Upload
others
View
3
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
Nedostatek soucitu k sobě
jako transdiagnostický faktor
u tří různých duševních poruch
– výsledky výzkumuJ. BENDA, P. KADLEČÍK, M. LOSKOTOVÁ, A. VYHNÁNEK, T. ZÍTKOVÁ
1
Východiska
2
?pocity
studu
3
deprese
úzkosti
poruchy
osobnosti
Tran
sdiagn
ostický
faktor
Co je stud? 4
Stud je sebevztažná emoce spojená s pocity
nedostatečnosti, méněcennosti či bezcennosti a
s touhou někam se skrýt či zatajit vlastní
nedostatky.
Jde o “sociální” nebo též “morální” emoci, která
vzniká díky srovnávání vlastních činů a prožitků
se zvnitřněnými standardy či ideály.
Vznik studu je úzce spojen se zvýšenou
sebekritičností.
Stud x vina 5
Rozdíl mezi studem a vinou je v odlišné roli „já“ u obou
pocitů.
Stud se týká celého já, toho, „kdo jsem“ – jde o pocit, že
já „nejsem dost dobrý“, „jsem k ničemu“, apod.
Vina se týká mnohem artikulovanějšího odsouzení
specifického jednání – toho, co jsem ne/udělal (viz
Tangney, Dearing, 2003).
Stud je proto mnohem problematičtější, maladaptivní
pocit (Cook, 2001; Tangney, Dearing, 2003, srov. též
např. Greenberg, 2015).
Co je soucit se sebou? 6
Soucit se sebou představuje podle Neff (2011b)
emočně pozitivní postoj k sobě samému ve
chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání
nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek.
Je to protipól přehnané sebekritičnosti, sebe-
odmítání či tvrdosti a chladu vůči sobě samému
(“self-coldness”) a současně také pomyslný
protilék na pocity maladaptivního studu (viz
např. Boersma et al., 2015; Gilbert, 2010).
Soucit se sebou x sebelítost 7
Sebelítost – pozice oběti, egocentrizmus, obviňování druhých, sebeodsuzování, snaha ovládat, manipulace, neschopnost odpoutat se od bolestivé situace, méněcennost (to není fér, proč se to děje zrovna mě?, za všechno můžu vždycky já, jsem „největší chudák na světě“)
Soucit se sebou – přijetí odpovědnosti, ale i přijetí vlastní nedokonalosti, pečuje o sebe, dokáže si říci o pomoc (chybovat je lidské, jako lidé jsme si rovní, nikdo není míň než někdo jiný)
(Paul, 2012; srov. Horniaková, 2015)
Soucit se sebou 8
Soucit se sebou inspiroval vznik řady nových psychoterapeutických postupů (viz např. Desmond, 2016; Germer, 2009; Gilbert, 2010; Neff, 2011a).
Dosavadní výzkumy potvrzují, že:
1. Soucit se sebou je pravděpodobně důležitým předpokladem duševního zdraví a osobní pohody (Neff, 2011a,b; Trompetter, 2016; Zessin, Dickhäuser, Garbade, 2015) a
2. Nedostatek soucitu se sebou hraje zřejmě důležitou roli v etiopatogenezi duševních poruch (např. Hoge et al., 2013; Krieger et al., 2013; MacBeth, Gumley, 2012, aj.).
POSTOJ K PROŽÍVANÝM FENOMÉNŮM A DUŠEVNÍ ZDRAVÍ
1. přijetí
2. odmítnutí(+ vztažení k já)
volné plynutí
prožívaný fenomén*
duševní zdraví
studobranné
mechanismy
deprese závislostiúzkostiporuchy příjmu
potravypsycho-
somatikaporuchy
osobnostia další…
soucit se sebou (resp. brahma vihára)
dys/regulace emocí
odpor (tanhá, resp. self-criticism, self-coldness)
* vjem, pocit, představa, myšlenka, nálada…
DOI: 10.13140/RG.2.1.5077.4167
9
Otázky 10
Mají pacienti s duševními poruchami všeobecně menší soucit se sebou a naopak větší tendenci k prožívání studu než duševně zdravé osoby?
