M?odpadoveforum.cz/upload/pageFiles/6-2011-pdf.pdf · vystaveno, ale banner bude prolinkován na internetové stránky inzerenta, který si tak může snadnoověřitúčinnostsvéinzerce

Příloha:

SBĚR A SVOZ

ODPADŮ

Příloha:

SBĚR A SVOZ

ODPADŮ

Polemika:

MÁ STÁT ZÁJEM

O RECYKLACI SDO?

Polemika:

MÁ STÁT ZÁJEM

O RECYKLACI SDO?

Reportáž:

ZE SKLÁDKY

MEZI LESY

Reportáž:

ZE SKLÁDKY

MEZI LESY

Rozhovor:S JANEMVRBOU

Rozhovor:S JANEMVRBOU

WASTE MANAGEMENT FORUM

ODBORNÝ MĚSÍČNÍK O ODPADECH A DRUHOTNÝCH SUROVINÁCH

SPECIALISED MONTHLY JOURNAL ON WASTES AND SECONDARY MATERIALS 62011

CENA 88 KČ

§VYBÍRÁNÍ

KONTEJNERŮ

JAKOŽIVNOST

VYBÍRÁNÍ

KONTEJNERŮ

JAKOŽIVNOST

Naše společnost Vám nabízí následující produkty a služby:

� VOZIDLA PRO SVOZ ODPADUHALLER

nástavby o objemu 11 – 28 m3

pro nádoby 110 litrů – 7 m3

vhodné pro svoz domácího a průmyslového odpadu.

� ZAMETACÍ STROJE SCARABnástavby o objemu nádrže nasmetí 2 – 8 m3 se širokou škáloudalších přídavných zařízení, dodávky jsou možné také včetněvýměnného systému a dodáveknástaveb pro zimní údržbu chodníků a komunikací.

� VOZIDLA MULTICAR M 26 A MULTICAR FUMO

včetně veškerých nástaveb, ve spojení s výměnnou zametacínástavbou SCARAB a nástavbamipro zimní údržbu představují špičkový produkt pro celoroční údržbu chodníků a komunikací.

A- TEC servis s. r. o.Příborská 2320, 738 01 Frýdek-Místek

tel.: 596 223 041, fax: 596 223 049, e-mail: [email protected]

ODPADOVÉ FÓRUM � 6/20114

WASTE MANAGEMENT FORUMOdborný měsíčník o odpadech

a druhotných surovináchSpecialised monthly journal

on waste and secondary materialsČESTNÝ ČLEN ČESKÉ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

ČLEN SDRUŽENÍ VEŘEJNĚPROSPĚŠNÝCH SLUŽEBČasopis je na Seznamu

recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR

Ročník 12

Číslo 6/2011Vydavatel

CEMC České ekologické manažerské centrum

IČO: 45249741www.cemc.cz

Adresa redakceJevanská 12, 100 31 Praha 10, P.O.BOX 161

Fax: 274 775 869E-mail: [email protected]

www.odpadoveforum.czŠéfredaktorka

Mgr. Lucie Čecháková, DiSTelefon: 274 784 067Odborný redaktor

Ing. Ondřej Procházka, CSc.Telefon: 274 784 448Odborný poradceIng. Tomáš Řezníček

Redakční radaIng. Karel Bláha, CSc., Ing. Jiří Dostál,Ing. Erik Geuss, Ing. Regina Fibichová,

prof. RNDr. Jiří Hřebíček, CSc., prof. Ing. Dagmar Juchelková, Ph.D.,

Ing. Jindřich Kalivoda, doc. RNDr. Jana Kotovicová, Ph.D.,

Ing. František Kostelníkprof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc.

JUDr. Ing. Petr Měchura, JUDr. Patrik Roman,

doc. Ing. Lubomír Růžek, CSc., Ing. Zdeněk Skoumal, Ing. Jan Slavík,

Ing. Miloš Šťastný, Ing. Ladislav Špaček, CSc.,

Ing. Petr Šulc, Mgr. Tomáš ÚlehlaPŘEDPLATNÉ A EXPEDICE

DUPRESS Podolská 110, 147 00 Praha 4

Telefon: 241 433 396e-mail: [email protected]

Cena jednotlivého čísla 88 KčRoční předplatné 880 Kč

Předplatné a distribuce v SRMediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s.

oddelenie inej formy predajaVajnorská 137, P.O.Box 183

830 00 Bratislava 3Tel.: 00421/2/44 45 88 21, 44 44 27 73, 44 45 88 16Fax: 00421/2/44 45 88 19

E-mail: [email protected] jednotlivého čísla 3,32 €Roční předplatné 36,51 €

TiskLK TISK, v. o. s.

Masarykova 586, 399 01 MilevskoGrafická úprava

Petr Martin

PŘÍJEM OBJEDNÁVEK I PODKLADŮ INZERCE

JE V REDAKCIZa věcnou správnost příspěvku ručí autoři.

Nevyžádané příspěvky se nevracejí.Jakékoli užití celku nebo části časopisu

rozmnožováním je bez písemného souhlasu vydavatele zakázáno.

ISSN 1212-7779MK ČR E 8344

Rukopisy do sazby 16. 5. 2011Vychází 3. 6. 2011

ELEKTROICKÝ BULLETIN WASTE

BONUS PRO NAŠE IZERENTYBEZPLATNÉ ZVIDITELNĚNÍ A SERVERU www.treti ruka.cz

PODĚKOVÁNÍ SFŽP ZA PODPORU ČASOPISU

VÍCE VÝTISKŮ ČASOPISUZA ZVÝHODNĚNOU CENU

ČasopisODPADOVÉ

FÓRUM je mediálním

partnerem akcí:

8. – 9. 6., Hradec Králové

TOP 201117. Konference

Technika ochrany prostredia14. – 16. 6., Častá-Papiernička,

Slovensko

12. ročník konference

z cykluOdpadové dny

2011

7. ročník mezinárodníkonference z cykluOdpadové dny21. – 23. 9., Náměšť nad Oslavou

DEŇ ODPADOVÉHO HOSPODÁRSTVA 2011

7. ročník kongresu10. 11., Bratislava, Slovensko

Jednou měsíčně redakce časopisu ODPADO-VÉ FÓRUM rozesílá elektronicky informaci o prá-vě vycházejícím čísle a o tom, co se připravuje,a také aktuální informace o blížících se akcích,jejichž organizátoři nestihli uzávěrku čísla.

Bulletin je rozesílán bezplatně všem, kdo o topožádají, bez ohledu na to, jestli odebírají časopisči nikoli. Připravujeme jej v jednoduché formě bezgrafiky a bez příloh s odkazy na tyto internetovéstránky, abychom zbytečně nezatěžovali poštovníschránky adresátů.

Adresář v současné době zahrnuje přes 6000adres z České republiky a další ze Slovenska.Zahrnuje jak společné adresy firem či institucí,tak a hlavně osobní firemní i soukromé adresy

Časopis ODPADOVÉ FÓRUM patří mezi medi-ální partnery internetového portálu www.tretiru-ka.cz (dále jen 3. ruka). Za to můžeme nabídnoutnašim inzerentům bezplatnou službu navíc,kterou je umístění jejich banneru na stránky 3. ruky po dobu jednoho měsíce.

Na www.tretiruka.cz jsou tři různé sektory proumístění banneru, které se liší velikostí, tvarem,atraktivitou umístění a tím pádem i cenou. Proinzerenty Odpadového fóra je však vystaveníbanneru, jak jsme již uvedli, bezplatné. Umístě-ní do konkrétního sektoru závisí na velikostiinzerátu.

Umístění banneru inzerenta na tak navštěvova-ný portál, jako je 3. ruka, mnohonásobně zvyšujepropagační efekt inzerátu v Odpadovém fóru!Nejde jen o to, že jméno inzerenta tam budevystaveno, ale banner bude prolinkován nainternetové stránky inzerenta, který si takmůže snadno ověřit účinnost své inzerce.

Internetový server www.tretiruka.cz – portálpro správnou podnikovou praxi za necelé dva

roky existence našel již svůj okruh návštěvníků,v posledních měsících jsme zaznamenali 30 – 32tisíc návštěv za měsíc.

Odborný internetový portál 3. ruka je určen propodniky, podnikatele a živnostníky. Přináší snad-nou orientaci v oblasti životního prostředí a ne-chává více času na podstatné!

Tématické zaměření: odpadové hospodářství;vodní hospodářství; chemické látky a přípravky,včetně REACH a CLP; ovzduší; EIA/SEA; ener-gie a ISO 14001.

pracovníků firem, úřadů, škol, nezávislých exper-tů, neziskových organizací, profesních svazů, stu-dentů atd. Adresář průběžně aktualizujeme, čistí-me, doplňujeme a současně odstraňujeme ty,kteří nám sdělí, že si bulletin WASTE nepřejídostávat.

Nedostáváte-li bulletin WASTE a chcete, aby-chom vám jej posílali, napište nám: [email protected].

Dostávali jste WASTE a již nedostáváte? Po-kud jste neměnili adresu, pak je nejspíše na viněantispamový filtr vašeho počítače či serveru.V posledních měsících se tyto případy množí a mys tím nic nenaděláme. Mnozí to řeší tak, že si nášbulletin nechávají posílat na soukromou adresu.

Redakce Odpadového fóra děkuje Státnímu fondu životního pro-středí za podporu časopisu v letech 2008 – 2011, v rámci které bylonaše plnění ukončeno tímto číslem.

