V. kapitola Through Lands of the Bible H. V. Morton pracovní překlad

7/30/2019 V. kapitola Through Lands of the Bible H. V. Morton pracovn peklad

1/16

Kapitola pt

Vn se jdu podvat na Tutanchmonovo zlato, zavtm do khirsk ZOO, onemocnm a jsem

posln kpyramidm. Cestuji do Faiymu, prohlm se Josefv kanl, bydlm u osamlho jezera

a vracm se do Khiry, abych navtvil koptsk ktiny

1

V roce 1923, co se zd velmi dvno, jsem cestoval do Egypta vzastoupen jednch londnskch novin,abych popsal oteven komory v Tutanchmonov hrobce,kde byla uloena mumie. Byla to zkuenost, na kterounikdy nezapomenu, protoe se mi dostalo t cti vstoupit do hrobky, zatmco tam poklady jet stly pokryt

prachem t tiscilet.

Tyto pekrsn pedmty, jimi je vnovno jedno patro Khirskho musea, pat nyn knejznmjmpamtkm svta. Nvtvnci do muzea m, jakmile pijedou Khiry, a kdy se vrac, kaj, e stlo za to kvlinim do Egypta pijet.

Ml jsem ale sv pochybnosti. Tm jsem se tam bl jt. Ped patncti lety jsem dne co den sedval naslunku ped hrobkou a sledoval, jak jsou zn vyneny poklady, aby se po ticeti staletch v temnot poprv setkaly

se sluncem.

Jednoho rna jsem se ovem do musea vypravil, vyel po krtkm schoditi a veel do velkho slu, ktermuseum pokladm vnovalo a mj prvn dojem bylo zlato.

Zlato zc, zlato blskav, zlato tm erven a matn, zlato masivn, zlato jemn vytepan, a vudekam jsem dohldl, a na konec sluncem prosvcen chodby, se blskal kov, pro kter lid zrazovali a zotroovalisv blin od potku svta.

Kdy jsem si to vem sasem prohlelprvn dojem z tohoto pokladuje toti nco, tm nelze popsatnkomu, kdo to nevidlvzpomnl jsem si na nekompromisn slova sv. Pavla: Nic jsme si toti na svtnepinesli, a tak si nic nememe odnst

Kdy jsem ped patncti lety vidl vnitek hrobky, tm na nic v n nebylo shnuto. Poklady leelyrozhzen, nkter na sob, prv tak, jak byly nahromadny ped temi tisci let. A moj nejivj vzpomnkou

jsou dv sochy mrtvch mu v ivotn velikosti sernmi tvemi, kter steily neporuenou ze, jako by kaliStj, ani o krok dl!

Tyto dv postavy, nyn ve sklennch sknch, jsou prvnmi pedmty, kter nvtvnk v museu vid.Stle ste poklad tak, jak jej po ti tisce let steily v hrobce. Stoj s levou nakroenou, s hol v lev a zlatoupalic v prav ruce. Pi pohledu na n jsem vzpomnal na vechny mon malikosti: nalapovn na nzkvpencov schody vedouc do hrobky, hork, zatuchl vzduch a nepopsateln pach vku.

Krsa a majestt sochm zstala, ale vmuzeu je nyn opustilo drama a tak to, jak psobiv kdysiv temnot hrobu byly, kdy mezi povalenmi vzami a vozy stly proti lidem, kte chtli znesvtit tlo krle.

Byly oitny a nablskny. Kdy jsem je vidl poprv, zlato mly zal a potsnn ervenmiskvrnami, jako by to bylo zaschl krev, co byl dsledekdlouhho stn v on vpencov hrobce, zatmco rostly

Athny, rostl Londn, rostla Konstantinopola to je dlouh doba stn na jednom mst.A vzpomnm si tak, e kolem nich nkdo ped temi tisci let pedhodil pltn l a toto pltno se po

tolika staletch v hrob temn zhndlo a viselo zjejich pa jako pavuiny a pi nejmenm dotyku se rozpadalo naprach. Nyn dn ly nemaj. Smle nakrauj vped, hled upen, tak jak hled Sfingajak hled vechnyegyptsk sochypevn, tm vzdorn do o Vnosti.

Pechzel jsem od vitrny kvitrn, vzruen tm, co jsem vidl. I barevn fotografie dv jen slaboupedstavu o tom, jak krsn a deliktn tyto pedmty jsou. Um umlc, zlatnk, stbrnk a emeslnkpracujcch se devem, slonovinou, alabastrem, kte ili vEgypt ped temi tisci let, nebyl nikdy pekonn.

Vidl jsem mal bochnk chleba, kter zde nkdo ped temi tisci lety upekl, aby nakrmil K, nebolidvojnka, krle a ten pod leel v mal form zpalmovch vlken, ve kter el do pece.

Byly tu vnce a kytice kvtin, kter vypadaly jak hnd papr a byly kehk jako peetn vosk. Smuten

host je ped temi tisci let jednoho rna natrhali v thbskch zahradch a nesli je s sebou do dol mrtvch, aby jehodily na krlovu rakev, a nakonec pijde posledn chvle, kdy nezbude, ne krle ponechat tichu stalet.


2/16

Vdci tyto listy a kvtiny prozkoumali. Nkter se pi dotyku rozpadly na prach, bylo ale mon najt jin,dost siln na to, aby vydrely nkolik hodin v tepl vod. V nkterch ppadech to byly chrpykter ji vEgyptnerostoudal byly olivov listy, okvtn lstky modrch leknn, listy mik celeru, a plody lilku potmchuti.Byly to kvtiny hozenped tak dvnou dobou na Tutanchmonovou rakev a kaj nm, e byl pochovn buvpolovin bezna i v dubnu.

Jedna fascinujc mstnost je vyhrazena pro ty pedmty, kter byly nalezeny na krlov mumii, nebovjejm bezprostednm okol. Nejkrsnj vc je Tutanchmonv portrt z doby jeho smrti, zahloubanhochlapce asi osmnctiletho. Tato maska byla nalezena na hlav mumie. Tv je zletnho zlata a pruhovan

pokrvka hlavy je ze stdavch pruh tmav modrho skla a zlata. Na ele jsou na emblmy jeho krlovstv, supaa kobru Hornho a Dolnho Egypta, ob z masivnho zlata.

Je to nepochybn jeden znejvtch portrt starovku. lovk, kter vidl odkrytou hlavu mumie, miekl, e je to vten portrt krle. Na t tvi je nco nevslovn smutnho a osamlho, jako by chlapec vdl, e

je jeho dlem pedasn smrt. Hled na ns pes ticet stolet, lidsk bytost, a to ne astn, soima plnmadojemnho alu mladho mustv.

Kdy Tutanchmona nali, byl kad jeho prst peliv vloen do samostatnch zlatch pouzdrek.Sejmuli je a dnes si je, podivn mal prstov schrnky, rozloen ve sklenn vitrn. Nemohu vm ct, provypadaj tak alostn. Jist, byly mu vzkazy. Byl bych rd, kdyby jej mohli nechat s deseti zlatmi prsty na rukch

i na nohch.

2

Kdyby bylo mon vrtit kivotu mumie starovkho Egypta, jednou zvc, kter by je na modernmEgypt pekvapily, by byla absence divokch zvat.

Jak dokazuj obrazy v hrobkch a sochy v chrmech, byl Egypt ped staletmi zem, kde se asto lovilihroi, krokodli a lvi. Tato zvata zEgypta dvno opustili, i kdy se stle vyskytuj v Sdnu. Je to

pravdpodobn proto, e velk oblast pdy je obdlvnaa tak proto, e Nil pi zplavch u kad rok nevytvnov moly, ve kterch si divok zvatadlala sv doupata.

Podivn privilegovan msto pat koce, kter v Egypt zabj hady zrovna takjako krysy a myi.dnho Egypana by ani ve snu nenapadlo zabt koku. Mon odmtne vythnout tonouc koku z eky, protoe

muslim neme zasahovat do Allhovch rozhodnut, nikdy by ji ale do vody nehodil sm. V atmosfe tmpovrenm asu, kterkoky dosud obklopuje, je jist nco zuctvn koek ve starm Egypt.

Kobra, kter byla ve starovkch dobch krlovskm symbolem, se stle vyskytuje ve vtch i menchmstech vude vdol Nilu. I kdy je asto zabjenavidl jsem, jak jednu zastelil policista svmrevolveremslyel jsem, e vnkterch vesnicch je kobra, kter se usad ve sklep domu z blta, nkdy uctvna

jako strce krbua je krmena vajky a kuaty. Rolnci pipisuj kobe mimodnou inteligenci. Venkovskpolicejn dstojnk, kterho jsem potkal mimo Khiru, mi vyprvl pbh, ktermu nevmi kdy jsem si jist,e on mu va kter dobe ilustruje postojfellahim k tomuto hadovi.

Vyprvl mi, e ve vsi vHornm Egypt, kde dve slouil, vyvedly dv kobry rodinku malch had vesklep domu z blta. Jednoho dne dti zdomu objevily mal kobry lec na slunku a zaaly je drdit klacky.Objevila se kob samika a obtoila se kolem nejmenho zdt a jeho kik pivolal rodie.

Byli zdeni, ale kad pohyb proti kobe by mohl zpsobit smrt dtte. ena najednou zvolala: Monkdy nae dtipestanou trpitjejdti, tak zmiz!Otec se rozbhl ke svm dtem, nleit je zezal a kobra sepot tie odvinula a odplazila. Tento pbh jist naznauje, e cta ke krlovskmu stolet od starovkch aspetrvala.

Jednoho rna jsem se rozhodl navtvit khirskou ZOO.

Taxk m za asi patnct minu zavezl do krsn zahrady na zpadnm behu Nilu. Vchz se do nkouzelnou a psobivou brnou zdobenou relify zvat, dlem modernho egyptskho sochae.

