9.10.2014
VyhodnocenVyhodnoceníí slosložženeníí aerosolových aerosolových ččáástic z projektu CZ0049stic z projektu CZ0049
Štěpán Rychlík
9.10.2014
CZ 0049 – www.chmi.cz/uoco/prj/cz0049
• Součást projektu CZ 0049 financovaného z tzv. Norských fondů (ÚChP AVČR, ČHMÚ, NILU)
• Improvement of the assessment methods ofambient air pollution loads of PM10 in theCzech Republic
– Zlepšení charakterizace frakce PM10 se zaměřením na sekundárně vznikající částicepro
– vytvoření chemického modelu vzniku sekundárních částic a
– identifikování původu zdroje a
– aplikace a verifikace disperzního modelu na územíČR.
9.10.2014
ČHMÚ – ÚOČO – CLI
• Český hydrometeorologický ústav• Meteoroloie• Hydrologie• Ovzduší
• Centrální laboratoř imisí - sledování kvality atmosféry
• Srážky, vzduch• Aerosolovéčástice – počty částic
hmota• Plyny• Ionty• Kovy
9.10.2014
Odběr aerosolovýchčástic• 2 lokality v Praze
– ČHMÚ, Praha-Libuš (JJV)– ÚChP AVČR, Praha-Suchdol (SSZ)
• Vzorkovacím kalendářem je odběr realizován každý 6. den
• Regulovaný frakcionovaný odběr při průtoku 2,3 m3/h po dobu 24 hodin, start 6:00 GMT, vzorkovače jsou Sven Leckel.
• PM10 a PM2,5; materiál filtrů – křemenná vlákna– Ionty– organický a elementární uhlík
• PM10; materiál filtrů – deriváty celulózy– Kovy
9.10.2014
Vzorkovací lokality v Praze
Libuš Suchdol
www.mapy.cz
9.10.2014
Vzorkovací lokality v Praze
Libuš Suchdol
9.10.2014
Metody analýzy
• Křemenné filtryMillipore APFA 47mm– OCEC analyzátor (Sunset Laboratory Carbon Aerosol
Analysis Lab Instrument, Model 4L)– Iontová chromatografie (Watrex, shodex CD-5) – Na+,
NH4+, K+, Mg+, Ca2+, Cl–, NO2
–, NO3–, SO4
2–
• Celulózové filtryMillipore RAWP 47 mm– Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou
(Thermo Electron ICP-MS, X2-series) –prvkováanalýza
9.10.2014
Metody ČHMÚ a ÚChP
• metody T 21 AA-015 (aerosolovéčástice v ovzduší) a T 21 AA-005 (As, Cd, Ni, Pb v ovzduší) akreditovány od r. 2005
9.10.2014
Metody ČHMÚ a ÚChP
• metoda pro měření uhlíků podle protokolu EUSAAR2, letos autorizována pro OC a TC analýzy
• metody IC a gravimetrie prováděnév ÚChP taktéž standardizované
9.10.2014
Konstrukce, princip ICP-MSdetekce
zaostření
separace
vznik iontů
vakuový interface
tovrba aerosolu
9.10.2014
Systém zavádění vzorku, plasma
desolvatace → evaporace → atomizace → ionizace
9.10.2014
Vakuováčást + CCT
zaostření iontovou optikou → separace kvadrupólem
→ detekce
9.10.2014
Detektce – elektronový násobič
analogová a pulzníčást
9.10.2014
0
50
100
150
200
250
300
350
7Li
9Be
23N
a24
Mg
27A
l29
Si
39K
44C
a47
Ti
51V
52C
r55
Mn
56F
e59
Co
60N
i65
Cu
66Z
n69
Ga
75A
s82
Se
85R
b88
Sr
95M
o10
5Pd
107A
g11
1Cd
115I
n11
8Sn
121S
b12
5Te
133C
s13
7Ba
139L
a14
0Ce
141P
r14
6Nd
147S
m15
3Eu
157G
d15
9Tb
163D
y16
5Ho
166E
r16
9Tm
172Y
b17
5Lu
178H
f18
1Ta
182W
185R
e19
5Pt
202H
g20
5Tl
208P
b20
9Bi
238U
0
20
40
60
80
100
120
140
160
u (nastavení průtoku)
u (průtoku)
u (kalibrace a ředění standardů XXI)
u (ředění po odpaření - odhad)
u (Rec SRM)