Redakce

Redakce má zájem, aby co nejvíce lidí ve firmách, které ODPA-DOVÉ FÓRUM odebírají, mělo k časopisu stálý a hlavně snadnýpřístup. Proto všem stávajícím předplatitelům nabízíme dodávánídalších výtisků časopisu zasílaných na stejnou adresu za polovičnícenu, tj. za 440 Kč na rok a výtisk.

Objednávky na e-mail: [email protected].

6/2011 � ODPADOVÉ FÓRUM 5

NA TITULNÍ STRANĚ:

ARCHIV REDAKCE

Obsah

ROZHOVOR

6 Vrásky nám dělá sklo z obrazovekRozhovor s Janem Vrbou, ředitelem Asekol, s. r. o.

POLEMIKA

8 Má stát vůbec zájem o recyklaci stavebních a demoličních odpadů?Václav Schuster, Bohuslav Machek, Miroslava Tomiková, JanaStřihavková, Veronika Facunová, Štěpán Kyjovský

REPORTÁŽ

10 Kdo chce fůru odpadu, musí bojovatLucie Čecháková

NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

12 Ekosklady a záchytné vany pro chemické látkyKomerční prezentace Denios, s. r. o.

30 Výluhy ze skládek odpadů a jejich zpracování IIMečislav Kuraš

KOMERČNÍ PŘÍLOHA

Sběr a svoz odpadů14 Matematické modely nejsou na hraní

Lubomír Nondek17 GRAND PRIX veletrhu FOR WASTE & CLEANING

Komerční prezentace Reflex Zlín, s. r. o.18 Ros Roca má nové nástavby OLYMPUS

Komerční prezentace Hanes, s. r.o.20 Oddělený sběr z pohledu LCA

Tatiana Trecáková, Josef Durdil, Vladimír Kočí, Zdena Kotoulová22 Co se stane, když budou všichni za svoje odpady platit?

Bohumil Černík24 ELKOPLAST: Dodavatel techniky pro odpadové hospodářství

Komerční prezentace25 Co možná víte a nevíte o vozidlech AVIA...

Komerční prezentace Avia Ashok Leyland Motors

ŘÍZENÍ

26 Jak se rodil zákonJan Mikoláš

FÓRUM VE FÓRU

28 Kontejnery jako živnostMichael Barchánek

Z EVROPSKÉ UNIE

29 Novinky z EU

SMETÍ

33 Co vypadlo z popelnice

SERVIS

22 K interaktivním formulářům ISPOP27 Třetí zpětný odběr – dosud největší

odpadářská konferenceOndřej Procházka

29 Málem přišel i prezident30 Co se na nás ve skládkování chystá

Marek Hrabčák34 Resumé

U nás se první známky historických změn obvykle ukážou na pražském Václavském náměstí.Tak třeba podzemní kontejnery, díky kterým slavnécentrum města už nehyzdí popelnice. Jestlipak sizaměstnanci Pražských služeb při manipulacis nimi někdy vzpomenou, co právě na Václavákuznamenala zkratka OF v roce 1989?

Občanské Fórum tenkrát mělo podobný cíl, jakoOdpadové Fórum dnes. Vygruntovat a nedovolit,abychom se dál všichni topili v neřádstvu. Těm prvním to dlouho nevydrželo. Vnitřní rozporyv Občanském Fóru způsobily jeho rozpad. Idealistická vize služby a pragmatická vize kšeftu sespolu moc dlouho nesnesly.

Je to jako v odpadařině. Zelení melou pantema odborníci lomí rukama. Všichni chceme na smetišti pořádek, ale oba kohouti se sami za sebe cítí v disciplíně péče o životní prostředíjako jediná kompetentní síla. Vzduchem lítá peřía ze smetiště je bojiště!

Aktivisté odborníky podezírají z nadbíhání ekonomickým zájmům institucí a firem. Teorie spiknutí jsou samozřejmě postavené na hlavu, protože technická čísla obvykle nelžou. Napříkladobávané spalovny odpadků jsou podle naměřenýchhodnot zcela určitě neškodné. Vzdělaní odbornícise zase dívají na nadšené amatéry svrchu. Bojové pokřiky druhé strany nesou nelibě a s akademickým opovržením. Tím ovšem dávajísvým soupeřům do ruky další klacek: nosy nahorujsou prý jen zástěrkou hanebného byznysu v režimu utajení.

Proč oba tábory netáhnou za jeden provaz? To je velká záhada, které se bude Odpadové Fórumjiž velmi brzy věnovat ve své rubrice Polemika. Za zkratkou OF bude stát tentokráte fórum, kdejsou spory od toho, aby přinášely výsledky a smysluplná řešení. Ekologická i ekonomická.Otevřeme zónu, kde se dnešní rivalita modréa zelené planety doufejme změní ve spolupráci.Každý z účastníků je nějak nabitý, nechť tedy vyzáří svoji jedinečnou energii, ale co takhle synergie, přátelé? Na rozdíl od Občanského Fóradvacátého století dostává Odpadové Fórum stoletíjedenadvacátého každý den dost konkrétní zadání,kam bychom mohli a také měli společně dojít!

Dáváme zkratce OFnový obsah

Co vidím do budoucna jako problémsběrných dvorů v České republice, je fakt,že byly dimenzovány příliš úzkoprse. Nikdonečekal takový zájem občanů a mnohédvory už kapacitně nestačí.

Když se podíváte na sběrné dvory ve sta-rých členských zemích, jsou velkorysejikapacitně dimenzovány, jsou tam většíodstavné plochy. Třeba pražské sběrnédvory jsou na tom dobře a takhle si před-stavuji budoucnost i u ostatních sběrnýchdvorů v České republice. Zakryté rampy,váhy, více manipulačního místa pro kontej-nery. Ale rozhodně Česká republika patří vestřední a východní Evropě ke špičce.


A co Slováci? Ti se od nás přeci tolikneliší, proč to tedy nedělají stejně?

Stále tam úplně nefunguje separovanýsběr odpadů. Sběrné dvory, jak je známeu nás, jsou spíše výjimkou.

Není to také tlakem ze strany evrop-ských směrnic?

Evropské směrnice platí pro všechnystejně, my je jen možná víc bereme vážně.

Slováci je nerespektují?To nechci říct, ale díky separovanému

sběru financovaného společností EKO-KOM obcím v ČR zbude víc peněz a mohousmysluplně investovat, kdežto na Sloven-sku si většina obcí musí platit nakládánís vyseparovanými odpady sama.

Dá se tedy říci, že jsme někde mezivýchodem a západem, anebo se může-me se západem rovnat?

V oblasti kolektivního plnění, jako jsouobaly, baterie, elektrozařízení bych řekl, žeto máme zorganizované dobře a na velmikvalitní evropské úrovni.

A jak to vypadá s vaší angažovanostína Slovensku?

Na Slovensku provozujeme druhý největ-ší kolektivní systém. Vstoupili jsme tams cílem nabídnout našim klientům z Čech,kteří působí i na Slovensku, stejné službyjako mají zde. Znamená to pro nás novéprostředí, kde chceme implementovatněkteré osvědčené postupy.

Jak vidíte budoucnost, co zlepšit?Změny nás čekají po zpracování a přijetí

nové evropské směrnice pro zpětný odběrelektrozařízení. Jedna z nich je předefino-vání cíle na sběr. Dnes mají členské státyza úkol sebrat čtyři kilogramy na obyvatelea rok. Staré členské státy ho plní všechny,z nových Česko, Slovensko a Maďarskoa ostatní se k němu přibližují. V nové směr-nici se diskutují dva přístupy: sebrat 65 %z množství uvedeného na trh s mezikrokem45 % na přechodné období pro státy, kterési ho vyžádají. V Evropě jsou v současnostidva systémy, které to dokážou splnit. ASE-KOL je třetí, ovšem jen díky tomu, že v roce2010 kleslo množství elektrozařízení uve-dených na trh, ale sběry za stejné obdobípoklesly jen minimálně. Druhá variantařešení je nepřehledná a říká, že se másebrat 85 % z toho, co je k dispozici. Tedytoho, co lidé chtějí vyhodit. Ale nikdo neví,jak číslo nadefinovat, protože obsahujeodpady, které končí v popelnicích i napůdách.

rozhovor

�

Vrásky nám dělá sklo z obrazovek

Začneme jako vždycky. Jak vidíte stav odpadového hospodářství u násve srovnání s ostatními evropskýmizeměmi?

Podle mne je vynikající. V oblasti elektro-odpadu se pohybujeme na špičce. Co sedělá v České republice (a nemyslím jenv ASEKOLu), je plně srovnatelné s ostatní-mi zeměmi v EU, v řadě věcí jsme dokoncenapřed.

Co se týče množství sebraných elektro-odpadů přepočtených na jednoho občana,tak se v některých komoditách (televize,monitory, chlazení) pohybujeme kolem čtvr-tého nebo pátého místa v Evropě. Takéhustota sběrné sítě, dnes jíž méně než 900obyvatel na jedno sběrné místo, je jednaz nejvyšších v Evropě. Nato, že jsme začalibudovat systém zpětného odběru pozdějinež všechny ostatní země, je to slušnývýsledek.

Myslíte pouze v elektroodpadu?Ano, mám na mysli elektro. Pokud jde

o ostatní odpady, není to moje doména, alemohu posoudit sběrnou infrastrukturu, kte-rá je vybudována v obcích. Když se podí-vám na situaci v ostatních nových člen-ských státech EU, jako je např. Slovensko,Polsko, Rumunsko, je to velký rozdíl. Sběr-né dvory tam neexistují, a pokud ano, je jichmálo a jsou špatně vybavené. V Česku jichmáme nyní již přes osm set.