Zvata jsou chovny voslepujcm slunenm svtle na estapadesti akrech tropick vegetacev otevench pstecch, kter mi pipomnaly Regents Park. Zahrady byly dve soukromm vlastnictvmopulentnho pai, o kterm se k, e nepotebn zvsn most pes uml jezero postavil vreakci na svou enu,kter se ho jednou ptala, jak visut most vypad. Jet, e se nikdy neptala na londnsk ndra Euston neboVtzn oblouk vPai.


3/16

Na khirsk Zoo na mn zapsobilo, e zvata tu byla ve velikosti, vesel a stavu, kter u ns v Evropneznme. Hrochajsem vdy povaoval za jeden zpochmurnjch ert Prody a asto jsem tohoto hmotnhotvora sjeho ohromnou elist, oteklm tlem a malma nohama litoval. A tak, jak ho znme, je na nj alostnpohled. V jeho domc Africe je ovem vesel a asto pekvapiv vitln. V khirsk Zoo je hroch krlovskmzvetempod k narovlm, s mocnmi svaly a zlma poletujcma okama.

Ve srovnn s obrovskmi zvaty vKhie, jejich srsti jsou jak strakat samet, jsou irafy vEvropsmn tvorov. Ptrosi jsou vkhirsk ZOO tak doma, e se jejich vejce prodvaj na pokladn.Kus za dv libry.

Jedinou tragedi khirsk ZOOje ledn medvd. Pozorn ady sice v jeho kleci zajistili stlou studenousprchu, ale chudk medvd velmi trp horkem a v Africe by vbec bt neml. Je to ountl a alostn objekt,

poukazujc na ponauen, kter myslm por prvn cl vech zoologickch spolenost, e toti zvata nemajbt ukazovna mimo sv pirozen klima. Pl bych si, aby ubok ledn medvd zKhiry byl vymnn zanjakho smutnho evropskho hrocha.

Zajmali m nvtvnci khirsk ZOO. Vidl jsem tdy egyptskch kluk, asi desetiletch, obleenchpo evropsku, s vjimkou malho ervenho fezu na kad hlavice. Tyto dti se z projky na slonu t stejnjako mal kluci v Regent's Parku.

Po ZOO se prochzeli etn venkovt ejkov a prostfarmi, byli to lid, kte do Khiry pili oividn

z venkova. Ani by je nenapadlo chodit se dvat do mumie v museu, ale byli naden z pohledu na krokodly,hrochy a lvy. Kdy narazili na njak nepovdom zve, asto se radost usmvali, a kdy jsem je pozoroval,napadlo m, e lid, kte miluj zvata a rozum jim,je asto vnmaj s lskou a pobavenm.

Anglian tohle vdy dlali. Prvn knky, kter nae dti tou, jsou takov pbhy o zvtkch, jak peBeatrix Potter, v nich je humor vykreslen zvecch postav vdy pjemn, protoe se zakld na porozumn a

pochopen. Jsem si jist, e Mickey Mouse by byl ve starovkm Egypt populrn, protoe lid, kte postavilipyramidy, byli ve starovku jedin, kte vidli ve zvatech humor a pipisovali jim lidsk vlastnosti.

K nejzbavnjm malbm vhrobkch starovkho Egypta jsou zvec karikatury. Jedna z nich ukazujelva v hrze sledujcho, jak pes cestu majesttn pechz domc koka. Dal ukazuje lva hrajcho achys gazelou. Na jin je vidt akal na nvtv u nemocnho hrocha a tvrt zobrazuje leoparda, jak hraje na fltnuhejnu hus.

I kdyby hrobov kresby ptk a zvat nebyly tak pln ivota a tak zeteln vsledkem zamilovanhopozorovn, mli bychom vdt, e starovc Egypan mli zvata rdi prost na zklad tchto nkolika milchkarikatur, dl jaksi dvn Beatrix Potter.

Kdy jsem sledoval modern Egypany vkhirsk ZOO, zdlo se mi, e se pes dlouh stolet rukamadotkali s lidmi, kte kdysi ili na bezch Nilu.

3

Jednoho veera, kdy slunce zapadalo a ve stnu bylo ji zima, jsem stl na sti khirsk stedovkhradby sprofesorem, kter byl nejvt autoritou islmsk architektury na svt. S laskavosta dkladnost, kter

pro nj byly pznan, mi poskytoval uitek sv uenosti a m zdsilo zjitn, e mu vnuji nedostatenoupozornost. Kdy jsem v 'arabiiodjdl ztemnlmi ulicemi, ctil jsem velmi silnou melancholii. Dynamick davyjsem sledoval s nevolnost a pemlel jsem, zda bych ztra stihl lo dom. Zdlo se mi hrozn bt tak daleko

v tto zemi ostrho, krutho slunce a zaal jsem myslet na mkkost doma padajcho det a ptelstv oblak astn.

Nco na mm vzhledu m pimlo zmit si teplotu, kter byla tm 103 stupn (Farnheita, 39,5 celsia).Povaoval jsem to za alarmujc, a kdy jsem seel dol na terasu, vypil jsem dlouh, chlazen npoj, po kterm

jsem se ctil hrozn. Brzy jsem upadl do hroznho kmatu, kter zn tolik nvtvnk Egypta. Je to zuivkombinace vnitn zimnice a stevn chipky. Zd se, e obyvatel Egypta na ni nedbaj, j jsem ji ale povaoval zajeden z nejtemnjch okamik svho ivota. Zachvcen panikou zpomylen na zlat dny, kter pjdou kolem,zatmcoj budu leet neschopen pohybu, strachoval jsem se a oval se, naslouchal klapn 'arabivenku, zvonnzvonk bycikl, pskotu luk, a voln chlapc prodvajcch petrolej, jejich vysok prozpvovn v osm hodinrno se stalo udlost mho dne.

Matesk eck pokojsk mi s postupujcmi dny kala, e vypadm lpe ne vera a obrovt ernberbert hoi obas veli stalem polvky a rozzenou tv si moji nemoc pln uvali.

Kdy jsem se nakonec sebral, sotva jsem dokzal chodit a doktor midoporuil, abych opustil prach a hlukKhiry a pesthoval se bl kpyramidm. To m potilo, protoe jako vichni lidi, kte nejsou zvykl bt


4/16

nemocn, mm zveckou nenvist kmstu, kde m postihla bolest, proto jsem s radost oekval ist vzduchGzy.

Silnice kon na kraji pout, kde jsou pyramidy vyzdvieny na vysok psen plat. Je tam pr krmk,stnku kde si mete za hodinovou sazbu pronajmout velblouda a obrovsk hotel, jeden z nejlepch vEgypt,

jeho bazn a oteven tanen parketjsou doslova ve stnu Cheopsovy pyramidy.

Bhem svho docela rozmanitho ivota jsem spal na mnoha podivnch a zajmavch mstech a svjpokoj v Gze budu vdy povaovat za jedno znejpozoruhodnjch. Z postele jsem se dval na Velkou pyramidu,kter byla jen asi dv minuty chze daleko, a jej kolosln trojhelnk pesn vyploval prostor mho balkonu.

Zprvu m plnila asem, zejmna za svitu msce. Pak jsem si na ni zvykl a byl bych docela rd, abych jmohl kousek pohnout a ml lep vhled do pout a nakonec m zaala pronsledovat krev a pot tisc tch, kdootroili na jej stavb a svitn bie, kter je vjejich lopot pohnlo; pyramidy jsou toti jist pomnkemmarnivosti, kter byla prv tak krut jako marn. A ani tak neodvedli stavitel dnou prcitedy steit tlomrtvho faraonaprotoe byly vykradeny ped tisci lety.

Nkolik prvn rn jsem nesml ven. Vstal jsem a ne zaalo bt slunce moc hork, leel jsem pak nabalkon a sledoval zvltn denn provoz pyramid.

Jako prvn pijd vdy rno vsedm policist. Nkte kpyramidm pochoduj, dal jedou na

elegantnch arabskch koncch, a pak hldkuja do soumraku, aby dohleli na to, aby nkdo nebyl okraden iobtovn. Nebezpen loupee je velmi mal.

Pak se sejdouprvodci a snimi dotrn hoi a mui, kte ze svch ountlch at se zdnm ohromnchtajnost tahajrzn neuvitelnpadlky staroitnost, a vichni m vzhru po cest, kde ekajna nvtvnky.

Z rznch mst vpsench dunch se objevuj mui vedouc velbloudy a osly. Vichni m kohradpobl konen zastvky tramvaje. A tam i oni ekaj na nvtvnky. Od osmi hodin nvtvnci pichz. Jsou toseriozn Nmci se slunenmi brlemi a tropickmi helmami, Francouzi a Egypan. Anglian nkdy,kznechucen mu od velbloud a osl, trvaj na tom, e nahoru do kopce pjdou pky.

Jednoho rna byla dole pod balkonem atmosfra rozruchu. Robzesklo se zjevn nad velkm dnem. Z dunvyjelo vc velbloud, osl i psench voz ne obyejn, aby ekaly blzko tramvajov konen a z Khiry pak

pijela ada voz, ze kterch vystoupila asi stovka turist, obleen jak na vzkumnou vpravu do centrlnAfriky.

Nkte mli krtk koen kalhoty a koile srozhalenkou, dal mli vysok boty a kalhoty, s tropickmihelmami a zdovmi psy a dal byli obleeni jet podivnji.

Zatmco velbloudi bublali a nakali zt a chlapciod osl a psench voz na sebe vali a mvalirukama, jak je pro n bn, podivn kavalkda se vyvihla do sedel a pomalu se vydala do kopce, Suezskmkanlem plul parnk.

Jeho pasai se chytili pleitosti spn se vypravit do Khiry a kpyramidm, aby se naveer vrtili nalo.

Je zejm, e tradice cestovn devatenctho stolet jsou velmi vytrval. Vichni tito lid bylipesvdeni, e vprava kpyramidm a Sfinze zahrnuje chvle tkost, pokud ne fysickho nebezpe. A zatmco

jsem je sledoval, jak stoupaj do kopce, vidl jsem, jak postupuje dvoen z lodi. Bylo to poznat z toho, jak se mladmuov pokoueli pobdnout cynick zvata, kter je vezla, do ochranitelsk blzkosti mladch en. astji vakmuseli kiet na pokoujc vzdlenost deseti stop: Pravm, sleno Robinson, jsou vpodku? A lodn jomise seobrtil na svm velbloudu dozadu a volal na jednoho z tch, co li vzadu Steve, dlej!

