NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU:

PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŽILINSKA

Ivana KRAFTOVÁ, Jana DIVIŠOVÁ

Univerzita Pardubice – Fakulta ekonomicko-správní

Ivana.Kraftova@upce.cz, Jana.Divisova@upce.cz

Abstract

This paper deals with impact of inflows (passive) foreign direct investment on

regional economy. It pays attention to production factors (capital and labour),

and their development in connection with two launched investment projects in

the automotive industry: TPCA (the Czech Republic, Kolínsko) and KMS

(Slovakia, Žilinsko). The starting points are selected notices about the inflows

FDI role generally, investment incentive in the Czech Republic, as well as the

description of these both investment projects and both regions.

The study results show that inflows FDI increase otherwise the capital power of

region and investment rate there, but the unemployment rate depends rather on

development of economic cycle and its regional development does not differ

from national rate too. However, the impact of inflows FDI come out on the

regional labour market in relation between indicator “number of applicant for a

job” and “number of vacancy”. Moreover, spillovers – positive and negative -

may not leave aside in a global assessment of inflows FDI.

Key words: inflows direct foreign investment, investment incentives, capital

power, labour market

1 ÚVOD

Při hodnocení konkurenceschopnosti a inovativnosti národní ekonomiky, resp.

jejích regionů je moţné zaměřit pozornost na řadu aspektů. Jedním z nich jsou

bezpochyby i tzv. pasivní (inflows) přímé zahraniční investice (dále PPZI), a to

zejména ve fázi přechodu od ekonomiky taţené investicemi k ekonomice taţené

inovacemi. [18, str. 12]

PPZI jsou samy jednak projevem konkurenceschopnosti (investor alokuje kapitál

s cílem jeho zhodnocení), jednak nositeli (potenciálními či reálnými) zvyšování

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA

A ŢILINSKA

konkurenceschopnosti regionu1, popř. inovativnosti hostitelské ekonomiky, jsou-li

chápány inovace v Schumpeterově širokém slova smyslu - inovace jako funkce

podnikatelů, přinášející změny do způsobů výroby, generující podnikatelský zisk.[25,

str. 10]

Státy usilující o PPZI vyuţívají zpravidla k získání kapitálu operujícího na jejich

území investiční pobídky. Rozvojové státy zpravidla preferují pobídky fiskálního typu

(daňové a celní úlevy), zatímco státy rozvinuté podporují pobídky finanční (granty,

zvýhodněné úvěry). [21] Významná bývají i další opatření, např. budování dopravní

infrastruktury s přímou (ale i nepřímou) vazbou na PPZI.

K otázce PPZI a investičních pobídek se vyjádřil i prezident ČR Václav Klaus,

který své vystoupení zakončil lapidárním konstatováním hodným liberálně

orientovaného ekonoma: „Nejlepší investiční pobídkou jsou stejná pravidla pro

všechny.“ 2

Tento příspěvek se zaměřuje na porovnání dopadu dvou PPZI v oblasti výroby

motorových vozidel na ekonomiku regionu, resp. národní ekonomiku ČR a SR, a to:

investičního projektu automobilového závodu Toyota Peugeot Citroën

Automobile (TPCA) v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry; joint venture investice

společností Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroën.

investičního projektu automobilového závodu KIA Motors Slovakia (KMS) v

průmyslové zóně Ţilina – Teplička nad Váhom; investice společnosti Kia Motors

Corporation.

Spojovat oba projekty s inovativností a růstem konkurenceschopnosti opravňuje i

to, ţe japonská Toyota se v analýze 2 700 firem světa provedené Boston Consulting

Group „Innovation 2010“ umístila v oboru „Průmysl a výroba“ na 4. místě, v oboru

„Automobily“ dokonce na 1. místě na světě. [13] A Jiţní Korea je ve studii Světové

banky označována za ekonomický zázrak z hlediska TFP (total factor productivity).

Její růst reálného HDP na obyvatele vzrostl za 43 let (1960-2003) cca 11krát, přičemţ

TFP je ukazatel závislý na vyuţití znalostí. [7]

Jakkoli je nezbytné při posuzování dopadů PPZI na hostitelskou ekonomiku

nahlíţet na ně komplexně (brát v potaz přímé i nepřímé dopady) a z hlediska jejich

čistého přínosu v dlouhém období, toto porovnání se zaměří zejména na otázku změn

ve výrobních faktorech (kapitál, práce) – jejich objemu a míře vyuţívání.