u (opakovatelnost - SRM - dlouhodobá) ****u (XXI - certifikat)
u (semikvant - z kalibraček)
u (paralelky-Effi)
celková nejistota (nerozšířená)
Odhad nejistot metody ICP-MS
9.10.2014
Shromážděné výsledky
* analýzy byly provedeny pouze pro frakci PM10** z odběrové lokality Praha-Suchdol nebyla k dispozici data PM2,5, CO BZN, TLN, EBZN, MPXY,
OXY
T, RH, GLRD, WD, WV, RAIN meteorologická data
O3, NO-NO2-NOx, SO2, PM10, PM2,5, CO, BZN, TLN, EBZN, MPXY, OXY
plynné polutanty a aerosolovéčástice / AIM (optické metody a absorpce β-záření) **
Li, Be, Na, Mg, Al, Si, K, Ca, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Ga, As, Se, Rb, Sr, Mo, Pd, Ag, Cd, In, Sn, Sb, Te, Cs, Ba, La, Ce, Pr, Nd, Sm, Eu, Gd, Tb, Dy, Ho, Er, Tm, Yb, Lu, Hf, Ta, W, Re, Pt, Hg, Tl, Pb, Bi, U
prvky / hmotnostní spektrometrie s iontověvázanou plazmou*
Na+, K+, Mg+, Ca2+, Zn2+,NH4+,
Cl−, F−, Br−, NO2−, NO3
−, SO42−, PO4
3−
ionty / iontová chromatografie
OC, EC, TC uhlík / termálně optická metoda
PM10, PM2,5aerosolovéčástice / gravimetrie
9.10.2014
Sezónní PMx
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
jaro léto podzim zima
Hm
otno
stní
kon
cetr
ace
PM
[µg/
m3]
P-Libuš PM10 P-Suchdol PM10
P-Libuš PM2,5 P-Suchdol PM2,5
9.10.2014
Celkové složení PM2,5
Praha-Suchdol PM2,5 (celý rok)
OC 26%
EC 8%
Cl(-) 1%
SO4(2-) 16%
NH4(+) 9%
K(+) 1%
Ostatní 24%
NO3(-) 15%
Praha-Libuš PM2,5 (celý rok)
OC 26%
EC 6%
Cl(-) 1%
SO4(2-) 13%
NH4(+) 9%
Ostatní 31%
NO3(-) 14%
9.10.2014
Celkové složení PM10
Praha-Libuš PM10 (celý rok)
OC 23%
EC 6%
Cl(-) 1%
SO4(2-) 11%
Ostatní 36%
NH4(+) 6%
Na(+) 1%
NO3(-) 12%
29Si 1%
Ca(2+) 1%
56Fe 1%
27Al 1%
Praha-Suchdol PM10 (celý rok)
OC 24%
EC 7%
Cl(-) 1%
SO4(2-) 13%
Na(+) 1%
K(+) 1%
Ca(2+) 1%
29Si 1%
Ostatní 31%
NH4(+) 7%
56Fe 1%
NO3(-) 13%
9.10.2014
Korelace
• Pearsonův korelační koeficient r
• míra lineárního vztahu mezi dvěma veličinami
9.10.2014
Lanthanoidy
0,0001
0,001
0,01
0,1
1
29.3.2008 18.5.2008 7.7.2008 26.8.2008 15.10.2008 4.12.2008 23.1.2009 14.3.2009E
lem
ent c
once
ntra
ion
in a
ir [n
g.m
3]
140Ce 141Pr 146Nd 147Sm 153Eu 157Gd 159Tb
163Dy 165Ho 166Er 169Tm 172Yb 175Lu
9.10.2014PM
10K
orel
ace
Libu
š-S
uchd
olT
CP
M10
EC
OC
Cl(-)
NO
2(-)N
O3(-)
SO
4(2-)N
a(+)N
H4(+)
K(+)
Mg(2+)
Ca(2+)
7Li9B
e27A
l29S
i47T
i51V52C
r55M
n56F
e59C
o60N
i65C
u66Z
n69G
a75A
s82S
e85R
b88S
r95M
o105P
d107A
g111C
d115In118S
n121S
b125T
e133C
s137B
a139La140C
e141P
r146N
d147S
m153E
u157G
d159T
b163D
y165H
o166E
r169T
m172Y
b175Lu178H
f182W185R
e205T
l208P
b209B
i238US
O2
NO
NO
2N
Ox
O3
CO
BZ
NT
LNE
BZ
NM
PX
YO
XY
TCPM10ECOCCl(-)NO2(-)NO3(-)SO4(2-)Na(+)NH4(+)K(+)Mg(2+)Ca(2+)7Li9Be27Al29Si47Ti51V52Cr55Mn56Fe59Co60Ni65Cu66Zn69Ga75As82Se85Rb88Sr95Mo105Pd107Ag111Cd115In118Sn121Sb125Te133Cs137Ba139La140Ce141Pr146Nd147Sm153Eu157Gd159Tb163Dy165Ho166Er169Tm172Yb175Lu178Hf182W185Re205Tl208Pb209Bi238USO2NONO2NOxO3
Praha-Libuš
Praha-S
uchdol
0.90-1.00
0.80-0.90
0.70-0.80
0.60-0.70
0.50-0.60
0.40-0.50
0.30-0.40
0.20-0.30
0.10-0.20
0.00-0.10