Koreluje opravdu nedostatek soucitu se sebou s tendencí k prožívání studu?
Lze nedostatek soucitu se sebou a s ním zřejmě související tendenci k prožívání studu považovat za dva klíčové transdiagnostické faktory, které by měly být cílem psychoterapeutických intervencí možná u většiny duševních poruch?
Cíl projektu 11
Porovnat míru soucitu se sebou a míru tendence
k prožívání studu
1. u vzorku pacientů s úzkostnými poruchami,
2. u vzorku pacientů s depresivními poruchami
3. u vzorku pacientů s hraniční poruchou osobnosti
4. u vzorku „zdravých kontrol“.
Metoda
12
Výběr vzorku „úzkostných“ (1) 13
KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza fobická úzkostná porucha, obsedantně-nutkavá porucha nebo jiná anxiózní porucha (F40-F42 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále GAD-7 (skór ≥ 10 indikuje
klinicky významnou úzkost, viz Spitzer et al., 2006).
4. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti,
poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organicképoškození mozku nebo mentální retardaci.
Výběr vzorku „depresivních“ (2) 14
KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza depresivní fáze nebo periodická depresivní porucha (F32-F33 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Skór nejméně10 nebo vyšší na škále PHQ-9 (skór ≥ 10 indikuje
klinicky významnou depresi, viz Kroenke, Spitzer, Williams, 2001).
4. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu osobnosti,
poruchu způsobenou zneužíváním návykových látek, organicképoškození mozku nebo mentální retardaci.
Výběr vzorku „hraničních“ (3) 15
KRITÉRIA:
1. Primární diagnóza emočně nestabilní porucha osobnosti (F60.3 dle MKN-10).
2. Věk nejméně 18 let.
3. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud měli jako komorbidní
diagnózu nějakou psychotickou poruchu, poruchu způsobenou
zneužíváním návykových látek, poruchu příjmu potravy, organické
poškození mozku nebo mentální retardaci.
Výběr „zdravých kontrol“ (0) 16
KRITÉRIA:
1. Věk nejméně 18 let.
2. Skóry maximálně 9 nebo nižší na škálách GAD-7 i PHQ-9.
3. Účastníci byli z tohoto vzorku vyloučeni pokud uvedli, že jim někdy v
minulosti byla diagnostikována nějaká duševní porucha nebo
pokud měli na škálách GAD-7 nebo PHQ-9 skór ≥ 10.
Použité nástroje
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Soucit se
sebou
SCS-CZ
(Neff, 2003; Benda,
Reichová, 2016)
20 „Když prožívám nějaké
trápení, jsem k sobě
laskavý/á.“
Tendence k
prožívání studu
TOSCA-3S – subškála S
(Tangney, Dearing,
2003; Dvořáková, 2013)
44 (11) „V práci uděláte chybu,
ze které je obviněn váš
kolega. Reakce:
Zůstanete zticha a
budete se vyhýbat
kolegovi.“
17
Použité nástroje
Proměnná Dotazník Položek Příklad položky
Úzkost GAD-7
(Spitzer et al., 2006;
Daňsová, 2015)
7 Jak často Vás během
posledních dvou týdnů
obtěžovaly následující
problémy:
„Pocit nervozity, úzkosti
nebo napětí (pocit jako na
jehlách).“
Depresivní
symptomy
PHQ-9
(Kroenke, Spitzer,
Williams, 2001; Daňsová
et al., 2016
9 „Pocity smutku, deprese,
beznaděje.”
18
Statistická analýza
Data byla analyzována s využitím programu IBM SPSS
Statistics, verze 23.
Vztah mezi soucitem k sobě a tendencí k prožívání studu
byl u všech vzorků ověřen pomocí korelační analýzy.
Rozdíly mezi vzorky byly testovány pomocí testů chí
kvadrát, jednocestná ANOVA a jednocestná ANCOVA
s Bonferroniho post-hoc testy.