1 EK chápe konkurenceschopnost regionu jako jeho schopnost nabídnout vhodné podmínky pro

fungování podniků i jednotlivců. [6] 2 „Přímé zahraniční investic určitě nepatří k cílům hospodářské politiky (jako růst HDP, nízká

nezaměstnanost či stabilita cenové hladiny), jsou však jedním z prostředků k jejich dosažení.

Zahraniční investice jsou proto vítány. Jejich lákání pomocí investičních pobídek je však příliš

nákladné a pokřivuje domácí ekonomické prostředí. Významnější pro příchod zahraničních

investorů do země jsou nízké daně, dobrá infrastruktura, příznivé podmínky pro podnikání a

fungující právní řád. Nejlepší investiční pobídkou jsou stejná pravidla pro všechny.“ [9, str. 8]

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

Cílem příspěvku je ukázat na vývoj výrobních faktorů ve dvou regionech České

republiky a Slovenska, v nichţ byla realizovaná významná přímá zahraniční investice

v oboru výroby motorových vozidel, které – ceteris paribus – ovlivnila. Kapitál je

posuzován jednak celkovou výší investice vč. investiční pobídky formou finančního

příspěvku, jednak výší investic měřenou ukazatelem THFK (tvorba hrubého fixního

kapitálu. Jako důsledek ekonomické aktivity takto kvantifikované je posuzován vývoj

HDP na obyvatele (v PPS). Trh práce je ilustrován jednak vývojem míry

nezaměstnanosti, jednak ukazateli počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných

pracovních míst v hodnocených regionech.

Východiskem pro naplnění cíle je zachycení vybraných parametrů PPZI,

investičních pobídek na příkladu ČR a stručná charakteristika obou investičních

projektů i obou regionů.

2 PASIVNÍ PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V EKONOMICE

Při sledování celosvětového vývoje PPZI v dlouhém období cca tří desetiletí je

patrný narůstající trend se dvěma významnými vrcholy – kolem roku 2000 a 2007, jak

ukazuje obr. 1. Přitom jsou PPZI značně citlivé na průběh hospodářského cyklu.

Celosvětový hospodářský pokles v roce 2001 [12] s sebou nese pokles PPZI zejména

rozvinutých ekonomik, který se zvrátil aţ kolem roku 2003. Jejich propad mezi lety

2007 a 2008 lze chápat jako důsledek finanční krize, která následovala po pádu

americké finanční skupiny Lehmans Brothers ve druhé polovině roku 2007.

Obr. 1 PPZI dle typů ekonomik (v mld USD) [24, in 5, str. 25]

Potenciální vliv PPZI, pozitivní či negativní, závisí kromě jiných faktorů také na

začlenění nové investice do lokální (resp. regionální) ekonomiky. Míra tohoto

začlenění můţe být vyjádřena například intenzitou kontaktů, propojením zahraničního

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA

A ŢILINSKA

podniku s podniky místními. Obecně lze říci, ţe čím vyšší je intenzita propojení, tím

pravděpodobnější jsou dlouhodobé pozitivní efekty.

Bez zajímavosti není ani fakt dokládající míru, ve které PPZI řeší deficit běţného

účtu platební bilance jako rozdíl mezi úsporami a investicemi. Konkrétní data na

příkladu ČR ukazují, ţe tato součást finančního účtu můţe být poloţkou

nezanedbatelnou – viz tabulka 1.

Tabulka 1: Vybrané položky platební bilance ČR (v mld CZK)

poloţka bilance\ rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

běţný účet -136 -161 -147 -40 -77,0 -113 -114

kapitálový účet 0 0,0 -14 5 8 20 31

finanční účet 348 157 178 155 92 126 151

z toho: PZI 271 54 102 280 90 179 150

Pramen: [14]

Pro investory umísťující své investice do zahraničí je rozhodující motivace

vstupu, která bývá spojena nejčastěji se snahou o zvýšení trţního podílu se současným

přiblíţením výroby spotřebitelům (a sníţení dopravních nákladů), nebo se snahou o

vyuţití výhodnějšího výrobního faktoru (levná pracovní síla, přírodní bohatství).

