Obr.14—MartinNekolaukazujícídalekohledBART(BurstAlertRoboticTelescope).

ZestarýchtiskůI.

MartinLehký

Hvězdnénebenadnámiamravnízákonvnás,—

podleKanta,—opětaopětvyvolávajípodivčlověka.

Přesnějiřečeno:vyvolávaly.Neboťvíceavícetlačíme

sedoměst,kdedomyvysokéjakvěževenkovskýchkos-

telůbránípohledunahvězdnénebe.Ktomupřistupuje

nočníosvětleníulice:očinašejsouoslněny.Colzevi-

dětinanebi,kdyžsedívámezhlubokéhozářezuulice

okoloobloukovýchlamp?[.

..]1

[1]Dittrich,ArnoštSlunce,Měsícahvězdy:Po

cestáchlidstvakhvězdářství.Praha:Státnínakla-

datelství,1923.200s.Knihyprokaždého;sv.4.

[Citovánozestrany5].

ArnoštDittrich(23.7.1878–15.12.1959),českýastronomahistorik

staréhohvězdářství,jepovažovánzazakladatelečesko-slovenskéarcheo-

astronomie.BylředitelemhvězdárnyStaráĎala(Hurbanovo)aprofesorem

napražskéuniverzitě.

1Jakjevidět,přítomnostanásledkysvětelnéhoznečištěnísiuvědomovalijižnašipředci.Co

byvšakříkalinanebednešníchměst,zalitýchzářívýbojekneskonalesilnějšíchvporovnání

sobloukovýmilampami.

34

Povětroň3/2005

Obsah

strana

MiroslavBrož:Conaplanetárnístezcenenajdete?...................4

AdrianaŠmídová:Něžnáastronomie.............................12

MartinLehký:Hrozbajménem2004MN4.........................15

PetrHorálek,MartinCholasta:Děnínaoblozevčervenciasrpnu2005....16

PetrSoukeník:Fotografovánívlétě..............................19

KarelBejček:Cestouvltavínů..................................21

MartinLehký:Ločenickévltavíny................................27

MartinLoskot,LucieDiblíková:Malízelenínaplanetárnístezce.........28

MiroslavBrož:Slavnostníotevřeníplanetárnístezky4.6.2005..........30

ProgramHvězdárnyaplanetáriavHradciKrálové...................32

JanaAlbrechtová:VýpravadoOndřejova11.6.2005.................32

MartinLehký:ZestarýchtiskůI................................34

Obr.1—Otevřeníplanetárnístezky.FotoPavelUhrin.Kčlánkunastr.30.

Titulnístrana:Fotoznočnívýpravypoplanetárnístezce.Kčlánkunastr.28.

Povětroň3/2005

3

Conaplanetárnístezcenenajdete?

MiroslavBrož

Jakmůžemenahradecképlanetárnístezcedobřevidět,slunečnísoustavaje

velmiprázdná.Třináctzastáveknastezceznázorňujepouzenejvětšítělesa,ale

ivprostorumezinimijemnohopozoruhodnýchmíst,nakteráupozorníme

vtomtočlánku.Rozměryavelikostiobjektůzdeuvádímevměřítkustezky,toje

zmenšenémiliardkrát.(Přivýkladupřímonastezce,kdyžobjektyvidímepřed

sebou,jevšakmožnávhodnějšímluvitoskutečnýchnezmenšenýchmírách.)

ZačněmeuSlunceavšimněmesijehobarvy—jekrásněbílá.(Nikoližlutá,jak

sečastosluníčkokreslívknížkáchpromaléděti.)Pravda,občasvidímeSluníčko

žluté,oranžovénebodokoncečervené,atopřijehozápadunebovýchodu,ale

tatozabarveníjsouzpůsobenarozptylemzářenívatmosféřeZemě.

Vlastněvětšinuhvězdvnímáokojakobílé,pouzechladní„červeníÿtrpas-

líciaobřispovrchovouteplotou3000Kahorcí„modříÿveleobřisteplotouaž

50000Kmajílehkýbarevnýnádech(vizobr.2).

Obr.2—Závislostbarvynateplotěproab-

solutněčernétěleso,kteréjedobrýmpřiblíže-

nímzářeníhvězd.Převzatoz[8].

EnergieseuvolňujevnitruSlunce,vjádřeasi35cmvelikém.Kpovrchuse

přenášínejprvezářením(fotony)apakprouděnímplazmatu.Většinaenergiese

domeziplanetárníhoprostoruvyzařujez1mmtenkévrstvičky(fotosféry),kde

jeslunečníplazmaužnatolikřídké,žesestávádobřeprůhledné.Protoočima

vidíme,žeSluníčkomávelmiostrýokraj.

Pomocíkoronografů,úzkopásmovýchfiltrůnebokamercitlivýchnaneviditelné

zářenímůžemeověřit,ževýtryskyslunečníhoplazmatu(protuberance)sahajíaž

dovýšky30cmnadpovrchařídkáatmosféra(koróna)doněkolikametrů.

VblízkostiSluníčkaprolétávajíněkterékomety;dostanou-lisepřílišblízko,

mohouserozpadnoutaneboseseSluníčkemisrazit.

PadesátosmmetrůodSluncejeMerkur.Pozoruhodnéje,žejehooběžnádoba

(87,969dne)arotačníperioda(58,646dne)jsoupřesněvpoměru3:2.Nenítoná-

hoda,aledůsledekzachyceníMerkuruvespinorbitálnírezonanci;působeníSlunce

aostatníchplanetjejnutítentopoměrpřesnědodržovat.

UžitečnéjepodívatseodMerkurunamodelSluníčka,kterýztétovzdálenosti

vypadáevidentněvětšínežskutečnéSluníčkonaobloze.Nenídivu,kdyžjsme

teprveuprvníplanety.PřeměřmesioběSluníčkajednoduchýmúhloměrem—

prstemnanataženéruce,kterýmášířkupřibližnějedenstupeň.

Skorovšechnavětšítělesanašíplanetárnísoustavyseotáčejíaobíhajíproti

směruhodinovýchručiček,díváme-liseodPolárky.Teprvedíkyradarovýmpozo-

rovánímv60.letech20.stoletísepodařilozjistit,žeotáčeníVenušejevelmipo-

4Povětroň3/2005

Obr.12—PetrPecinaameteorickýradar,kterýbylprávěvčinnosti.

Obr.13—PeterKušniráka65cmzrcadlovýdalekohledoddělenímeziplanetárníhmoty.

Popolednijsmerychle„prolétliÿsPeteremKušnirákemdalekohledoprůměru

65cm,naněmžpozorujeblízkozemníplanetky,sVladimíremLibýmautomatické

celooblohovébolidovékameryasMartinemNekoloudalekohledBART,určený

prosledovánízáblesků.Nakonecjsmekrátcenahlédlidostaréobservatořeamu-

zea,alepakužjsmemuselivyrazitdoSenohrabnavlak.Protoženámnanádraží

zbylnějakýčas,prozkoumalijsmeimístníhostinec.

Ondřejovskáobservatořjedobřevybavena,nacházísevklidnémprostředíaje

rozprostřenanavelkémúzemí.Okolnípřírodajeopravduvelmiuklidňující.Výlet

senámmoclíbilavřelehodoporučujeme.

Povětroň3/2005

33

ProgramHvězdárnyaplanetáriavHradciKrálové

1.–14.červencea1.–31.srpna2005

Otvíracídnyproveřejnostjsoustředa,pátekasobota.Od20:00sekonávečerníprogram,

ve21:30začínávečernípozorování.Vsobotujepaknavícod15:00pozorováníSlunceaod

16:00programproděti.Podrobnostiojednotlivýchprogramechjsouuvedenyníže.Vstupné

10,–až45,–Kčpodledruhuprogramuavěkunávštěvníka.Změnaprogramuvyhrazena.

PozorováníSlunce

sobotyv15:00

projekceSluncedalekohledem,slunečnískvrny,protuberance,slunečníaktivita,přinepří-

znivémpočasízezáznamu

Programproděti

sobotyv16:00

letníhvězdnáoblohasastronomickoupohádkouIndiánskýpokladvplanetáriu,starší

dětskéfilmy,ukázkadalekohledu,přijasnéoblozepozorováníSlunce

Večerníprogram

středy,pátkyasobotyv20:00

letníhvězdnáoblohavplanetáriu,výstava,film,ukázkadalekohledu,aktuálníinformace

svyužitímvelkoplošnévideoprojekce

Večernípozorování

středy,pátkyasobotyve21:30

ukázkyzajímavýchobjektůvečerníoblohy,jenpřijasnéobloze!,vpátek12.8.pozorování

meteorůrojePerseid

Výstavy

po–pá9–12a13–15,stapátéž20,so15a20

Hubblůvteleskop(HST)–15letobjevů—k15.výročíprovozukosmického

dalekohledupřipravilJanVeselý

Kouzloslunečníchhodin—fotografieapapírovémodelyJosefaVolného,Miloše

Noska,MiroslavaBrožeaJanaTrebichavského

Prolínání(malbyakresby)—autorůJosefaKovářeaTomášeKováře

VýpravadoOndřejova11.6.2005

JanaAlbrechtová

11.červnaseuskutečnilvýletdoOndřejovanatamějšíhvězdárnu.Myslím,že

brzkévstávánídělalopotíževšem—vlaktotižzHradceodjíždělve4h26min.

Cestavšakubíhalarychleaněkteříznáspoprvéjeli„motoráčkemÿ.Ondřejovjeli

navštívitzejménačlenovéastronomickýchspolečnostíakroužkůzHradceKrálové,

zPardubicazLázníBohdaneč.

Po6kmprocházcelesemjsmesedostalidoOndřejovananáměstí.Místními

slunečnímihodinaminásprovedlMirekBrož.Pokračovalijsmeprohlídkoumete-

orickéhoradaru;panPetrPecinazdezrovnapozorovalmeteorickýrojβTaurid.

Velkýslunečníspektrograf(obr.16)námukázalpanPavelKotrč,nepřejícíoblaka

námbohuželznemožnilavidět„živéÿspektrum.Nejdelšídobunámzabralaná-

vštěva2mstelárníhodalekohledu(obr.17,18),kdenásprovádělMiroslavŠlechta.

Prošlijsmevšechnydůležitéprostory,včetněcoudéohniskaaspektrografu.Měli

jsmeijedinečnoumožnostsmočitsirukuvkapalnémdusíkuoteplotě−196◦C!

32

Povětroň3/2005

maléajehosmyslopačný.Teoretickévysvětlenídnešníhorotačníhostavuposkytli

CorreiasLaskaremvroce2003(vizPovětroň3/2004,s.8).Zjistilinapříklad,že

vdávnéminulostimohlmítnarotaciVenušepodstatnývlivNeptun,cožjedocela

překvapivé,kdyžje4,5kmodsud.

HustáatmosféraVenušeseotáčíjednouzaasi4dny,tedypodstatněrychleji

nežtělesoplanety.Účinnětímvyrovnávározdílyteplotymeziosvětlenouaneo-

světlenoupolokoulí,takžesenelišíaniojedenstupeňCelsia.

AždojdemekZemi,pohlédněmezpětkVenušiazkusme,zdazevzdálenosti

41mrozeznámejejíkotouček.Někteřílidésvynikajícímzrakemtotižmohou

srpečekVenušespatřit(přivhodnékonstelacinaobloze).Vlastnějetojediná

planeta,kteroulzerozlišitbezdalekohledu,ostatnívzdálenéplanetyvidímeokem

pouzejakozářícíbody.

Asi1metrpředZemí,naspojniciZemě–Slunce,stojímevLagrangeověbodě

L1,vmístě,kdevýslednicepřitažlivésílySlunceaZemězpůsobujeoběhokolo

Sluncesoběžnoudobou,stejnoujakomáZemě.(KdybynásZeměnebrzdila,

obíhalibychomokoloSluncerychleji.)Ktomutobodubylavroce1995vyslána

sondaSOHO,kterátakmámožnostnepřetržitěsledovatSlunce,neboťjejZemě

nestíní,anavícjesesondoudobréspojení,neboťseodZeměnikdynevzdaluje.

ZemiprovázíMěsíc.Protožeokoloníobíhápoelipse,jehovzdálenostsemění

asio4cm.Vpravdětojevelkánáhoda,žeMěsícjeasi400krátmenšínežSluníčko

azároveňjekZemiasi400krátblíž—naoblozepakvypadáskorostejněveliký,

cožmůžemeopětkontrolovatprstemnanataženéruce.