-0.10-0.00
-0.20--0.10
-0.30--0.20
-0.40--0.30
-0.50--0.40
-0.60--0.50
-0.70--0.60
-0.80--0.70
9.10.2014
Problémy při projektu
• Zpoždění projektu proti plánu ca 6 měsíců –v roce 2009 výpadky v analýzách• ICP-MS – 7 měsíců (vyhořelý RF generátor,
nestabilní elektronika kvadrupólu („vlny“ v čase), netěsnící chladící okruh � vyhořelákarta pohybu plazmové hlavice, natavenáplazmová hlavice (2x), zhoršující se rozlišeníspekter + posun píků ve spektru)
• OCEC – 2 měsíce
9.10.2014
Pár příkladů…
9.10.2014
Větrné a koncentrační růžice
• Větrné růžice - vektorové průměry směru a rychlosti větru v 8 směrech
• Koncentrační růžice – průměry koncentracív 8 směrech zjištěných z větrných růžic
9.10.2014
Větrné růžice –Libuša SuchdolR
ych
lost
větr
u (
m/s
)P
očet
výs
ledků
0
3S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
15S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
45S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
PM
10
a 2,
5 (µ
g/m
3 )
0
440S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
ΣPM
10
a 2,
5 (µ
g/m
3 )
9.10.2014
NO – NO2 – NOx , SO2 a VOC (µg/m3)
Lib
uš
Su
chd
ol
0
100S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
100S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
15S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
Lib
uš
a S
uch
do
l
0
2S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
BZN TLN EBZN
MPXY OXY
Lib
uš
9.10.2014
Libuš Suchdol
EC–OC–TC v PM 10a 2,5 (µg/m3)
0
27S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
27S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
9.10.2014
NH4+ – NO3
− – SO42− a K+ (µg/m3)
0
10S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
10S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
0.3S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
Libuš Suchdol Libuša Suchdol
9.10.2014
Na+ – Cl− – Mg2+ (vynásobeno 20x)v PM 10a 2,5 (µg/m3)
0.01
0.1
1S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0.01
0.1
1S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
Libuš Suchdol
9.10.2014
Prvková analýza - PM10 (ng/m3)Libuš
Suchdol
Sm (Al,Ti,Ca,Sr,Cs,La*) Mn (V,Co) PdCd (Pb,As,Zn,In,Te,Ga,Th,Re,Bi) Fe (Cu,Cr,Ni)
0
0.04S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
0.5S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
10S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
500S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
0
0.004S
SV
V
JV
J
JZ
Z
SZ
9.10.2014
PCA
• Faktorová analýza• Určení
• tzv. hlavní komponenty – té, která má největší vliv na variabilitu celého souboru výsledků a
• naopak nejméně významných komponent, jejichžvyřazením se celková variabilita změní nejméně
• Použití například při• detekci obličeje nebo vzorů v obrazových datech• výběr postupu při kompresi obrazových dat• zjednodušení souboru výsledků
9.10.2014
PCA – KVV při zvyšujícím se počtu faktorů
40
50
60
70
80
90
100
0 5 10 15 20 25 30
Počet faktorů (komponent)
Kum
ulat
ivní
vys
větle
ná v
aria
bilit
a [%
] .