Přitom jsou pro ně ale relevantní i hodnocení potenciální hostitelské ekonomiky

nezávislými experty. Česká i slovenská ekonomika se jeví jako investorsky poměrně

zajímavá: podle matice UNCTAD, v níţ se kombinuje míra výkonnosti a míra

potenciálu PPZI jsou řazeny obě země do kvadrantu s vysokou výkonností PPZI i

vysokou mírou jejich potenciálu. [23]

Velmi blízká jsou i ratingová hodnocení významných světových agentur, jak

dokládá tabulka 2.

Tabulka 2 Investiční stupně české a slovenské ekonomiky k 28.1.2010

Země/agentura Moody’s Standard&Poor’s Fitsch - IBCA

Česká republika A1 A A+

Slovenská republika A1 A+ A+

Pramen: [19]

Ve srovnání s vyspělými státy světa se jedná o niţší ohodnocení, avšak v rámci

střední Evropy se nachází jak Slovensko, tak ČR mezi lépe hodnocenými státy.

Kaţdá ekonomická aktivita na sebe váţe jistá pozitiva a negativa, nejinak je tomu

u PPZI u nichţ je moţné vysledovat nejen přímé, ale rovněţ nepřímé dopady

(spillovers). Ty jsou nezřídka povaţovány za přínos dominantní, třebaţe se autoři ve

svých závěrech – a to i ve vztahu k jedné zemi - nezřídka rozcházejí. [20]

Mezi potenciální pozitiva a negativa PPZI na regionální/národní hostitelskou

ekonomiku se řadí [1], [10], [17], [26]:

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

pozitiva: příliv volného kapitálu, vytváření nových pracovních příleţitostí,

stimulace rozvoje infrastruktury, růst konkurenceschopnosti ekonomiky, vstup nových

technologií, vznik technologických center, vyuţití a zpřístupnění nových

manaţerských metod a zkušeností, zvýšení exportu s dopadem na platební bilanci,

zlepšení institucionálního prostředí, vypovídací schopnost o věrohodnosti a budoucím

rozvoji hostitelské ekonomiky;

negativa: narušení domácího trhu, vytěsnění domácích úspor zahraničními,

dominance zahraničních vlastníků v klíčových sektorech, dodatečné náklady na

investiční pobídky, nerovná soutěţ, neprovázanost na lokální ekonomiku, averze ze

strany obyvatel, riziko tzv. repatriace zisků společností zpět do zahraničí.

Automobilový průmysl je specifickým fenoménem ekonomiky. Jeho produkty

umoţňují zvětšování trhu, zvyšování intenzity a zdokonalování infrastruktury silnic,

stravovacích a ubytovacích kapacit, je dodavatelem produktů pro mezispotřebu i

finální spotřebu, přináší změnu ţivotního stylu, jiné nákupní zvyklosti. Je řazen do tzv.

high-tech výroby. Technologický pokrok v TIT oborech (transport, informatika a

telekomunikace) lze označit za technologický základ vzniku a rozvoje

interdependenčního globálního ekonomického systému; představuje dominantní bázi

pro rozvoj výměny materiálních a nemateriálních hodnot, rozvoj trhů a zejména

mobility výrobních faktorů s cílem maximalizace ekonomické efektivnosti jejich

propojování. [11]

Této stručné charakteristice odpovídá i jeho postavení v rámci PPZI v české i

slovenské ekonomice. V obou ekonomikách přesahují PPZI do výroby motorových

vozidel 8 % celkových PPZI a zhruba ¼ investic ve zpracovatelském průmyslu.

(Přitom např. v roce 2008 představovaly PPZI ve sluţbách v ČR více neţ 53 %).3

Podle údajů CzechInvestu [3] dosahoval podíl výroby motorových vozidel na

PPZI v ČR v letech 1993-2009 co do projektů, finančních prostředků i nových

pracovních míst absolutně nejvyšších hodnot. Z hlediska podílu na celkových

projektech jde sice o jen o něco málo více neţ 1/5 (20,43 %), z hlediska výše investice

uţ přesahují projekty na výrobu motorových vozidel 2/5 (41,69 %) a na vytvořených

pracovních místech se podílí ca 1/3 (34,13 %). Průměrný projekt na výrobu dopravních

prostředků tedy dosahuje v ČR 1,4 mil CZK a vznikne při něm 254 pracovních míst.