Měsícjevlastněpamátkounadávnoukosmickoukatastrofu—seZemísepřed

4,5miliardamiletsrazilaplanetavelikáasi5mm.Zeměiimpaktorsepřitom

roztavily,odtrhloseznačnémnožstvíúlomků,kterévytvořilyokoloZeměasi5cm

prstenec.VětšinaprstencespadlazpětnaZemi,Zeměsetímzvětšilaadosáhla

dnešníchrozměrů.Zbytekprstencesepakběhemněkolikatýdnůshluknuldo

Měsíce[11].DřívetedyMěsícobíhaljenněkolikcentimetrůodZemě,alezačtyři

miliardyletsekvůlipůsobeníslapovýchsilvzdálilažnadnešních38cm.

VblízkostiZeměobčasproletímaléplanetky,výjimečněsedostanoublížnež

Měsíc.Dělímejenatřiskupiny:Apollo,AtenaAmor.Prvníadruháobíhají

uvnitřnebovnězemskétrajektorieakřížíji,asteroidytřetískupinyjinekříží,

alepřibližujísealespoňna45metrů.Největšímiblízkozemnímiplanetkamijsou

(1036)Ganymeda(433)Erosoprůměrechasi0,03mm;nejtěsnějisekZemi

přibližujína35ma20m.Vícenež10%blízkozemníchplanetekjedvojitých.

Příklademmůžebýt(65803)Didymos,jejížsložkyoprůměrech1

mma0,2mmjsouodsebevzdáleny1,5

mm.Dvojplanetkypravděpodobněvznikajírozpadempři

těsnémprůletuokoloZeměnebomožnápostupnýmroztočenímvlivemslunečního

záření(YORPefektem)aroztržením.Naobjevechdvojplaneteksepodílíčeský

astronomPetrPravec[19].

Povětroň3/2005

5

AsijedenmetrzaZemí,vesměruodSlunce,jeLagrangeůvbod

L2.Země

nászdetrochuurychluje,takženašeoběžnáperiodajeopět1rok.Nacházejí

setuobservatořeWMAPneboSpitzer,budesemvysláninástupceHubblova

dalekohledu,JamesWebbSpaceTelescope.

Marsjeplaneta,jejíždráhajeponěkudvýstřednáaskloněná:vzdálenostod

Slunceseměníažo±21mavýškanad„vodorovnouÿrovinouo±7,5m.Dvamě-

síčkyMarsu,PhobosaDeimos,jsouúplněmaličké,majíasi0,02mmvprůměru,

aobíhajívevzdálenostiasi6mma2cm.

Přibližně90mzaMarsemzačínáhlavnípásasteroidů.Jetovmístě,kdenás

přitažlivásílaSluníčkanutíkoběhujednouza3roky;přitažlivostplanetna-

víczpůsobuje,žesezdenašedráhastáčívprostoru(preceduje)speriodouasi

45900let.Shodouokolnostíjetotážperioda,sjakousestáčídráhaSaturnu,což

máznačnývýznam.Saturnjetotiždíkyperiodickýmpřiblíženímschopennaší

dráhupořádně„rozkývatÿ;tomutojevuříkáme

ν 6rezonance.Asizamiliónlet

zvýšínašivýstřednost,budemesetedydostipřibližovatavzdalovatodSlunce

apřitomkřížitdráhyvnitřníchplanet.VětšinaznásskončísrážkouseSluníčkem,

alemámeasi1%šanci,žesesrazímeseZemínebosVenuší[5].

Jen40modtudobíháplanetkaVesta.Ztétoplanetkymámenahvězdárně

malýúlomek,meteoritStonařov(1808).Jakseknámdostal?Vminulostise

sVestousrazilajinámenšíplanetka,dalavznikmnohaúlomkům(meteoroidům),

kterépadlypármetrůodVestyazačalysamostatněobíhatSluníčko.„Nášÿme-

teoroid,stejnějakoostatní,bylosvětlenýjenzjednéstranyanapovrchuproto

mělnerovnoměrnérozloženíteploty.Neizotropněvyzařovanéinfračervenéfotony

pakssebouodnášelyhybnostapomaličkuměnilyjehokinetickouenergii.Tento

mechanismussenazýváJarkovskéhojev.Několikvýznamnýchobjevůsnímsou-

visejícíchučinilčeskývědecDavidVokrouhlický.Zjistilnapříklad,žesetakový

meteoroidmůžeza10miliónůletposunoutk

ν 6nebo3:1rezonanci,kterájej

pakpoměrněrychlevyšlenadráhukřížícídráhuZemě[22].Tentozpůsobpře-

nosuhmotyzhlavníhoasteroidálníhopásukZeminezávislepotvrzujíměření

radioaktivníchprvkůvmeteoritechnalezenýchnaZemi,podlekterýchbylyasi

10miliónůletvystavenypůsobenítvrdéhokosmickéhozáření.

Postoupíme-liodalších20m,ocitnemesevjednéKirkwoodověmezeře,oblasti

širokéasi1m,vnížjevelmimáloplanetek.Způsobujejirezonance3:1středního

pohybusJupiterem;zdeoběhnemeokoloSluníčkatřikrát,zatímcoJupiterpouze

jednou.RezonančnípůsobeníJupiteraanáslednátěsnápřiblíženíkplanetámtuto

zónudobře„vyčistíÿ(obr.3).

Procházejícasteroidálnímpásemjsmesidobřevšimli,žesenejednáonic„dě-

sivéhoÿ.Většinazoněchmiliónůasteroidůjetakmaličkáamezinimijsoutakové

mezery,žeokemnejspíšnespatřímeanijeden.Tentokrátjsmemělištěstí,protože

stojímepřímouCeresu,největšíplanetkyzevšech.

6Povětroň3/2005

nebosatelitech(vizstr.4).OdSaturnujsmesevrátiliúvozemkehvězdárně,kde

jsmesipředvedli,jakvypadajícizíplanetárnísoustavy51PegasiaHD209458.

Obr.10—OkamžikodhaleníSlunce.FotoPavelUhrin.

Návštěvnícipakshlédliprogramvehvězdárněavplanetáriu;takéjsmeabsol-

vovalidruhé„kolečkoÿsdruhouskupinouúčastníků.Zmoklijsmenakonecúplně

všichni,alezřejmětovůbecnikomunevadilo.

Obr.11—Konečnázastávkač.10,Saturn.FotoPavelUhrin.

Povětroň3/2005

31

Země

(20:14:12–20:15:17)L:Bolíměkoleno!N:Mámhlad!F:zlepšení.

Mars

(20:17:45–20:21:17)L:Měbolínoha!N:lehkéopojení,F:zlepšení,zlepšení.

Ceres

(20:23:03–20:24:07)L:Nemámpláštěnku!N:nadšenánálada,F:mírnézlepšení.

Jupiter(20:38:03–20:39:43)L:Navigátorjedrzý!N:Motásemihlava!Lodnídeníkjedrzý!

F:opětmírnézlepšení.

Halley(20:48:45–20:52:02)L:Takco,navigátore?!N:TadymábýtSaturn!F:neustále

dobránálada.

Saturn

(20:54:27–20:56:47)L:Ha!N:Tadyje!Hurá!Játohnedříkal!

Uran

(21:08:15–21:17:38)L:Měvůbecnebolíkoleno!

Neptun(21:42:45–21:56:12)L:Tak,teďsilehnuapočkámnaUfony!

Pluto

(23:10:05–23:18:12)L:Mámerádi13!Konečně!N:„takovásprávnáÿnálada.

návratdomů(0:26:55–2:05:17)L:Díkybohu!Žiju!

Pokračovánínašícestybyloveliceslibné.Kztrátámnedocházelopřehnaně

častoavětšinoujsmeseipřesmaléneúmyslnéchvilkovéabsencedrželipohro-

madě.Cestujsmesizpestřovalizpěvempochybnýchpísníanezabránilonámvtom

anivědomí,žesepovětšinučasunalézámevevakuu.Kdyžpřišelhladamyse

pospravedlivémbojirozdělilionašijedinoupůlkučokoládovésušenky,nemohlo

námbýtužlépe.BylijsmetehdyvoblastimeziNeptunemaPlutemabláhově

simysleli,žeužnásnedokáženiczastavit.Bystrýmpozorovatelůmjistěneušlo,

žesijedenznašichčlenůpovětšinucestystěžovalnabolestikolena.Původně

zcelazanedbatelnýproblém,kterýjenmístyznepříjemňovalcestujednomu,se

náhleproměnilvnepříjemnějšíproblémobtěžujícívšechny.Atakjsemposlední

kilometrapůlstrávilastřídavězavěšenádooboukolegů.Opravduoslňující.

..Nedovedetesipředstavittenzážitek,kdyžvětšinaobčanůČRsedíusvých

televizníchpřijímačůasledujeslavnésemifinálenašichhokejistůavysevydáte

súderemdvacátéhodinypřevlečenizaufony(vmémpřípaděkompletistyka-

dýlky)donašichnovohradeckýchlesů.

Hvězdyaplanetyzářínaobloze.Problikujímezikorunamistromůavedouvás

kvašemucíli,ažk6,5kmvzdálenémumodeluplanetyPluto.Atamunějsiopět

uvědomíte,jakmalýmiazanedbatelnýmivporovnánísvesmíremjsme.Kdyžsi

ssebouvezmetepřátele,skterýmijevámdobře,jetoživotnízážitek.

Slavnostníotevřeníplanetárnístezky4.6.2005MiroslavBrož

Prvníčervnovousobotujsmeoficiálněotevíraliplanetárnístezku.Přestožebyla

natentodenpředpověďdeštivéhopočasí,přišlosepodívatasi120lidízřadširoké

veřejnostiiastronomickéspolečnosti.

V10hodin30minutFrantišekHovorkaaMartinCholastaodhalilipředhvěz-

dárnouSlunce.Vkrátkýchproslovechsipochvalovalidobrouspoluprácimezi

hvězdárnouaspolečností.Potéjsmese(sprvnípolovinouúčastníků)vydalina

procházkupostezce.Nezastavovalijsmesepřitomjennavyznačenýchzastávkách

splanetami,aleimezinimi:hovořilijsmenapříkladogravitačníchrezonancích,

rodináchasteroidů,meteoroidech,kometách,magnetosféráchplanet,prstencích

30

Povětroň3/2005

0 50

100

150

200

250

300

300

400

500

600

700

1:1

4:3

3:2

2:1

5:2

3:1

ν 6

výška nad terénem / m

vzdá

leno

st o

d S

lunc

e / m

Mar

sJu

pite

r

Obr.3—Vzhledhlavníhoasteroidálníhopásunaplanetárnístezce(grafvzdálenostodSlunce–

výškanadterénem).DobřepatrnéjsouKirkwoodovymezeryiněkteréasteroidálnírodiny.

Nedaleko,asio8mdál,jevýznačnárezonance5:2sJupiterem.Kousíčekza

ní,vuzoučké15cmnestabilnízóněsenacházíplanetka(2953)Vysheslavia,která

dorezonancespadnevpříštích50miliónechroků.Jetakovýmmalýmdůkazem,

ženanidlouhodoběpůsobilJarkovskéhoefekt,jenžjidotétonestabilnísituace

posunul[20].

NahřbitůvkuukostelaSvatéhoJanabychomnašlimalýshlukasteroidůpo-

jmenovanýKarin,zabírajícíasi1,5m.Nesmímesialepředstavovat,ževšichni

jehočlenovéobíhajíspolečně—ti,cojsoublížkeSluníčku,obíhajísamozřejmě

rychlejia„předbíhajíÿtyvzdálenější.Majípouzepodobnévelképoloosy,výstřed-

nostiasklony,alejinakjsounasvýchdráháchrozptýleniokoloSluníčka.David

Nesvorný,českýastronompůsobícíveSpojenýchStátech,zkoumal,jakdráhy

těchtoplanetekvypadalyvminulostiaspřekvapenímzjistil,žesepřed5,8mi-

liónyrokůprotly!Shlukzřejměvzniknulsrážkoudvoutělesvtomtookamžiku.

Poprvézdemámemožnoststudovat,jaktakovékatastrofyvlastněprobíhají[15].

Vhlavnímpásumůžemenaléztipodstatněvětšíshlukyasteroidů,kterýmří-

kámerodiny.Vzniklysrážkamivelkýchasteroidůpředdávnoudobouapostupným

dynamickýmakoliznímvývojem.PěknýmpříklademjerodinaEos,čítajícípřes

4000členůrozptýlenýchvprostoruasi25m.Jejístředsenacházíuzvoničky,asi

40modCeresu.Nastruktuřerodinyohraničenérůznýmirezonancemijepěkně

vidět,jakseodsvéhovznikupřed1miliardouletpostupně„rozplýváÿvprostoru

působenímJarkovskéhojevu[21].