PM2,5 Praha-Libuš
PM2,5 Praha-Suchdol
PM10 Praha-Libuš
PM10 Praha-Suchdol
9.10.2014
PCA – factor loading komp. 1 a 2
-1,0
-0,8
-0,6
-0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
EC
OC
Cl(-
)N
O2
(-)
NO
3(-
)S
ON
a(+
)N
H4
(+)
K(+
)M
g(2
+)
Ca
(2+)
7Li
9Be
27A
l29
Si
47T
i51
V52
Cr
55M
n56
Fe
59C
o60
Ni
65C
u66
Zn
69G
a75
As
82S
e85
Rb
88S
r95
Mo
105P
d10
7Ag
111C
d11
5In
118S
n12
1Sb
125T
e13
3Cs
137B
a13
9La
140C
e14
1Pr
146N
d14
7S15
3Eu
157G
d15
9Tb
163D
y16
5Ho
166E
r16
9Tm
172Y
b17
5Lu
178H
f18
2W18
5Re
205T
l20
8Pb
209B
i23
8U
Fac
tor l
oadi
ng
P-Libuš, komponenta 1 P-Suchdol, komponenta 1 P-Libuš, komponenta 2 P-Suchdol, komponenta 2
9.10.2014
PCA
• Při analýze standardizovaných dat (centrované a se SD = 1) vyšly jako nejméně významné:• v PM2,5
• Libuš = Suchdol: NO2−, Ca2+ a Mg2+
• v PM10
• Suchdol: NO2−, Mg2+, Ca2+, Na+ a Ti
• Libuš = Suchdol + Cl−, Al, Si a většina lanthanoidů.• Pro určení profilů zdrojů aerosolových částic tato
metoda využita nebyla, přestože je jednou z metod faktorové analýzy, které je možné k tomuto účelu využít
9.10.2014
CA (K-průměry)
• Hledá vazby mezi body (výsledky) ve vícerozměrném prostoru
• Dělí databázi výsledků na skupiny (klastry) podle jejich vzdálenosti v prostoru
• U K-průměrů je počet klastrů předem daný
9.10.2014
CA
9.10.2014
CA
9.10.2014
Dendogram Libuš PM2,5
9.10.2014
Dendogram Suchdol PM2,5
9.10.2014
Dendogram Libuš PM10
9.10.2014
Dendogram Suchdol PM10
9.10.2014
CA• Ve frakci aerosolových částic PM2,5 je výsledek shlukování
výsledků zjištěných v obou odběrových lokalitách téměřtotožný, rozdíl byl jen u iontů NH4
+ a SO42− a to mezi klastry,
které podle ostatních výsledků mohou patřit k jedné skupině.• Velice brzy se odděluje skupinka analytů obsahující Mg2+, Na+ a
v případě PM10 i Cl−.• Ve frakci PM2,5 v obou odběrových lokalitách a ve frakci PM10
v odběrové lokalitě Praha-Libuš jsou si v prostoru euklidovsky blízké analyty OC, EC, K+, NH4
+, NO3− a SO4
2−. V odběrovélokalitě Praha-Suchdol jsou NH4
+, NO3− a SO4
2− ostatním analytům této skupiny v dendrogramu vzdálenější, ale podle dělení do klastrů pomocí K-průměrů se odloučuje až při rozkladu do šesti a více klastrů.
• V obou odběrových lokalitách je u PM10 kompaktní klastrsložený ze analyzovaných prvků mezi Ce a Lu, ke kterému jsou dále volněji přidruženy Li, U, Ba, Hf, Sr a Ti.