2.1 Investiční pobídky PPZI na příkladu ČR

Jako prioritní sektory národní ekonomiky byly z hlediska podpory přílivu PPZI v

ČR stanoveny tyto:

- sektor high-tech výroby, tj. automobilový, letecký, elektrotechnický průmysl,

průmysl elektronických technologií, biotechnologie, farmaceutický průmysl a průmysl

zdravotnických techniky;

- sluţby podporující obchod, strategické sluţby;

3 Vlastní výpočty na základě dat ČNB a NBS in [5, Příloha A a B].

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA

A ŢILINSKA

- technologická centra.

Poskytování investičních pobídek investorům bylo v ČR zahájeno v roce 1998.

Systém poskytování investičních pobídek byl postupně reglementačně rozvíjen a

zdokonalován (viz obr. 2). V roce 2000 byl přijat zákon o investičních pobídkách,

novelizovaný v roce 2007. [31] Právní úprava investičních pobídek je obsaţena i v

dalších zákonech, zejména v zákoně o daních z příjmů [29], v zákoně o zaměstnanosti

[30] a v rámcových programech vlády (např. Program na podporu rozvoje

průmyslových zón proroky 2007-13). Právní rámec českého systému investičních

pobídek byl akceptován Evropskou komisí a je zcela v souladu s jejími pravidly. [16]

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

vlá

dn

í u

snes

ení

2

98

z 2

9/4

a

844

z 1

6/1

2

vlá

dn

í u

snes

ení

54

4 z

31

/5

zák

on

7

2/2

00

0 S

b.

o i

nce

st.

po

bíd

kác

h

naří

zení

EK

1628 z

24/1

0

zák

on

1

59

/20

07 S

b.

o i

nce

st.

po

bíd

kác

h

Obr. 2 Právní úprava investičních pobídek v ČR na časové ose

Zákonnými investičními pobídkami se v ČR rozumí:

- slevy na daních z příjmů právnických osob,

- hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,

- hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,

- převod pozemků ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu,

- poskytnutí technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu.

Investiční pobídky představují formu veřejné podpory, narušující hospodářskou

soutěţ, proto je jejich výše omezena. Výše maximální veřejné podpory je definována

pomocí regionální mapy veřejné podpory v ČR pro období 2007-13 v %, odlišně pro

malé, střední a velké podniky. [15]

V ČR působí v oblasti podpora přílivu PPZI vládní Agentura pro podporu

podnikání a investic CzechInvest, obdobně jako v SR SARIO - Slovenská agentúra pre

rozvoj investicií a obchodu, která vznikla v roce 2001 jako státní příspěvková

organizace Ministerstva hospodářství SR. Slovensko stejně jako ČR nabízí investorům

systém investičních pobídek. Pro ČR tak představuje silnou konkurenci. Novou

konkurenční výhodu oproti ČR Slovensko získalo přijetím eura, coţ investoři velice

oceňují. Také transparentní a výhodný daňový systém a kvalifikovaná pracovní síla

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

jsou významnými faktory, které mají vliv na rozhodování zahraničních investorů o

umístění jejich investic právě na Slovensku. [2]

3 POROVNÁNÍ VLIVU TPCA (KOLÍNSKO, ČR) A KMS (ŽILINSKO, SR)

V obou investičních projektech šlo o tzv. greenfield investment (investice do

nových aktiv) - nikoli o změnu vlastnické struktury, restrukturalizaci či převzetí trţního

podílu formou akvizice či fúze - zhruba stejného finančního objemu.

Regiony – okresy a kraje, do nichţ investoři umístili své investice v oboru výroby

motorových vozidel, vykazují jisté prvky odlišnosti (pomineme-li významnou

odlišnost geografického reliéfu), které zachycuje tabulka 3. Z nich nejpozoruhodnější

jsou relace mezi okresem/krajem z hlediska počtů obyvatel a míry registrované

nezaměstnanosti.

