,01

20,41

16,73

15,32

18,37

22

16,73

18,69

19,46

20,03

21,41

20,44

20

20,24

23

23

2423

24

25

24

18

19

20

20

16

21

22

18

16,5

20

22

18

20

21

21

24

21

20

22

28

26

3229

30

30

27

23

19

27

27

23

29

28

27

18

25

22

25

25

29

24

27

26

20

28

995

222

10 7162 831

2 595

4 868

511

957

125

5 761

1 238

524

908

1 208

4 892

31

652

1

2 971

862

6 623

634

657

488

5

3 222

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

20

20

2120

21

23

21

16

18

17

17

15

18

19

15

15

17

22

16

17

17

19

20

19

20

18

22

22

2322

22

24

23

17

18

19

18

15

20

20

17

15

17

22

17

19

20

20

21

20

20

20

druh

species I II

ten-days perioddekda

mscmonth

Aeshna affinis

Aeshna caerulea

Aeshna cyaneaAeshna grandis

Aeshna juncea

Aeshna mixta

Aeshna subarctica

Anaciaeschna isosceles

Anax ephippiger

Anax imperator

Anax parthenope

Brachytron pratense

Cordulegaster bidentata

Cordulegaster boltonii

Cordulia aenea

Epitheca bimaculata

Gomphus flavipes

Gomphus pulchellus

Gomphus vulgatissimus

Onychogomphus forcipatus

Ophiogomphus cecilia

Somatochlora alpestris

Somatochlora arctica

Somatochlora flavomaculata

Somatochlora meridionalis

Somatochlora metallica

prmrmean

medin - obvykl vrchol vskytumedian - the common peak of occurrence

obvykl vskyt (mezikvartilov rozpt) - dekdy s 50 % nlez

frequent occurrence (interquartile range) - decades with 50% of records

asn (pozdn) nlezy - dekdy s 25 % nlezearly (late) records - decades with 25% of occurence

extrmn hodnoty, vzcn pozorovnextreme values, outlier observations

min (max) - nejranj (nejpozdnj) dekda s vskytem druhuthe earliest (latest) decade with species occurrence

q(0,25), q(0,75) - spodn (horn) hranice mezikvartilovho rozptthe low (upper) limit of interquartile range

n - poet nleznumber of records

Jarn aspekt/Spring aspect

Jarn a letn aspekt/Spring to summer aspect

Letn aspekt/Summer aspect

Letn a pozdn letn aspekt/Summer to late summer aspect

Pozdn letn aspekt/Late summer aspect

Pozdn letn a podzimn aspekt/Late summer to autumn aspect

Celoron vskyt (s hibernujcmi dosplci)/Yearlong occurence (with hibernating imagoes)

Fenologicky nevyhrann druhy/Fenologically non-specialized species

Nehodnocen druhy (nedostatek daj)/Non-evaluated species (data insufficiency)

B vky podfidu Anisoptera st 1., eledi Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae a GomphidaeDragonflies of the suborder Anisoptera part 1., families Aeshnidae, Cordulidae, Cordulegastridae and Gomphidae

(A. Doln, M. Waldhauser, D. Brta & P. Drozd) Zkladn rozbor vsledk 12 5


10/17

bfiehovmi porosty. Relativn asto se zde objevuj lovc dosplci dla Aeshna cyanea, jejich vvoj se vak uskuteuje mimo

tyto toky. Specifick stanovitn poadavky m lesklice Somatochlora meridionalis. Preferuje zejmna zastnn, pfievn lesn

potky a zk potoky. Jedinm znmm stanovitm tohoto druhu u ns je zk, zastnn mlk pfikop (Fig. 61) s pomalu

proudc vodou a s bahnitm dnem pokryt m opadem list (HOLUA 2007a,b).

ky

Tento biotop vznik spojenm nkolika potok a pstruhovch fiek. fika koryta dosahuje pfiiblin 510 m. Spd nen

pfili strm, dno je tvofieno menmi kameny, psit a trkovit seky jsou ast. Dle zoocenologick klasifikace jde o metaritron

a hyporitron. Proudiv st toku zhruba dvojnsobn pfievld nad klidnmi seky. Tiiny jsou tedy pomrn ast a jsou zastoupeny

na vtch plochch; msty se tvofi hlub tky. Dominantnm druhem vky je motlice Calopteryx virgo. Pfibuzn motlice

Calopteryx splendens se zde objevuje jen vjimen stejn jako pskovec Cordulegaster boltonii. Z klnatek je nejhojnj

Ophiogomphus cecilia, fiideji se objevuje Onychogomphus forcipatus. Tak klnatka Gomphus vulgatissimus zde me vytvfiet

velmi poetn populace (napfi. Draice nebo Kotnick potok v jinch echch), avak jejich denzita bv obvykle ni neu druhu Ophiogomphus cecilia(Fig. 62).