9.10.2014
PMF• Faktorová analýza, fixní počet faktorů• Oproti jiným FA je omezena na převážně
pozitivní příspěvky faktorů (komponent)• Hledánířešení s minimálním součtem
nejistotou vážených reziduí kombinace faktory a jejich příspěvky přes všechny odběrové dny a analyty
• Použití• identifikace možných zdrojů znečištění• kvantifikace jejich příspěvků
9.10.2014
PMF• Data pod mezí detekce – nahrazena ½ MD a u = 5/6 * MD
• Chybějící data – nahrazena GAVG a u = 4 * GAVG
• Data 0 – nahrazena minimem z ostatních a u = 5/6 * 0,001
• Počet faktorů testován na obou lokalitách mezi 5 a 10 –jako optimum zvoleno 7 faktorů
• Byla testována stabilita řešení pomocí simulovaného konsekutivního podvýběru z původní sady dat (odpovídající 2M kampani)
• Pokus o jemné doladění výsledku rotací matic faktorů a příspěvků byl neúspěšný – některé profily zdrojů sice vycházely lépe (klonily se k vektorovým osám), ale jinéprávě naopak
9.10.2014
Označení faktorů - zdrojůSA sekundární aerosolySS sekundární síranySA(S) sekundární aerosoly, především síranySA(N) sekundární aerosoly, především dusičnanyDB spalování dřeva a biomasyFP fosilní palivaD dopravaRD silniční prachPS posypová sůlP půdaOM organická hmotaMA mořský aerosol
9.10.2014
Praha-Libuš0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
PM10ECOC
NO3(-)SO4(2-)NH4(+)
Cl(-)Na(+)
Mg(2+)105Pd65Cu
147Sm27Al29Si47Ti
56Fe88Sr
7Li238U
Ca(2+)82Se66Zn75As
208Pb111Cd205Tl
K(+)51V
52Cr55Mn59Co60Ni
95Mo115In
118Sn121Sb182W
SA(N) SA(S)+FP+DB FP+D D+RD PS P+OM MA
9.10.2014
Praha-Suchdol0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
PM10ECOC
NO3(-)SO4(2-)NH4(+)
Cl(-)Na(+)
Mg(2+)105Pd65Cu
147Sm27Al29Si47Ti
56Fe88Sr
7Li238U
Ca(2+)82Se66Zn75As
208Pb111Cd205Tl
K(+)51V
52Cr55Mn59Co60Ni
95Mo115In
118Sn121Sb182W
SA(N)+D SS+DB FP+DB D+P+OM PS P+OM+SA(S) MA
9.10.2014
Posčítáno přes faktory - zdroje
PM10
SS+DB22.6%
P+OM+SA(S)20.6%
MA5.5%
SA(N)+D
18.9%
D+P+OM
17.8%
PS0.0%FP+DB
14.6%
PM10SA(N)6.0%
SA(S)+FP+DB27.1%
D+RD16.3%
FP+D22.3%
PS0.0%
P+OM20.8%
MA7.4%
Libuš Suchdol
9.10.2014
Složení zdrojů - Libuš
SA(N)NH4(+)
18%SO4(2-)
1%
NO3(-)67%
OC10%
EC3%
SA(S)+FP+DB
NH4(+)16%
SO4(2-)33%
NO3(-)16%
OC29%
EC4%
K(+)1%
FP+D
56Fe2%
EC26%
OC65%
SO4(2-) 4%
NH4(+)1%
D+RD
27Al 2%56Fe 4%
Ca(2+)2%
K(+)1%
EC19%
OC59%
SO4(2-)9%
NH4(+)3%
PS
Cl(-)46%
Na(+)12% 27Al 2%
56Fe 2%K(+) 2%
EC 2%
NO3(-)16%
NH4(+)18%
P+OM
29Si 1%
NH4(+)8%
SO4(2-)39%
OC27%
EC7%
Ca(2+)6%
56Fe4%27Al
4%
K(+)1%
MA
Na(+)12%
Ca(2+)2%
Mg(2+)2%
Cl(-)1%
EC12%
OC32%
NO3(-)15%SO4(2-)
23%
9.10.2014
Složení zdrojů - SuchdolSA(N)+D
NH4(+)19%
SO4(2-)15%
NO3(-)52%
OC11%
EC2%
FP+DB
K(+)1%
NH4(+)3%
SO4(2-)8%
OC70%
EC16%
D+P+OM
EC 31%
OC 49%
NO3(-) 4%
27Al 2%
56Fe 6%
29Si 1%
Ca(2+) 4%
K(+) 1%
PS
NO3(-)5%SO4(2-)
2%
NH4(+)17%
56Fe4%
27Al3%
Na(+)5%
Cl(-)63%
66Zn1%
MA
SO4(2-) 18%
NO3(-)17%
OC31%
EC10%
Na(+)16%
Cl(-)3%
Mg(2+) 2%
Ca(2+) 2%
K(+) 1%
29Si 1%
SS+DB
56Fe1%
K(+)1%NH4(+)
14%
SO4(2-)40%
OC37%
EC7%
P+OM+SA(S)
29Si 1%
Na(+) 1%
27Al 2%
56Fe 1%Ca(2+)
4%
NH4(+)12%SO4(2-)
32%
NO3(-)20%
OC26%
EC 1%