4

Bylo kuzoufn bydlet na dohled pyramid, Sfingu mt pt minut pky a nebt s to vyjt ven a podvat sena n.

Jednoho rna mi doktor ekl, e u ven mu, ale dodal. Nepokouejte se jt do pyramidy, abyste senenachladil. To pece ne nestoj za to, e? Souhlasil jsem, e to nestoj za to, ale jakmile jsem piel na zkladnuz psku, na n jsou pyramidy postaveny, na doktora jsem pln zapomnl a samozejm jsem udlal to, co bysteudlali vy i kdokoliv jinel jsem dovnit.

Kdy jsem konen stl pmo pod Cheopsovou pyramidou, vypadala jet vt a nepravdpodobnj,ne jakkoliv jin dlo lidskch rukou, kter jsem kdy vidl.


5/16

Kdy byla pyramida pvodn vystavna, byla od shora dol pokryta nejjemnjm blm vpencem ajednotliv bloky byly po usazen na msto uhlazeny tak, e cel ohromn stavba vypadala jako jedna obrovskdeska letnho kamene. Tak ji vidl starovk svt a dvod pro dnes pyramida tvo adu strmch kamennchstup, kter se smrem kvrcholu zuuj, je vtom, e Arabov kryc kameny sejmuli a pouili je na zbudovnKhiry.

Vstup je asi tyicet stop nad zem, na severn stran, a ped staletmi jej vytvoili Arabov hledajcpoklady. Kdy se prochzte kolem pyramidy, vimnete si, e bylo podniknuto nkolik pokus do n proniknout,tento byl ale jedin spn, protoe Arabov svj tunel prokopali pmo pod pvodnm vchodem a propojili svouachtu s hlavn chodbou, j byla faraonova mumie taena do pohebn komory.

Tento vchod je velkou ernou drou v kamennm kopci. Vystoupal jsem knmu po vpencovch deskchapak se m ujal jeden zarabskch strc.

Nkolik krok jsem krel vzpmen, pot jsem se musel ohnout a asi dvacet yard se plazit. Pekvapilom, e pyramida byla osvcena elektinou. Jeden Arab otoil vypnaem a do tmy zazila ada holch elektrickchsvtel. Po dvaceti yardech se zlodjsk tunel napojil do hlavn chodby, kter prudce stoupala do pyramid. Byla tozk kamenn roura vysok asi ticet stop, kter vypadala jako achta pohyblivho schodit ve stanici metra.

Elektrick svtla osvcuj vpencov stny, jejich zdivo je tak dokonal, e je tk hledat msta, kde na

sebe jednotliv kameny navazuj. Po jedn stran byly pipevnny schody a zbradl. Nsledovalo dal strmstoupn dlouh padest yard a znovu jsem se musel plazit po rukou a kolenou kamennm tunelem, kter nebylani ti a pl stopy vysok. Ten vedlo k opravdu ohromujcmu vjevumstnosti v srdci pyramidy, kde bylCheops pohben.

Byl to jeden z nejzlovstnjch pbytk, do jakho jsem kdy vstoupil, msto skuten dsiv, a docelabych vil, e tam me strait. Vzduch byl zatuchl a hork a pc pach netopr byl tak siln, e jsem se podletmo dval nahoru v oekvn, e budou viset na rozch stn.

I kdy je tato mstnost vysok sto tyicet stop nad rovn sluncem zalitchpsench kopc venku, jez n dojem, e je hluboko vzemi. Arab, kter el za mnou, najednou vypnul svtlo a sdsivm smchem pronesl:Tmavelk tma!

Byla to vskutku tma jako v hrob a spolu s n mrtvoln ticho.Nikdy jsem nepoznal klaustrofobii, ale asto

jsem se ctil vystraen vuhelnch dolech. Kdy jsem pemlel o cest ktomuto mstu, uvdomoval jsem si slabpocit paniky.

Jedinm pedmtem vpohebn komoe byla masivn, ulov rakve bez vka i npisu. Arab kn peel apoklepal na ni rukou. Vydala kovov zvuk podobn zvonu. Byl to sarkofg, v nm byl ped sedmi tisci lety

pohben faraon Cheops.

Jednou z pozoruhodnost pyramidybylo to, e byla postavena kolem tto rakve a kdy stavba doshlavky komory pro mumii, rakev byla vnesena dovnit a vrchn st pyramidy byla postavena nad ni.

Herodotus nm k, e na n pracovalo sto tisc mu kad rok po ti msce a e trvalo deset let, nebylo pipraveno stavenit a dvacet, ne byla vystavna pyramida. Bhem t doby musel krl stavenit jistnavtvit a sledovat, jak stavba pokrauje. Musel stt vtto komoe, kdy byla jet otevena slunci s jeho rakvstojc v rohu. Mohl na ni poklepat rukou, aby slyel onu sladkou, zvonovitou notu. Mon piel znovu, kdy

mstnost byla zaven, temn a pipraven. Pak jednoho dne piel naposledy, se zlatou maskou na tvi,s napnutmi lany a zpvem kn.

Navzdory vemu dmyslu architekt, zablokovn tchto zkch tunel ulovmi deskami po pohbu ajedinmu kamenu otejcmu se na epu (o kterm vdli jen kn), zlodji do hrobky pronikli njak dv stoletpo Cheopsov smrti.

Nikdy se nedozvme, kdo zvedl vko z velk kamenn rakve, okradl faraona o jeho zlato a jeho kosti

rozhzel po podlaze. Vme ale, e stalet po tom, co byl jeho hrob znesvcen, lid na Velkou pyramidu dl doreli,protoe nedokzali uvit, e u neobsahuje poklady. Peran, man a Arabov na ni toili beranidly, kopalitunely a poddolovvali. Po vynlezu stelnho prachu se ji dokonce pokoueli vyhodit do vzduchu. Tu a tam nkdoveel do temnch chodeb a plil se jimi srozbuenmi srdci. Namsto hromad zlata nali przdnou rakev atbetajc netopry.


6/16

5

Rozhodl jsem se navtvit Fajjm, kter le asi tyicet mil od pyramid ped Libyjskou pou. Je toprohlube hlubok asi stotyiatyicet stop, dlouh asi tyicet mil a irok ticet, od Nilu oddlen hebenemnzkch kopc. Vkopch je ovem mezera, jm ve starovkch asech tekl ptok eky a utvel ohromn

pirozen jezero, kter stoupalo a klesalo s Nilem.

Kdy jsem vyjel autem do Fajjmu bylo ziv hork rno. Pyramidy jsem nechal po lev stran a brzynebylo v dohledu nic, ne bezvrazn pln hnoucho psku. tyicet mil pout je prv tak dost na to, aby vmukzaly, co je pou za, ale mlo na to, aby naplnily srdce zoufalstv a navou. Psit koleje se ztrcely nahorizontu. Psen kopce se mli za ml opraly jeden o druh, tu hladn jako hnd samet, tu zeen vtrem jako

by prv skonil pliv. A slunce se do tto mrtv zem zuiv opralo a oi zaaly bt zhnouc plochy bezunaven a bolav, dokud jakkoliv objektptk, bl velbloud kosti, podvozek vyhoel fordkyneposkytlvtanou levu z monotnn sterility.

Jeden rys pout je krsn: such, jasn vzduch vanouc pes tisce mil istho psku, kter psob, ekrev proud rychleji a srdce pookeje.

Vyjet stopa vedla dol kopce kscn, kter mi pipadalajako dtsk pedstava zahrad Eden. Pou senhle zastavila u zdi z datlovch palem. Tam, kde se proti obloze rozevraly vje palmovch vtv, jsem vidltrsy datl lec vtkch shlucch jako roje vel a vbarv panlskho mahagonu.

Namsto neplodnho psku nyn cesta vedla podl vysokho nbe zern zeminybohat, thotnegyptsk ernozem a po kad stran tekly leniv kanly erstv vody, ly rozvdjcivotodrnou krev ttozem.

Ve dnech faraon bylo bohatstv tto oasy psloven. Zem tu doke vydat tm cokoliv: pomerane,banny, mandarinky, cukrovou ttinu, ri, kukuici a olivy.

Jak tvrdfellah pracuje! Sjak nepestvajc nmahou mus na tto ern pd otroit, vydvat svj ivotvmnou za jej rodnost.Stoj po kolena ve vod, jeho tenk odn promoen kapajc shaduf, stoj v lepivm

bahn pole, chodidla jeho bosch nohou jej in snadnou obt pro hrozn bakterie, kter ij v egyptsk pd; stojsehnut nad svm vergiliovskm pluhem, kr jako faraonv vojk na chrmov zdi, sek po stoncch kukuicevysokch jako lovka skryt jako Zelen Jack klopt pod nkladem bersim.

Den za dnem, rok za rokem, stolet za stoletm, je to pod stejn. Je tofellah, mu jeho pot postavilpyramidy a chrmy, mu, jeho smysl osudovosti je mon tm nejkoloslnj ze vech egyptskch monument.

Kdy jsem projdl jeho pknmi vesnicemi postavenmi v hjch datlovch palem vedle mlkchkanl, stoupal zpec, kde jeho eny pekly tuh chleba, kter byl jeho zkladnm jdlem, devn dm. Vidl jsemdomky zblta, kam se chod na pr hodin vyspat, ne ho slunce, jako jitn polnice, znovu vyvol, aby se optlopotil s vodou a bahnem. Vjeho domecch nen tm nic, vyjma malikch dt hrajcch si v prachu.