Tabulka 3 Vybrané statistické ukazatele regionů s PPZI TPCA a KMS

Ukazatel okres Kolín

(NUTS 4)

Středočeský

kraj (NUTS 3)

okres Ţilina

(NUTS 4)

Ţilinský kraj

(NUTS 3)

rozloha 744 km² 11 015 km² 815,08 km2 6809 km

2

počet obcí celkem 89 1146 53 315

počet obyvatel celkem

k 31. 12. 2008 94 370 1 230 691 158 029 696 347

míra reg. nezaměstna-

nosti k 31. 12. 2009 9,10% 7,00% 7,38% 10,89%

Pramen: [4] a [22]

Pro úplnost je třeba konstatovat, ţe posouzení korelace mezi přílivem PPZI a

mírou nezaměstnanosti v ČR od roku 2000, kdy byl přijat zákon o investičních

pobídkách, do roku 2009, nevedlo k prokázání výrazné souvislosti mezi intenzitou

přílivu PPZI a sniţováním míry nezaměstnanosti. Hodnota korelačního koeficientu sice

dosáhla záporné hodnoty, avšak relativně nízké – 012. [5, str. 51]

Investice TPCA v ČR zahájila svou činnost o 1,5 roku dříve, její roční kapacita je

o 10 % vyšší, obdobně jako počet nových pracovních míst. Produkce v roce 2009 byla

více neţ dvojnásobná, ale trţby přesahovaly KMS jen cca o 17 %. (Průměrná

jednotková cena produktu TPCA činila 5,9 tis. EUR, u KMS to bylo 11,2 tis. EUR.)

Další srovnávací parametry obsahuje tabulka 4.

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA

A ŢILINSKA

Tabulka 4 Vybrané ukazatele komparující PPZI TPCA a KMS

ukazatel TPCA KMS

výše investice 1,3 mld. € 1,25 mld. €

výše investiční pobídky 132,25 mil. €* 170 mil. €

zahájení stavby září 2002 duben 2004

zahájení výroby únor 2005 září 2006

celková rozloha 124 ha 166 ha

kapacita výroby 330 000 ks/rok 300 000 ks/rok

produkce v roce 2009 332 489 150 015

trţby v roce 2009 1,96 mld. €* 1,68 mld. €

počet nových pracovních míst 3600 3250

Pramen: [27] a [28] Pozn.: * Pro přepočet na EUR pouţit kurz ČNB z 31.12.2009 26,465 CZK/EUR.

3.1 Kapitál a investice – vývoj ekonomické aktivity

Obě investice znamenaní zvýšení kapitálové síly regionu v objemu cca 1,43 mld

EUR, vč. investiční pobídky. Přitom roční obrat se blíţí ke 2 mld EUR. Ten jednak

přispívá k růstu exportu obou zemí; při saturaci domácího trhu pak na něj vázaná daň

z přidané hodnoty posiluje veřejné rozpočty. Jako ukazatel ekonomické aktivity je na

obr. 3 a 4 zachycen jednak vývoj výkonnosti měřený HDP na obyvatele (v PPS),

jednak vývoj investic měřený ukazatelem THFK (tvorba hrubého fixního kapitálu), a to

pro sledované dva kraje – Středočeský a Ţilinský (pro úroveň okresů tyto hodnoty

nejsou statisticky zpracovány.)

V roce zahájení investičního projektu TPCA došlo ke zvrácení negativního

vývoje investic ve Středočeském kraji, který pak aţ do zahájení výroby v roce 2005

vykazuje poměrně vysokou dynamiku růstu. Obdobný dopad na investice Ţilinského

kraje je patrný v období od zahájení budování KMS v roce 2004, růst investic však zde

pokračuje s nezměněnou intenzitou i v roce 2007, coţ můţe být odrazem faktu, ţe

v kraji bylo podpořeno v letech 2001-2007 celkem 8 investičních projektů. [8]

Z hlediska růstu HDP na obyvatele je v roce náběhu výroby a v roce následujícím

(tj. pro Středočeský kraj jsou to roky 2005 a 2006 a pro Ţilinský kraj roky 2006 a

2007) patrný vyšší meziroční přírůstek, který můţe být způsoben ekonomickou

aktivitou TPCA a KMS vč. jejich dodavatelské sítě, kterou tvoří z 80 % buď

přidruţené zahraniční investice, nebo podniky blízkého regionu. [13]

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

Obr. 3 Vývoj ekonomické aktivity – Středočeský kraj [5]

Obr. 4 Vývoj ekonomické aktivity – Žilinský kraj [5]

Vývoj ekonomické aktivity, Žilinský kraj

0

2 000

4 000

6 000

8 000

10 000

12 000

14 000

16 000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

eu

r (

PP

S)

/ 1

ob

yv

ate

le

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

mil. S

Kk

v b

.c.