Jak si to vysvětlujete?Stojí to peníze. Každý sběrný dvůr je

několikamilionová investice a obec to musíchtít pro občany zařídit.

A kde získávají obce peníze? Od kolektivních systémů nebo z Evropy?

Z příspěvků kolektivních systémů nenímožné postavit sběrný dvůr, ale jistě jsouplatby od nás zajímavým a vítaným příspěv-kem například na provoz dvora. Krom tohojsme před 3 lety zřídili Fond ASEKOL, kterýkaždoročně podporuje v grantovém řízeníprojekty na rozvoj a zkvalitnění sběrné sítězejména právě sběrných dvorů.

Hlavním zdrojem financí jsou však evrop-ské fondy, mnoho obcí investovalo také zesvého rozpočtu, protože potřebovaly proobčany zajistit místo, kam mohou odložitvelkoobjemový odpad, stavební sutě,nebezpečné odpady a další.

Jednatel kolektivního systému ASEKOL Mgr. Jan Vrba vidí sou-časnou situaci v elektroodpadu optimisticky. Také se však netajítím, co podle jeho názoru v pořádku není. A i toho je dost!

Mgr. Jan Vrba, MBAJednatel a ředitel společnosti ASEKOL. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK

v Praze, obor ochrana životního prostředía Rochester Institute of Techology v NewYorku.

V minulosti pracoval ve vedoucích pozi-cích v několika odpadových firmách a po-skytoval také poradenské a konzultačníslužby v oblasti životního prostředí, mar-ketingu, komunikace a vzdělávání.

Několik let vykonával i funkci místosta-rosty obce Psáry.

76/2011 � ODPADOVÉ FÓRUM

Velkou změnou také je, že se bude novědefinovat zatřídění spotřebičů do jednotlivýchskupin. Z původních deseti, které platí nyní,zbude pět nebo šest. Dosud byly skupinyorganizovány podle toho, co se prodávalo. Toale ve sběru nedává smysl, protože spotřebi-tel se při vyřazování chová jinak. V budoucnubude kategorizace ctít logiku sběru. Budemetedy elektrozařízení rozdělovat na chlazení,malé a velké spotřebiče, displeje, velké prů-myslové instalace, zářivky a výbojky.

Má Česká republika v Evropě zástupce,kteří se podílejí na přípravě směrnice?

Máme jich tam několik, především jsou tozástupci Ministerstva životního prostředí,kteří zasedají v orgánech Evropské uniea prosazují zde zájmy České republiky.O promítnutí svých zkušeností a zájmů dopřipravovaných změn usilují i asociacekolektivních systémů a výrobců, a zde sezprostředkovaně opět promítnou i zájmyČeské republiky.

Jaký je harmonogram přípravy směrnice a kdy by měla být hotová?

Termín projednání a schválení Evrop-ským Parlamentem se několikrát posouval,v poslední době se hovoří o konci tohotoroku až o začátku roku 2012.

Takže by se teoreticky mohly dostatzávěry směrnice do nového zákona,stihlo by se to?

V tom jsem trochu skeptický. Nyní probí-há příprava návrhu zákona o výrobcíchs ukončenou životností a je otázka, nakoliknová evropská směrnice bude moci být,z důvodu časového souběhu přípravy, dotohoto zákona implementována.

Mají vůbec výrobci šanci všechnypovinnosti na ně dnes či zítra kladenésplnit?

Bude třeba řešit současnou nevyváže-nost mezi povinnostmi, které na výrobceklade směrnice, a mezi nástroji, které mo-hou výrobci při jejich plnění využívat. Jestli-že směrnice stanoví výrobci vysoké cíle prosběr, ten musí mít možnost na potřebnéobjemy elektroodpadu dosáhnout prostřed-nictvím svého kolektivního systému.

Už nyní v České republice nastává pro-blém pokaždé, když jde nahoru cenabarevných kovů. Okamžitě se objeví lidé,kteří začnou objíždět sběrné dvory a načer-no vykupovat elektroodpad, také se začnouelektrozařízení na sběrných dvorech vícevykrádat. Pokud má výrobce povinnostsebrat 65 % hmotnosti z toho, co uvedl natrh a zajistit směrnicí stanovenou míru vyu-žití, pak se logicky ptá, jak bude zajištěno,že ekonomicky zajímavé komodity nebudoumizet mimo systém.

rozhovor �

Co se týče zpracování, spolupracujetese zpracovatelskými kapacitami u nás.Vyplatí se suroviny ke zpracováníněkam odvézt, kde za to lépe zaplatí?

V Česku jsou zpracovatelské kapacitypřevážně pro ruční demontáž a strojovoudemontáž, tedy rozebrání nebo strojovérozrušení elektrozařízení a následné vytří-dění jednotlivých frakcí. Jedním z výstupůtakového zpracování je například koncent-rát mědi a drahých kovů. V ČR není techno-logie, která by drahé kovy byla schopnadostatečně efektivně vytěžit. Takto speciali-zované technologie jsou jen na několikamístech v Evropě.

Problémem jsou také například plasty,které u nás neumíme ani strojově roztřídit,ani následně zpracovat. Zpracování plastůse tak stále řeší prodejem překupníkům.Aby však byla možná jejich identifikacea následné třídění, posílají se plasty lisova-né v balících. Když se plast rozemele, zpra-covatel přesně neví, co materiál obsahuje.

Jak spolupracujete se zpracovateli?Nadbytek zpracovatelských kapacit je pro

ruční i strojovou demontáž. ASEKOL záso-buje materiálem dvacet jedna zpracovatelůa jsou tu i další, což možnosti České republi-ky přesahuje. Máme republiku rozdělenouna přibližně padesát svozových oblastí. Kaž-dá má přiřazeného zpracovatele a ten přes-ně ví, z jakého území materiál dostává. Zá-kladem pro výběr zpracovatele je výběrovéřízení, kvalita zpracování a nabídnutá cena.

Pro zpracování získaných materiálů všakkapacity chybějí. Aby se provoz specializo-vaných technologií vyplatil, musí zpracová-vat velké objemy materiálu. Teprve když jevaší spádovou oblastí více než jeden stát,pak to má smysl.

Takže když si někdo stěžuje, že od vásnic nedostává?

Může se přihlásit do výběrového řízení.Vyhlašujeme ho pravidelně každé 2 roky.

Podle vyjádření soudu by mělo Minis-terstvo provést nové správní řízení nazajištění zpětného odběru historickýchzařízení. Dopadnout to může různě. Co když to přiklepnou konkurenci?

Soudní spory probíhají již téměř 6 let. Jižv roce 2013 má končit platnost systému,o který se spory vedou. Dosavadní zkuše-nost napovídá, že za jeden a půl roku, kterénám zbývají, již nové pravomocné rozhod-nutí nepadne.

Máte v současnosti problém s odbytem některého materiálu z procesu recyklace?

Nejproblémovější je teď sklo z obrazoveka monitorů. V rámci celé Evropy se pro toto

sklo hledá smysluplné využití. Běží již něko-lik výzkumných projektů, jeden řešíme vespolupráci s kolegy z Itálie a jedná seo posouzení možnosti využití skla z televiz-ní obrazovky pro výrobu dlaždiček. Druhývýzkumný projekt vedeme sami a týká setoho, zda lze toto sklo použít do izolačníchhmot pro stavebnictví.

Na další projekty chybí financování a čas.

Jak vidíte financování a zpracovánífotovoltaických panelů?

Pokud jde o financování budoucího zpra-cování, často zaznívá, že to není nutnéřešit, protože údajně bude samofinancova-telné. Pravdou je, že panely obsahují hliníka železo. Ale to nic nemění na tom, že jsoutam také nebezpečné látky. Panely obsahu-jí prvky, jako jsou křemík, indium, nebo kad-mium. Tedy prvky, které nejsou běžnéa jejich získání v rámci recyklace vyžadujespecializované technologie. Je třeba legis-lativně zakotvit systém, který recyklacipanelů profinancuje.

Osobně se domnívám, že celkový výsle-dek kladný nebude. Když si vezmemev úvahu náklady na dopravu, sběr a zpra-cování, vyjde nakonec záporné číslo. Jižnyní se v odborných kruzích diskutuje nadavizovanou 20letou životností panelů, kterábude v reálu asi značně nižší. Předpokládáse, že zpracování fotovoltaických panelůbude mít některé shodné postupy s recykla-cí plochých televizních obrazovek.

Zaregistrovali jsme, že v loňském rocebylo sebráno méně elektroodpadu nežv roce 2009. Jaké příčiny k tomu vedly?

Přičítáme to finanční krizi, spotřebičů seprodává méně. Lidé více zvažují nákupnového výrobku a déle využívají ty staré.Z výzkumů spotřebitelského chování v le-tech 2006, 2008 a 2010 je vidět markantnírozdíl v tom, jak často lidé zařízení vyřazujía doba využívání se významně prodloužila.Nám sběr meziročně stoupal o 30 % a tepr-ve mezi lety 2009 a 2010 jsme zaznamena-li pokles o 4 %. Očekávám ale, že se křivkaznovu narovná a za rok 2011 vykážemeopět mírný nárůst sběru.

A nakonec jedna osobnější otázka:Vaše manželka Martina je známouosobností odpadářské scény, je ředitelkou oddělení využití odpadův obalové společnosti EKO-KOM.O čem si tak doma povídáte?