Pro posouzení velikosti účinku při porovnávání
jednotlivých vzorků byly vypočteny hodnoty Cohenova
d.
19
Výsledky
20
Demografické charakteristiky 21
N Věk (SD) Mužů Žen
Úzkostní 58 41.26 (13.02) 18 40 (69%)
Depresivní 57 43.46 (13.68) 19 38 (66.7%)
Hraniční 74 31.55 (8.58) 20 54 (73%)
Zdravé kontroly 180 40.55 (8.43) 62 118 (65.6%)
Korelace mezi soucitem se sebou a
tendencí k prožívání studu
Úzkostní -.532**
Depresivní -.401**
Hraniční -.596**
Zdravé kontroly -.433**
*p<0,01
22
Krabicový grafsoucitu se sebouu jednotlivýchvzorků
23
Krabicový graftendence k_prožívánístuduu jednotlivýchvzorků
24
Porovnání vzorků
Chí kvadrát testy neukázaly žádné významné rozdíly
mezi vzorky pokud jde o rozložení pohlaví a vzdělání.
Jednocestná ANOVA však odhalila významný rozdíl v
rozložení věku – (F(3, 365) = 18.867, p < .001).
Pro každou závislou proměnnou byla proto vypočtena
jednocestná analýza kovariance (ANCOVA) s kontrolou
věku jako spojité nezávislé proměnné. Pro párová
srovnání byly pak využity post-hoc t-testy s Bonferroniho
korekcí.
25
Průměry a standardní odchylky
vzorků
vzorek
úzkostných
vzorek
depresivních
vzorek
hraničních
zdravé
kontroly
F p η2
SCS-CZ 47.52 (11.50) 48.37 (8.45) 40.18 (11.83) 64.31 (11.11) 95.867 < .001 .441
TOSCA-3S-S 36.52 (8.90) 34.25 (7.04) 39.32 (9.06) 28.26 (8.02) 35.745 < .001 .228
26
Následné post-hoc testy s Bonferroniho korekcí ukázaly, že všechny tři
klinické vzorky měly signifikantně nižší soucit se sebou a signifikantně vyšší
tendenci k prožívání studu ve srovnání se zdravými kontrolami (všechna
p < .001).
Velikost rozdílu mezi vzorky
(Cohenovo d)
27
SCS-CZ TOSCA-3S-S
vzorek úzkostných vs. zdravé kontroly 1.48 .98
vzorek depresivních vs. zdravé kontroly 1.61 .79
vzorek hraničních vs. zdravé kontroly 2.10 1.29
vzorek úzkostných vs. vzorek depresivních .08 .28
vzorek úzkostných vs. vzorek hraničních .63 .31
vzorek depresivních vs. vzorek hraničních .80 .62
Závěry
28
Studie prokázala, že:
1. úzkostní, depresivní i hraniční pacienti mají
signifikantně menší soucit se sebou a signifikantně
větší tendenci k prožívání studu než zdravé kontroly.
Jak nedostatek soucitu se sebou, tak i tendenci k
prožívání studu lze proto považovat za
transdiagnostické faktory vyskytující se u všech tří
sledovaných diagnostických kategorií.
2. nedostatek soucitu se sebou a tendence k
prožívání studu u všech 4 vzorků významně
korelovaly.
29
Lze se tedy domnívat, že:
1. úzkostní, depresivní i hraniční klienti by zřejmě
mohli profitovat z terapeutických postupů či
intervencí facilitujících rozvoj soucitu se sebou
a/nebo zvládání studu.
2. soucit se sebou i stud možná hrají důležitou roli v
etiologii úzkostných, depresivních i hraničních
poruch.
30
Inspirace
31
Inspirace 32
Protože považujeme nedostatek soucitu se
sebou i tendenci k prožívání studu za důležité
transdiagnostické faktory, chceme oba tyto
faktory porovnat ještě u dvou dalších duševních
poruch, resp. u poruch příjmu potravy a u
alkoholové závislosti. Právě sbíráme data.