A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c13 6

Fig. 59 Bezejmenn potok u Kolince (umavsk Podhfi), vegetace pfii bfiezch je toitm pro larvy motlice Calopteryx virgo.Unnamed tributarys trout stream near Kolinec (The umava Foothills), bank vegetation provides shelter of Calopteryx virgolarvae.

Fig. 60 ist, lesn potoky s kamenitm a psitm dnem biotop Cordulegaster boltonii(Rousnovsk potok u Cvikova).Clear, shallow streams with rocky, gravelly or sandy bottoms, running through a somewhat open forest provide habitatfor Cordulegaster boltonii(The Rousnovsk Potok Stream near Cvikov).

Fig. 61 zk , zastnn mlk pfikop s pomalu proudc vodou a s bahnitm dnem uniktn nalezit druhu Somatochlorameridionalis(Vlachovice-Vrbtice, Bl Karpaty).Shallow, slow-flowing rivulet with a muddy bottom shaded by the vegetation a unique habitat for Somatochlora meridionalis(locality by Vlachovice-Vrbtice in the Bl Karpaty Mts.).


11/17

eky

eky maj irok, zpravidla vce ne 10 m, a mlk

koryto, ve kterm se stfidaj pefiejnat a tiinov seky.

Bfiehov st s tiinami nad proudivmi seky pfievauje.

Spd je spe promnliv, obecn mal a jeho charakter

ovlivuje dal vlastnosti toku i sloen biocenz. Dno je

kamenitopsit s vym zastoupenm detritu. Podlezoocenologick klasifikace jde o epipotamon a metapotamon.

Odonatofauna je zastoupena ir skupinou

reofilnch druh. eky charakterizuje zejmna motlice

Calopteryx splendens a klnatka Gomphus vulgatissimus

(Fig. 64). Je to n jedin zstupce eledi Gomphidae,

kter se me vyvjet tak ve starch finch ramenech,

odstavench meandrech, zbytcch finch koryt a v dalch

aluvilnch biotopech charakteru stojatch vod, kter jsou

vce i mn v kontaktu s matefiskm vodnm tokem.

V pefiejnatch secch s kamenit m dnem dominuj dosplci

klnatkyOnychogomphus forcipatus (Fig. 63), jej larvy

ij v pomaleji tekoucch secch, v blzkosti torrentilnch

sek fiek. Epipotamon preferuje tak klnatka Ophiogomphus

cecilia. Vznamn je zde jet tak pfitomnost motlice

Calopteryx virgo, kter vak upfiednostuje hyporitronovseky tok. Naopak pro metapotamon je charakteristick

137

Fig. 62 Pomaleji tekouc seky pfirod blzk ch fieks psitm dnem v otevfien krajin jsou

preferovanm biotopem druhu Ophiogomphuscecilia (Plounice u esk Lpy).

Relatively slow-flowing river with a sandy bottomin open landscape, an Ophiogomphus cecilia's

favourite habitat (The Plounice River near esk Lpa).

Fig. 63 Rychle tekouc fieky s kamenitmi seky, napfi.Osoblaha ve Slezsk ninn, jsou charakteristickmprostfiedm pro klnatku Onychogomphus forcipatus.The fast-flowing Osoblaha River with a stony bottomin the Central Polish Lowland geomorphological province,a characteristic habitat of Onychogomphus forcipatus.


12/17

Poznvac znaky dosplc

Aeshna cyanea patfi mezi velk druhy, v rmci rodu mezi nejvt. Zkladn barva tla je hnd a ernohnd. Hru

je pfievn ernohnd, avak na bon stran pfievld svtiv zelen zbarven, podl v jsou irok hnd pruhy. Na pfiedn

stran mesepisterna je zcela zfieteln, irok zelen antehumerln pruh. Hru je krtce, fidce, svtle a tmav hnd ochlupen

a toto ochlupen pfiechz na prvn zadekov lnky. Zkladn barva zadeku je ernohnd, u samic hnd. Na zadekovch

tergitech druhho a sedmho lnku maj samci dva pry skvrn, v pfiedn sti tergit je asto neznateln zelen obruba, kter

se na boku tergitu rozifiuje a pfiechz v modrou skvrnu. Skvrny prvnho pru maj tvar trojhelnk nebo mench rek, jsou

zelen a na boku tergit se mn do vtch modrch skvrn. Druh pr skvrn je svtle zelen. Na osmm a destm tergituse nachz po jedn velk skvrn. Tyto skvrny jsou jasn modr. U imaturnch samc jsou skvrny bled, svtle edolut.