Rozhodně ne o odpadech. Těch mámepřes den v práci oba dost. Navíc obchodnítajemství platí i v manželství. Včera jsmenapříklad plánovali letní dovolenou.

�


jemu primární suroviny kvalitním recyklátem,jehož vlastnosti jsou pro využití vyhovujícía navíc je výrazně levnější. Je zřejmé, žepublikování v odborném tisku nestačí k to-mu, aby se dostalo do obecného povědomí,jak je tato činnost žádoucí nejen z ekologic-kého hlediska, ale že šetří i prostředkyinvestorů. Napadá někoho, jak tento stavzměnit?

Ing. Václav SchusterŠUMBOR, s. r. o.

E-mail: [email protected]

polemika

�

Má stát vůbec zájem o recyklaci stavebních a demoličních odpadů?

V brněnském hotelu Santon sev březnu už po šestnácté usku-tečnila konference na téma re-

cyklace stavebních a demoličních odpadů(SDO) a jejich využití v praxi. Na konci prv-ního dne jsem byl nemile překvapen tím, žese z pořadu dne vytratil dlouhodobě neře-šený problém, přímo podmiňující existencinaší práce: Jak dosáhnout toho, aby pů-vodci odpadů materiál k recyklaci sku-tečně dodali. Převážně diskutovaná téma-ta, jako disproporce ve vykazování recyk-lační činnosti v české a evropské evidenciči nakládání se zeminou, sice také souvisíse zmíněnou problematikou, ale pouzeokrajově. Protože to zdánlivě nikomu neva-dilo, rozhodl jsem se před ukončením deba-ty sdělit svoje výhrady. Podle ohlasu bylozřejmé, že stejné pocity mělo i více zúčast-něných, a proto bych chtěl i touto cestouvyzvat k reakci především ty, kteří se recyk-lací SDO denně v praxi zabývají.

Co mi vadí především: Po sedmnáctiletech této činnosti máme dost zkušeností,jak recyklaci provádět, ale pokud se jednáo legislativní zázemí, neshledávám jakýko-liv citelný pokrok. Proto se ptám: Je vlast-ně v zájmu tohoto státu, aby recyklaceSDO fungovala tak, aby bylo zabezpeče-no kvalitní zpracování veškerých mate-

riálů, které jsou k dispozici? Zdůrazňuji,že tato recyklace vznikla postupně na zá-kladě aktivit zřejmých optimistů a je smut-né, že aktivní úloha státu byla a stále jeminimální. Přitom na rozdíl od řady jinýchprojektů žádných zřetelných výhod nepoží-váme (dotace, daňové zvýhodnění, výhod-né půjčky). Proč není využito neoddisku-tovatelné přednosti, že na rozdíl od jaké-hokoliv jiného způsobu ukládání odpa-dů je recyklace tím jediným, kdy lze kva-litu procesu kdykoliv kontrolovat?

Navíc – my můžeme recyklovat jen to, coje k dispozici, nikdo kvůli nám víc bouratnebude, ale z toho chceme využít pokudmožno všechno. To je přece v souladus obecnou potřebou, aby primární zdrojesurovin zůstaly co nejdéle nedotčeny.A právě zde je potřeba, aby fungovala kon-trola a aby byl uplatňován alespoň ten jedi-ný smysluplný bod ze zákona o odpadech,týkající se SDO: aby původce odpadu splnilsvoji povinnost a nabídnul ho k využití.

Ačkoliv je vše úplně jasné, přesto legisla-tiva a kontrolní orgány dosud nedokázalyzajistit to jediné, co po nich my, provozova-telé recyklace SDO, už 15 let právem vyža-dujeme. Zásadně nesouhlasím s argumen-tací, proč to nejde a jak je to složité. Opakje pravdou, protože o všech demoličníchaktivitách jsou příslušné orgány podlezákona informovány, a tak zbývá jediné:konat!

Na závěr bych se chtěl zmínit ještě o jed-nom podceňovaném aspektu, a sice o osvě-tě, týkající se informovanosti o nezpochy-bnitelné efektivitě recyklační činnosti. Jedno-duchým způsobem lze nahradit v plném ob-

Konference RECYCLING, kterou každoročněpořádá Asociace pro rozvoj recyklace sta-vebních materiálů, se redakce účastní snadod samého počátku. Po prvních rozjezdo-vých ročnících se zde začaly ozývat nářky, žerecyklační technika tu je, stavební a demolič-ní odpad tu je, ale jeho značná část se k recy-klaci vůbec nedostane! A to s posvěcením jakstavebních úřadů, citujeme výrok jednohoz diskutujících: „Nás nějaký zákon o odpa-dech nezajímá, nás zajímá jen stavebnízákon!“ či báňských úřadů (opět citujeme):„Plán otvírky, přípravy a dobývání je doku-ment a ten platí. Že je 30 nebo více let starý

Bude doceněna recyklace stavebnícha demoličních odpadů?

a byl přijat za jiného stavu techniky a ekono-mických podmínek nás nezajímá!“

Zastřešující asociaci se sice podařilo prosa-dit na Ministerstvu životního prostředí ales-poň Metodický návod odboru odpadů prořízení vzniku stavebních a demoličních odpa-dů a pro nakládání s nimi, ale jak ukazujeníže uvedený příspěvek, zdá se, že se situaceza ta léta příliš nezměnila.

Proto se ptáme: Má zájem státní správao úspory přírodních stavebních materiálů tím,že jejich část bude nahrazena stavebními recy-kláty? A pokud ano, co proto děláte a co bystemohli udělat více?

Redakce

Český báňský úřad

Názor spojovaný se stavebnímiúřady („Nás nějaký zákon o od-padech nezajímá, nás zajímá

jen stavební zákon!“) nelze v žádném přípa-dě spojovat se státní báňskou správou.

Obvodní báňské úřady nerozhodují o od-straňování staveb a nemají ani jinou působ-nost jak regulovat nakládání s odpady, popř.nařídit jejich recyklaci nebo uložení.

Státní báňská správa při výkonu vrchníhodozoru a rozhodovací činnosti považuje zá-kon o odpadech za zvláštní zákon, který jenedílnou součástí platného právního řáduČeské republiky.

K názoru, který se týká státní báňskésprávy („Plán otvírky, přípravy a dobýváníje dokument a ten platí. Že je 30 nebo vícelet starý a byl přijat za jiného stavu technikya ekonomických podmínek nás nezají-má!“):


Obsah tvrzení je nekonkrétní a navícobsahem plánu otvírky, přípravy a dobýváníje především metoda dobývání ložiskavyhrazeného nerostu a postup úpravya zušlechťování vydobytých nerostů.

Pokud dozorovaný báňský podnikatelusoudí, že např. na stavbu dopravní cestyv lomu použije místo přírodních stavebníchmateriálů stavební recyklát, může takovouzměnu v plánech a dokumentaci (pokudnedojde ke zhoršení bezpečnosti a ochranyzdraví při práci a bezpečnosti provozu,nebudou dotčeny objekty a zájmy právnic-kých a fyzických osob chráněné podlezvláštních právních předpisů nad rozsahuvedený v rozhodnutí o povolení hornickéčinnosti) pouze ohlásit místně příslušnémuobvodnímu báňskému úřadu.

Použití jiného zásypového materiálu nežpřírodního kamene, přírodního kamenivanebo druhotné suroviny, zejména k likvidacihlavního důlního díla, je možné za předcho-zího souhlasu příslušných orgánů ochranyživotního prostředí.

K položené otázce, zda „Má zájem státníspráva o úspory přírodních stavebníchmateriálů tím, že jejich část bude nahraze-na stavebními recykláty? A pokud ano, coproto děláte a co byste mohli udělat více?“

Státní báňská správa má zájem o úsporypřírodních stavebních materiálů. V tomtokonkrétním případě snížila administrativnízátěž podnikatelů. Případnou náhradu pří-rodních stavebních materiálů za stavebnírecykláty legislativně upravila tak, že nevy-žaduje nové správní řízení, ale pouze ohlá-šení.

Bohuslav MACHEKtiskový mluvčí

e-mail: [email protected]

polemika�

Pro použití recyklovaných materiálů ve sta-vebním průmyslu však musí platit pravidla,která zaručí odpovídající technické para-metry všech staveb a zároveň budougarantovat soulad použitých recyklovanýchmateriálů s právními předpisy na ochranuživotního prostředí.

V současné době Ministerstvo průmyslua obchodu připravuje analytický strategickýdokument Politika druhotných surovin, kte-rá bude součástí aktualizované Surovinovépolitiky ČR. V tomto strategickém doku-mentu budou analyzovány jak materiálové,tak i finanční toky 11 komodit druhotnýchsurovin, mezi kterými jsou i stavební mate-riály. Na základě provedené SWOT analýzybudou definována opatření k podpoře vyu-žívání těchto druhotných zdrojů.

Je tedy zřejmé, že Ministerstvo průmyslua obchodu se ve svých strategických doku-mentech jednoznačně vyslovuje pro recyk-laci a využívání druhotných zdrojů. Vzhle-dem k tomu, že tato problematika se průře-zově dotýká více resortů, iniciovalo MPOspolečně s RHSD ustavení Rady pro dru-hotné suroviny a odpady (jako poradníhoorgánu RHSD). Členy této Rady jsouzástupci dotčených resortů a dalších orgá-nů státní správy i samosprávy, zástupci prů-myslových svazů a asociací a zaměstnava-telských svazů. Tímto poradním orgánembyla vytvořena platforma pro komunikaciveřejné správy s podnikateli se zaměřenímna řešení otázek spojených s trhem s dru-hotnými surovinami a tím i systémem pod-pory recyklovaných materiálů.