HDP v PPS na

1 ob

THFK mil.SKK

v b.c.

Vývoj ekonomické aktivity, Středočeský kraj

02 000

4 0006 0008 000

10 000

12 00014 00016 000

18 00020 000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

eu

r (

PP

S)

/ 1

ob

yv

ate

le

010 000

20 00030 00040 00050 000

60 00070 00080 000

90 000100 000

mil. K

č v

b.c

.

HDP v PPS/ 1

ob.

THFK mil.Kč v

b.c.

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA

A ŢILINSKA

3.2 Práce – vývoj poptávky a nabídky na trhu (bez ceny práce)

Klesající trend míry nezaměstnanosti zejména v SR začíná v roce 2001, ve dvou

sledovaných okresech v roce 2003, v ČR není tento trend tak jednoznačný, lze ho

vysledovat aţ od roku 2005, jak ilustruje obr. 5. Přitom ve všech ukazatelích je pokles

přerušen v roce 2008, coţ lze chápat jako důsledek globálního projevu finanční a

ekonomické krize.

Obr. 5 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v okresech Kolín a Žilina [5]

Daleko zajímavější trend, neţ jakým je vývoj nezaměstannosti, ukazuje porovnání

počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst ve sledovaných

okresech. V obou je patrný aţ do ledna 2008 trend sbliţování obou hodnot,tj. počet

volncýh pracovních míst se mírně zvyšuje a počet uchazečů o zaměstnání daleko

dynamičtěji klesá.

Obr. 6 Porovnání počtu uchazečů a volných pracovních míst

v okresech Kolín a Žilina [5, na základě dat MPSV ČR a ÚPSVaR SR]

Počet uchazečů a volných míst, okres Kolín, 2003 - 2009

0

500

1000

1500

2000

2500

3000

3500

4000

4500

5000

I.03 VII.03 I.04 VII.04 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 VII.07 I.08 VII.08 I.09 VII.09

počet uchazečů

počet volných míst

Počet uchazečů a volných míst, okres Žilina, 2004 - 2009

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

I.04 VII.04 I.05 VII.05 I.06 VII.06 I.07 VII.07 I.08 VII.08 I.09 VII.09

počet uchazečů

počet volných míst

Vývoj míry registrované nezaměstnanosti, okresy Kolín a Žilina,

2000 - 2009

0

5

10

15

20

25

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

%

SR

ČR

okres Kolín

okres Žilina

Pozn.: hodnoty jsou vždy za poslední měsíc roku

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

4 ZÁVĚR

Výsledky studie ukazují, ţe PPZI sice zvyšují kapitálovou sílu regionu a jeho

míru investic, ale nezaměstnanost závisí spíše na vývoji ekonomického cyklu a její

regionální vývoj se příliš od celonárodního neliší. Nicméně dopad PPZI v regionálním

kontextu se projevuje významně v přibliţování relace mezi ukazatelem „počet

uchazečů o zaměstnání“ a „počet volných pracovních míst.“ V posledním ze

jmenovaných ukazatelů je patrný i kvalitativní aspekt: zatímco zpočátku byla vyšší

poptávka po pracovnících se základním vzděláním, vyučením či středním odborným

vzděláním, postupem doby převaţují vyšší kvalifikační poţadavky vč.

vysokoškolského stupně, a to v obou regionech.