Vesnicemi jsem cestoval k okraji jezera Karoun, kde stoj pr yard od okraje vody mal, dvoupatrovhotel, spravovan mladmNmcem. Hotel byl przdn, protoe byla prv polovina tdne. O vkendu bv plnlovc z Khiry, kte pijdli stlet kachny, sluky a rky, kterch jsou kolem jezera tisce.

kal jsem si, e toto jezero je to nejkrsnj, co jsem v Egypt vidl. Je to plocha modr vody lec veslunenm svitu, se sndou pout pi zpadnm behu, pout v n le zapomenut msta eckho vku a star

chrmy rozpadajc se v prach. Ticho tohoto odlehlho msta, smsi modr vody a poutnch kopc, mipipomnala jezero Galilejsk.

Arabsk slouc donesl moje zavazadlo do mal lonice s vhledem na jezero. Postel byla pokrytamoskytirou a mstnost ist vonla kafrem.

Zrovna jsem hotel otevel, ekl mlad vlastnk, pan Schumacher, protoe jej nechvm zaven a doloveck sezony. Je to taky prce, otevrat hotel zaven pes egyptsk lto! Nasthovaly se mi sem jetrky, hadi,

ptci a usadily se tady, a taky divok vely!

Vdl jsem, e se mi u jezera Karoun bude lbit.

Faraonov se o n velmi zajmali a osadili je stavidly a sloitm systmem vodn regulace, aby jeho

rove zstvala konstantn a voda mohla bt dle poteby uvna k zavlaovn. Nkte ze starovkch obyvatelkraje kolem jezera uctvali bostvo, pro n byli posvtn krokodli. Kn krokodly, kte pro n byli


7/16

ztlesnnm krokodlho boha Sebeka, chovali v posvtnm jezee v chrmu v Sedetu. V uch jim visely kruhy zezlata a kilu a tlapy jim zdobily nramky s drahokamy.

Kdy v eckch dobch pestala bt vodn zazen vyuvna a hladina jezera klesla, vznikly velkmokady, kter krlov ptolemaiovsk dynastie vysuili, aby zskali pdu pro eck a makedonsk vyslouilvojky. Nkdej slavn jezero se stalo horkou, nzko poloenou, ale asn rodnou zemdlskou oblast, posetoueckmi msty. A dnen Fajjmarabsk verze koptskho slova pro jezeroje znm rodnost sv pdy a provelk farmy a statky vlastnn bohatmi Egypany. Fajjm si ekov zamilovali proto, e to bylo v Egypt jedinmsto, kde se dailo olivm a dodnes zstv jedinou oblast v zemi, kter olivy produkuje. Z jezera dnes zbv jenzlomek jeho pvodn rozlohy a zaujm nejhlub st sneniny. Jeho voda je stejn slan jako Stedozemn moe,

protoe vypaovn ve velkm horku nechv minerln soli rozputn, stejn jako v slan vod Mrtvho moe.

O zdej oblasti se zmiujHerodorous i Strabon a kdy teme jejich podn, je zajmav vmat si, jakmlo se od eckch a mskch dob zmnila turistick trasa Egyptem. Tehdej turist vyreli lod z Alexandrie nastejnou cestu po Nilu, kterou podnikaj dnen nvtvnci, navtvovali tat msta, aby se podvali na tyt vci.Ale tam, kde my vdme trosky nebo nic, mli oni to tst, e vidli chrmy, kde kn stle konali sv starodvnobady. Z Heliopole se vydvali na nvtvu Chrmu slunce, kde se nepochybn usmvali, kdy jim vyprvli ononm obadu konanm kad den pro zajitn, aby rno vylo slunce. Z Gzy se jeli podvat na pyramidy aSfingu, kter u tehdy byly tak mrtv a vyplenn jako dnes.

V modern dob Fajjm o sv msto mezi egyptskmi turistickmi cli pilo. V eckch dobch semovem cestovali vichni turist, protoe star krokodl bh tehdy zaval posledn bosk pokoen, kter spovv tom, e pitahuje ne vc, ale turisty.

Bylo v md tam jezdit a krmit ho smaenmi rybami a medovmi kolky, kter prodvali kn. Adokete si pedstavit, s jakou asi zpadn neuctivost ho turist vtali , kdy jeho drahokamy ozdoben tlapkarozrazila povrch posvtnho jezera. Obtovatposvtnmu krokodlovi nebylo ovem snadn, protoe dokladynasvduj tomu, e se mstil tm, e v turistech nael pednostn zalben. Kn proto byli vdy pipraveni pedvstdovednosti zskan dlouhou zkuenost. Pokali, a tvor na slunku usne a pak se k nmu pikradli a rychle muhodili rybu a medov kolek do tlamy a uskoili, ne je stihl kousnout.

6

Egypt je zem bez soumraku. Slunce zapad. Nastane krtk ztien pln oekvn, v jeho ohromnm

klidu se zd, e se zastavil sm as. Kopce proti obloze barv citronu zernaj. Hvzdy planou. Netopi poletuj.A na svt se sn kdla temnoty.

S tm, jak z oblohy miz svtlo, miz ivot z pol, rovisk, zln kukuice a cukrov ttiny: a na kadmbltnm nspu je vidt proces mc kdomovm, obrys ernch proti poslednm paprskm dosvitu jakopostavy na chrmovm vlysu.

Bos dvky vjasnch ervench a modrch atech ped sebou hnaly kozy, hnd kluci spchajcsoumrakem plcali hranat zadky vodnch buvol a z kadho obdlvanho polka si do sv vsi v palmovm hjineslyn na tlch holch nohch vykrauje erveno-hndfellah.

K odpoinku ho pohn unaven tlo i strach ze tmy. Jeho strachu dobe rozumm. Tahle podivn tmapichzejc vpatch zlatho dne musela inspirovat podivn obrazy podsvt, kter lid ve starm Egypt malovalina stny svch hrobek. Starovc Egypan vili, e smrt bude jako egyptsk noc, smrt pln podivnch tvor

pedstavivosti, napl lidskch, napl zvecch, podobnch tvorm, kter se vnoci toulaj cukrovou ttinou atvarm, kter lze na okamik zahldnout, jak peltaj pes msc.

A tak se nad Egyptem rozprostr ticho a ernoern tma. Fellah s rodinou se sbal do klubka narohoch poloench na bltn podlaze. Ulic se toulaj psi podobn vlkm a zuiv tkaj na mal akaly, kte sevyplili u kukuice a afaj ve svitu msce.

Je to hodina, kdy se osamlmu lovku na cestch me stt cokoliv, kdy se me cokoliv zdvihnoutz pol, z vody i ze zem pod jeho nohama, je to as, kdy tyi bltn zdi lovka chrn ped v moc temnoty. Jeosm hodin. Za devt hodin svt znovu oije

Stojm na svm balkonu a pozoruji vchod slunce. Jet svt hvzdy. Dole le jezero Karoum, irok

plt stbra. Datlov plamy vzahrad stoj ern a nehybn vjitnm tichu, je tu tichu, jako kdy zl tvorov nociped potkem novho dne prchaj zpt do zem, jejch vod a do vyprahlch poutnch mst.


8/16

Zavane jemn vnek, sta prv tak na to, aby pohnul palmovmi listy , a na vchod vyvstane edsvtlo. Je to dech ivota, potek novho dne. Svtlo se . Mal hvzdy hasnou a miz. ed se mn ve lutou,oranovou, rudou a nejednou pes okraj svtavysko slunce a Egypt je vzhru.

V tu chvl se kohouti rozkokrhaj, osli rozhkaj, velbloudi rozbublaj a erveno-hnd muov Egyptavyr do pol. Nkte se cestou smj a zpvaj, nkte jdou pedasn sehnut nmahou a ztuhl ivotemstrvenm vbahn a vod. Vjitnch stnech palmovch kmen, kter slunce kresl ikmo pes bltn zdi, sed

eny a koj sv dti, zatmco se kolem vprachu ile mhajmalik kzlata sdlouhma uima a kabtky jakoz ernho sametu.

Kad nov den vEgypt m ndech radosti, jako kdyby noc smyla vechnu oklivost a nespravedlnost,jako by lovk zanal svou pou dokonalm svtem zcela od zatku, se sluncem, aby ho hlo, a s modrmnebem nad hlavou.

Seel jsem kjezeru, abych se podval, co rybi pes noc nalovili, Jako jedin z lid ve Fajjmu nejsoutlem a du vzni kern zemi. Jsou to nomdt Arabov bedunskho plemene, jejich pedkov pili peddvnou dobou pes zlat okraj pout lec na severnm behu jezera. Postavili sv ern stany a nauili se lovitryby a jejich potomci od t doby ryba.

Jejich lodi jsoupodsadit plavidla ve tvaru kanoe vyrbn pmo u jezera, za veslamaj siln kusy devaa pouvaj jak vlen, tak run st, kter byly na Vchod znmy po stalet. Je to stejn druh runch st, jako

byly ty, kter vrhali apotolov na Galilejskm moi.

Pestoe je moe vzdlen sto padest mil a jezero je vnitrozemsk, ryby v nm jsou mosk. Egyptskvlda jezero Karoum dobe a pravideln zsobuje rybami ze Stedozemnho a Rudho moe, kter letecky

pepravuje vndrch.

Rybsk lodi pomalu piplouvaj ke behu kad den kolem est hodiny rno, kdy se kon ran n trh.Nakupujc, kte depli na psku, vstvaj a schz kokraji jezera. Naplnil Allh st? Ano!Veslitovn naplnilst a kprasknut, ba byl tak velkorys, e je obr doke odnst ve, co nadlil, ke behu.

Takov optimistick zprvytak typickpro rybe po celm svtbyly okamit zpochybnny, kdyjeden chlapec zvedl svou gallabii, skoil do vody a brodil se ke behu skokem na hlav. Nkdy li s lovkem nabeh dva mui, nikdy ale nebylo zapoteb vc, ne sly dvou, pinejmenm nikdy ne, kdy jsem rybe pozoroval.

Pot, co rozprosteli ryby na psku, pustil se prodvajc a kupujcdo onch dlouhch spor a diskus,kter na Vchod protahuj a komplikuj nkup teba i jen tkaniek do bot. Smli se. Mraili. Pedstrali pobouen,hnv, al, ale nakonec se domluvililo o pr ilinka vichni byli spokojen. Je velmi dobr vidt spokojenrybe, protoe jinde po svt jsou obmi cenovch dohod a prostednk.