Další významnou iniciativou Ministerstvaprůmyslu a obchodu je ustavení stáléhoporadního orgánu vlády „Rada vlády proenergetickou a surovinovou strategiiČeské republiky (dále jen Rada)“. Předse-dou Rady je ministr průmyslu a obchoduIng. Martin Kocourek, 1. místopředsedouRady je ministr životního prostředí Mgr.Tomáš Chalupa. Rada má 29 členů, který-mi jsou zástupci ústředních orgánů státnísprávy, územní samosprávy, sociálníchpartnerů, zaměstnavatelů, průmyslové sfé-ry, obou komor Parlamentu ČR, akademic-ké a výzkumné obce. Hlavním cílem Radyje poskytnout vládě podporu při přípravěa projednávání koncepčních a strategickýchdokumentů významných pro hospodářstvíČeské republiky. Rada bude navrhovatopatření k vytvoření vyvážené surovinovéa energetické politiky státu, která bude pre-vencí před hrozbou vzniku kritické situacev oblasti surovinové a energetické bezpeč-nosti České republiky. Sekretariát tétoRady zabezpečuje Ministerstvo průmyslua obchodu.

Miroslava Tomikováodbor ekologie


Přírodní surovinové zdroje začí-nají být v Česká republice i v ce-lé Evropě deficitní, některé jsoujiž označeny za kritické, tzn. že

jejich dostupnost stále klesá a dostává se ažna kritickou hranici. Z tohoto důvodu je ne-zbytné starat se zodpovědně o náš součas-ný surovinový fond. Materiály získané z vý-robků po ukončení jejich životnosti jsou cen-ným zdrojem druhotných surovin a jsou takneoddělitelnou součástí surovinového fonduČR.

Využívání recyklátů získaných ze staveb-ních a demoličních odpadů je jednou z cest,která zajistí dostatek těchto materiálů a zá-roveň i úsporu cenných přírodních zdrojů.

O úsporu přírodních staveb-ních materiálů Ministerstvoživotního prostředí zcela jistězájem má. Ochrana a šetření

přírodními zdroji má MŽP přímo v popisupráce, tudíž ani nelze odpovědět jinak. Propodporu tohoto principiálního postojevytváříme a hledáme legislativní cíle a opat-ření. Již několik let je v Plánu odpadovéhohospodářství ČR zakotven cíl pro množstvívyužívaných stavebních a demoličníchodpadů (SDO) „využívat 75 % hmotnostivznikajících SDO do 31. 12. 2012“, který jedlouhodobě plněn. Směrnice o odpadechstanovuje jasný cíl: „zvýšit do roku 2020nejméně na 70 % hmotnosti celkovou úro-veň přípravy k opětovnému použití a recyk-lace odpadů a jiných druhů materiálovéhovyužití, včetně zásypů, při nichž jsou jinémateriály nahrazeny odpadem, u nikolivnebezpečných stavebních a demoličníchodpadů s výjimkou v přírodě se vyskytují-cích materiálů uvedených na seznamuodpadů v kategorii 17 05 04“. Tento cíl budesamozřejmě zohledněn i v novém POHČR, který bude platit od roku 2013.

Z dlouholetých reakcí provozovatelůrecyklačních linek (zástupci MŽP se konfe-rence RECYCLING pravidelně účastní) jevšak zřejmé, že „pouze“ cíle dané naevropské nebo národní úrovni, ani jasnědeklarovaná hierarchie nakládání s odpa-dy, nejsou nástrojem, který by nedostatekstavebních a demoličních odpadů narecyklačních linkách řešil. Zásadním důvo-dem rozporu mezi plněním cíle POH ČRa nedostatkem odpadů v recyklačních lin-kách je i skutečnost, že z hlediska hodno-cení plnění zmíněného cíle POH ČR,nejsou do množství využívaných SDOzapočítávány jen odpady zpracované narecyklační lince, ale i odpady určenék zasypávání vytěžených dolů a lomů (cožje nakládání s odpady, které je silným kon-kurentem pro recyklační linky).

Z praktického hlediska se před odboremodpadů (v rámci jeho možností a působ-nosti) nabízejí dvě možná řešení (diskuto-vaná i s účastníky konference RECYC-LING). Prvním z nich je omezení „využívá-ní“ (zejména neupravených) stavebnícha demoličních odpadů k rekultivacím vytě-žených dolů a lomů, a to samozřejmě nejlé-pe legislativní cestou. Druhým opatřením,a zde vidíme náš „rest“, je využití „Metodic-kého návodu odboru odpadů pro řízenívzniku stavebních a demoličních odpadůa pro nakládání s nimi“ k informování a ško-lení zaměstnanců stavebních úřadů, resp.

Ministerstvo průmyslua obchodu

Ministerstvo životního prostředí


polemika/reportáÏ

�

iniciovat spolupráci MŽP a MMR v tétooblasti. Metodický návod je nyní dobřeznám krajským úřadům a odborníkům čin-ným v odpadovém hospodářství, ale bohu-žel nikoli stavebním úřadům, což se určitěbudeme snažit změnit.

Jana Střihavkováodbor odpadů


na základě podnětů přijatých od firem, čiobčanů z dotčených lokalit.

Veronika Facunováodbor odpadového hospodářství


Má zájem státní správa o úspo-ry přírodních stavebních mate-riálů tím, že jejich část bude

nahrazena stavebními recykláty?Mít takový zájem je přirozené, minimálně

potud, pokud je to zároveň ekonomické,a to při vědomí aspektu dlouhodobé hospo-dárnosti, který se s krátkodobou výhodnos-tí nemusí vždy shodovat.

A pokud ano, co proto děláte a co bystemohli udělat více?

Regionální a místní úroveň státní správy,za kterou zde odpovídáme, se nacházív pozici vykonavatele platné legislativy,a kladení podmínek nad neoddiskutovatel-ný rámec zákona je v podmínkách našehoprávního řádu vnímáno kontroverzně.

RNDr. Štěpán Kyjovský oddělení integrovaného

povolování a odpadového hospodářství MHMP


Česká inspekce životního prostředí

Magistrát hl. městaPrahy

Oslovili jsme i Ministerstvo pro místnírozvoj, nicméně z této instituce se námani po několika urgencích vyjádření zís-kat nepodařilo. Říká se: „Žádná odpo-věď, taky odpověď“.

Dále jsme oslovili Magistrát hl. m. Pra-hy, vůči kterému na zmíněné konferenciopakovaně zaznívá kritika. Zde jsoualespoň lakonické odpovědi na polože-né otázky:

Stavební a demoliční odpadyjsou velmi dobře využitelnýmmateriálem a vysoká mírajejich recyklace pro řízené

materiálové využití je jistě vítána. ČIŽP vel-mi pozitivně hodnotí dosažené výsledkyrecyklace SDO v ČR a je třeba pozname-nat, že tyto jsou dosahovány aktivním pří-stupem českých recyklačních firem, za tojim patří uznání. Podmínkou legálnosti jevšak použití materiálu nebo odpadu zná-mého složení a dodržení všech příslušnýchzákonných ustanovení.

Ve své kontrolní praxi se Česká inspekceživotního prostředí (ČIŽP) často setkávás nakládáním se stavebními a demoličnímiodpady (SDO) v rozporu s výše uvedeným.Jako konkrétní případy je možno uvéstnapř. předávání SDO neoprávněným oso-bám k návozům a nelegálním úpravámterénů nebo zakládání „černých skládek“samotnými původci odpadů.

V praxi nejsou ojedinělé ani případy, kdypři kontrole recyklačních linek, zařízeník vyžívání odpadů, je zjišťováno, že provoztěchto linek neprobíhá v souladu se schvá-leným provozním řádem. ČIŽP rovněž řešípřípady tzv. neoprávněných recyklátorů.

ČIŽP má ze zákona roli kontrolníhoa sankčního orgánu. Pokud inspekce zjistínakládání s SDO v rozporu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech, a souvisejícímipředpisy, má povinnost uložit sankci ve výšidle závažnosti zjištěného porušení. Kontrol-ní činnost ČIŽP a případné následně ulože-né sankce přispívají k tomu, aby recyklačnídvory a původci SDO provádějící svou čin-nost v souladu s platnou legislativou nebylyznevýhodňovány vůči těm, kteří literu záko-na nerespektují. Toto je a musí být základnírole ČIŽP.

Kontrolní činnost ČIŽP se každoročněsoustřeďuje na problematické oblasti odpa-dového hospodářství. V posledních letechbylo mezi priority v některých regionechzařazeno mimo jiné i nakládání se SDO.Nezanedbatelné množství případů, kdy jes SDO nelegálně nakládáno, ČIŽP řeší také

Všem, kteří na naši žádosti o odpo-věď na v úvodu uvedenou otázkua o komentář k příspěvku panaSchustera zareagovali, redakce tímtoděkuje.

Redakce

Manželé Hejtmánkovi

Začnu otřepaným tvrzením:všechno je o lidech. O tom,jak na sebe naráží poctivost,ouředničina a zločin, se do-čtete v následující reportáži.Ale nejlépe uděláte, když sena malebnou skládku komu-nálního odpadu Libínské sed-lo vypravíte sami. Máte na tonejméně deset let!