Při komplexním hodnocení PPZI však nesmí být opominuty ani další dopady, jak

pozitivní, tak negativní, dopady, které determinují konkurenceschopnost regionu

z hlediska podmínek pro podnikání i ţivot jednotlivců. K těm nejvýznamnějším ve

sledovaných případech patří: zábor orné půdy pro průmyslové účely (TPCA 124 ha,

KMS 166 ha); vyšší nároky na dopravní infrastrukturu a zatíţení ţivotního prostředí

vyššími dopravními výkony; zvýšení mobility pracovní síly (autobusová obsluţnost

TPCA i KMS); zlepšení bytové infrastruktury, často však provázený zvyšováním cen

nemovitostí; vyšší podíl osob s niţší kvalifikací v regionu s sebou přináší zvýšení

kriminality.

Vliv PPZI na podnikatelské prostředí regionu má ambivalentní dopady: vyšší

koncentrace pracovníků a jejich rodin vyvolává větší poptávku a iniciuje rozvoj

zejména malého a středního podnikání; stejně tak zvýšení mzdové hladiny na trhu

práce přináší větší koupěschopnou poptávku pro podnikatele orientované na produkty

konečné spotřeby; vyšší mzdy v podnicích PPZI však odlákávají pracovníky ostatním

podnikům s niţší mzdovou nabídkou a při omezených pracovních zdrojích potřebné

kvalifikační struktury dochází k přetahování pracovníků.

Orientace regionální a národní ekonomiky na automobilový průmysl je vedle jisté

šance (zvýšení exportu, růst výkonu rovněţ dodavatelských oborů) i rizikem. Přílišná

závislost můţe s ohledem na procyklický charakter tohoto odvětví ekonomiku vystavit

příliš výkyvům hospodářského cyklu.

V neposlední řadě je třeba zmínit, ţe představitelé PPZI nejsou „regionálně

pasivními hráči“. Dopady svého podnikání aktivně ovlivňují, chovají se „společensky

odpovědně. Jako příklad lze uvést certifikaci TPCA i KMS EN ISO 14001:2004 či

grantové programy obou podniků, kterými podporují vybrané aktivity pozitivně

ovlivňující rozvoj regionu, zabezpečované zejména nevládními neziskovými

organizacemi.

Poděkování: Tento článek byl zpracován v souvislosti s řešením projektu Model

řízení povzbudivého růstu regionu č. 402/08/0849 za podpory Grantové agentury ČR a

projektu IGA Univerzity Pardubice SGS FES 400 001/2010.

VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA

A ŢILINSKA

POUŽITÁ LITERATURA

[1] BENÁČEK, Vladimír, Přímé zahraniční investice v české ekonomice. Politická

ekonomie, 48. ročník, 1/2000, s. 7-24. ISSN: 0032-3233

[2] BussinesInfo: Souhrnná teritoriální informace – Slovensko. [online ]. [cit.

19.3.2010]. Dostupné z WWW: <http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/slovensko-

2009-10-30.pdf>

[3] CzechInvest: Projekty agentury CzechInvest [online]. [cit. 20.2.2010]. Dostupné

na WWW: <http://www.czechinvest.org/data/files/93-2009-ke-zverejneni-62-

cz.xls>

[4] ČSÚ, Statistická ročenka Středočeského kraje – 2009. [online]. [cit. 17.3.2010].

Dostupné na WWW: http://www.czso.cz/xs/edicniplan.nsf/publ/201011-09-2009

[5] DIVIŠOVÁ, Jana, Přímé zahraniční investice a jejich dopad na region.

Diplomová práce. Pardubice : Univerzita Pardubice, 2010

[6] European Commission: Sixth Periodic Report on Social and Economic Situation

and Development of the Regions of the European Union. 1999. In Topregion.cz:

Konkurenceschopnost regionů [online]. [cit. 16.7.2009]. Dostupné na WWW:

<http://www.topregion.cz/?articleId=1531>)

[7] CHEN, Derek, H.C., DAHLMAN, Carl J., The Knowledge Economy, the KAM

Methodology and World Bank Operations. [online]. [cit. 9.7.2010] Dostupné

na WWW:<http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/WBI/WBIPROGR

MS/KFDLP/EXT>

[8] Katalóg investičných priležitostí – Žilinský kraj. [online]. [cit. 15.3.2010].