U samic jsou vechny skvrny na zadeku zelen. Abdominln pfivsky samc maj specifick tvar. Kon trnem ohnutm dol,

jsou dvoubarevn, jejich stfiedn st je svtl. Oi jsou u samc zelen, v horn sti s modrm leskem, u samic zelen

a lutozelen. Sloen oi se setkvaj v urit dlce, dotyk je del ne fika temene mezi oima. Kfidla obou pohlav jsou

ir nebo se slabm hndm i okrovm ndechem (pfiedevm u samic). Nohy jsou ern a relativn krtk pterostigma

je tmav hnd a ern.


A e s h n a c y a n e a ( M l l e r , 1 7 6 4 )dlo modr, idlo modr, agnica sina, Blaugrne Mosaikjungfer, Blue Hawker (Southern Hawker)

1 cm

1 cm


13/17

Mon je zmna s druhem A. viridis, kter ale doposud nen na zem R zjitn. U druhu A. cyanea jsou na bon

stran irok tmav pruhy podl v. Samci maj na zadeku zelen skvrny, na 8.10. tergitu se nachz jedna skvrna. Zcela

rozdln jsou abdominln pfivsky samc. Zamniteln jsou vce samice. U druhu A. viridispfievld na druhm tergitu zelen

barva, na osmm a destm tergitu jsou dv samostatn skvrny, kter bvaj u druhu A. cyaneaspojeny v jednu skvrnu.

Bionomie a fenologie

Samice se astn ovipozice samostatn, vybraj si k tomu jakkoliv msta ve vodnch biotopech, jako jsou porosty vegetace,

kmnky strom, plovouc vtve, listy apod. Sedc samice ponofiuje konec zadeku (asi 5 cm) pod vodn hladinu a klade vajka

do rostlin i na vtviky nebo stbla, v nkterch pfipadech pfimo na mokr bahno u bfieh i do mechovch poltfi.

Larvy jsou stagnikoln, vyvjej se dva a tfii roky. Zdruj se na vegetaci nebo se pohybuj po dn. Vzhledem ke svm

schopnostem se aktivn pohybuj, nkdy na krtkou vzdlenost mohou kofiist i pronsledovat. Lhnut probh v naich

podmnkch obvykle od konce kvtna do druh poloviny srpna, s maximem ke konci ervna a v ervenci. Exuvie mohou btnalzny jet koncem msce zfi (22. 9. 2003, L. Babinkov leg.). Imaga se zpravidla vyskytuj od konce kvtna, vjimen

dfive (nejranj zjitn 26. 4. 2003, M. Oppeltov leg.) a do potku listopadu (14. 11. 2006, A. Doln leg.). Tit doby letu

(80 % nlez) pfiipad na msc ervenec a prvn dekdu srpna.

Samci jsou teritoriln, velice agresivn zahnj jin samce i jin druhy vek. Po zahnn, kter provdj do velkch

vek a daleko od vodnch biotop nad koruny okolnch lesnch porost, se vracej zpt. Pfii lovu a hledn samic samci ltaj

ve vce 2050 cm a patrolujcm letem ptraj po samici. Po toku na ni spojeni v tandemu odltaj do korun strom,

I n s e c t a O d o n a t a A n i s o p t e r a A e s c h n i d a e A e s h n a A e s h n a c y a n e a ( O t a k a r H o l u a ) 369

1 cm

1 cm


14/17

00,9 %

14,9 %

514,9 %

1529,9 %

3049,9 %

50100 %

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

1100

1200

1300

1400

1500

m

kde zaveni v pfiicm kole pfien pokrauje destky minut a 1,5

hodiny. Nkdy samci lov a do soumraku nebo i bhem slabch de.

Tak samice kladou bhem soumraku i pfii patnm poas. Imaga

asto zaltvaj daleko od vody, a tak osidluj nov biotopy.