Původně to byla divoká skládka. Vše-chen brajgl z Prachatic a okolí sem lidé há-zeli bez ladu a skladu. Dneska je to jinákáva. Manželé Hejtmánkovi si ji v roce 1995pronajali od města Prachatic a spravují totomísto jako soukromý podnik, takže podletoho také vypadá. Když si odmyslíte, žekopcovitý útvar tvoří odpadky, připadáte sijako na lesní túře v Rakousku.

„Skládka zakomponovaná do takovéhoprostředí je v Čechách naprostým uniká-tem,“ nahrála jsem majiteli na smeč. „A kdebyste ji chtěla mít, na úpatí Bobíku? Všudežijí lidé a produkují tedy odpady,“ vysvětlilsamozřejmost jejího umístění a pokračoval:„Je to vlastně takový rybník utěsněný jílo-vým podložím, bentonitem a fóliemi vysokétažnosti, ze kterého je odpadní průsakovávoda odváděna do řízených nádrží. Nic lep-šího zatím nevymysleli.“

Na každé skládce je však praxe trochujiná. „Máme tu tři etapy, z toho první dvěprovizorně uzavřené. Povážíme je kůrovýmkompostem se zeminou, abych zabránilúniku skládkového plynu do ovzduší. Tatovrstva skládku jednak utěsňuje a jednakplyn likviduje podobně jako filtry, kteréaktivním uhlím nebo kompostovým čiště-ním bioplyn zbaví zátěžových složek –hlavně metanu a sirovodíku.“ Pro zabezpe-čení skládky jsou zase používány cihelnésutě a kameniva. „Hodí se na dělání cestve skládkovém tělese, a když se zvednevítr, překryjeme tím úplně všechno.“ Tolikna téma technologického materiálu.

Další nezbytnou vychytávkou jsou pro-vzdušňovací vrstvy sloužící k tomu, abymohl bioplyn ve skládce „chodit“. Musí sedostat do pěti sběrných šachet drenážnímsystémem, čili cihlami a kamenivem, ty jsouspojeny potrubím a po ukončení provozu


reportáÏ �

Kdo chce fůru odpadu, musí bojovat!

Ptala jsem se, zda řeší také potíže s bez-domovci. „Loupeživý nájezd přichází takjednou do roka. Začíná to stříháním plotů,následuje napadení majetku,“ postěžoval sia já byla zvědavá, co na takové existenceplatí. „Snad jen hrubé násilí, mladá paní.“

V této souvislosti si vzpomněl na dalšíperličku. „Jednou mi ukradli 500 litrů nafty.Zloději si to přiharcovali v žigulíku a roz-hodli se, že barely si najdou přímo naskládce. Ty však byly samozřejmě přejetéa děravé, takže si to vesele ujížděli a za ni-mi vedla po silnici čára až do jedné kolnys kradenými věcmi, kde je policie sebrala.“Takovým historkám se nakonec všichnizasmějí, škody ale zůstávají doma a musíse jet dál.

Existují však i důvody k rozhořčení, nadkterými lze akorát pokrčit rameny. To, že sirozhodovací pravomoci rozdávají mezi se-bou často diletanti, kteří jsou naprosto mimoobor, a vlastně jim ani o životní prostředínejde, není žádným tajemstvím. Legrace násovšem přejde, když se jejich kulinářské dílkoocitne právě v našem žaludku. „Kdo chcedneska fůru odpadu, musí bojovat. A všech-no stanovují lidé, kteří ze svých paláců častonedošli ani ke kašně, aby zjistili, jak to vlast-ně v praxi normálně funguje,“ komentujetristní situaci pan Hejtmánek.

Tuto pošmournou tématiku však pohoto-vě zaplašil roztomilým postřehem na závěr.„Měli bychom se radovat z maličkostí. Jakotřeba nedávno tady jeden popelář objevilpytel se starým, ale pěkným oblečením,s gustem se svlékl do trenek, hodil okamži-tě svůj nález na sebe, ještě klobouk,a odjel spokojeně v novém. Tak tomu říkámvykrášlit si život!“

Lucie Čecháková

budou osazeny aktivními filtry. „Pokud jdeo vodu, ta je ze sběrných nádrží čerpánazpět na skládková tělesa, zde se rozlévá,částečně se vsákne a částečně odpaří.Skládka vodu potřebuje, aby náležitě fun-govaly rozkladné procesy.“

Dalším významným umělým činitelem jekompaktor. „Bez něj bychom se neobešli,buldozer máme pouze jako záložní stroj,“vysvětluje pan Hejtmánek jeho nepostrada-telnost. „Z deseti kubíků vám udělá dva.Ale nedejbože, aby se mu něco stalo. Naněj se jen ráno špatně podíváte a už je zle.Samotný motor stojí milion (poznámkaredakce – celý kompaktor, v tomto pří-padě váhové kategorie nad 28 tun, stojícca 8 milionů korun). Ten když vámněkdo oddělá, máte jenom dvě možnosti:zastřelit jeho nebo sebe!“ žertoval zlověst-ně můj průvodce a já tiše doufala, že pisál-kové jsou v tomto revíru hájení...

Zajímalo mě, jaké trampoty ještě mohoupotkat skládkaře. „Například mě rozčiluje,že nás malou firmu se dvěma zaměstnanci,která hospodaří naprosto transparentněa chová se maximálně možně ekologicky,chodí ročně kontrolovat někdy až šestnáctlidí. Nikdo z nich však určitě nevysadil v ži-votě třeba ani stromek. Já 3500,“ dokazujepan Hejtmánek, že mu na prostředí, ve kte-rém se narodil, záleží.

Technické údaje v kostce

Návoz „čerstvého ” odpadu


firemní prezentace

�

Řešíte skladování chemických či jiných nebezpečných látek?

Společnost DENIOS Vám pro tento případ nabízí řešení ze

svého rozsáhlého výrobního programu. Záchytné vany a skla-

dovací kontejnery, které jsou vždy uzpůsobeny pro konkrétní

skladované nebezpečné látky tak, abyste vyhověli všem legisla-

tivním požadavkům.

Základem skladovacích kontejnerů je vždy integrovaná

záchytná vana příslušného objemu, která bezpečně zadrží pří-

padně uniklé kapaliny. Při skladování žíravých či jiných agre-

sivních chemických látek jsou tyto vany vyrobeny z odolného

plastu nebo ušlechtilé oceli tak, aby byla zaručena jejich bez-

chybná funkce a maximální materiálová odolnost.

Standardní skladovací kontejnery jsou konstruovány s přiro-

zeným způsobem větrání. Díky tomu je zaručeno předpisové

větrání i takových látek, při jejichž uložení může docházet

k úniku nebezpečných výparů. V případě tepelně izolovaných

skladů je doplněno technické větrání, které opět spl-

ní veškeré legislativní požadavky.

Přednosti skladovacích kontejnerů:- skladování větších množství nebezpečných látek

na volném prostranství,

- minimalizace investičních nákladů na skladovací

místo,

- vybavení odpovídající daným druhům nádob,

- záchytné vany předepsaného objemu s platnou

certifikací,

- skladování nejrůznějších látek veškerých tříd

ohrožení vody za dodržení specifických skladova-

cích předpisů,

- možnost tepelné izolace pro optimální skladování

látek citlivých na teplotu,

- možnost vybavení kontejneru topením nebo kli-

matizací dle konkrétních požadavků,

- úprava s požární odolností EI 90 pro hořlavé látky všech tříd,

- individuální řešení.

Zvláštní oblastí použití těchto kontejnerů je skladování velkého množ-

ství nebezpečných látek, látek a materiálů citlivých na teplotu, případně

hořlavin různých tříd.

Pro uložení většího množství sudů nebo jiných obalů nabízí DENIOS

zhotovení individuálního návrhu a projektu kompletních zastřešených

kontejnerových skladů. Tyto sklady nahrazují běžné skladovací haly

a jsou vždy navrženy přesně dle konkrétních požadavků. V případě nut-

nosti skladování látek a materiálů citlivých na teplotu jsou k dispozici vytá-

pěné, chlazené nebo klimatizované skladovací kontejnery. Ty jsou vyba-

veny vysoce kvalitními izolačními materiály, které zaručují udržení poža-

dované skladovací teploty uvnitř kontejneru. Pro uložení hořlavých látek

a zároveň pro splnění všech bezpečnostních předpisů při jejich skladová-

ní, nabízí DENIOS speciální, požárně odolný kontejner s odolností EI 90.

Mnoho dalších nápadů týkajících se oblasti skladování nebezpečných

látek a vybavení výroby najdete také na téměř 400 stránkách v našem

specializovaném katalogu. Ten si můžete stejně jako konzultaci či návště-

vu našeho odborníka telefonicky vyžádat na bezplatné lince 800 383 313

nebo prostřednictvím internetu na www.denios.cz.

Radek Zajíc, DENIOS s.r.o

Ekosklady a záchytné vanypro chemické látky

Systémový kontejner s posuvnými dveřmi – optimálnípro přímé skladování většího množství sudů nebo IBC

Modulový kontejner – optimální pro skladování sudů a menších nádob, případně různého odpadu

Plastová záchytná vana na chemické látky

komerãní pfiíloha

MATEMATICKÉ MODELY NEJSOU NA HRANÍMATEMATICKÉ MODELY NEJSOU NA HRANÍ

ODDĚLENÝ SBĚR Z POHLEDU LCAODDĚLENÝ SBĚR Z POHLEDU LCA

OBČANÉ BY MOHLI PLATIT MÉNĚOBČANÉ BY MOHLI PLATIT MÉNĚ


vání, spotřeba neobnovitelných zdrojů apod.Firma RTI International /1/ provedla pro Cali-fornia Integrated Waste Management Boardporovnání několika dostupných nástrojůtohoto typu (IWM, ORWARE, LCA-IWM,IWM-2, WASTED, EASEWASTE, WISARD,WRATE, WARM a MSW-DST). Z přehleduvyplývá různá uživatelská náročnost, rozsahdatabáze a dostupnost.