Dostupné na WWW: <http://vtpzilina.sk/kip/pages/regional_bussiness>

[9] KLAUS, Václav, Projev v Praze 21. ledna 2008 in Zahraniční investice. Cíl

hospodářské politiky? Sborník textů č. 65/2008. Praha: CEP – Centrum pro

ekonomiku a politiku, 2008. ISBN 978-80-86547-90-9

[10] Kol. aut., Proč skomírá evropská ekonomika. Sborník textů č.36/2005. Praha :

CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 2005. ISBN 80-86547-36-1

[11] KRAFT, Jiří., KRAFTOVÁ, Ivana., The influence of globalization on market

structure and competitive advantage of selected economies. Conference

proceedings: 3th Central European Conference in Regional Science (CERS),

October 7th-9th, 2009, Košice, Slovak Rebuplic, pp. 531-546. ISBN 978-80-

553-0329-1

[12] KRAFT, Jiří, KRAFTOVÁ, Ivana, Dynamic Equilibrium of the Global

Economy – Effects of Cyclic Develpoment. Economics and Management: 15

(2010), p. 123-129. ISSN 1822-6515

[13] MENZELOVÁ, Kateřina, Warren Buffett má Čínu rád. Euro 26/2010, str. 72-

75. ISSN 1212-3129

[14] MF ČR: Makroekonomická predikce. Vztahy k zahraničí. [online].

[cit. 30.3.2010] Dostupné na WWW:

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre_52643.html>

NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII

[15] MF ČR: Stanovená maximální míry veřejné podpory [online]. [cit. 30.3.2010]

Dostupné na WWW:

<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zprac_prumysl.html>

[16] Nařízení Komise č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o pouţití článků 87 a 88

Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, publikované v Úředním

věstníku EU L 302 ze dne 1. listopadu 2006

[17] Newton: Ekonomická analýza. Různé pohledy na přímé zahraniční investice.

Praha, 2001. [online]. [cit. 27.2.2010]. Dostupné z WWW:

<http://www.newton.cz/redsys/docs/analyzy/makroanalyzy/0104_Ruzne_pohled

y_na_prime_zahranicni_investice.pdf>

[18] PORTER, Michael E., The Competitive Advantage of Nations. In Manifest

znalostní společnosti[online]. [cit. 12.5.2007] Dostupné na WWW:

<http://www.spis.cz>

[19] Rating světových ekonomik k 28.1.2010 [online]. [cit. 30. 3. 2010]. Dostupné na

WWW: <http://www.finance.cz/ekonomika/rating/>

[20] STANČÍK, Juraj, Horizontal and Vertical FDI Spillovers: Recent Evidence from

the Czech Republic. Working Paper Series 340. Praha : CERGE-EI, 9/2007.

ISSN 1211-3298

[21] ŠTRACH, P., Mezinárodní management. Praha : Grada Publishing, 2009. 168 s.

ISBN 978-80-247-2987-9

[22] ŠÚ SR, Všeobecné charakteristiky za rok 2008. [online]. [cit. 10.4.2010].

Dostupné na WWW: <http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=2213>

[23] UNCTAD, FDI Indices - Comparing Performance and Potential 2008. [online].

[cit. 3. 1. 2009]. Dostupné na WWW:

<http://www.unctad.org/Templates/Page.asp?intItemID=2468&lang=1#>

[24] UNCTAD, World Investment Report 2009, Transnational Corporations,

Agriculture Production and Development, ISBN: 9789287035134

[25] VALENTA, František, Tvůrčí aktivita – inovace – efekty. Praha : Nakladatelství

Svoboda, 1968. ISBN b.č.

[26] VETEČNÍK, R a kol., Přímé zahraniční investice. Příručka pro místní

samosprávu. Hradec Králové, 2002 [online]. [cit. 27.2.2010]. Dostupné z

WWW:<http://www.kr_kralovehradecky.cz/file/uzemni_planovani/studie_prum

_zony/manual/manual.pdf>

[27] www.kia.sk

[28] www.tpca.cz

[29] Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

[30] Zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

[31] Zákon 159/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních

pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

[32] ŢÍŢALOVÁ, P.: TPCA - Případová studie. Brno: Trast pro ekonomiku a

společnost, květen, 2008. 1.vyd. [online]. [cit. 13.3.2010] Dostupné na WWW:

< http://www.thinktank.cz/fileadmin/thinktank-upload/texty/TPCA-case-

study_CZ.pdf>.