U jezera Karoun nalo kupci ryby do ko, nalo je na boky ekajcch osl a jedou za obchodem do vs.Rybi si koup hrst datl nebo petku zelenho aje a rozprostou sv st ksuen.

Nejpodivnj, co jsem o tchto rybch slyel, je zpsob, jak chytaj kachny. Bhem zimy zaltajk jezeru Karoum velk hejna sthovavho vodnho ptactva. Jsou mimodn plach a ptnk mus svj lunzamaskovat rkosm a schovat se v nm, nkdy na cel hodiny, ne mohou vystelit. Rybi ale vymysleli zpsob,na kter snad mohli pijt jedin bedunt rybi.

Udlaj nvnadu a umst ji asi do pti stop vody do rkos blzko behu. Pak po vod rozsypou ri ,

zachyt si nohy do kamennch tmen a skr se pod vodu, dchaj pomoc sklsk trubice. Ponoeni nkdyzstvaj i celou plhodinu.

Jakmile sepilet kachna, snese se na hladinu a plove kri, Arab ji pod vodou chyt za nohy a sthnedol, udl to tak hbit a tie, e nkdy zmiz pt i est ptk, ne si ti ostatn vimnou, e je nco v nepodku.

Kdy se zadvte ped jezero pi zpadu slunce, uvidte,jak rybi znovu vyplouvaj za svou non prac.Jak odlin jsou rybi od mu zpol. Vyjma tchto ptadvaceti mil vody znamen vude po Fajjmu tma konec

prce a toit doma. Jen rybi vyplouvaj, aby se postavili nstrahm noci. Ale nen to vlastn ani pekvapen,protoe jak v kadfellah, dn afritsi nedovol se knmu i jen piblit, protoe duchov a non tvorov majz rybe a jeho st strach A slyel jsem, e kdyby vs snad mla tma zastihnout kus od domovaa Allh vs odtoho chrapak budete vbezpe, pokud dokete pesvdit njakho rybe, aby el s vmi.

7Kapitn policie a kapitn poben stre pili na nvtvu, aby vydili svoje pozdravy a projevili nadji,

e se mi lb vEgypt vbec a zejmna vt jeho sti, o kterou se staraj.


9/16

Posame se a dejme si kvu, pokud tedy nedvte pednost nemu silnjmu, pozval jsem je.

Sta kvu, odpovdli.

Sedli jsme si tedy na terasu hotlku vedle jezera Karoum, kde se na slunci blskaly zelen jetrky a a kdedudek, kter je egyptskou sojkou, piln ltal ze stromu na strom.

Kdy nm pinesli kvu, hovoili jsme o mnoha vcech, nejzajmavj ale byla zamstnn kadhoz ns. Ptali se mn na vci kolemknek a novin, a j dopovdal, jak jsem dovedl nejlpe. P ak jsem se obrtilk nim.

S jakm nejhorm zloinem se muste potkat? zeptal jsem kapitna policie.

Vrada, ekl mezi upjenm kvy.

Kolik jich tu ron mte?

Kolem sedmdesti i osmdesti, odpovdl.

A vae provincie m asi tak pt set tisc obyvatel?

Ano, tak njak to bude. Mnoho znaich vrad jsoujak se to ekne anglicky?rodinn rozmky.Pedvaj se z generace na generaci, a pokud se stane vrada, kter nem dn zejm dvod, asto to znamen,

e dva pravnuci

Hledal slovo a pak udlal vmluvn egyptsk gesto konenosti: zprudka setel pejel jednou dlan pesdruhou.

Dal problm je, pokraoval, e kad ve vsi v, kdo se vrady dopustil, vyjma policie. To velmikomplikuje dopaden vraha. Muste se dobe dvat, pozorovat, hldat. Muste poslouchat. Nikdo vm nepomevraha najt. Nev nic Nic!

Pro ale trv tak dlouho, ne se vye rodinn svry? Pro by ml pravnuk pchat vradu, protoe sepraddov handrkovali

No, na to nen lehk odpov. Mezifellahimje tradice, e takov vrada mus bt spchna nstrojemtho druhu a na tomt mst.

Zkon odinn?

Chcete-li. Mete si ale vimnout, jak peliv se lidi vyhbaj mstm, kde byli zavradni jejich otcov!Rokycel generacemohou uplynout, ne ktakovmu setkndojde. Ale kdy se to staneskh!

A jak zloiny ete vy? zeptal jsem se poben stre.

Te u dlouho dn skuten zloiny nemm, odpovdl, ana to, kdy si rybi upletou pli hustst. A to je velmi prost zleitost. St sesbrm a jednou za msc je splm. Zrovna dneska plme. Tmhlemete vidt kou.

Podvali jsme se pes krsn pbe a vidli ti pslunky poben stre vmodrch blzch, irokchtureckch kalhotch a s fezy, jakouchajdo ohn v psku.

Pro kte, e u tu dlouhodn zloiny nejsou? zeptal jsem se.

Protoe a do nedvna jsem slouil vSuezskm prplavu, kde jsem ml zloinu mnohoach mnoho

Odmlel se a udlal gesto hojnosti, kter se pouv po celm Vchod.

Tehdy, pokraoval,jsem chytal paerky kokainu, haie a heroinu. A to jsou, povm vm, prohnanlid. Nkte shazuj balky drog vhodnot tisc liber zparnk vkanle. Ty balky jsou zabalenv naolejovanm hedvb a zaten sol. Jak se sl rozpout, balky stoupaj khladin a mui, kte je ze behuhldaj, odvesluj na kanl a posbraj je. Ale tch trik je velk, velk spousta. Jsou tu mui sfalenmi dnkyfez. Jsou tu mui, kte se prochz s dutmi hlkami. Jsou tu mui, kte snejvt dovednost skrvaj drogy navelbloudech a oslech.

Policejn kapitn se podval na hodinky a ekl: Pokud jste pipraveni, mli bychom obejt pr nvtv?

Neml jsem pont, co m na mysli, ale nasedl jsem do limuzny, kterou dil policejn sluha. Rozjeli jsmepobltnm nbe za hlasitho houkn, abychom varovali velbloudy, voly, osly a buvoly.


10/16

Pijeli jsme do pokojn vesniky mezi palmami, kde na ns u branky sv zahrady ekal omdah nebolistarosta, dstojn star mu. Vedl ns do rovho altnku s velkmi rudmi remi, kter kvetou po celouegyptskou zimu. Byly tu zhony fialovch bougainville a spousty zimolezu vischo z movanch oblouk.

Zatmco v oslepujc bli za tunelem zlist leelo hork egyptsk rno, my jsme si uvali stnu. Objevilise slouc skvou a pomerani, otrhanmi ze strom kolem ns, nejlepmi pomerani, jak jsem kdy ochutnal.

Na vtev pobl ns piletl dudek, zdvihl svou kokardu zpe a zavolal na svou druku, aby se piletlapodvat, jac to podivn lid vpadli do zahrady. Pan Dudkov piltla, usadila se na vtvi a tak pozorovala okempodobnm zlatmu cvoku vbot.

Vte, zeptal se omdah, jak piel dudek ke svmu chocholu na hlav? Nu, povm vm to. alamounjednou cestoval pes pou. Slunko plilo a nikde dn stn. Najednou krl zjistil, e jede ve stnu. A kdy vzhldl,vidl, e nad nm let dudek a stn jej svmi kdly. Tak nad nm dudek letl cel den a druh den tu byl zas a letlkrli nad hlavou. Kdy cesta skonila, zavolal si alamoun, kter jak vte, hovoil e zvat, a zeptal se ho, co mudlat, aby ho odmnil za jeho laskavost. Lbila by se mi, krli, koruna ze zlata, takov jsou ty sm nos,odpovdl dudekvidte, jak to je drz ptek. I dudku, odpovdl alamoun, myslm jsi blhov ptk, protoekoruna ti tst nepinese, alepokud prv tohle chce, budi, bude mt korunu ze zlata. A alamoun mvl rukou,objevila se koruna ze zlata a usadila se na dudkov hlav.

O pr msc pozdji se dudek objevil ped alamounem a krl ekl: Ach, dudku, copak t pivdtentokrt. A dudek odpovdl: krli, vezmi mi tu korunu ze zlata, protoe synov lovka po n prahnou aukldaj mi o ivot. Od svtn do soumraku nemm pokoje. alamoun se usml pod vousy a mvl rukou.Z dudkovy hlavy zmizela zlat koruna, ale aby ptk neodeel bez odmny za sv sluby, krl ji nahradil krsnouzlatou korunou zpe, kterou tak pyn nos. Tak je to tento pbh zapsn a tak se vyprv

Omdah se s okouzlujcm smvem obrtil ke mn a dudci pokyvovali hlavami. Rozlouili jsme ses nam hostitelem a ponoili jsme se do horka a prachu cest.

Ale j si budu navdy pamatovat onu zahradu s tekouc vodou, jejm zelenm stnem a tichmi hlasy,protoe muslimov lid maj onoho zvltnho gnia pro to, aby vytvoili na druh stran jakkoliv zahradn zdioasu.

Viml jsem si, ekl policejn kapitn, zatmco jsme odjdli, e eny nadlaj ve svt spoustu

problm a s dudkem tomu bylo zrovna tak, jenom omdah ten pbh nevyprvl sprv.Nu ajak je tedy skuten pbh?

Kdy se alamoun dudka zeptal, jakou by chtl odmnu, dudek ekl, e mus zalett dom a zeptat se sveny. Dudkova ena ekla: ekni si o zlatou korunu, abys byl bohat a vzneenj ne vichni ostatn ptci. Kdykoruny dostali, byla tak pyn, e dokonce odmtala mluvit se svm bratrancem velojedem. Jednoho dne ale

jaksi lovk nastrail do osidla zrctko a dudkova ena se do nj chytila, protoe se chtla podvat, jak v zrcadlevypad. Jakmile se lid dozvdli, jak jsou koruny cenn, nebyl dn dudek vbezpe a tak musel krl dudk zaalamounem a podat ho, aby je korun zbavil.