VydejmesenacestukJupiteru.Potkámepřitomještědalšírezonance,na-

příklad2:1,3:2nebo4:3.Asi60mpředJupiterempřekračujemehraniciHillovy

sféryJupitera,tj.oblasti,kdepřevažujejehopřitažlivostnadpřitažlivostíSlunce.

Uvnitřobíhajísatelityplanety,kterýchjednesznámopřespadesát.Asi30m

Povětroň3/2005

7

dalekoodJupiterasahájehomagnetosféra.KdybychomsenaJupiterdívali

zhvězdárny(odZemě),zabíralybytytodvaneviditelnéobjektyplochuodpo-

vídajícídlaninebopěstinanataženéruce.

Stojíme-liuJupiteru,vzpomeňmenačtyřinejvětší,galileovskéměsíce:Io,Eu-

ropu,GanymedesaKalistó.Jejichrozměrysepohybujímezi3mma5mm,vzdá-

lenostiodJupiterajsou42cm,67cm,1,07ma1,88maodpovídajícíoběžnédoby

1,8dne,3,6d,7,2da16,8d.Jižjsmenamnohérezonanceveslunečnísoustavě

narazili,takžeihnedvidíme,žeprvnítřiměsícejsouvrezonanci4:2:1.Iomákvůli

tomumírněexcentrickoudráhu,slapyJupiterapakzahřívajíjehonitrointenziv-

něji,nežkdybyobíhalpokružnici,anapovrchusetoprojevujemnohačinnými

sopkami[18].

Jupiterovyprachovéprstencebybylyviditelnézejménavprotisvětle,když

stojímezaplanetouadívámesesměremkeSluníčku(kehvězdárně).Některéjsou

tlusté(1cm),jinétenké(0,03mm);zasahujídovzdálenostiasi22cmodstředu

planety.Prstencemajíživotnídobupouze1000letaneustáleznovuvznikajípři

dopadechmeteoroidůnaměsíceMetis,Adrastea,AmaltheaaThebe[3].

PozoruhodnouskupinouplanetekjsouTrojané.Majítakřkastejnouvzdálenost

odSlunceaoběžnoudobujakoJupiter,alenadrázejejasio60

◦přebíhajínebo

seo60

◦opožďují.(TrojúhelníkSlunce–Jupiter–Trojanjepřibližněrovnostranný.)

Vprůměrumajípoměrněvysokýsklondráhy(13◦),takžemohoubýttřeba200m

vysokonadnámi.Tojemimochodempamátkanadobupřed3,8miliardamiroků,

kdybylyJupiteraSaturnnačasv1:2rezonanciaoblastTrojanůbylavelmi

nestabilní.Kdyžseplanetyzaseposunulyarezonanceskončila,zůstaliTrojané

„uvězněniÿnasvýchexcitovanýchskloněnýchdráhách[13].

Bouřlivéobdobí1:2rezonanceJupiteruaSaturnuzřejmězanechaločitelné

stopyinanašemMěsíci—většinajehokráterůvznikla(podleradiometrického

datováníměsíčníchhorninpřivezenýchloděmiApollo)právěpřed3,8miliardami

roků.Protožepředtímbylaslunečnísoustavaasiklidnější,říkámemuobdobí

pozdníhovelkéhobombardování[7].NašeZeměbylasamozřejměbombardována

také,aleprotožejejípovrchjevelmiproměnlivý,žádnýztěchtostarýchkráterů

senezachoval.

NapolizasademsezastavujemeunepatrnéhojadérkaHalleovykomety.Vpe-

rihéliu,87modSluníčka,bylakometa9.února1986.TehdySluníčkozahřívalo

ledovéjádronatolik,žeokolovzniklaasimetrováplyno–prachovákomaataké

stometrovýohon,kterýmohlzabíratcelýhřebentáhnoucíseodhvězdárny.Tady

tudyprolétalakometavroce1988adnes,vroce2005,jeažuNeptunu,ukostela

naNovémHradci,3kmdaleko.Dalšínávratplánujeažvroce2061[9].

ModelSaturnunahrázirybníkaDatlíkznázorňujetéždvahlavníprstence

označovanéAaB.Jeevidentní,žeodZeměbychomjeokembezdalekohledu

nerozpoznali.MezinimijeCassinihodělení,způsobené3:1rezonancísMimasem

(maličkýmměsíčkemoprůměru0,2mm,obíhajícímjednouza22apůlhodiny

8Povětroň3/2005

lesknoucíhosestejnějakoJupiter.Tehdyjsmeještěnevěděli,žejsmeposlední,

kdojejkroměneznáméholumpa–zlodějevidělnatomtomístě.

Avšakaniten,kdoUrananespatřil,nemusívěšethlavu,stačídojetnakonečnou

dvojkynaNovémHradciauvidívplnékrásejehodvojčeNeptuna.Amá-lidost

odvahy,můžesevydatponašichstopáchažnalesníhřbitovkPlutu,kdejsmese

zhroutilivyčerpáním.Upřímněřečeno,ujítsestávkujícímkolenem6,5miliardy

kilometrůneníprocházkarůžovýmsadem.Azdalekanebylkonecvšemhororům.

Pocestědomůjsmepotkávalidotěrnéhokejovéfanouškyoslavujícívítězstvínad

Švédskem.Anikdonámvčasneřekl,žeŠvédimajískorostejnédresyjakomimo-

zemšťani.

LittleGreenWoman.Kzrodumyšlenkynapořádánínočnímiseponašíslu-

nečnísoustavědošlonejspíševméctěnéhlavě.Nechcisipřipisovatnějakézásluhy,

alebylotomutak(jakoobvykle).Přirozenějsemtedyaspirovalanafunkcika-

pitána,kterápozvýšenípočtuúčastníkůpřešlananeméněhodnotnoufunkci

lodníhodeníku.

Kstartunašímeziplanetárníraketymělodojítve20:00.Veškeráposádkabyla

tvořenazetříčlenůvybranýchmezisvětovouelitou.Nejzodpovědnějšíanejnároč-

nějšífunkce(onenlodnídeník)samozřejměpřipadlamně.Zbývajícídvěneméně

důležitébylyspravedlivěrozdělenymezibratryLoskotovy.Jenovipřipadladíky

vlastnictvídigitálníhofotoaparáturoledokumentaristy,zatímcoMartinzískalna

prvnípohledsložitouanáročnoufunkcilodníhonavigátora.Vjehopodáníovšem

tatofunkcepovětšinučasusestávalazpřesvědčovánízbyléposádkyotom,že

snaprostoupřesnostíví,kdesenynínacházíme.

Kzmíněnémuodletunakonecopravdudošlo,kdyžsenašekosmickáraketa

popárminutovémzpožděníve20:04:34odlepilaodzemě,atopředbudovou

HvězdárnyaplanetáriavHradciKrálové.KontaktseSluncembylnavázánve

20:04:54akjehobrzkémuopuštěnídošlojižpočtyřechminutách,kdysito

našeraketaPoutníkIIInamířilakMerkuru.Běhemkrátkéholetujsemstihla

písemnězaznamenatnáladupanujícínapalubě.Tentozáznambylpřekvapivěve-

licerůznorodý.Navzdoryjistémupočátečnímunadšeníjednohozčlenůsenálada

nepohybovalanijakvysoko.Aťbylpříčinoudruhýčlenposádky,kterýjižsvou

netečnostídávalnajevonezájemoprůběhmise,nebopočátečnínevolnostčlena

třetího.Merkurubylodosaženove20:09:22análadapojehoopuštěníve20:11:14

bylatakřkakonstantnísjednímpozitivnímzlepšením,druhémučlenujižbylo

oněcolépe.

Jelikožnásčekaloještějedenácttěles,uvádímdálejenčasyjednotlivýchkon-

taktůavýčtynáladastavůprovytvořenísivlastnípředstavyoprůběhuletu:

Merkur(20:09:22–20:11:14)Lodnídeník:počátečnínadšení,Navigátor:nevolnost,Fo-

tograf:netečnost.

Venuše(20:12:40–20:13:15)L:stálepočátečnínadšení,N:Mámhlad!F:krátkodobézlep-

šenínetečnosti.

Povětroň3/2005

29

Malízelenínaplanetárnístezce

MartinLoskot,LucieDiblíková

LittleGreenMan.Jednohokvětnovéhovečerajsmesezahledělinatemnou

oblohuazatoužilijsme,abynásbezezbytkupohltila.Slovodaloslovoavydali

jsmesedomíst,kamdosudnevkročilanohaživéhočlověka:dohlubinsamotného

meziplanetárníhoprostoru.Naochranupředvakuemazářenímjsmesioblékli

mimozemšťanskéhábityačepičkyavyrazilijsme.

JakoodpalovacírampujsmepoužiliSluncepředhradeckouhvězdárnou.Ikdyž

sejižstmívalo,slunečnívítrsemocněopřeldonašichskafandrůazafouklnás

přímonameziplanetárnímagistrálu,mezipozemšťanyznámoupodjménemHu-

sovaulice.BěhemdvouoběhůMerkurujsmevyzkoušelinovoumetoduměření

průměruplanety,atotzv.šuplerou;výsledkyjsmezaneslidolodníhodeníkupro

pozdějšívyhodnocení.Pakjsmezazpěvupochodovýchpísnípokračovalikblíz-

kémubistru,kdebylanaposledpozorovánaVenuše.

Tutopekelnouoběžnicijsmestačilijenvyfotografovat,neboťjedenzhostůbis-

trananáspoštvalpsa,kterýnászahnalažknašímateřsképlanetě.Přizjišťování

stabilitydrahZeměaMěsícemálemdošlokekolizitěchtotělesavyhynutínašich

spoluobčanů.RadšijsmesestáhlikMarsuapřestalidělatASHKmeziplanetární

ostudu.Přesvědčilijsmese,ževpásuplanetekkroměCeresuopravdunenínic,

cobystálozařeč,apokudtamněkdyněcobylo,taktoněkdodávnozpronevěřil.

PokorekcidráhynásgravitačníprakmrštilzestarobylýchschodůkJupiteru.

Všílenérychlostijsmepozdravilipárvyděšenýchchuchvalcůorganickéhmoty

vJupiterovýchrezonancíchamělijsmecodělat,abychomsvýmpůsobenímpříliš

nezvětšiliexcentricitudráhytétoplanety.Pakjsmeodhaliliomyltřísetletí:Velká

skvrnanení!Pozdějšímrozboremfotografiíostatníchplanetjsmepřišlinato,že

jsouvšechnybíléabezjakékolistruktury,tudížibezživotanapovrchu.Takže

omylneníjenastronomický,aleigeografický,biologický,dějepisný,sociologický

atd.(TakžemámeNobelovkuzavšechnyoboryvkapse.)

ChvílinámtrvalonajítHalleyovukometu,kterázřejmězměnilasvoupolohu

natolik,žejejípolohaneodpovídalamapě,anavícsijinavigátorspletlseSatur-

nem,neboťodnějkdosiodciziltabulkusejménem.Saturnbylpodleočekávání

Potěmkinovouvesnicí,neboťavizovanéprstencesenekonalyaúdajněbylydosta-

věnyažo200000letpozději.

Mezitímsenatoliksetmělo,žejsmeznovuzačalizpívatšlágry„Chcíplnám

kůňÿa„Měljsem,měljsemmilou,uřízjsemjíhlavupilouÿ.Vblízkéstanicisi

partatrampůpeklakuřataatakjsmeskandovali„Mymámehladÿ,dokudse

dosloupkuvplotěnezaseklatesařskáširočina.Radějijsmeustoupilidopředem

připravenýchpozic,vytáhlicedulisnápisem„Organizátorohňostrojeÿarozžehli

cykloblikačky.Zhlubinytemnotnanáspochvílivykouklarudámžourajícíočka

krvelačnébestie,ježnanásčíhalapodsmrčkem.Leklasenašichoděvůaradši

seproměnilaveŠkoduFavorit.AletoužjsmebyliskorouUranu,bíléhotělesa

28

Povětroň3/2005

vněprstenců,asi5cmzaokrajem).Hůřeviditelnýchprstencůjevšakvícero:C,

D(blížekplanetě),F,GaE(dáleodplanety).Hlavníprstencejsouneuvěři-

telnětenké,méněnežtisícinumilimetru,takžezbokubychomjevůbecneviděli.