9.10.2014
Z PM10 - Libuš
0,40,0Posypová sůl
2,16,0Sekundární především dusičnanový aerosol
0,97,4Mořský aerosol
1,516,3Doprava(včetně resuspenze silničního prachu)
2,120,8Půdní zdroj a organická hmota biogenního původu
2,522,3Spalování fosilních paliv(s podílem dopravy)
2,927,1Sekundární především síranový aerosol(s podílem spalování fosilních paliv a
dřeva/biomasy)
Chyba odhadu [%]
Odhad [%]
Zdroj
9.10.2014
Z PM10 - Suchdol
0,50,0Posypová sůl
0,55,5Mořský aerosol
1,814,6Spalování(fosilních paliv i dřeva/biomasy)
1,817,8Doprava včetně resuspenze s podílem dalších půdních elementů a letní organické hmoty
biogenního původu)
1,318,9Sekundární především dusičnanový aerosol(s podílem dopravy)
2,620,6Půdní zdroj a organická hmota biogenního původu s podílem sekundárního především
síranového aerosolu)
1,622,6Sekundární síranový aerosol(s podílem spalování dřeva/biomasy)
Chyba odhadu [%]
Odhad [%]
Zdroj
9.10.2014
PMF - souhrn • mořský aerosol (MA) a kombinace půdního zdroje s „letní“
organickou hmotou jsou od ostatních zdrojů stabilně odděleny,• tam, kde je ve zdroji primární vliv fosilních paliv (FP na prvním místě)
také není problém s párováním,• zdroj posypová sůl (PS) byl při testech stability přiřazován
k původnímu v odběrové lokalitě Praha-Libuš výrazně častěji (pravděpodobně z důvodu nižší vzdálenosti k lokální komunikaci), ale
• u převážně dopravního zdroje (D na prvním místě) je tomu naopak (v odb. l. P-Libuš obsahuje na rozdíl od P-Suchdola SS) a
• sekundární aerosolovéčástice (především síran amonný, SS) vnáší do profilů zdrojů a tedy i do párování nejistotu, pravděpodobně protože:• pochází z různých zdrojů, převážně ze spalování,• jeho součásti kondenzují na částicích mnohdy z jiných zdrojů a
• jeho součásti nejsou stabilní a mohou chemicky dále reagovat nebo se teplotně rozkládat.
9.10.2014
Závěry• Různé statistické metody produkují podobné výsledky (CA, PCA,
PMF)• Identifikováno bylo z PM2,5 v průměru 71 hm. % a z PM10 v průměru
67 %• Variabilita výsledků PMF byla odhadnuta do 3 %, ale nutno mít na
paměti, že nebylo identifikováno 100 % hmoty PM10.• Obě lokality jsou si výsledky velmi podobné, leč:
• Suchdol je více zasažena dopravou• vliv dějů probíhajícím v centru prahy se projevuji nejvíce u NO3
– (+38 %), Cl– a některých prvků (Pd (+52 %), W, Fe, Cu, Ni, Cr, Mn, V, Co). U PM10 byl tento vliv odhadnut na +10 % oproti průměru z ostatních směrů.
• existuje skupiny analytů, které jsou ve vyšší míře obsaženy v ovzdušípřicházejícím ze severních směrů – pravděpodobně dálkový přenos (Cd, Pb, As, In, Te, Tl, Bi, Re, Zn)
• a naopak exituje skupina analytů, které jsou v podstatě rozloženy do směrů rovnoměrně (Sm, lanthanoidy, Ti, Al, Cs, Sr, Ca)
• faktory MA a PS jsou v porovnání s ostatními zjištěnými zdroji zanedbatelné.
9.10.2014
Děkuji za pozornost
Český hydrometeorologický ústavwww.chmi.cz
Ústav Chemických procesů AV ČR, v.v.i..www.icpf.cas.cz
Norwegian Institute for Air Researchwww.nilu.no
CZ 0049www.chmi.cz/uoco/prj/cz0049 Štěpán Rychlík