8 Kdy je njak msto pirovnvno kBentkm, znamen to obyejn, e m pr nadutch kanl, kter

se neochotn vleou jeho ulicemi. Mm veker pochopen pro zoufalstv, s nm se Bentan as od asudozvdaj, e to i ono nepravdpodobn msto bylo pirovnno kjejich neporovnatelnmu mstu. Velk mstoFajjmuMedinet i el-Madinase nkdy nazv egyptskmi Bentkami i kdy sm jsem vivot nevidlmsto, kter by se Bentkm podobalo mn.

Je to typick egyptsk provinn msto, msty modern, kousky jsou starovk, hodn se znj hrout a celje pokrytou mosaznou oblohou. Hlavnm kanlem, kter spojuje Fajjm s Nilem a star se o rodnost oasy, je Bahr

Yusuf, Josefv kanl, protoe Arabovv, e starovk cisterna zfaraonskch as byla dlem biblickho Josefa,v arabsk legend faraonova velkho vezra.

Do el-Medinetu jsem se vypravil se svm ptelem policistou. V jedn z ulic jsem si viml obchodu,jeho vklad byl zmatenou smszaprench, rozbitch staroitnost. Majitel v optimistick chvilce zavsil nahebk zernalou ruku mumie, kter se tam te dsiv houpala, vjakmkoliv zvanu vnku se pomalu otela, jako

by kolemjdoucho zvala dovnit.


11/16

Fajjm byla za starch as bohatm zdrojem staroitnost nachzench v nedalekch troskchKrokodilopolis, nejvtch mstskch ruin vEgypt. Nyn zde mstn kopat a hledat poklady nesm a jakkolivnlezy mus hlsit vld.

Uvnit obchodu byla neuviteln zm bezcennch a pevn beztvarch trosek ptolemaiovskKrocodilopole. Vzadu byla tmav mstnost po strop zaplnn narudlmi jlovmi figurami, lampami, figuramiushabi toho nejhrubho druhu, rozbit hrnce, trky obvaz mumi, ohavn hromada prachu a rozkladu, v njsem dokzal rozeznat lidskou hlavu a ocas mumifikovanho krokodla. Kdykoliv jsem vyprostil njak pedmt,hrozilo, e se cel hromada slav jako lavina na podlahu a kad vyprotn objekt s sebou nesl zvan hroznhomrtvho prachu.

Cestou k troskm Krokodilopole jsem se zastavil, abych se podval, jak pracuj mui vciheln. Vypadalijako mui zblta. Lepilo se na jejich tve, pae, hrudi a pokrvalo nohy a po stehna. Jejich metoda vroby cihlelse v Egypt pouvala od nejstarch dob a je to tak ten zpsob vroby, kter vyvolal pracovn spor mezi Hebreji.Viml jsem si, e tihle Egypan dlaj cihly bez slmy a dlaj je s npadnm spchem. ekli mi, e do bahna senkdy na zpevnn nasekan slma pidv, ale vtina cihl pouv blto smchan jen s trochou psku, aby

pedeli vzniku prasklin.

Je to neobyejn rychl a prost prce. Bahno se nejprve promch a dobe podupe v nedalek jm.Cihl vezme dostaten mnostv, nahrubo je na zemi uhlad a vtiskne do nj devnou formu, kter pak sejme a

nech za sebou mokr bltn obdlnk. O dva nebo ti palce dl udl dal cihlu a brzy se mu jich na slunci sunkolik ad. Za tyi dny jsou cihly dost vysuen, aby se daly obrtit , a piblin za tden jsou pipraven kestavb.

Co tedy bylo pinou onch slavnch stnost mezi Hebreji? Nechtli slmu mchat s bltem, alek tomu, aby j ometali formy nebo zemi, aby se blto nelepilo.Nae anglick pslov o tom, e bez slmy se cihlyvyrobit nedaj je tedy zjevn myln a zakld se na nedorozumn: v egyptskch cihelnch se toti cihly vyrb bezslmy.

Trosky Krokodilopole se rozkldaly v kopcch, pahrbcch a jamch, kter se pi blim ohledn ukzalyjako zbytky dom zbltnch cihel. Zlomky keramiky tu byly smchan se stluenou zem a na jednom mst jsemsebral jasn modr korl. Potkali jsme gaffiraneboli strnho spukou pehozenou pes rameno, kter zde hldalzpoven vldy. Ukzal nm cestu kmstu, kde bvalo chrmov jezero, kde kdysi operkovan Petesuchoi kdysi

pijmali obti eckch turist. Dnes tu nen kvidn nic ne drobn prohlube vkopcch tvrdho ernho bahna.Rdi jsme si sedli a oteli ela, protoe do trosek se zuiv opralo vedro. Zatmco jsme pokuovali

cigarety, pemlel jsem, jako pemlm vdy na archeologickch lokalitch, jak vrtoiv jsou ony nhody, kteruchovvaj vdn po zhroucen civilisace. Me nm pipadat neuvitelnpomyslet, e budoucnost nemus nictuit o Wattov kondenztoru pry, vyjma njak eseje jednoho kolka pouit z jakhosi dvodu k vystlnocelov schrnky, nebo e by se ztratila vechna Shakespearova dla a na deset ver z Hamleta, kter nechalnjak vstedn obdivovatel vytesat do mramoru na krbovou msu vknihovn. A to zn jakkoliv vzdlen anemon, nco velmi podobnho se stalo civilisaci velmi stejn velk jako je ta nae, a v thle dob ppravy nanlety, kdo si dovol kat, e se to neme stt znovu?

Kdy zesnul lord Carnavon ped lety kopal v Thbch, nael devnou paletu, kterou njak kolkpouval jako psanku. To, co na n bylo napsan, byly zcela zjevn npisy ze stny nyn zmizelho chrmu avyprvly, dosud neznm pbh o vyhnn Hykss za poslednch krl XVII. dynastie. Koho by ve snunapadlo, e njak leniv kolk, neochotn plnc kol ze st rachu z rkosky, bude osudem vybrn, aby zaplnilprzdn msto v historii a napsal na devo slova uren osudem ktomu, aby peila vky pot, co se kamenn zdichrmu, ze kterho byly opsny, rozpadly v zapomnn.

Velmi podobn si osud jako svj sejf vybral posvtn krokodly ve Fajjmu. Kdy Grenfell a Hunt kopalive Fajjmu a hledaly papyry, kterch nakonec nali tak asn mnostv, znechucovalo je , e nenachz nic nemumifikovan krokodly. Zklamn se ilo mezi dlnky, a jeden znich ve svm hnvu pratil posvtnmzvetem o zem, kde se rozpadlo a vypadly znj papyry! Najednou byla nramn shka po dalch krokodlech,kte se ukzali bt maskovanmi knihovnami,protoe je kn vycpvali vemonmi starmi rukopisy: zlomkystarovkch klasik, krlovskmi nazenmi, soukrommi dopisy, ty, pehledy a peticemi. Prv takovmifantastickmi nhodami se nkdy nechv nkter doba poznat pes ticho stalet.

Rozlouil jsem se sesvm ptelem a vrtil se do Khiry jinou cestou, po silnici, kter vede podl Nilu. Tua tam se eky dotk a pak se zase rozbhne, ve vce a po nbe, mezi pole kukuice a cukrov ttiny. Vysoko


12/16

nad palmami zily bl ikm plachy nilskch lod, plujcch neslyn nahoru a dol po Nilu. V ad za sebouprochzeli velbloudi, v dusivm ernm prachu poklusvali osli, husy kejhaly, krocani hudrovali, kohoutikokrhali, holubi vrkali, dti plakaly a kiely, sakiyehnakali starodvnm nkem a v ernm bahn na bezchkanlu polonazshadufovzdvihali sv odkapvajc bemena.

Kdyby jen bylo mon egyptsk vesnice zbavit malrie a oftalmie a stovky dalch nemoc a postien,byly by nejidylitj na svt. Vypadaj tak roztomil, rozloen v pruhovanm stnu palmovch hj s domy splochmi stechami poskldanmi tak dokonale k sob, blmi minarety zdvihajcmi se nad nimi a monzrcadlenmi v klidn modr vod njakho kanlu, a na domech, nebo postaven stranou v polch, stoj bl ve,nad nimise odr slunen paprsky na tiscch kroucch holub.

Ve Faiyum, kde tyhle bl ve nkdy vypadaj dleitj, ne pbytky lid, jsem slyel, e se holubichovaj kvli mrv, kter je nejlepm znmm hnojivem pro melouny. Je zajmav to spojit s 2 Krl 6,25: VSama nastal velik hlad, nebo je dlouho oblhali, a byla osl hlava za osmdest ekel stbra a tvrtka dkyholubho trusu za pt ekel stbra. Zd se, e toto hnojivo se za Eliovch as prodvalo pesn tak, jako se

prodv v souasnm Egypt.

Dorazil jsem k troskm Memfisu, tajuplnm v palmovm hji. Z Memfisu zbv jet mn ne zBabylonu, co by svtu vypovdlo, e tu stvalo nejmocnj msto sv doby. Lesem se jako star arodjnicezaala plit tma a bylo a straideln prochzet se mezi stromy, kde le povalen kolosln postava faraona

zrajc do oblohy a pak pijt k bezvrazn, lhostejn sfinze, sedc bl a tich, jej rty se krout v mrnmsmvu.

Nad ob postavou Ramsese II. byl postaven psteek a v nm ns prvodce vede po schodech na balkon,ze kterho si lecho krle mete prohldnout. Le jako zajat Gulliver s tv obrcenou ke stee. Strce vm

poept, e jeho ucho je vc ne stopu dlouh a na jeho rtech se me dt klouzat jako na zbradl. Jeho nos je malkopec trc z nesmrnch, hladkch tv.

Znenadn jsem strci velice vn ekl, e zde stra tisc afrta dmon a z pohledu dsu, kter se pakobjevil v jeho och, jsem pochopil, e jsem trefil hebek na hlaviku. A posledn, co jsem vidl z Memfis bylabled sfinga usmvajc se v lese.