Základním problémem LCA je, jak vyplý-vá z kritického přehledu 20 LCA studií, kte-rý publikoval Cleary /2/, subjektivní stano-vení hranic systému. LCA postihuje širokéspektrum dopadů na životní prostředí, cožkomplikuje volbu optimální varianty. Stano-vení vah pro tak odlišné dopady, jako je glo-bální změna klimatu, ekotoxicita nebo acidi-fikace, vyžaduje expertní hodnocení pomo-cí multikriteriálního rozhodování.

Pokusem o překonání tohoto problému jenákladové hodnocení životního cyklu (LCC,life cycle costing), jehož podstata spočíváv odhadu jednotkových nákladů operacíanalyzovaných LCA, např. investičnícha provozních nákladů, emisních poplatků,

komeãní pfiíloha

�

V oblasti nakládání s odpady jsou mate-matické modely užívány k různým účelům:� Příprava a hodnocení strategií a plánů na

národní, regionální a municipální úrovni;� Vytváření systémů integrovaného naklá-

dání s odpady;� Uzemní plánování, optimální umístění

nových zařízení a projektování jejichkapacit;

� Posuzování vlivu konkrétního zařízení naživotní prostředí a lidské zdraví, výběrvariant v EIA;

� Optimalizace provozu na úrovni jedné fir-my (sběr, svoz, využití kapacity apod.).V poslední době převažuje tendence vyu-

žívat nejen logistické modely (optimalizacesběru a transportu odpadů), ale i analýzuživotního cyklu k posuzování environmentál-ních dopadů jednotlivých variant plánů odpa-dového hospodářství. Vedle modelováníspecifických odpadových proudů (oleje, sta-vební odpad, zdravotnický odpad apod.)vznikla řada modelů integrovaného nakládá-ní se směsným komunálním odpadem.

Modely nakládání se směsnýmkomunálním odpadem

Systém nakládání se směsným komunál-ním odpadem (SKO), který je generovánmnožinou zdrojů (obcí) spojených dopravnísítí, tvoří soubor zařízení (skládky, kompo-stárny, spalovny, úprava recyklovatelnéhoodpadu). Optimalizace takto integrovanéhosystému závisí jak na provozovatelích zaří-zení (dobrovolná spolupráce, trh), tak naregulátorovi. Ten může užívat nástrojeadministrativní (provozní povolení) neboekonomické (poplatky) tak, aby celý systémvykazoval např. minimální dopady na život-ní prostředí při společensky únosnýchnákladech.

V první skupině historicky nejstaršíchmodelů jsou modely založené na analýzenákladů a přínosů (CBA), kde jsou ad hocdefinované scénáře posuzovány z ekono-

mického hlediska. Ve druhé skupině jsoumodely založené na posouzení životníhocyklu (LCA, life cycle assessment). Třetískupinu modelů představují modely rozho-dovacích procesů, které slouží jako nástrojepodporující rozhodování (DST, decisionsupport tool). Již od 80. let jsou vyvíjenymodely optimalizační, které jsou založenyna lineárním nebo nelineárním programo-vání a mají za účel nalezení optima celko-vých nákladů, agregovaných emisí apod.

Od konce 90. letvznikla řada modelůintegrovaného naklá-dání se směsným ko-munálním odpadem,které vycházely z LCAa hmotových a ener-getických bilancí. Pro-blémem je nejistotavstupních dat, kterouvětšina modelů odha-duje analýzou citli-vosti. Mezi vstupy za-tížené největší nejis-totou patří proměnli-vost složení a množ-ství komunálního od-padu, kolísající pod-íl separace odpaduu zdroje, kolísající po-díl a složení živno-stenského odpadua podobně. Nevýho-dou některých mode-lů založených na LCAje to, že nepostihujílokální dopady (do-pravní hluk, emise,pach, znečištění pod-zemních vod apod.),ale hodnotí obecnáe nv i r o n m e n t á l n ítémata, jako je acidifi-kace, globální oteplo-

Matematické modely nejsou na hraníVýznam matematického modelovaní v odpadovém sektoru

roste tempem, kterým se zvyšuje organizační a technologickánáročnost tohoto sektoru. Vývoj modelů musí reflektovat před-stavy o budoucím vývoji a prioritách, pokud modely mají sloužitjako nástroje na podporu rozhodování ve firmě nebo státnísprávě. Rostoucí ceny energií, surovin a externality spojenés ukládáním odpadů na skládky proto vedou ke snaze o maxi-mální využití odpadů, což vyžaduje nová opatření a nástroje(legislativní, ekonomické). K jejich racionálnímu návrhu jenezbytné modelovat materiálové toky a jejich environmentálníefekty spolu s ekonomickými dopady navrhovaných opatření.

ZZ OO EE LL LL EE RR SS YY SS TT EE MM SS

ss .. rr.. oo ..

Vyrábí a dodává:

� Universální vyklápěče pro odpadové nádoby

a kontejnery od 50 l do 7 m3. Montáž na všechnytypy nástaveb.

� Nástavby s lineárním stlačováním na sběr a odvoz

komunálního odpadu o objemu 8 – 24 m3.

� Speciální nástavby: 2v1 mytí nádob a sběr odpadu,lineárpres s hydr. rukou, vážící systémy nástaveb.

� Montáž nástaveb na podvozky Mercedes Benz,MAN, Renault, Volvo, DAF atd.

Rooseveltova 1500, 251 01 ŘíčanyTel.: 323 604 261 Fax: 323 619 011E-mail: [email protected] www.zoeller.cz


komeãní pfiíloha�

plyn), recyklovaných materiálů (papír, kovy,plasty, sklo) a energie (elektřina a teplo).Model zahrnuje také odvrácené emisez výroby materiálů a energie. K jejich odha-dům je užívána sada sub-modelů výrobníhoprocesu (LCA).

Jako praktická ukázka užití optimalizač-ních modelů mohou sloužit práce optimali-zující integrované nakládání s SKO v regio-nu Janova, Itálie. Modely se skládají z třídě-ní materiálových frakcí SKO, výroby druhot-ného paliva, spaloven s využitím kombino-vané výroby tepla a elektřiny, zařízení nazpracování biodegradovatelného odpadua sanitárních skládek. Účelová funkce jesložena z různých nákladů a model je dopl-něn omezujícími podmínkami technickými(zpracovatelské kapacity), emisními i legis-lativními.

V ČR nebylo optimalizační modelová-ní při návrhu integrovaných systémůnakládání s SKO využito. Jeho potenciáldemonstroval Nondek /9/, který zvolil meto-du jednoparametrové optimalizace.V modelovém území byly minimalizoványagregované emise skleníkových plynů, a toz následujících metodických důvodů:� emisní faktory pro uvažovaná zařízení

(nákladní automobil, skládka, kompostár-na a spalovna) jsou v literatuře dostupné,avšak data pro ekonomickou optimalizaciv ČR volně k dispozici nejsou,

� oxid uhličitý (spalování), metan (skládky)a oxid dusný (kompostování) je možnoagregovat jako CO2 ekv. pomocí relativ-ních hodnot GWP (global warming poten-tial),

� snižování emisí skleníkových plynů jepoliticky významné téma. Model byl realizován jako kombinace

dvou komerčně dostupných nástrojů: MSExcel (databáze) a optimalizační programLINGO (Lindo Systems Ltd.). Jádremmodelu je optimalizační procedura, kteráalokuje SKO (respektive jeho separovanéproudy) mezi zdroji a zařízeními. Model bylpopsán včetně programového kódu a testo-vací úlohy.

Systémy podporující rozhodování

Systémy podporující rozhodování (DSS,decision support systems) jsou informačnísystémy, které integrují sady modelovýchnástrojů s databázemi. Jejich nezbytnoučástí je uživatelské rozhraní, které umožňujevybrat vhodný model, případně kombinacimodelů, a pro danou rozhodovací úlohuvytvořit databázi. Specifickou kategorií jsouEDSS (environmental decision support sys-tems), jejichž smyslem je vnést racionalitudo rozhodování veřejné správy. Zde jak zná-mo hrají svou roli nejen aspekty ochranylokálních ekosystémů a lidského zdraví, ale

nákladů na ukončení provozu anebo výno-sů za získanou energii a materiály. Kolísánícen primárních a druhotných surovini požadavky na čistotu a vlastnosti recyklo-vaných materiálů hrají důležitou roli.

Modely LCA vyžadují formulaci konkrét-ních scénářů (způsob sběru, třídění, techno-logie), přičemž databáze emisních faktorůse mohou pro různé modely a země lišit,takže stejný jednoduchý scénář vede prorůzné modely k různým hodnotám emisínebo spotřebám energie. V některých přípa-dech dochází i ke změně relativního pořadívariant, a je tedy na místě opatrnost přivynášení kategorických soudů o posuzova-ných variantách (scénářích). Co se nákladůtýče, tyto jsou silně závislé na národním kon-textu (poplatky, mzdy, organizace sběru a tří-dění, ekologické daně, ceny energie apod.).