„Tlustýÿ,aleslabězářícívnějšíprstenecE,oprůměruaž1m,senakrajirozši-

řujena1mm.Prstencejsoutvořenéjednotlivýmičástečkami,ježvelmispořádaně

obíhajíSaturn.Postupněkolabujíaasiza200miliónůletspadnouprstencena

planetu.Snadsevbudoucnostivytvořínové,ažsesrazínějakédvaSaturnovy

měsíce.

Obr.4—KeelerovodělenínaokrajiSaturnovaprstenceA.SondaCassinivtéto0,03mmširoké

mezeřeobjevila7

mmvelkýměsíčekS/2005S1,kterýjezřejmějejímpůvodcem.Gravitační

působeníměsíčkusenaprstenciprojevujejakovlny.Polohavlnpředměsíčkemnebozaním

odpovídátomu,žesrostoucívzdálenostíodSaturnurostouoběžnédoby.c ©NASA/JPL/SSI.

NesmímezapomenoutnavelkýSaturnůvměsícTitan,mající5mmvprůměru

aobíhajícíjednouza16dnívevzdálenosti1,2modplanety.Právězdevlednu

2005přistálakosmickásondaHuygens;poprvéjsmemělimožnostprohlédnoutsi

zblízkapovrch,kterýjejinakzahalenneprůhlednouoranžovouatmosférou,tlustou

asi0,3mm.

MeziSaturnemaNeptunemnajdemepárdesítekobjektůzvanýchKentauři.

Pravděpodobnějdeo„spícíÿkomety,kterésezvnějšíchčástíslunečnísoustavy

(zKuiperovapásunebodokoncezOortovaoblaku)postupnědostávajídovnitř-

ních.Neptun,Uran,SaturnaJupitersijepostupně„předávajíÿ.Nejznámějšími

jsou(2060)Chirona(5145)Pholus.Chironjeasi0,2mmveliký,avšakkdyžse

projevíjehokometárníaktivita,vytvoříkomuoprůměrutéměř2m.Pholusje

podobněveliký,aležádnouaktivitunevykazuje.Jetosnadvůbecnejčervenější

objekt,podlečehožusuzujeme,žejepokrytýorganickýmimateriály[4].

VpřípaděUranuupozornímenaprstence,kteréserozkládají1cmaž2,5cm

odpovrchuplanety.Jsouorientoványtéměřsvisle,nikolipodélvodorovnéroviny

(ekliptiky).

OkoloNeptunuproletělasondaVoyager2vroce1989,atopouhé4mmnad

hornímivrstvamiatmosféry.Mimojinépřitomobjevilasystémúzkýchprstenců,

17mmaž37mmvzdálených.ZvláštěvnějšíAdamsůvprstenecjeunikátní,protože

nenícelistvý,alejevněmpětvýraznýchoblouků[16].

Povětroň3/2005

9

VelkýměsícTriton,oprůměru2,7mm,obíháNeptunpodrázeopoloměru

35cm,atoretrográdně,opačnýmsměremnežseotáčíplaneta.Márelativněvy-

sokouhustotu,přes2000kg

/m3.Oběskutečnostinaznačují,žeTritonnevzniknul

vblízkostiNeptunu,alebylNeptunemzachycen.Slapovésílyplanetypakzměnily

jehovýstřednoudráhunakruhovouadokoncemohlyudržovatměsícpojednumi-

liarduletvtekutémstavu[6].IdnesseTritonstálekNeptunupřibližujeaasiza

5miliardletjejslapyzcelaroztrhají,čímžvzniknouokoloNeptununádhernéjasné

prstence,nesrovnatelnějasnějšínežSaturnovy(hmotnostTritonujetotižřádově

tisíckrátvětšínežhmotnostvšechSaturnovýchprstencůdohromady).Detailní

snímkyzVoyageru,pořízenézevzdálenostiasi4cm,ukázaly0,01mmtenkou

atmosférunebodusíkovégejzíryvyvěrajícízpovrchu.

Obr.5—GejzírynaTritonu,jevícísejako

tmavépruhy.Běžněseteplotypohybujíjen

okolo38K,takžepovrchjepokrytdusíko-

výmledem.Tentoledvšakzpůsobujesklení-

kovýefekt,neboťpropouští(slabé)viditelné

zářeníSlunce,tosevhloubcepohltíainfra-

červenétepelnézářenískrzledsnadnonepro-

nikáven.Teplotaledutakmůžestoupnout

oněkolikstupňů,přesáhnebodvarudusíku,

plynzačneunikatprasklinamianapovrchu

seobjevígejzír.c ©NASA,VoyagerProject,

CalvinJ.Hamilton.

Plutomávporovnánísplanetamivelmiskloněnouavýstřednoudráhu.Jeho

výškanadterénemseměnío±2,1kmavzdálenostodSluníčkavrozmezí4,4km

až7,4km.NěkdyjetedyblížnežNeptun,aleneznamenáto,žebysespolu

mohliněkdysrazit—2:3rezonancesNeptunem,vekteréjePlutozachyceno,

totižtěsnýmpřiblíženímbrání(vperiheliujePlutovysoko).OkoloPlutaobíhá

poměrněvelikýměsícCharon,sprůměrem0,6mm.Jehodráhamápoloměr2cm

aoběžnoudobu6,3dne.

SpolusPlutemjsouvrezonanci2:3zachycenydesítkydalšíchtěles,nazý-

vanýchPlutina.Nejdeonějakouvelikounáhodu,alezřetelnýdůsledekmigrace

Neptunuvranýchfázíchvývojeslunečnísoustavy,kdybylmeziplanetamiještě

přítomendiskplanetesimál(ocelkovéhmotnostiřádově50

M⊕).Neptunsepo-

souvalsměremven,snímseposouvalaimístajehorezonancístředníhopohybu

atakévšechnatělesa,kterástálarezonancímvcestě[12].

ZbezmálatisíceobjektůpozorovanýchzaPlutemzmiňmealespoňtři:Varunu,

QuaoaraSednu.VelikostmijsousrovnatelnésPlutem.Prvnídvasepohybují

někdetadyokolonás,mezi6kma7kmodSluníčka;jsoutypickýmipředstaviteli

Kuiperovapásu.Sednabylaobjevenavevzdálenosti11km,aleza5500letse

10

Povětroň3/2005

Ločenickévltavíny

MartinLehký

Jižsianinevzpomínám,kdyjsemnalezlsvůjposlednívltavín.Akdyžmi

„perníkářiÿ,PetrHorálekaRenataKřivková,ukázalisvéúlovkysesbíranézji-

hočeskýchpolípřinedávnéakciASP,dostaljsemneuvěřitelnouchuťvydatsena

„lovÿ.ShodouokolnostíjsemprvnímájovývíkendtrávilupřítelkyněveVětřní,

cožjenedalekoznámýchlokalit.Osobotnímodpolednijsmesetakspolečněrozjeli

vstříczelenémuzlatu.

Počasíbylosicepoměrněnepříznivé,oblohupokrývalahustšíoblačnostpřiná-

šejícíslabépřeháňkyavanulnepříjemněchladnývítr,alecobyčlověknevydržel,

abysemohlprojítporozbahněnémpoli.Zacíljsmevybraliosvědčenoulokalitu

nacházejícísekousekzaobcíLočenice,předodbočkounaNesměň.Polepopravé

straně,odsilniceažklesu,kterýjeznámýpoškozenímiodkopáčů(jakojsou

prohlubně,nakřivorostléapopadanéstromy),vypadaloveliceslibně.Povrchbyl

čerstvěopršelý,sezřetelněviditelnýmikamínkyimaličkýchrozměrůasmálo

vzrostlýmosivem.Ovšemnepřejícíbylaskutečnost,ženapovrchujsmezřetelně

viděliistovkyšlápot—evidentnějsmenebyliprvnímihledači.Navzdoryneklam-

nýmznámkámprohledanosti(aněkolikadalšímprocházejícímseosobám),jsme

zabořilizrakdozeměaasihodinumarněbloudilipoplanině.

Bylijsmetéměřrozhodnutiknávratu,kdyžjsmezaznamenaliprvníúspěch.Ze

zemějsemvylovilmaličkýkrásněskulptovanýstřípekmeteoritickéhoskla.Hurá!

NeuběhloanidesetminutaúspěchslavilaiMíša—našlasvůjprvnívltavínek.Bě-

hemnásledujícípůlhodinyjsmeseradovaliještětřikrát,přičemžbojoprvenství

vpočtunalezenýchvltavínůvyhrálaMíša3:2.Důvodemzajistébylajejípropra-

covanátechnika,spočívajícív„deštníkovémdloubáníÿdopodezřelýchkamínků.

Obr.8—Největšíúlovekvýpravypřišeldocestymé

maličkosti.Jehomaximálnírozměrpřesahuje3cm

apřekrásněčlenitýpovrchnejevíznámkypoškození.

Obr.9—Deštníkovédloubání.

Povětroň3/2005

27

akometárníchjaderažpohledáníexoplanet—mimochodemjižobjeviličtyři

kandidátynaexoplanety.Rozsáhléjsoustudiedvojhvězd,větruhorkýchhvězd

azábleskovýchhvězd.Častosepracujenaspektroskopiiotevřenýchhvězdokup.

Hvězdárnataképátrápotmavéhmotě.Řadapracíjezextragalaktickéastro-

nomie,např.hledánívzdálenýchkvasarůpomocígravitačníchčoček.Hvězdárna

spolupracujesobservatořemiCalarAlto(s3,5mteleskopem)aLaSilla(3,6m

teleskopem)atéžsHubblovýmkosmickýmdalekohledem.Nenídivu,žejejístá-

vajícívybavenízačínápokulhávatzapožadavkysoučasnéastronomie,ataksena

Wendelsteinubudestavět.Připravujesestavbateleskopuoprůměruzrcadla2m

vnovékopuli.Cenabudeasi6miliónůeuro.Zapětletbychommohliudělatnový

výletnaWendelstein

...

Nahvězdárnějsmepobyliasitřihodiny.Pakužjsmemuseliutíkat,abychom

stihlipředposledníozubenývláčekdolů.Jízdabylaopětkrásná,cožsealenedalo

říciopočasí.Začalopršet.CestazpětdoČechnámubíhalarychle.

Dentřetí.RánoexkurzezamířiladovesnicBesedniceaSlaveč,místsnalezišti

vltavínů.Vidělijsmeprůmyslovoua„divokouÿtěžbu.Průmyslovátěžbapracuje

svelkýmistroji,jdedohloubkyapřeorátakdůkladněnaleziště.Poskončení

těžbymusípovrchúzemíupravitdopůvodnípodoby.Bylijsmesvědkystavby

novémístnícesty,kdymístopodtoupůvodníbylovytěženo.Vltavínybylynád-

herné,netknuténějakýmipozdějšímipohybyvhorninách.Potéjsmemohlividět

nadvoumístech„divokáÿnaleziště.„Vltavínokopovéÿsedalinaútěk,jatihrůzou

přispatřenídavu,kterýseznašehoautobusuvyhrnul.Onivědí,žedělajíněco

protizákonuaototovědomíbylajejichhrůzavětší.Oprotioficiálnítěžbězanimi

zůstávázničenákrajina,hromadypísku,hlubokédíry,poházenénepotřebnosti.

Prostěněcojakorozvrtanáskládka.Dopřírodytohlerozhodněnepatří.Našeex-

kurzesbíralavltavínyzpovrchuadohromadyjsmenašliasi40kousků,respektive

střípečků.PotéjsmeodjelidoznáméhomuzeavltavínůvTýněnadVltavou.Tam

sevltavínyovelikostišvestkovépeckydalipohodlněkoupit.Inu,21.století.

PřejezddoPrahyproběhlhladce.OrganizátorůmzPražsképobočkyČeské

astronomickéspolečnostipatřívelképoděkovánízaorganizaci,všeproběhlovpo-

hoděacelývýletbylvelmipříjemnýanaplněnýbohatýmiinformacemi.Můjvelký

obdivpatříijejichschopnostiorientovatsevprostoruavčase,cožpřicestování

bývásložité.MnohokrátděkujiPavloviSuchanoviaOndřejiFialovi.

[1]Brož,M.Impaktníkrátery(2)—Ries.Povětroň2000/5.

[2]Brož,M.KráterSteinheim.PovětroňS1/2003.

[3]DasWendelstein–Observatorium[online].[cit.2005-06-30].

〈http://www.wendelstein-observatorium.de:8002/wst/wst.html〉.

[4]Gilmour,L.,Pillinger,C.Listopadvevědě.Vesmír1/1996.

[5]Meteorkratermuseum.〈http://www.steinheim-am-albuch.de/meteor/index.htm〉.