9

Jednu nedli vosm rno jsem se vypravil do star Khiry na Korban, neboli na mi, v kostele Abu Sefain.Uprosted bohosluby se ml konat kest, protoe starodvn pravidlo koptsk crkve k, e nemluvata mussvou prvn eucharistii pijmout bezprostedn po ktu. Toto pravidlo bylo veobecn vprvn vku kesanstv, kdykonvertit bylo obvykle dospl a pro rigidn tradici egyptskch kesan je typick, e ji nepizpsobili, abyodpovdala zmnnm okolnostem. A tak je dnes kad koptsk dtko poktno se stejnmi obady, kteruvdly dospl a zestrl pohany do crkve v prvnm stolet.

Kdy jsem dorazil,byl ji star tmav kostel napl zaplnn mui a enami. Dlouh jitn ob kadidlanaplnila chrm tiplavm dmem. Haikalovpepka zila ve svtle svek a jejmi otevenmi dvemi jsemvidl knze pohybujc se po svatyni za n, kde na olti hoely dal svce.

Tu a tam veli njac mui nebo eny, padli na ruce a na kolena ped haikalovoupepkou, zvedli okrajopony apiloili jej ke rtm. Nkte zbonj se dl modlili na rukou a kolenou, pedklnli se a dotkali se prahuely.

Je topstup, kter se podob islmu, a etl jsem pojednn o koptskch obadech, ve kterch zpadnpozorovatel bez rozdlu zmiovali tuto zvltn prostraci jako podivn pronikn muslimskho obadu dokesanskho kostela. Ve skutenosti je to naopak. Muslimov si akt prostrace osvojili od kesan, protoe vdobkdy sestavovn Kornu bylo mon vidt kesansk svtce a poustevnky, jak konaj sv kadodenn prostrace vevech poutch a horch Vchodu, jak jsme ostatn slyeli, e je na svm sloupu v Srii konal sv. imon Stylita.

Spisy nejstarch Otc obsahuj mnoho odkaz na prostraci a lbn dokonce i pedsn a sloup kostel.Kopt mnii takovmu ponn nadle pipisuj znan vznam a jak jsem sm vidl vAbu Sefain, vc v jejichkostelech se koltm pod pibliuj po rukou a kolenou, tak jak to dlvali nai kesant pedkov vestarodvnch asech. Jedinm, co se z tohoto obyeje na Zpad dochovalo je poklekn ped Nejsvtj Svtost,prostrace, kter je pokleknutm na ob kolena a msk prostratio, co je pln ulehnut na zem.

Shromdn vkostele tvoili chud lid zokolnch ulic. Mui mli i v kostele sv fezyvskutkuvchodn prvekzatmco vtina en sedla se zkenma nohama na zemi sernm zvoji pehozenmi peshlavy. Okouzlil m pohled na dti, nkter teprve sotva chodily, kter smly sedt na schodech u pepky a jak


13/16

jejich tviky nakukovali do svatyn za n. Sedly tam velmi vn a nakukovaly, zatmco knz chystal olt naKorban. Vjednu chvli, kdy poteboval od olte na okamik odejt, musel pekroit dv nebo ti dtiky ajednouse pak do svatyn zatoulal jeden kluk, kterho olt s drobnm vchovnm pohlavkem zase vynesl ven. OKoptech sice nkdo tvrd, e tonou v nevdomosti a povrch, ale alespo nezapomnli, e Je ekl: Nechtemalikch pijt ke mn.

Zatmco jsem pozorovat toto zajmav shromdn a pemlel o tom, jak dobe se Koptov zamaskovalimezi svmi dobyvateli, protoe na jejich obleen nebylo nic, co by je v muslimskm davu odliilo, uctil jsem

jemn zatahn za rukv. Byl to mj ptel, mlad syn kostelnka, se kterm jsem se seznmil pi sv nvtvv tomhle kostele. Pokval na m ze svho sedadla a odvedl do m do pilehlho dvora, kde jsem ctil teplou vni

peenho chleba.

Mj otec chyst svat chlb, zaeptal a ukzal do temn pekrny, kde star mu vgallabii a s fezem nahlav mumlal arabsky almya pitom se staral o cihlovou pec.

Kdykoliv se slav Korban, mus eucharistick chlb jt pmo zpece na olt, a kostelnk kostela ho muspipravitvdyrno pede m. Bochnky, kterch upekl asi dvacet, byly svtle hnd, krsn rovn a hladk a vvprmru mly asi ti palce a byly asi palec siln. Kad byl nahoe poznaen znamenm ke.

Kdy jsme se vrtili do kostela, knz byl ji obleen kliturgii. Ml na sob vpedu otevenou tuniku,

dlouh odv, kter se tm dotkal zem a nosil se nepepsan. Byl ze smetanov zbarvenho hedvb,nezdoben. Na hlav neml shamlah, primitivn kapuci, kterou si Koptov nkdyobt kolem hlavy jako turban,ale epici novho stylu ponkud podobnou mite, a na to, e nebyla roztpen, a ani nebyla tak vysok jakomitra. Tato epice byla bohat vyvna ki a zezadu zn visel dlouh zvoj, kter jejmu nositeli sahal ak patm a byl zdoben jedinm kem. Neml na sob nic, co by odpovdalo zpadn alb, cingulu, maniplu nebotole.Jeho jhen byl bos mlad mu odn do nepepsan alby, se tolou pekenou na levm rameni a blouepikou na temeni hlavy.

Veel sbor trncti mladch tmavch mu, odnch do odvu zblho pltna se tolami pekenmi nalevm rameni. Jeden nesl inely, dal drel triangl. Kdy jsem je vidl takhle, bez fez a isolovan z arabskho

prosted nesmrn na mn zapsobila jejich podobnost egyptskm a ecko-egyptskm portrtm, kter lze vidtna fajjmskch schrnkch na mumie.

Liturgie zaala dlouhm obtovnm ili sv. Basila. Knz intonoval modlitby vkopttin a shromdn

odpovdalo arabsky. Sbor zpval koptsky vysokm nosnm tnem, zpvci se zdvienmi hlavami a zavenmaoima msty jako by trhal slova ze vzduchu. Tu a tam je doprovodilo cinknut trianglu nebo binknut inel.

Je i zde na mst tento stejnozvun zpv nazvat orientlnm vtom smyslu, e je arabskho pvodu?Jist je rozumnj mt za to, e Arabov svou hudbu zskali od Egypan? Poslouchal jsem koptsk sbor a

pemlel, zda tato chrmov hudba nen teba poslednm pozstatkem hudby faraon, tak jako je jazyk koptskliturgie poslednm zbytkem jejich jazyka.

Kostelnk pinesl korbanov chlb. Knz piel ke dvem v pepce a peliv prozkoumal a zobracelkad bochnk, vybral ten nejlep, vrtil se s nm kolti a poloil jej na patenu. Pak mu bylo pineseno rozinkovvno. Bhem muslimskho zboru bylo vEgypt zakzno pstovat rvu a kesan museli sv svtostn vnotajn vyrbt ve svch kostelch a msto hrozn pouvat rozinky. Vno nalil knz do kalicha a pidal trochu vnaz obyejn hlinn gully.Kalich vloil do pomalovan schrnky, kter stoj na kadm koptskm olti, na kalich

poloil patenu a oboj pak pikryl pokrvkou ze lutho hedvb.Opakovan obchzen klem olte nyn svatyni zaplnilo mlhou kadidla. Njakou dobu nebylo slyet nic

ne pravideln cinkn kadidelnice a hlas knze intonujcho modlitby v jazyce starho Egypta. Najednou seobjevil ve vchodu do svatyn a veel s kadidelnic do kostela, aby proel mezi lidmi a zhoupl ke kadmuzptomnch oblek kadidla. Kadho se tak vgestu poehnn dotkl na hlav.

Nyn nastala neshoda ohledn toho, jak se dnes m st ten. Laik sfezem piel kpepce a zavolalknze. Nsledovala dlouh a vzruen konstultace, do n se zapojili dva nebo ti pedn lenov shromdn.Pedkldaly se knihy, obracely se strnky a nakonec byl spor urovnn. Tahle atmosfra voln improvisace podivnladila s hlubokou ctu a celkovou vysokou pelivost obadu.

ten se pednela nejprve koptsky a pak arabsky a pak nsledovala liturgie vcch.

Pojte a postavte se v bzni, pohlete kVchodu, zvolal jhen.

Milost, pokoj a ob chvly, zazpval knz.


14/16

Pi pronen slov ustanoven (jimi Je pi Posledn veei ustanovil men ob a promnn chleba avna vjeho tlo a krev a uloil apotolm, aby ji slavili na jeho pamtku pozn. pekl. ) lid vytrvale volali amen,co vyslovovali ar-meen, kdy knz lmal chlb a odkryl kalich, rozhostilo se v kostele hlubok ticho. Lid padlina tv a volali Amen, amen, amen, vme, vyznvme a oslavujeme Ho. Celou dobu se houpala kadidelnice aknz eucharistick zpsoby skryl pod pokrvku zarlatovho hedvb.

Pi pmluvch znla jmna egyptskch muednk, kte zemeli v mskch dobch a tak jmnasvatch poustevnk z Thebaidu a byla pronesena modlitba za plody zem, vetn vinic, kter vEgypt nebylyobdlvny od destho stolet.

Nsledovalo lmn chleba a ustanoven. Knz svat chlb rozlmal na pt kus, namoil prst do kalichaa oznail je znamenm ke. Vzal prostedn st Korbanuisbodikonvloil ji do kalicha a pitom zvolal. Toto

je vpravd Tlo a Krev Emmanuela, naeho Boha, a lid, odhalen a sklonn, odpovdl Amen, vm, vm,vm, a do poslednho dechu vyznm.

Mezitm jhen zaujal sv msto na protj stran olte, proti knzi a hledc kostelem kzpadu. Na totomsto se jhni stavli poprv za egyptskch a eckch nepokoj po chalcedonskm koncilu v roce 451 po Kr., kdymeklitsk davy vnikaly do monofyzitskch kostel a pokouely se peruit mi. A nyn, po mnoha stoletch, se

jhen kadou nedli stav na sv msto proti kostelnm dvem, aby knze varoval ped tokem.