Výsledky plánujeme prezentovat 12.-14. 10. 2018
na The 9th Conference of the European
Association of Integrative Psychotherapy
Inspirace - Výzva
Zkoumáte právě efektnějakého terapeutickéhoprogramu?
Zařaďte Škálu soucitu se sebou do své testovébaterie!
Možná tím pomůžete odhalitdůležitý univerzální faktorpsychoterapeutické změny! ;-)
33
Inspirace 34
Bylo by také žádoucí srovnat poznatky transdiagnostického výzkumu, výzkumu soucitu se sebou a výzkumu studu. Věříme, že tyto doposud poměrně nezávislé výzkumné proudy si mají navzájem hodně co nabídnout.
Totéž pravděpodobně platí i pro terapeutické přístupy zaměřené na rozvíjení soucitu se sebou nebo na zvládání studu (Boersma et al., 2015; Desmond, 2016; Germer, 2009; Gilbert, 2010; Jazaieriet al., 2014; Neff, 2011a; Reddy et al., 2013; Schoenleber, Gratz, 2017).
Inspirace
Rovněž by mohlo být zajímavé srovnat stávající poznatky týkající se maladaptivního studu a soucitu se sebou snejnovějšími poznatky neurověd (viz např.Cozolino, 2016; Porges, 2011, 2017).
35
Děkuji Vám za pozornost.
Tato prezentace ke stažení:
www.jan-benda.com
Kontakt:
37
Literatura
38
39 Benda, J., & Reichová, A. (2016). Psychometrické charakteristiky české
verze Self-Compassion Scale (SCS-CZ). Československá psychologie, 60(2), 120-136.
Benda, J., Kadlečík, P., Loskotová, M. (in press). Differences in self-compassion and shame in patients with anxiety disorders, patients with depressive disorders and healthy controls. Československá psychologie.
Boersma, K., Håkanson, A., Salomonsson, E., & Johansson, I. (2015). Compassion focused therapy to counteract shame, self-criticism and isolation. A replicated single case experimental study for individuals with social anxiety. Journal of Contemporary Psychotherapy, 45(2), 89-98.
Cook, D. R. (2001). Internalized Shame Scale: Technical manual. North Tonawanda: Multi-Health Systems.
Cozolino, L. (2016). Why Therapy Works: Using Our Minds to Change Our Brains. New York: W. W. Norton & Company.
Daňsová, P. (2015). Mateřské sebehodnocení v těhotenství: souvislost s vybranými charakteristikami ženy a partnerského vztahu: Diplomová práce.Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
40 Daňsová, P., Masopustová, Z., Hanáčková, V., Kicková, K. & Korábová, I.
(2016). Metoda Patient Health Questionnaire-9: česká verze.Československá psychologie, 60(5), 468-481.
Desmond, T. (2016). Self-compassion in psychotherapy: Mindfulness-based practices for healing and transformation. New York: W. W. Norton & Company.
Dvořáková, P. (2013). Tendence k prožívání studu a tendence k prožívání viny jako moderátory vztahu mezi interpersonální závislostí a vyhledáváním sociální opory: Diplomová práce. Brno: Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
Germer, C. K. (2009). The mindful path to self-compassion: Freeing yourself
from destructive thoughts and emotions. New York: Guilford Press.
Gilbert, P. (2010). The compassionate mind: A new approach to life's
challenges. Oakland: New Harbinger Publications.
Greenberg, L. S. (2015). Emotion-focused Therapy: Coaching Clients to Work
Through Their Feelings. Washington, DC, American Psychological
Association.
41 Hoge, E. A., Hölzel, B. K., Marques, L., Metcalf, C. A., Brach, N., Lazar, S. W., &
Simon, N. M. (2013). Mindfulness and self-compassion in generalized anxiety disorder: Examining predictors of disability. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2013.
Horniaková, K. (2015). Preklad a predbežná psychometrická analýza škálySelf-Compassion Scale: Bakalárska práca. Bratislava: Univerzita Komenskéhov Bratislave.