[6]RiesCraterMuseumNördlingen[online].[cit.2005-06-30].

〈http://www.riescrater-museum.de/〉.

[7]Zatajemstvímvltavínů.PražskápobočkaČAS,příručkaproúčastníkyexkurze.

26

Povětroň3/2005

vzdálína138kmabudevBrně.JakseSednanatutoprotáhloudráhudostala?

NejspíškvůlitěsnémupřiblíženícizíhvězdykeSluníčku[14].

Zdenašedvouhodinováprocházkaslunečnísoustavoukončí.„Zbytekvesmíruÿ

jebohuželtakobrovský,žeanizmenšenívměřítku1ku1miliarděnámnepomůže,

abychomoněmzískalinázornoupředstavu.

[1]Bertotti,B.,Farinella,P.,Vokrouhlický,D.PhysicsoftheSolarSystem.Dordrecht:

KluwerAcademicPublishers,2003.ISBN1402014287.

[2]Brož,M.PlanetárnístezkavHradciKrálové[online].[cit.2005-06-30].

〈http://www.astrohk.cz/planetarni_stezka/〉

[3]Burns,J.A.aj.TheFormationofJupiter’sFaintRings.Science,284,5417,1999,s.1146–

1150.

[4]Cruikshank,D.P.aj.TheCompositionofCentaur5145Pholus.Icarus,135,2,1998,

s.389–407.

[5]Gladman,B.aj.Dynamicallifetimesofobjectsinjectedintoasteroidbeltresonances.

Science,277,1997,s.197–201.

[6]Goldreich,P.aj.Neptune’sstory.Science,245,Aug.4,1989,s.500–504.

[7]Gomes,R.aj.OriginofthecataclysmicLateHeavyBombardmentperiodoftheterrestrial

planets.Nature,435,7041,2005,s.466–469.

[8]Hamilton,A.WhatcolouristheSun?[online].[cit.2005-06-13].

〈http://casa.colorado.edu/~ajsh/colour/Tspectrum.html〉.

[9]JPL’sHorizonsSystem[online].[cit.2005-06-13].

〈http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.html〉.

[10]JPLSolarSystemDynamics[online].[cit.2005-06-13].〈http://ssd.jpl.nasa.gov〉

[11]Kokubo,E.,Ida,S.,Makino,J.EvolutionofaCircumterrestrialDiskandFormationof

aSingleMoon.Icarus,148,2,2000,s.419–436.

[12]Malhotra,R.TheOriginofPluto’sPeculiarOrbit.Nature,365,6449,1993,s.819.

[13]Morbidelli,A.aj.ChaoticcaptureofJupiter’sTrojanasteroidsintheearlySolarSys-

tem.Nature,435,7041,2005,s.462–465.

[14]Morbidelli,A.,Levison,H.F.ScenariosfortheOriginoftheOrbitsoftheTrans-

NeptunianObjects2000CR105and2003VB12(Sedna).Astron.J.,128,5,2004,s.2564–

2576.

[15]Nesvorný,D.,Bottke,W.F.DetectionoftheYarkovskyeffectformain-beltasteroids.

Icarus,170,2,2004,s.324–342.

[16]dePater,I.aj.Thedynamicneptunianringarcs:evidenceforagradualdisappearance

ofLibertéandresonantjumpofCourage.Icarus,174,1,2005,s.263–272.

[17]dePater,I.,Lissauer,J.J.PlanetarySciences.Cambridge:CambridgeUniversityPress,

2001.ISBN0521482194.

[18]Peale,S.J.,Cassen,P.,Reynolds,R.T.MeltingofIobytidaldissipation.Science,

203,Mar.2,1979,s.892–894.

[19]Pravec,P.aj.PhotometricSurveyofBinaryNear-EarthAsteroids.Icarus,podáno,

2005.〈http://www.asu.cas.cz/~ppravec/〉.

[20]Vokrouhlický,D.,Brož,M.,Farinella,P.,Knežević,Z.Yarkovsky-DrivenLeakageof

KoronisFamilyMembersI.TheCaseof2953Vysheslavia.Icarus,150,1,2001,s.78–93.

[21]Vokrouhlický,D.,Brož,M.,Morbidelli,A.,Bottke,W.F.,Nesvorný,D.,Lazzaro,

D.,Rivkin,A.S.YarkovskyfootprintsintheEosfamily.Icarus,podáno,2005.

[22]Vokrouhlický,D.,Farinella,P.EfficientdeliveryofmeteoritestotheEarthfrom

awiderangeofasteroidparentbodies.Nature,407,6804,2000,s.606–608.

Povětroň3/2005

11

Něžnáastronomie

AdrianaŠmídová

Pokudbychchtělaalespoňstručněobsáhnoutvšechnyvýznamnějšíosobnosti

astronomie,napsalabychvíclistůneždovolujerozsahPovětroně.Želbohu,vý-

znamnýchženvastronomiijetakmálo,žejejichstručnoupřipomínkulzevpár

listechobsáhnout.

Nutnopodotknout,žeženvevěděsdoboupřibývá,přestovšaktvořímuži

značnouvětšinu.Unásvmatematickétřídějekupříkladušestdívekz29studentů,

vhradeckéastronomickéspolečnostijeodhademsnadsedmženapadesátmužů.

Setkávámsedokoncesreakcemi,žezájemofyziku,matematikučiastronomii

jeproženuneobvyklý!Podívejmesetedy,coněkteréženyvastronomiipřesto

dokázaly,auznejme,ževněkterýchpřípadechtoopravdunemělylehké.

NejstaršíznámouastronomkoubylaEnHedu’Anna,kterájakokněžkabo-

hyněLunypůsobilajižkolemroku2354př.n.l.EnHedu’Annasevěnovalapozo-

rovánípohybukosmickýchtěles.

ZnámouastronomkoubylaAglaonike,kterážilavestarověkémŘecku(asi

v5.stoletípř.n.l.).TatoženaumělapředvídatzatměníMěsíce,takževněkterých

pramenechvystupujejakota,ježumískrýtMěsíc.Jelikožbylažena,někteřílidé

jispíšenežzavědkynipovažovalizačarodějnici.

Hrdinkou,onížbychserádaapodrobnějizmínila,jenenáviděnáiobletovaná

alexandrijskáfyzička,astronomkaamatematičkajménemHypatia,dceraTheóna,

matematikaafilozofa,jenžbyljistětím,kdojinadráhuvědypřivedl.

HypatiaAlexandrijskásenarodilaokoloroku370n.l.vAlexandrii,tedy

vdoběvelkéhonapětíašířeníkřesťanství.Doba,kteránepřálasamostatným

výraznýmvzdělanýmženám,jakouonabyla.Hypatiabylamimochodemvelice

krásná,mělamnohonápadníků,kterévšakodmítala.Cyril,alexandrijskýbiskup,

byljejímsilnýmnepřítelemaopovrhovaljí.Přestobylonemálokřesťanů,kteříse

účastnilipřednášektétocharismatickéučitelky.Přátelilasenapříkladsřímským

prefektem,Cyrilovýmpolitickýmrivalem.Kdyžsealevroce412stalCyrilalexan-

drijskýmpatriarchou,Hypatiaseocitlavohniskustřetůmezikřesťanyapohany.

Aniosobnínebezpečíjineodradiloodvyučováníapublikačníčinnosti.Vroce415

bylazavražděnaCyrilovýmifanatickýmifarníky,kteříprýmušlemirozdrásalijejí

těloažnakosti.Ostatkybylyspáleny,dílozakázánoajménozapomenuto[2].

Krátcepojejísmrtibylatéžzničenaslavnáalexandrijskáknihovna.

Zmála,copoHypatiizbylo,seví,ženapříkladpřispělakvývojiastrolábu.Se

svýmotcemsepodílelanajedenáctidílnémkomentářikPtolemaiovuAlmagestu

anovéverziEuklidovýchElementů,kterásestalazáklademprovšechnypozdější

Euklidovyedice.Většinajejíprácejeztracena,vyjmaněkterýchnázvůaodkazů.

Ažporoce1542(pokoperníkovskérevoluci)seženyopětvrátilynascénu

astronomie,ačkolivtédoběnemělyvEvropěpřístupkuniverzitnímuvzdělání.

12

Povětroň3/2005

Dendruhý.ProbuzenívDonauwörthproběhloúspěšněapobohatésnídanijsme

vyrazilinajihovýchodkWendelsteinu,cožjehoranaokrajiBavorskýchAlp,le-

žící60kmjižněodMnichova.Horamávýšku1845mapřed250miliónyletbyla

vápencovýmútesem,kterýbylvyzdviženpřivrásněníAlp.Horajesoučástígeo-

logickéhoparkuajeznírozhledvšemisměrydovzdálenostiaž150km.Měli

jsmeštěstí,viditelnostbylaasi80kmapásmoAlpbylojaknadlani.Asi100m

podvrcholemjehotel,kostelík,jeskyněaAlpskávyhlídka.Nahorujemožné

vystoupatpěšky,kabinkovoulanovkouaneboozubnicovouželeznicí.Cestatouto

železnicítrvá30minutajeza„pakatelÿ21

€.Vláčekjedepoúbočíhoryúžasným

traverzemacestoujsounádhernépohledydoúdolí,přinichžslabšípovahypře-

padajízávratě.Konečnoustanicimávytesanouvhoře.Převýšenítrasyželeznice

je1217madélkatrati7,66km.Rychlost16km/haž30km/hodpovídátakstrmé

trati.Byltoopravduojedinělýzážitek.

Odkonečnéstanicejeto102výškovýchme-

trůa860metrůvdélcekvrcholku,nakterém

stojíuniverzitníhvězdárnaWendelstein,která

jeprovozovánaInstitutemastronomieaastrofy-

zikymnichovskéuniverzity(Ludwig-Maximili-

ans-UniversitätMünchen).Kroměhvězdárnyje

navrcholukomerčnívysílačrozhlasovýchate-

levizníchprogramů.Téžsetamprovádízkoušky

zařízenínavyužitíslunečníavětrnéenergie.

Najdemezdeimeteorologickoustanici.Interiérhvězdárnyjemoderněavkusně

zařízen.Překvapenímbylylaboratořeadílnasvelmidobrýmvybavenímaneuvě-

řitelnoučistotou.Kroměvědeckýchpracovníkůinstitutusepracíúčastnístudenti

fyzikyzezákladníhomagisterskéhostudiaizdoktorandskýchprogramů.

Hvězdárnamá20cmslunečníkoronograf,umístěnývkopulistaršíkonstrukce.

Dnessepoužíváčistěprodemonstraci.Návštěvníkmůževidětobrazslunečnífo-

tosféryaspektrumnamatniciodélceasi60cm.Tatodélkastačínato,abybyly

vidětspektrálníčáry.Hlavnídalekohledhvězdárnymázrcadlooprůměru80cm

sohniskem9900mmajetosystémRitchey–Chrétien.Umístěnjenavidlicové

rovníkovémontáži.Každoujasnounocjevyužitprovědeckápozorování.Daleko-

hledpostavilaamerickáfirmaDFMzColoradaanahvězdárnějeumístěnodroku

1989.JevybavenkamerouCCDsezornýmpolem2◦

×2◦,velmirychlýmvícekaná-

lovýmUBVRIfotometremavícekanálovýmspektrálnímfotometrem.Dalekohled

jeovládánpřespočítač(TCSterminálem)zmístnostipodkopulí.Obsluhamůže

namonitorechvidětoblohuzedvoutelevizníchkamer,sširokýmaúzkýmzor-

nýmpolem.Jediné,covadípřipohledunamonitory,jenepříjemnérušenípruhy

moaré,vytvářenéblízkýmvysílačem.

Vědeckýprogramhvězdárnyjevelmirozmanitýdíkyširokémuspektrustudent-

ských,diplomovýchadizertačníchprací.Odstudiínašíslunečnísoustavy,planet

Povětroň3/2005

25

právěpřirieskémimpaktu.VmuzeujeimeteoritNeuschwanstein,kterýsepro-

jeviljakojasnýbolidadopadlnaúzemíBavorska6.4.2002.Jehodráhuspočítal

(podlefotografií)amístodopaduurčilčechPavelSpurný.Včervencitéhožroku

bylmeteoritnalezen,cožjevhistoriiteprvečtvrtátakováudálost.

