2

Click here to load reader

Historická mluvnice češtiny (Lenka „Kleio“ Ratajová)

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Český jazyk patří mezi nejobtížnější jazyky světa. Ani jeho vlastní uživatelé nevědí, co je vlastně správně, a když už konečně pokoří boj s pravidly, stejně mnohdy nevědí, proč je tomu tak. Přednáška o tom, že i čeština je pravidelná a logická, když se na ni podíváme už od jejích počátků.

Citation preview

Page 1: Historická mluvnice češtiny (Lenka „Kleio“ Ratajová)

Historická mluvnice českého jazyka aneb čeština nepravidelně pravidelná Základy Stará čeština:

• zánik jerů („tvrdý a měkký znak“ – samohlásky slabé výslovnoti) • jiný systém hlásek

– samohlásky: ä, e, i, ě, a, o, u, y – souhlásky: b, p, v, m, t, d, r, l, n, c, z, s, k, g, ch, t’, d’, r’, l’, n’, c’, s’, z’, j

• kmenový princip skloňování jmen • trojí číslo • Slovesa nemají vidový princip – tři typy minulých časů; futurum neexistuje

Hláskové změny

• příčina všech zdánlivých nepravidelností 1) kontrakce (stahování):

znamenьje/znamení, moje/mé

2) přehláska ‘a>ě: dus‘a>dušě ‘u>i: dus‘u>duši ‘o>ie: mor‘o>mořie 3) ztráta jotace ě>e řěka>řeka t‘ělo>tělo 4) diftongizace ó>uo>ů dóm>duom>dům 5) úžení é>í vajéčko>vajíčko 6) Změna aj>ej v tautosylabickém postavení: vajce>vejce / vajec, vajéčko Jak hláskové změny ovlivnily slovesné třídy

• původně tři slovesné třídy z praslovanštiny: - e, -ne, -je • nové slovesné třídy:

sázaje>sáz‘á>sází dělaje>dělá dělaj>dělej

• změny se neuplatňovaly bezvýhradně: děl-aj-jí > nevzniká dělí

Od kmenů ke vzorům

• o-kmeny, a-kmeny, u-kmeny, i-kmeny; n-kmeny, r-kmeny, t-kmeny, s-kmeny • instinktivní přiřazování • hláskovými změnami se původní kmeny ztrácejí, proto se instinktivně hledá nový systém (analogie

se vzory) • Př: o-kmen – chlap, oráč, žebří

a-kmen – žena/vladyka; duše/panoše; laní/sudí

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Softwarehttp://www.foxitsoftware.com For evaluation only.

Page 2: Historická mluvnice češtiny (Lenka „Kleio“ Ratajová)

Duál dnes • ruka > 2 rucě, noha > 2 nozě, sto > 2 stě • uplatňoval se i u sloves: „šla dva tovaryše…“ • dnes relikty: oči, uši, ruce, nohy; ale také tvary s náma dvěma, náma všema apod.

Já bych, by bys...

• původně aoristové tvary sloves (neurčitý minulý, časově neukončený děj) • Tvary příliš podobné přítomnému času byly nahrazeny perfektem. • Zbytek aoristu – podmiňovací způsob

Základní zdroje: LAMPRECHT, A.; ŠLOSAR, D.; BAUER, J. Historická mluvnice češtiny. Praha: SPN, 1986. STICH, A. Jazykověda – věc veřejná. Praha: Nakl. Lidové noviny, 2004. STICH, A. Všechno je jinak a většinou složitě. online: http://www.blisty.cz/files/isarc/9709/19970911a.html

vedechu vedesta vede 3.

vedeste vedesta vede(s) 2.

vedechom vedechově vedech 1.

pl. du. sg.

Generated by Foxit PDF Creator © Foxit Softwarehttp://www.foxitsoftware.com For evaluation only.