Jazaieri, H., McGonigal, K., Jinpa, T., Doty, J. R., Gross, J. J., & Goldin, P. R. (2014). A randomized controlled trial of compassion cultivation training: Effects on mindfulness, affect, and emotion regulation. Motivation and Emotion, 38(1), 23-35.
Krieger, T., Altenstein, D., Baettig, I., Doerig, N., & Holtforth, M. G. (2013). Self-compassion in depression: Associations with depressive symptoms, rumination, and avoidance in depressed outpatients. Behavior Therapy, 44(3), 501-513.
Kroenke, K., Spitzer, R. L., & Williams, J. B. (2001). The PHQ‐9: Validity of a brief depression severity measure. Journal of General Internal Medicine, 16(9), 606-613.
42 MacBeth, A., & Gumley, A. (2012). Exploring compassion: A meta-analysis of
the association between self-compassion and psychopathology. Clinical Psychology Review, 32(6), 545-552.
Neff, K. D. (2003). The development and validation of a scale to measure self-compassion. Self and Identity 2(3), 223–250.
Neff, K. D. (2011a). Self‐compassion, self‐esteem, and well‐being. Social and Personality Psychology Compass, 5(1), 1-12.
Neff, K. D. (2011b). Self-compassion: The proven power of being kind to yourself. New York: Harper Collins.
Paul, M. (2012). Self-Pity or Self-Compassion. [online], [Cit. 23.2.2016]. Dostupné z: http://www.huffingtonpost.com/margaret-paul-phd/having-selfpity_b_1097973.html
Porges, S. W. (2011). The polyvagal theory: Neurophysiological foundations
of emotions, attachment, communication, and self-regulation. New York:
W. W. Norton & Company.
Porges, S. W. (2017). Clinical insights from the polyvagal theory: The transformative power of feeling safe. New York: W. W. Norton & Company.
43 Reddy, S. D., Negi, L. T., Dodson-Lavelle, B., Ozawa-de Silva, B., Pace, T. W.,
Cole, S. P., ... & Craighead, L. W. (2013). Cognitive-Based Compassion Training: a promising prevention strategy for at-risk adolescents. Journal of Child and Family Studies, 22(2), 219-230.
Schoenleber, M., & Gratz, K. L. (2017). Self-Acceptance Group Therapy: A Transdiagnostic, Cognitive-Behavioral Treatment for Shame. Cognitive and Behavioral Practice.
Spitzer, R. L., Kroenke, K., Williams, J. B., & Löwe, B. (2006). A brief measure for assessing generalized anxiety disorder: the GAD-7. Archives of Internal Medicine, 166(10), 1092-1097.
Tangney, J. P., & Dearing, R. L. (2003). Shame and guilt. New York: Guilford Press.
Trompetter, H. R., Kleine, E., & Bohlmeijer, E. T. (2016). Why does positive mental health buffer against psychopathology? An exploratory study on self-compassion as a resilience mechanism and adaptive emotion regulation strategy. Cognitive Therapy and Research, 1-10.
Zessin, U., Dickhäuser, O., & Garbade, S. (2015). The relationship between self‐compassion and well‐being: A meta‐analysis. Applied Psychology: Health and Well‐Being, 7(3), 340-364.
Jak citovat tuto prezentaci?
Benda, J., Kadlečík, P., Loskotová, M., Vyhnánek, A., & Zítková, T. (2018). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u tří různých duševních poruch – výsledky výzkumu (Prezentace). 11. česká konference kognitivně behaviorální terapie, 26. 5., Kroměříž. [online], [Cit. 26. 5. 2018]. Dostupné zhttps://www.slideshare.net/janbenda1
nebo
Benda, J., Kadlečík, P., Loskotová, M., Vyhnánek, A., & Zítková, T.(2018). Nedostatek soucitu k sobě jako transdiagnostický faktor u tří různých duševních poruch – výsledky výzkumu (Prezentace). 3. mezinárodní konference integrativní psychoterapie: Integrativní vize v psychoterapii, 23. 6., Praha. [online], [Cit. 23. 6. 2018]. Dostupné zhttps://www.slideshare.net/janbenda1
44