Součástíexpozicejevideoprogramoformováníslunečnísoustavy,sdůrazem

nakolize.DiapozitivníshowovznikukráteruRiesjepojatámoderně,diváci

přitomdokoncesedávajínablocíchimpaktníchhornin.Můžemetakéshlédnout

filmNASAoletuApolla16;obrazovkatohotoprogramujepoblížvystaveného

měsíčníhokamene—impaktníbrekcie.Zaseplatíto,cooShergotty,jetonaprosto

nenápadnýkámen.PřivezlahoposádkaApolla16zplaninyDescartes.Muzeum

přisvépracovnínávštěvěkráterunavštívilytéžposádkyApolla14a17.

Vtouzeodpočinoutsiodkráterůakamenímnozíčlenovéexkurzenavštíviliže-

lezničnímuzeumBayerischesEisenbahnmuseumvNördlingenu.Bylipřekvapeni

množstvímlokomotivadalšítechniky.Tovšesepřitomopíráovíceménědob-

rovolnickoupráciželezničníchnadšenců.Takéjsmevidělihromadupokroucených

rezatýchocelovýchplátů,kol,přetrhanýchtáheladalšíchneurčitelnýchvelkých

kusůoceli—opětdůsledekimpaktu!Šlototižolokomotivuzdruhésvětovéválky,

kterádostalapřímýzásahstředníleteckoupumou.Tlaky,kterédeformovalylo-

komotivu,bylypřitomnicotnéprotitlakůmpřidopadurieskéhometeoroidu.

NazávěrdnevýpravajeladosuevitovéholomuAltenbürg.Pokrátképrocházce

odparkovištěsepřítomníexkurznícivrhlidolomuapilněsbíralimenšíavětší

úlomkyhorniny.Autobusbylzatížendalšímidesítkamikilogramů.Mohlijsme

odjíždětsklidnýmvědomím,žemámezasebounádhernoucestukrátery.Ze172

známýchkráterůnaZemimámeprohlédnutydva,aten„zbytekÿ(170)sipro-

hlédnemeněkdypříště!

24

Povětroň3/2005

SophiaBrahe(1556–1643),sestraTychonova,

přispělakrozhodujícímpozorováním,kterápozději

pomohlaJohannuKeplerovivypracovattezioelip-

tickýchorbitáchplanet.Sophiabylatéžznámájako

léčitelkaahistorička.

Ostoletípozdějizazářilanavědeckémnebinová

hvězda—MariaMargaretaKirschová(1670–

1720)—kterásezajímalaoastronomiiještěpředtím,nežseprovdalazaGottf-

riedaKirsche,královskéhoastronomavBerlíně.Mariaseproslavilaobjevením

kometyvroce1702.Pomanželověsmrtipokračovalavprácinajehoalmanachu.

Pozdějisedokoncestalaředitelkouberlínskéobservatoře.

MmeLepauteová(1723–1788)bylaastronomkou,ježsestala

obětímužskéhošovinismu.Pracovalavpařížskéobservatořina

předpovědinávratuHalleyovykometyvroce1759,alejejíprácisi

připsalfrancouzskýastronomJosephLalande.Svépublikacepak

Mmeradějivydávalapodmanželovýmjménem.

Jejínásledovnice,MmeduPierryová,pakbylaprvníprofe-

sorkouastronomienapařížskéuniverzitě.

CarolineLucretiaHerschelová(1750–1848)seodklonila

odvysněnékariéryopernípěvkyněavěnovalaseastronomiispolu

sbratremWilliamem.Začalivyrábětnejvětšídalekohledytédoby,

cožjimumožnilozkoumatobjektyvzdálenéhovesmíru.Zazname-

nalina2500novýchmlhovinahvězdokupapřes1000dvojhvězd.

Vroce1786Carolineobjevilasvouprvoukometu;celkemobjevila

vlasaticosm.

PopularizátorkaastronomieMaryFairfaxSomervilleová

(1780–1872)seznepříznivýchpodmínekvdětstvívypracovalajako

samouk.Kroměstudiaastronomiesezabývalahistoriíanapsala

práciojižzmiňovanéHypatii.JejídruhémanželstvísWilliamem

Somervillem,členemkrálovskéastronomickéspolečnosti,příznivě

ovlivnilojejídalšístudium.Marysezačalazabývatelektromagne-

tickýmijevyslunečníhovětru,slunečnímspektremapozdějirozší-

řilaapřeložilaLaplaceovuMechanikutěles.DalšíjejípopulárníknihybylyOsou-

vislostifyzikálníchvědaFyzikálnígeografie.SpolusCarolineHerschelovoubyly

vroce1835vybránydokrálovskéastronomickéspolečnostiastalysetakprvními

ženami,jimžsetétopoctydostalo.

WilliaminaPatonStevensFlemingová(1857–1911),ob-

jevitelka59mlhovin,300proměnnýchhvězda10nov,seproslavila

vytvořenímklasifikačníhosystémuspektrálníchtypůhvězd.Tento

systémbylpozdějiupravenAnnieJumpCannonovou.Williamina

Povětroň3/2005

13

bylaprvníamerickouženou,ježbylazvolenadokrálovskéastronomickéspoleč-

nosti,atovroce1906.

KdebydnesbylakosmologiebezobjevuHenriettySwan

Leavittové(1868–1921)?Pochopitelně,dáseočekávat,pokud

neobjevíněcojeden,dřívenebopozdějinatopřijdedruhý.Přesto

všakHenriettě(pracujícínaHarvardCollegeObservatory)patří

veškeráúctazaobjevenísouvislostimeziluminozitoucefeidape-

riodouzměnjejichsvítivosti,čímžvěděposkytla„delšípravítkoÿ

proměřenívzdáleností.

Jistěbudeteznát„dámupulsarůÿ,JocelynBellovou,naro-

zenouvBelfasturoku1943.Jocelynbylauchvácenaastronomiíjiž

oddětství,kčemužpřispělozejménačteníotcovýchknih(jejíotec

pracovalnaArmaghskéobservatoři).Jocelynstudovalafyzikuna

univerzitěvGlasgowapakpracovalanadoktorátuvCambridgeské

univerzitěpodvedenímAntonyhoHewishe,kdyžobjevilaprvní

pulsar.Jocelynpracovalanakonstrukci81,5megahertzovéhoradi-

oteleskopuajejíobvykloupracíbylaanalýza125mdlouhéhozáznamunapapíru.

Vroce1967objevilazvláštní35milimetrovéstopy,onichžspolusAntonym

Hewishemrozhodli,žepocházejíodrychlerotujícíneutronovéhvězdy,tedypul-

saru,ježdnesneseoznačeníCP1919.ZatentoobjevbylaudělenaNobelovacena

AntonymuHewishovi.

MargaretGellerovábylavesvémzájmuovědupodnícena

otcem,kterýbylchemik.MargaretnynípracujenaHarvardově-

Smithsonověcentruproastrofyziku;proslavilasemapovánímstru-

kturyvesmíruvevelkémměřítku.Vroce1985společněsJohnem

Huchrouobjevilitenkéstěnyadutiny(voidy),stejnějakoVelkou

stěnu,jejížvelikoststanovilina500000000světelnýchroků.

Zdalekaneposledníženouastronomie,lečposlední,kteroudnes

uvádím,jeVeraRubinová(narozena1928).Veřebylopouhých

22let,kdyžsejípodařiloobjevit,ževgalaxiiM31vAndromedě

obíhajíhvězdyvzdálenéodcentrapřibližněstejnourychlostíjako

hvězdyblízkékcentru.Brzytéžzjistila,žetatogalaxienenívý-

jimkouavýznamnětakpřispělakvýzkumutemnéhmoty.

Možnájsteznalivšechny,možnájenjednučidvě,přestomibylovelikým

potěšenímtytohvězdnédámypředstavit.Vbudoucnujichjistěmnohopřibude!

[1]Fraser,G.,Sellev̊ag,I.,Lillesthøl,E.Hledánínekonečna.Řešenízá-

hadvesmíru.Praha:Columbus,1996.ISBN80-85928-37-X.

[2]Sagan,C.Cosmos.NewYork:RandomHouse,1980.ISBN0-394-71596-9.

[3]Crocker,D.,Howard,S.4000YearsofWomeninScience[online].[cit.

2005-05-03].〈http://www.astr.ua.edu/4000WS/〉.

14

Povětroň3/2005

procházíšvábskátektonickálinie.Depresejetvořenatřemisoustřednýmistruk-

turami.Vnějšístrukturajsouokrajovévaly,najihuvýraznější,paknásleduje

vnitřníkruhovástrukturaoprůměru12km,vyplněnáimpaktnímibrekciemiaje-

zernímisedimenty,podobnějakoukráteruSteinheim.Sedimentůjetutolik,že

zcelazakrylystředovouvyvýšeninu,kterátvořítřetístrukturu.Víseonídíky

geologickýmvrtům.Vkráterujsousedimentytriasovýchjílovcůapískovcůataké

jurskýchvápenců.VčasopiseVesmír[4]jeinformace,žedíkyvysokýmteplotám

atlakůmpřiimpaktuvzniklyimikrodiamantysprůměryokolo200

mm(cožjenepatrnávelikostanelzejenijakvyužít);mělobyjichtambýt72000tun.

VkráteruležívícerovesnicatakéměstečkoNör-

dlingens5000obyvateli.Jetostaré,kruhovéměsto

obehnanézachovalýmihradbamiavěžemize14.sto-

letí.VestředujenáměstíRübenmarketskostelem

SvatéhoJiří(St.GeorgKirche).Kostelmáimpo-

zantní90mvysokouvěž.Zvěžebylnádhernýpo-

hlednapozůstatkyokrajovýchvalůkráteruiměsto

samé.Jezajímavé,žeukostelazačínáplanetární

stezka—Slunceaplanetyjsourozmístěnynakruž-

nicíchsoustřednýchkolemkostelatak,abytood-

povídalopoměrůmvzdáleností.Jednotlivézastávky

jsoutvořenydvěmabetonovýmisloupysvloženými

sklyainformacemioplanetách.Násalehlavnězají-

malo,žekostelsvěžíjepostavenzesuevitu,taveniny

vzniklépřidopadumeteoritu.Suevitjeproplyněná

horninazpřeměněnýchjílůavápencůšedéažžlu-

tavébarvy,sčetnýmikouskyzeleněažčernězabarvenýchkřemennýchskel.Jsou

vněmtakékrystalypyrituazrnkarulyažuly.Suevitjepoměrnělehký,vevěži

kostelajeřetízkempřipevněnákostkasuevituakaždýsijimůžepotěžkat.Pově-

trnostníodolnostsuevituzáležínadílčíchhornináchanebudemocvysoká.Dnes

jsoučástizdíkostelaopravovány,protožekámensevlivempovětrnostidrolí.

MuzeumkráteruRiesjevNördlingenuumístěnovseverníčástiStaréhoměsta

(uhradeb).Jetopěknégeologickémuzeumumístěnévedvoupatrovébudově

(rekonstruovanésýpce)svícesály.Hnedpovstupuupoutávelkáfotografiekrá-

teruRiesajehoplastickýmodel.Vmuzeusedůkladněpopisujegeologickýstav

územípředdopademapodopadu.Popisujesemechanizmusvznikuimpaktně

přeměněnýchhornin,geologickýprůzkumlokalityvčetnědetailníhopopisuzkou-

mánístrukturvjednotlivýchhorninách.Jsoutamtakégeologickémapy.Prostě

ajednoduše,geologjásáanávštěvníkžasne.Najdetetammnohoukázekrůzných

druhůmeteoritů,znichžnejzajímavějšíjeproměplátekzmeteorituShergotty

ohmotnosti3,9gramu.PocházítotižzMarsuapřitomvypadávelminenápadně.

Takétamjsouukázányvltavíny,jejichžstopytatoexkurzesledovala;vzniklytotiž

Povětroň3/2005

23

třetihor,včetnětehdejšíflóryafauny.Hlavníčástexpozicejevěnovánavzniku

kráteru,jehogeologickémuvýzkumu,meteoritůmataképorovnánímsjinými

impaktnímikráterynaZemi.Nechybíaniukázkymeteoritůasbírkanárazových

kuželůzkráterů.Účinkypádůtělesjsoupodrobněpopsány,můžemeshlédnout

ikrátkýdokument.Údajejsounázorné,zaujalomnetotoporovnánírychlostí:

těleso

rychlost[km/s]rychlost[km/h]čas,zakterýurazí500km

meteoroid

2590000

20s

raketaSaturnV

10,8

39000

46s

stíhacíletadlo

0,74

2664

11min

formuleF1

0,09

324

1h33min

Druhámístnostmuzeajevěnovánajezeru,kterévzniklopopádumeteoroidu,

afosíliímtřetihorníchrostlin,plžů,ryb,žab,želv,ptákůatakésavců,kteréjsou

vkráterunalézány.