Nroky na stanovit

A. cyanea je euryekn druh osidlujc tmfi vechny typy

stojatch vod a vyvjejc se tak v pomalu tekoucch vodch. Hojn

obv rzn typy vodnch biotop antropogennho pvodu, kanly,

pfikopy vetn dlnch odkali, zahradnch bazn i tn a obv

i doasn plytk tn vznikl na lesnch cestch. Druh se vyskytuje

rovn ve vech typech raelinitnch vod, a to i v horskch

vrchovitch s velmi kyselou vodou. Nachz se i v siln zneitnch

vodch. Chyb pouze v rychleji tekoucch vodch, avak i u tch je

mon zaznamenat vskyt imag. Tento druh pfies nzk nroky

na charakter biotopu dv pfiednost mezotrofnm plytkm vodm

s bohatmi porosty vegetace, napfi. Carex sp. nebo Juncussp., Typha

latifolia, T. angustifolia.

A l e D o ln , D a n B r t a e t a l . V k y e sk r e pu b l i k y D r ag o n fl i es o f t h e C z ec h R e pu b l i c

Vskyt podle nadmofisk v ky vzhledem k pomrnmu zastoupen hypsometrickch stup na celkov ploe R.Distribution compared to see levels with regard to proportional representation of hyspometric degrees in the CR.

Sezonn fenologie lhnut (uvnitfi) a letov aktivita (vn).Seasonal fenology emergence (inside) and flying activity (outside).

Log procentulnho zastoupen hyps. stup.Log relative occurrence of hypsometric zones.

370

Tak vzhledem k nadmofisk vce je tento druh eurytopn, vyskytuje se

od nejnich poloh, napfi. Dn, Labe (130 m n. m.), po nejve poloen vodn

biotopy na zem R, jakmi jsou psk raelinit (1420 m n. m.) a dal raelinn

i jin biotopy v Krkonoch i ostatnch nejve poloench horch. V Alpch

se objevuje tak ve vkch a po 2080 m n. m.Larvy ij mezi ponofienmi stmi submerznch a emerznch rostlin. Jsou

velmi pohybliv, proto se asto pohybuj i po dn. Exuvie se nachzej

na vynofiench stech rostlin v pfibfiench partich nad vodn hladinou nebo

na kmenech strom u bfieh, obvykle ve vce do 50 cm, nebo ve vzdlenostech

do nkolika decimetr od bfiehov ry. V nkterch pfipadech se nachz

nkolik exuvi vedle sebe.


15/17

1990 - 2007

1950 - 1989

< 1949

100 km

20 km

38 39 404 1 42 434 4 45 464 74 8 4950

73 74 75 76 77 78 79

51 52 5354 55 5657

58

5960 61

62 6364

65 66 6768

69 7071 72

49

50

51

52

53

54

55

56

57

60

61

62

63

71

72

73

74

64

65

67

68

69

70

66

58

59

Arel

Evropsk druh, jeho arel zahrnuje zpadn a stfiedn Evropu, na vchod zasahuje a po Ural. Na zpad se arel thne

od Portugalska a panlska, zabr celou Anglii, jin Skotsko, na severu jin Norsko, jin tfietinu vdska a jin polovinu

Finska. Na jihu zasahuje a po severn Siclii, na jihovchod vybh na Balknsk poloostrov do Srbska a zpadnho Bulharska

a zaujm pfievnou st zem Rumunska. Samostatn arela se nachz v evropsk sti a v severn sti Turecka. Izolovanpopulace jsou znmy ze severnho Alrska.

Rozfien v R

Vudypfitomn druh, kter se vyskytuje ve vech stech esk republiky. Jedna z naich nejhojnjch vek.

Ohroen

Druh nen na zem R ohroen a nevyaduje dnou zvltn ochranu.

ASKEW 2004; DIJKSTRA & LEWINGTON 2006; MERRITT et al. 1996; RAAB et al. 2006; WILDERMUTH et al. 2005.

I n s e c t a O d o n a t a A n i s o p t e r a A e s c h n i d a e A e s h n a A e s h n a c y a n e a ( O t a k a r H o l u a )

poet nlez/number of findings 3539 poet lokalit/number of localities 1696 poet kvadr t /number of quadrates 397celkov podl/total share 60,2 % podl z pokryt/coverage share 66,9 %

371

19902007

19501989

< 1949


16/17

Aeshna cyanea


17/17

395

Aeshna cyanea

Documents

Odonata Leaflet