Kdy knz poklekl kadoraci, sbor spustil rychl, triumfln hymnus, hlasit a vtzn chvalozpv, kternedoprovzel pomal teskn inel, ale rychl, kovov zvuk tchto nstrojnarench o sebe okraji. Kostelemv oblcch poletovalo kadidlo, pronikalo pepkou a vinulo se jako modr mlha ode dve a do svatyn. U olteve svitu svc knz pijal eucharistii a klesl v tich adoraci na kolena.

Dva nebo ti lid se po pikch vypravili vmal temn bon kapli vpravo od olte. Byla mezi nimi enadrc vnru malik dt. Te bude nsledovat kest. Zvedl jsem se a el bon kapl za nimi do temnhooblenho baptisteria. Kamenn ktitelnice tam nestla voln, jak tomu bv u ns, ale byla vestavna v rohu.

Knz nechal Nejsvtj Eucharistii steit jhnovi a veel do baptisteria se zaplenou svc a dvmafilami oleje. Ve ktitelnici byly asi ti stopy studen vody a neastn nemluvn, jakoby vdlo, e je ek pln

ponoen do ledov vody, zaalo pi svlkn obleku fukat a nakat. Matka byla chud ena zpilehlchnjemnch byt, dt byla tmsn holika.

Knz nejprve pronesl oiovac modlitby nad matkou a pomazal ji na ele olejem. Jako kdyby oslovovaldosplho konvertitu ke kesansk crkvi v prvnm stolet, modlil se, aby ze srdce nemluvnte byly vypuzenyvechny zbytky uctvn model a aby se prokzala jako hodn novho ktu, kter ji ekal. Kdy knz chytil jejzmtajc se tlko, aby je na prso, rukou a zdech pomazala olejem, pela malik hnd holika, kter zatmhoce plakala,pmo vzchvat strachu a hnvu.

Kupodivu se zdlo, e dmoni byli, pokud ne pmo vyhnni, pak jist vn zastraeni, protoe holikanejednou ustala ve svm ohluujcm evu a zaala se rozhlet kolem sebe oima zastenma slzami. Jeden z jejchkmotr j zvedl, zatmco kdosi dal zvedl jej malik pae do podoby ke. V tto pozici se nemluvn odekloSatana a veho, co psob.

Odkm se t, Satane, (eklo nemluvn v zastoupen)a veho tvho neistho dla a vech tvch zlchandl, vech tvch hanebnch dmon, a v tv moci, a v tv neestn sluby, a vech tvch zloeench klama podvod, a v tv armdy a v tv autority a vech tvch ostatnch bezbonost.

Pak se knz dtte tikrt otzal: V? a tikrt kmoti vjejm zastoupen odpovdli Vm.

Knz potom dt pomazal druhm olejem neboli kimem, dkladnji ne poprv a udlal znamen kedtti na och, nose, stech, pach, dlanch, kolenou, zdech a srdci. Pot peel ke ktitelnici a poehal vodu.Poklekl a pronesl jednu z nejkrsnjch modliteb, jakou jsem kdy slyelmodlitbu za sebe.

Ty, kter zn zlo, je je ve mn, nevysmvej se a neodvracej s opovrenm ode mne Tvou tv, ale dej,a ode mne vtuto hodinu vechny m hchy prchnou, ty, kter odpout lidem hchy a vede je kpokn. Smyjskvrny z m due i mho tla, oisti m dokonale svou neviditelnou moc a svou duchovn pravic, abychnevyzval druh, aby hledali rozheen z mch rukou, a dej jim je Ty, toti Vru, ji Tvoje velk a nevslovnlska klidskmu rodu pipravila a bu mnou vyvrencem a sluhou hchu. Ne Pane, nenechej pokorn upadnoutdo hanby, ale bu mi Odpoutjcm. Seli zvsosti Tvou moc, dej mi moc vykonat tuto slubu velkho tajemstv,

je pochz znebes. A Kristus nabude podoby vtch, kdo ode mne maj pijmout kest novho zrozen, akolijsem hanebn ubok. Zbuduj je na zkladech apotol a prorok, a nerozptyl je vcizin, ale zasa v nich pravou


15/16

setbu Tvjedin Katolick Apotolsk Crkve, aby mohli rst ve zbonosti a Tv Svat Jmno, slavn pede vemivky, a je vude oslavovno, Ote, Synu a Duchu svat.

Pot knz pronesl modlitbu za papee (alexandrijskho) a po recitaci Krda vzal svat olej a vylil jej doktitelnice, j Koptov kaj Jordn. Zaplil kadidlo, sklonil se a tikrt na vodu dchl, svm dechem pitomdlal znamen ke. Je to akt insuflace, vdechnut a vEgypt se pouv tak, jak se pouval vnejranjch dnechcrkve. Na vodu pakbylo vylito kimo.

Kdy pak knz vzal nah nemluvn, nejprve na dvtko vloil ruku a dchl na ni kvymtn jakhokolivzlho ducha, pesn tak,jak akt kesanskho exorcismu popsal Tertulin, kter il v druhm stolet. Zajmal mzpsob, jakm knz dt dr, protoe tch pr autor, kte se tomuto tmatu vnovali, se obvykle na koptskmzpsobu dren dt pi ktu neshoduje. Dominiknsk mision Vansleb v sedmnctm stolet psal, e aby knzudlal znamen ke, bere do jedn ruky prv zpst a levou nohu dtte a do druh lev zpst a pravou nohu,co je pozice, o kter Butler soudil, e zn jako druh muen. Tenhle knz dt levou rukou pevn uchopil zaztylek a pravou rukou souasn drel lev zpst a lev kotnk, m ponechal pravou pai a nohu dttejakmukoliv pohybu, kter svede.

Ovajc se dtko bylo nyn do studen vody pevn ponoeno a po ps, zatmco knz arabsky kal:

Sabaat je ktna ve jmnu Otce. Amen.

Vythl mokrou a plac holiku ven a chystal se ji ponoit podruh. Tentokrt zajela do vody a po krk.

Ve jmnu Syna. Amen, zvolal knz.

Sabaatin pl byl m dl hlasitj. Potet se ponoila do vody cel, a kdy ji knz vythl, kvlela.

Ve jmnu Ducha svatho. Amen, uzavel knz.

Zatmco matka otrala mvajc noky nyn ji kesanky Sabaat, knz odsvtil vodu, vzal kimo, znovupiel kSabaat a bimoval ji. Potet ji pomazal a dchl na ni se slovy Pijmi Ducha svatho. Vloil na dt svruce, poehnal j a vrtil ji matce, kter ji oblkla do novho obleen: blch atiek a modr epiky lemovanblou krajkou.

Knz se mezitm vrtil kolti, kde stla pod arlatovou pokrvkou Nejsvtj Eucharistie. Vzal kalich apeel do baptisteria. V matin nru byla pinesena Sabaat. Byla pli mal na to, aby pijala chlb a vno

dohromady na lice, jak Koptov eucharistii pijmaj, proto knz smoil prst v kalichu a kpl jednu kapku vnadtti na jazyk. Pobl stl jhen sgullouplnou vody. Nalil vodu knzi na ruku a oni ji rychle plchl dtti do tve.Holika zalapala po dechu, a kdy otevela sta kpli,pijala poprv eucharistii.

Zatmco se tohle odehrvalo, v kostele nastal jaksi pohyb a vidl jsem, e do baptisteria pin enu,vypadalo to, e umr. Byla to jedna zjeptiek z konventu Mari Girigis. Podepraly ji ti sestry, stejn jako onaobleen vernm a byla pinesena dovnit a uloena na jedno msto na podlaze baptisteria pobl pepky, kdeleela, nakala a plakala. Dozvdl jsem se, e zoufale onemocnla horekou dengue. Knz j lc podal pijmna ena, nyn ji a na vyerpan dchn, ztichla, byla zkostela opt odnesena.

Knz vyprzdnil kalich, omyl jej a vodu vypil. Omyta a oplchnuta byla ipatena a vodu vypil jhen. Pimyt lce ji jhen krtce piloil kom, co je obyej zmnn vpolovin tvrtho stolet sv. CyrilemJerusalmskm.

Shromdn se nyn shluklo kolem pepky, pipraven na pekvapiv okamik, kter uzavr koptskoumi. Knz piel ke dvem vpepce, vdoprovodu jhna, kter drel gullu s vodou. Vylili proud vody knzi naruce a on ji hned vyhodil vzhru ke stropu. Nastala velk strkanice, vn se mui i eny hrnuli vped, aby njakoukapku zachytili na tv i na tlo.Tikrt knz vyhodil vodu vzhru a tikrt za n shromdn spchalo. Kdyvzhldli od sv posledn strkanice, knz ji zmizel, dvee vpepce byly zaven a opona svatyn visela na svmmst.

Pi odchodu z kostela lid dostvali po zlomku chleba, kter byl upeen pro Korban, ale nebyl vybrn.Jako cizinec jsem dostal cel bochnk. Znovu jsem ml pocit, e se dotkm njak nezeteln ruky z minulosti,

protoe dar neposvcenho chlebaeulogizevcm po mi byl ped trncti stoletmi i obyejem zpadncrkve.

Vrtil jsem se do modern Khiry zmaten a zaraen duchyptomnmi u koptskho olte. Bylo by

zapoteb dlouhho bdn, aby byli poznni tac, jac jsou. Zaujat kolemjdouc me nicmn vidt jejichnejasn, stnov podoby pohybujc se v oblacch kadidla, a kdy je vid, neme jinak, ne ctit respekt ktm


16/16

kesanm, kte (bez ohledu na herezi) uchovali po dvanct tkch stalet vru vKrista a kte v tajnosti svchkostel uchovali mnoh zkrsy jasnho jitra kesanstv.

Documents

V. kapitola Through Lands of the Bible H. V. Morton pracovní překlad