Ponávštěvěmuzeajsmeodjelinasevernístranustředovéhovrcholku.Nachází

setamnalezištěschránekplžůroduGyraulusvpískovněPhaornischeSandgrübe.

Pískovnajesiceoplocena,neboťjechráněnajakopřírodnírezervace,alecestou

podélhřbitovasedájítnapahorekastačíseohýbatahledatpopravéstraně

cesty.Zbytkůschránektěchtoplžůlzenajítvelkémnožství.

OdkráteruSteinheimjsmepřejelik„většímubratruÿ—Riesu[1].Středkrá-

terujecca6kmseverovýchodněodměstečkaNördlingen.KráterRiesmáoválný

tvar24km

×26km.Vznikldopademmeteoroiduoprůměrupřibližně1km[4],

cožjejistě„slušnýkousekÿ.Tvrdíse,žeobakráteryvzniklysoučasně.Pravděpo-

dobněšloopáddvojplanetkyanebosemateřskétělesoroztrhlovlivempůsobení

slapovýchsilZemě.Dopadovárychlostbylastejnájakousteinheimskéhometeoro-

idu.Kráterem,nebolépeřečenodepresí,neboťpůvodníkráterjevelmierodován,

22

Povětroň3/2005

Hrozbajménem2004MN4

MartinLehký

Dne18.prosince2004sedozornéhopole0,50mSchmidtovykomory,pracující

naaustralskéstanicivrámcipřehlídkySidingSpringSurvey,dostaloasteroidální

tělesosneobvyklýmpohybem.DlezvyklostíbyloumístěnonaNEOConfirmation

Page,kdečekalonapotvrzeníadalšípozorovánízaúčelemzpřesněnídráhy.Bě-

hemtétofázesezjistilo,žesejednáojižznámétěleso.K.E.Smalleyprovedl

úspěšnouidentifikacisasteroidem2004MN4,kterýbylobjeventeleskopemna

KittPeakuasledovánpodvěnoci,19.a20.června2004[1].

Výslednádráha,kterávycházelazdoposudpozorovanéhooblouku,vyvolala

velmibouřlivédebaty.Podledostupnýchměřenítotižvycházelo,žeseasteroid

13.dubna2029surčitoupravděpodobnostímůžesrazitseZemí.Kolizesezhruba

400mtělesembysicenevyvolalaglobálníkatastrofu,aleregionálnínásledkyby

bylynedozírné.Pravděpodobnostsrážkysevyšplhalaažnahodnotu0,027ajako

prvníasteroidtakdosáhlnaTorínskéškálečtvrtéhostupně.

Vnásledujícímobdobímnohopozorovatelůnasvětězaměřilosvéúsilíkzís-

kánídalšíchměření,kterábyvedlakezpřesněnídráhy.Velkýmkrokemkupředu

bylovyhledáníarchivníchpozorování.A.E.Gleason,J.A.LarsenaA.S.Descour

nalezli5snímkůseslabýmobrazemplanetky,pořízených15.března2004pomocí

0,90mreflektorunaobservatořiStewardnaKittPeaku[2].Pozapočtenítěchto

měřeníseukázalo,žeseasteroidseZemínesrazí,aledojdekneobvykletěsnému

průletu.Velmipřínosnábylatakéastrometrickáměřenívykonanáradioteleskopem

vArecibu.Benneraj.oznámili,ževednech27.,29.a30.ledna2005získalidopple-

rovskoumetodoupřesnáastrometrickádataasteroidu2004MN4.Dne29.ledna

2005v0hUTbylotělesoo294kmblížeZemi,nežpředpokládalodráhovéře-

šeníbezradarovýchdat.Následnákorekcedráhyznatelněovlivnilavýslednou

charakteristikuprůletutělesakolemZeměvroce2029.AsteroidmineZemivge-

ocentrickévzdálenostipouhých(0

,000245±0,000060)AU,tj.(36700±9000)km

neboli(5

,7±1,4)

R⊕.Tatohodnotajetěsněpodvzdálenostígeostacionárnítra-

jektorieajeo28000kmblížnežpředpokládalaefemeridabezuváženíradarových

dat.Běhemtěsnéhoprůletujevelmipravděpodobné,žeslapovésílyZeměvýrazně

změnírotaciasteroidu.

Vzhledemkuvedenýmokolnostembudememít13.dubna2029jedinečnoupří-

ležitostspatřitblízkozemníplanetkupouhýmokem.Jakostelárníobjekt3,3mag

seúhlovourychlostíkolem42

◦/hod„přeženeÿnadhlavamiobyvatelEvropy,Af-

rikyazápadníAsie.AmeričanéispohádkovýmBrucemWillisemostrouhají.

[1]MPEC2004-Y25:2004MN4[online].[cit.2005-02-21].

〈http://cfa-www.harvard.edu/mpec/K04/K04Y25.html/〉.

[2]MPEC2004-Y70:2004MN4[online].[cit.2005-02-21].

〈http://cfa-www.harvard.edu/mpec/K04/K04Y70.html〉.

[3]IAUC8477[online].[cit.2005-02-21].

〈http://cfa-www.harvard.edu/iauc/08000/08477.html〉.

Povětroň3/2005

15

Děnínaoblozevčervenciasrpnu2005

PetrHorálek,MartinCholasta

Prázdninovouoblohumimojinézaplnítřikometyaněkolikmeteorickýchrojů.

PrvnízeslibovanýchkometjejižpozvolnaslábnoucíC/2004Q2(Machholz).Její

dráhazasahujeaždojihozápadníhocípusouhvězdíPastýřeajejíjasnostnám

jidovolujesledovatpouzevětšímidalekohledy(probinokuláryjejižnevhodná).

Zpočátkučervencejilzespatřitjakorozlehlýobláčekstéměřbodovýmjádrem

ojasnostizhruba10,5magnitudy,koncemsrpnajižmizízdohledu,majícasi

13,5magnitudy.NasklonkučervnajeještěvokrajiHonícíchpsů,postupněse

posouvápřesseverovýchodnírohVlasůBerenikydoPastýře.Vstupujedoněj

vnociz19.na20.července.Dvadnypředtímprolétánecelé3◦jižněodproslulé

kulovéhvězdokupyM3(amápřitomjasnostasi11,5mag),vpoloviněsrpnamíjí

nejjasnějšíhvězdujarníoblohy—

αBootis(Arktura,0,16mag).Tímtoseale

skometoupocelémrocepozorovatelnostiloučíme.Počátkemzáříseztratívzáři

Slunceapotépřestoupínajih,jakokometasjasností14magaž14,5mag.

Druhoukometou,zároveňjistěnejsledovanějšívtomtoobdobí,budeperiodická

kometa9P/Tempel1speriodou5,51roku.4.červenceránonašehočasusetotiž

stane„obětíÿsrážkysměděnýmimpaktoremdružiceDeepImpact(vizPovětroň

2/2005,str.6).Právěkvůlizmiňovanémuamerickémuprojektusepořádározsáhlá

pozorovacíkampaň.Obvyklájasnostkometysesicepohybujeokolo10.magni-

tudy,alevývojjasnostipoimpaktujenatoliknejasný,žekometabymohlabýt

iněkolikdníviditelnápouhýmokem.Narozdílodpředcházejícíkometymá9P

značnýpohybpoobloze.Nevýhodoupozorováníjemalávýškanadobzorem,která

nedosahujeani20

◦(akometanavícklesá).Počátkemčervenceje3,5◦severněod

αVirginis(Spiky,1mag)arychlesepřesouvánavýchodkVáhám.Vdoběsrážky

Obr.6—Snímkykomety9P/Tempel1získanéHubblovýmkosmickýmdalekohledem14.června

2005v7h17mina14h15minUT.Nadruhémsnímkujezřetelnývelmijasnývýtrysk,dlouhý

asi2200kmasměřujícíkeSlunci.Jádrokomety(jasnáskvrnkauprostřed)jepřílišmalé,aby

naněmbylyvidětnějaképodrobnosti.c ©NASA,ESA,P.FeldmanaH.Weaver(JHUAPL).

16

Povětroň3/2005

Cestouvltavínů

KarelBejček

PražskápobočkaČeskéastronomickéspolečnostivednech12.až15.května

2005pořádalaexkurzinazvanouZatajemstvímvltavínů.Zúčastniljsemsejíspo-

lečněskolegouKarlemZubatým.CestazačínalapředpůlnocíSELČvPraze.

Celávýpravanasedladoautobusuaopůlnocijsmevyrazilinacestu—směrji-

hozápad,doNěmecka,nameteorickékráterySteinheim,Riesahvězdárnunahoře

Wendelstein.Vautobuseseklimbaloaobčasnýpohlednazápadníčástoblohy,

kdebylvidětMěsíc,SaturnaBlíženci,miříkal,žemámesměrdobrý.

Denprvní.OkolosedméhodinyjsmepřijelikměstečkuSteinheimamAlbuch.

MěstečkoležívkráteruspolečněsvesnicíSontheimimStubenthal.Kráterjeasi

30kmseverněodměstaUlma130kmseverozápadněodMnichova.40kmse-

verovýchodnějedalšíkráterNördlingerRies.Kráterymimochodemposloužily

vamerickémprogramuletůčlověkanaMěsíc.PosádkyletůApolla14a17stu-

dovalystrukturukráterůvrámcipřípravyprojejichgeologickouprácinaMěsíci.

MěstečkoSteinheimjesvětověproslulékráterem,vněmžležírozloženookolo

středovéhovrcholu[2].Jetozřejměnejzachovalejšíanejvíceprostudovanýkráter

nasvětě.Máprůměr3,8kmavzniklpředasi15miliónyrokydopademmeteo-

roiduoprůměru80m,kterýsezabořilnastametrůdovápencovéhopodloží[7].

Dopadovárychlostbylazhruba25km/s,cožodpovídá90000km/h.Dvěsekundy

trvalprůletatmosférou.Kinetickáenergiebylaopravduznačná,asi2,8·1017J,

cožodpovídáhodnotě24

,4GWh.Městečkobytuenergiivpodoběelektřinyspo-

třebovávalo3180roků.Takéseodhaduje,ževokruhu160kmdošlokvyhubení

zvířectvaarostlinnéhopokryvu.

KráterSteinheimvzniklpravděpodobněspolečněskráteremRiesoprůměru

25km.TvarkráteruSteinheimjedobřezachován,okrajesezvedajídovýše90m

až100mnaddnokotliny,centrálnívrcholekmáprůměrasi1kmasahá50mnad

současnédno.

ProhlídkujsmezačalivSontheimuuzastávkyč.2naučnéstezky—bývalý

lomBurgstall,kdejsmepilněsbíralivápencovébrekcie.Předdopademsetam

nacházelyvápencemalmskésvrchníjury.Přidopadudošlokrozdrceníhornin,

částmateriálubylavyhozenaačástpřeměněna.Sbírajícjsmepokračovalina

vyvýšeninuBurgstall,kdestávalstředověkýhradaodkudjenádhernýpohledna

celýkráter.VidělijsmejehoerodovanéokrajeastředovývrcholekKlosterberg.Při

pohledunakráterjenutnosiuvědomitpůsobeníčasu,pomiliónyrokůbylkráter

zaplavovánvodouavystavenúčinkůmpovětrnosti.Podéljehozápadnístrany

dokonceteklařeka.To,covidímednes,jsouzbytky;stopypůvodníhokráteru

jsoualepatrné.Vševýbornědoplňovalodbornýkomentářgeologa–astronoma

JakubaHalody,kterýpatřilkúčastníkůmzájezdu.

VSontheimujegeologickémuzeumzaměřenénakráteranálezyzkamenělin.

Jetamiplastickýobraz—modelkráteru,ukazujícíjakmístovypadalovobdobí

Povětroň3/2005

21

Vyvarujteseodkládánífototechnikydoauta,atozvláštěnamísta,kamsvítí

slunce.Horkouvnitřuzavřenéhovozuaslunečnízářenírozpálívaševybavení

snadnonateplotupřesahující100◦C.Vtakovémpřípadějiždocházíkdestrukci

mechanickýchčástípřístrojůaobjektivů,ocitlivéelektronicenemluvě.Musíte-li

nechattechnikuvautě(čiběhemjízdy),doporučujizabalitvybavenídoněkolika

vrstevoblečeníaodložitněkam,kamnedopadápříméslunečnízáření(podsedačku

nebodokufru).

