Historická mluvnice češtiny (Lenka „Kleio“ Ratajová)

Preview:

DESCRIPTION

Český jazyk patří mezi nejobtížnější jazyky světa. Ani jeho vlastní uživatelé nevědí, co je vlastně správně, a když už konečně pokoří boj s pravidly, stejně mnohdy nevědí, proč je tomu tak. Přednáška o tom, že i čeština je pravidelná a logická, když se na ni podíváme už od jejích počátků.

Citation preview

Historická mluvnice českého jazyka aneb čeština nepravidelně pravidelná Základy Stará čeština:

• zánik jerů („tvrdý a měkký znak“ – samohlásky slabé výslovnoti) • jiný systém hlásek

– samohlásky: ä, e, i, ě, a, o, u, y – souhlásky: b, p, v, m, t, d, r, l, n, c, z, s, k, g, ch, t’, d’, r’, l’, n’, c’, s’, z’, j

• kmenový princip skloňování jmen • trojí číslo • Slovesa nemají vidový princip – tři typy minulých časů; futurum neexistuje

Hláskové změny

• příčina všech zdánlivých nepravidelností 1) kontrakce (stahování):

znamenьje/znamení, moje/mé

2) přehláska ‘a>ě: dus‘a>dušě ‘u>i: dus‘u>duši ‘o>ie: mor‘o>mořie 3) ztráta jotace ě>e řěka>řeka t‘ělo>tělo 4) diftongizace ó>uo>ů dóm>duom>dům 5) úžení é>í vajéčko>vajíčko 6) Změna aj>ej v tautosylabickém postavení: vajce>vejce / vajec, vajéčko Jak hláskové změny ovlivnily slovesné třídy

• původně tři slovesné třídy z praslovanštiny: - e, -ne, -je • nové slovesné třídy:

sázaje>sáz‘á>sází dělaje>dělá dělaj>dělej

• změny se neuplatňovaly bezvýhradně: děl-aj-jí > nevzniká dělí

Od kmenů ke vzorům

• o-kmeny, a-kmeny, u-kmeny, i-kmeny; n-kmeny, r-kmeny, t-kmeny, s-kmeny • instinktivní přiřazování • hláskovými změnami se původní kmeny ztrácejí, proto se instinktivně hledá nový systém (analogie

se vzory) • Př: o-kmen – chlap, oráč, žebří

a-kmen – žena/vladyka; duše/panoše; laní/sudí

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Softwarehttp://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

Duál dnes • ruka > 2 rucě, noha > 2 nozě, sto > 2 stě • uplatňoval se i u sloves: „šla dva tovaryše…“ • dnes relikty: oči, uši, ruce, nohy; ale také tvary s náma dvěma, náma všema apod.

Já bych, by bys...

• původně aoristové tvary sloves (neurčitý minulý, časově neukončený děj) • Tvary příliš podobné přítomnému času byly nahrazeny perfektem. • Zbytek aoristu – podmiňovací způsob

Základní zdroje: LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986. STICH, A. Jazykověda – věc veřejná. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2004. STICH, A. Všechno je jinak a většinou složitě. online: http://www.blisty.cz/files/isarc/9709/19970911a.html

vedechu vedesta vede 3.

vedeste vedesta vede(s) 2.

vedechom vedechově vedech 1.

pl. du. sg.

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Softwarehttp://www.foxitsoftware.com For evaluation only.