Vysokéteplotymohouvelmirychlepoškoditfotografickémateriály.Změnyse

projevípředevšímvbarevnémposunuavznikuzávoje,kterýsnižujekontrast

obrazu.Fotografickémateriálybychommělichránitještěúzkostlivějinežfotoa-

parátyaudržovatjenacestáchpřiteplotáchmaximálně20až25

◦C.Toholze

dosáhnoutjejichochlazenímvchladničceazabalenímdoizolačníchvrstevob-

lečení,papíručipolystyrénu.Vynikajícíjsoutermonádobysvětšímprůměrem

uzávěru,dokterýchlzeuložitvětšímnožstvífilmů.

Nadovolenésisseboubertejenpřiměřenouzásobufilmůnajedendenazbytek

nechteuloženvhotelu,nejlépevlednici.Tamodkládejteiexponovanéfilmy.Před

založenímfilmu,kterýbylchlazenamávýrazněnižšíteplotunežokolnívzduch,

nezapomeňtena„aklimatizaciÿ.Předotevřenímplastovékrabičkyfilmohřejte

alespoňdesetminutvrucenebovyčkejteasihodinu,nežseteplotafilmuvyrovná

steplotouokolí.Pokudbudetezakládatstudenýfilmvhorkémavlhkémvzdu-

chu,dojdekorosenípovrchufilmu.Paksemůžepoškrábat,přilepitnapřítlačnou

destičkunebomůžedojítkvzájemnémupřilepeníjednotlivýchvrstevnavíjeného

exponovanéhofilmu.Plastovékrabičky,vekterýchjsoufilmydistribuovány,jsou

vynikajícíochranouprotivlhkosti.Protojenevyhazujte,alepoužijtejeproucho-

váníexponovanýchmateriálů.Voblastechsvelkouvlhkostívzduchudbejte,aby

doba,kdyfilmbudemimofotoaparátčiplastovoukrabičku,bylaconejkratší.

Naplážíchapouštíchhrozídalšínebezpečí—jemnýpísečnýprach.Tenjeve

vzduchutéměřneustále,stačíslabýzávanvětru.Prachsnadnopronikádovšech

mezeraskulinek,nebezpečíhrozízvláštěobjektivůmajejichpohyblivýmmecha-

nickýmčástem,tedypřevodůmostřeníazoomu.Snažteseprotochránittechniku

vkvalitní,dobřeuzavíratelnéfotobrašněnebokufru.Nejlepšíochranouprotipra-

chuapískujsoupodvodnípouzdra.Tachráníprotivlhkuipískuzcelaspolehlivě.

Anazávěrještějednoupozornění:používáte-likovovýstativ,mějtenapaměti,

ževotevřenékrajiněvýrazněvyčnívánadterénastáváseznějdoceladobrý

hromosvod.Zastihne-livásbouřkavterénu,neriskujteastativsložtenanejmenší

velikostaodložtenazem.Přečkejtebouřkuvevzdálenostialespoň20metrů

odstativu,nejlépevleže.Ostativseneobávejte,pokudjenzmokne,nicsemu

nestane,protožeprokonstrukcijsouzpravidlapoužitynekorodujícíhliníkovénebo

magneziovéslitinyaplasty.

Aťjeprácesvašífototechnikoujenzábavaanestarost.

20

Povětroň3/2005

simpaktoremjinaleznemenecelých5◦severovýchodněodSpiky.Dne25.če-

vencevstupujedojižníčástiVah,kde11.srpnaprochází2◦naseverod

σLib-

rae(3,3mag),13.srpnaletí3◦jižněodkulovéhvězdokupyNGC5897(8,5mag)

a23.srpna2◦severněod

υLibrae(3,6mag).Konecsrpnajizavádíaždoklepet

Štíra,kde29.srpnaproletípřesněmeziρScorpii(3,85mag)a

πScorpii(2,85mag).

PoslednízetříočekávanýchkometárníchdivadelnabízívracejícíseP/1983V2

(Hartley–IRAS).Jejínávratjevzhledemkpozorovánípříznivý,nicménězdáse,

ževývojjasnostijenyníponěkudméněbouřlivý,nežseočekávalo.Vprvédekádě

měsícesrpnabymohlatatokometasperiodou21letdosáhnoutmaximálně8mag,

alevhoršímpřípaděbudejejíjasnostjen10,5magazachovásisvůjmálokon-

denzovanývzhled.Pokudjsmeříkali,žepohybkomety9Pnaoblozevlétěbude

značný,pakutétokometyjenaprostounikátní.Svoudráhuzačíná1.červencena

jihuKassiopeji,13.červencevstupujedozápadníhookraje„chudéÿŽirafy(kde

bude22.července8,5◦odseverníhopólu),26.červencevlétádo„ocasuÿDraka,

13.srpnazavítádoVelkéMedvědicea26.srpnakončívHonícíchpsech(kdena

počátkuzářímíjíVírovougalaxiiM51).Vednech21.a22.srpnaprolétájen0,5◦

severovýchodněod

ǫUrsaeMajoris(1,8mag).

Opodmanivénociplnépadajícíchhvězdseopětpostarámnohorojů.Měsíční

novpřipadávčervencina6.avsrpnuna5.den,takžeměsíčnísvitnebuderušit

vždyvprvépoloviněanaúplnémkonciměsíce.Vzhledemktomu,žeaktivních

rojůjevíce,zmínímejentynejaktivnějšíazhlediskapozorovatelnostinejpřízni-

vější.Prvýmjsoubezesporu

δAquaridy.Tentorojječinnýjižvpoloviněčervence,

29.červencenastávámaximumaaktivitasezcelatišíažkoncemsrpna.Zajímavý

jeposunaktivityjasnějšíchmeteorůpředslabšími,kterýčiníiněkolikdní.Sa-

motnémeteorybývajídlouhéakrásnézdůvodupoměrněmalévstupnírychlosti

meteoroidůdoatmosféry—43km/s.Přepočtenázenitováfrekvencemeteorůdo-

sahujevmaximuzhruba30meteorůzahodinu,uvidímejichasi10zahodinu.

MilýmpřekvapenímmábýtrojβPerseid,rojsvelmirychlýmimeteory,ukte-

réhona7.srpenvnoci(nebo8.srpenráno)předpověděliE.LyytinenaP.Jennis-

kensmalouspršku.Nuže,nechmesepřekvapit.

JižklasickysvémístovtomtoročnímobdobízabírárojPerseid,téžzvaný

„SlzysvatéhoVavřinceÿ(napamátkumučedníkaupálenéhovtomtoobdobí).Roj

patřímateřskékometě109P/Swift–Tuttle,jejížperiodaoběhuje130let.Tělíska

způsobujícímeteorypadajídozemskéatmosféryrychlostípřibližně61km/s,jsou

zpravidlazbarvenadooranžovanebozelenofialova.Letosjsoulepšípozorovací

podmínkykoncemčervenceavprvépoloviněsrpna,večer12.srpnadosahujeroj

maximasfrekvencíasi100meteorůzahodinu.BudepřitomrušitMěsícdenpřed

prvníčtvrtí,naštěstívšakjenvnízkémsouhvězdíVah.

Posledníroj,jenžstojízazmínku,jsou

αAurigidy.Jemožné,že31.srpna

přinesekrátkousprškuofrekvenci100meteorůzahodinu,abudoutometeory

rychlé(66km/s).Naposledynastalyzvýšenéfrekvencevletech1935,1986a1994.

Povětroň3/2005

17

Regulus

Denebola

Capella

Pollux

Kastor

Deneb

Polárka

Markab

Sirrah

Arkturus

Gemma

Vega

RasAlhague

Spika

Antares

Altair

Sadalmelek

Lev

Vozka

Velkámedvědice

Malýmedvěd

Drak

Kasiopeja

Perzeus

Pegas

Andromeda

Rys

Malýlev

Žirafa

Labuť

Kefeus

Rak

Honícípsi

Ještěrka

Panna

Pastýř

VlasyBereniky

Havran

Váhy

Severníkoruna

Herkules

Lyra

Hadonoš

Hlavahada

Ryby

Vodnář

Kozoroh

KoníčekDelfín

Šíp

Štít

Střelec

Ocashada

Lištička

Štír

Orel

M13

M31

χa

hPersei

JS

VZ

Obr.7—Oblohavpoloviněčervenceve22hodinSEČ.

ZplanetekjsounejsnadnějividětCeres,JunoaVesta.PlanetkaCeressena-

cházíveVáháchaposouvásevýchodnímsměrem.Jejíjasnostklesáz7,2magna

7,9mag.Junojeobjektemranníoblohy,počátkemčervencejinajdemeveVelrybě,

nedaleko

µCeti(4,27mag),6.červencebude0,45

◦severněodní,nakoncisrpna

senacházímnohemvýchodněji,asi5

◦podhvězdokupouHyádyvBýku.Planetka

zjasňujez9,0magna8,3mag.Pohlédneme-lidosouhvězdíBýka,pakmůžeme

najíttaképlanetkuVesta,kterájevšakpozorovatelnápouzezasvítání.Napo-

18

Povětroň3/2005

čátkučervencejevýchodněodHyád,takřkavotevřenéhvězdokupěNGC1647

(6,4mag),začátkemsrpnavstupujedoHerkula,15.srpnaje0,2◦od

χHerculi

(4,6mag)a26.srpnajižvlétádozápadníhokrajesouhvězdíBlíženců.Zjasňuje

z8,2magna7,9mag.

Ještěuvedemeněkolikzajímavýchkonjunkcí,kterébynemělyuniknoutvašim

fotoaparátům.8.červencevečersenaoblozesetkajíMěsícsVenušíaMerkurem.

13.červenceproběhnevečerníkonjunkceJupiterasMěsícem.22.července(opět

večer)seVenušenejvícepřiblížíkhvězděRegulus.27.červencebudouMěsíc

aMarsnaranníoblozejen3,3◦odsebe.VsrpnusiMěsícsvoucestuzopakuje

a8.sesetkásVenuší,10.sJupiterem.25.sMarsemanakonec31.seSaturnem.

[1]Příhoda,P.aj.Hvězdářskáročenka2005.Praha:Hvězdárnaaplanetárium

hl.m.Prahy,2004.ISBN80-86017-40-0.

Fotografovánívlétě

PetrSoukeník

Blížíseléto,časaktivníhofotografování.Fotografickévybaveníamateriály

všaknadměrnéhorkodobřenesnášejí.Zatímcostarédobrémechanickéfotoapa-

rátybylyvůčihorkudobřeodolné,modernízrcadlovkyplnéelektronikyjsouna

tompodstatněhůře.Vřaděmodelůjsoupoužíványmikroprocesoryapolovodi-

čovésoučástky,ukterýchpřivysokýchteplotáchdocházíkporuchám,můžedojít

ikdeformacibaterií.Nezanedbatelnéjezvýšeníotěrupoužitýchplastů,cožplatí

předevšímproplastovédráhyvedenífilmuuvnitřpřístrojů.

Ušetřenynejsouaniteleobjektivy,zvláštěmají-ličernoupovrchovouúpravu.

Veslunečnímžárusejejichpovrchováteplotarychlezvyšujeadocházíkdeformaci

tělavlivemtepelnéroztažnosti.Nejednásezpravidlaozměnydestruktivní,ale

projevujísepředevšímv„rozladěníÿoptickésoustavyzměnouvzdálenostímezi

jednotlivýmioptickýmičleny.Vlivemnestejnoměrnýchzměnrozměrůjednotli-

výchčástídocházíknadměrnémunamáhánípřesnýchmechanickýchdílůzoomo-

véhoiostřícíhomechanismu.Vlivemvysokýchteplotdocházíkesníženíviskozity

mazacíchtuků.Pokudseuvnitřobjektivunashromáždítukovýobal(např.na

koncivřetenazoomu),můžepřílištekutýtukukápnoutaznečistitoptickéčleny.

Topakmůžeovlivnitkontrastiostrostobrazu.Nebomůžedojítkeslepenílamel

irisovéclony.

Předpřímýmslunečnímzářenímjetedynutnéfototechnikuchránit.Ktomu

posloužíslunečník,deštník,jednoduchýbílýnávlekzplátnaapod.Pokudnemáte

nictakovéhokdispozici,snažteseminimalizovatdobupůsobenípřímýchsluneč-

níchpaprskůtransportemfotoaparátuvestínuvlastníhotělanebopodkošilí.

Nespoléhejtepřílišnafotobrašnu,zejménapokudmáčernoupovrchovouúpravu.

Doporučujivytvořitzbíléhoplátnatakéochranný„převlekÿfotobrašny—pak

snadteplotyuvnitřbrašnynepřesáhnouúnosnoumez.

Povětroň3/2005

19