Winkler a Bilitewski /3/ porovnávali z uži-vatelského hlediska šest LCA modelů(ARES, IWM (EPIC/CSR), DST (US EPA),IWM-2, ORWARE a UMBERTO). V ČR roz-víjí LCA v oblasti odpadového hospodářstvíKočí a Krečmerová /4/ (a také Tichá a Čer-ník, např. /5/ – poznámka redakce). Uvede-ní autoři používají obecný nástroj LCA, soft-ware GaBi (PE International). Podle Kočíhoje hlavním problémem aplikace LCA v ČRnedostupnost reálných dat (jednotkovéemise či spotřeby energie), které odpovída-jí české realitě. Kočí proto doporučuje pro-vést lokalizaci vhodného komerčníhomodelu LCA na české podmínky.

Optimalizační modely V literatuře jsou již od 70. let popsány

optimalizační modely nakládání s SKO, kte-

ré modelují základní procesy, jako je např.sběr a doprava, třídění a materiálová recyk-lace, operace na skládkách apod. Optimali-zační modelování vychází z metody lineár-ního programování (LP), která je součástíoperačního výzkumu (např. Jablonský /6/).Logistické optimalizační modely jsou apliko-vány na konkrétní svozové území a jejichúčelem je minimalizace dopravních vzdále-ností a nákladů. Například logisticko-ekono-mický model, který vyvinul Noche a spol./7/, dovoluje optimalizovat trasy a frekvencesběru, umístění a velikost kontejnerů vzhle-dem k cenám paliv, typům vozidel i využitípracovní síly. Podle autorů náklady na pali-vo a mzdy, které činí v Německu 50 – 70 %nákladů na svoz SKO, mohou být optimali-zací výrazně sníženy. Model byl testovánv Duisburgu.

Počátkem minulého desetiletí se vývojmodelů posunul směrem k integrovanýmsystémům odpadového hospodářství, kteréjsou projektovány tak, aby minimalizovalynáklady a/nebo dopady na životní prostředí.Vývoj komplexního optimalizačního modeluzaloženého na LCA popsal Solano a spol./8/. Model obsahuje více než 40 jednotko-vých operací pokrývajících sběr, dopravu,spalování, kompostování, materiálové pře-pracování a skládkování 48 odpadovýchkategorií SKO. Co se zdrojů týče, model ob-sahuje 3 kategorie: jednočlenná rodina, rodi-na s více příslušníky a komerční jednotka.

Ekonomika jednotlivých variant (scénářů)je reprezentována celkovým saldem, kterézahrnuje amortizované investiční náklady,mzdy, provozní náklady a náklady na opra-vy, příjmy z prodeje produktů (kompost, bio-


komeãní pfiíloha

�

také preference dotčené veřejnosti, náklady,územní plán nebo další místní požadavky.

EDSS se vyznačují vysokým stupněminteraktivity, která umožňuje propojit různémodely a databáze v prostředí geografic-kých informačních systémů (GIS). JádremDSS v oblasti nakládání s odpady jsou opti-malizační modely obvykle kombinovanés LCA a rozhodovacími nástroji, které umož-ňují využití standardních metod vícekriteriál-ního hodnocení variant (Jablonský /6/). Refe-rát o využití DSS v oblasti nakládání s komu-nálními odpady publikovali Ohri a Singh /10/.

Jako příklad komplexního DSS může slou-žit SUWAMAS (SUstainable WAste MAna-gement System), který vyvinul Oropeza /11/.Jádrem systému je optimalizační model,který slouží k hledání minima účelové funk-ce, v níž jsou zastoupena dílčí kriteria logis-tická, environmentální, ekonomická a soci-ální. Optimalizační model je kombinováns LCA, CBA a vícekriterálním rozhodová-ním a umožňuje posuzovat různé variantyintegrovaného systému nakládání s SKOs ohledem na společenské náklady i eko-nomiku provozovatele. Dále jsou při opti-malizaci vzaty v úvahu i zisky z energetic-kého a materiálového využití SKO. Je takéoptimalizováno logistické schéma.

ZávěrVyužívání mate-

matických modelův oblasti odpadové-ho hospodářství tr-vale roste. Více než50 % prací v odbor-ných periodikách by-lo publikováno v le-tech 2000 – 2010,přičemž první mode-ly se objevily již ve druhé polovině70. let. Rozvoj mo-delování je umožněnrostoucím výkonemPC, dostupností dato kvantitě a složeníodpadů a v nepo-slední řadě pokro-kem v operačnímvýzkumu.

Rozhodující je pře-devším rostoucí po-ptávka decizní sférypo modelování, kte-rá je vyvolána nejenrozvojem integrova-ných systémů naklá-dání s odpady, alepředevším potřebouplánovat materiálovéa energetické využí-vání odpadů.

Miloš Pivnička– výroba, prodej a servis univerzálních

vyklápěčů SKI-PI: nedělený, dělený, speciální a otevřený.

Servis a prodej náhradních dílů na vyklápěčeSchneider, OTTO a ZOELLER.

V případě potřeby možnost zapůjčení nebo pronájmu univerzálního vyklápěče.

Kontaktní adresa:

Miloš Pivnička Tel.: 00420 604 207 782Ratenice 239 Fax: 00420 321 785 617289 11 Pečky E-mail: [email protected]

Web: www.pivnicka.eu

V této souvislosti je nutno konstatovat, žev ČR je situace podstatně horší nejen vesrovnání s ostatními zeměmi OECD, alei s řadou zemí rozvojových (Čína, Indie,Malajsie, Taiwan, Mexiko, Brazílie atd.),a že v české veřejné správě se odpoví-dající využívání matematických modelůpři rozhodování příliš neuplatňuje.

LITERATURA/1/ RTI International (2007): Evaluation of Existing

Municipal Solid Waste/Life Cycle AssessmentTools, http://www.calrecycle.ca.gov/Climate/Organics/LifeCycle/LCAToolEval.pdf, staže-no 27. 5. 2011.

/2/ Cleary J.: Life cycle assessments of municipalsolid waste management systems: A compa-rative analysis of selected peer-reviewed lite-rature, Environmental International, Vol. 35,str. 1256 – 1266, (2009).

/3/ Winkler J. a Bilitewski B. (2007): Comparativeevaluation of life cycle assessment modelsfor solid waste management, Waste Mana-gement 27, str. 1021 – 1031.

/4/ Kočí V. a spol.: Koncepty integrovanýchsystémů nakládání s komunálním odpademv ČR z pohledu LCA. Waste Forum, 2010, 3, str. 176 – 191.

/5/ Tichá M. a Černík B.: Porovnání environ-mentálních dopadů nápojových obalů v ČRmetodou LCA. Odpadové fórum 6/2010, str. 32 – 33.

/6/ Jablonský J.: Operační výzkum, kvantitativnímodely pro ekonomické rozhodování. Profes-sional Publishing, Praha 2007.

/7/ Noche B. a spol.: Optimization model forsolid waste management system networkdesign case study. 2nd International Confe-rence on Computer and Automation Engine-ering, Vol. 5, str. 230 – 236, 2010.

/8/ Solano E. a spol.: Life-Cycle-based SolidWaste Management. I Model Development.J. Environ. Eng., Vol. 128, str. 981 – 992 (2002).

/9/ Nondek L.: Optimalizační model integrovanéhonakládání se směsným komunálním odpa-dem. Waste Forum 2010, 3, str. 167 – 175.Nondek L.: Návrh systému hodnocení politikmezi jednotlivými systémy uživatelských in-formací ve vazbě na efektivní využití výsledkůna rozhodovací a informační chování podlemodelů a principů udržitelného rozvoje, Pro-jekt VaV SP/4h1/147/08, CENIA Praha 2010.

/10/ Ohri A. a Singh P.K.: Development of Decisi-on Support System for Municipal Solid WasteManagement in India: A Review, Intl. J. Envi-ronmental Sciences, Vol. 1, No 4 (2010), str. 440 – 453.

/11/ Oropeza E. M.: SUWAMAS, A DecisionSupport Model for Sustainable Waste Mana-gement Systems, PhD Thesis, UniversitätDortmund (2006).

Lubomír Nondek Integra Consulting Services, s. r. o.


Komplexní služby

v oblasti nakládání

s odpady pro města,

obce, občany, firmy,

živnostíky, organizace

a instituce.

OZO OSTRAVA s. r. o.

Frýdecká 680/444

71900 Ostrava

tel.: +420 596 251 111

[email protected]

www.ozoostrava.cz

(Foto na úvodní straně přílohy)


komeãní pfiíloha�

Kontejner BBS 1,5 m3 a 3 m3

Kontejner BBS tvoří čtyřhranná sklolami-nátová nádoba na sběr tříděného i směsné-ho komunálního odpadu a vnější betonovádekorativní a ochranná schránka, kterávnitřní kontejner chrání před poškozením.U kubatury 1,5 m3 je kontejner trvale umís-těn na stanovišti povrchu terénu, v případěkubatury 3 m3 je betonová schránka z jed-né poloviny zapuštěna do země a nadzem-ní část plní funkci bezpečnostní barierya zabraňuje případnému pádu do podzem-ní šachty při vyprazdňování kontejneru.

GRAND PRIX veletrhu FOR WASTE & CLEANING získala společnost REFLEX Zlín, s. r. o.

za čtyřhrannou sklolaminátovou nádobu na sběr tříděného komunálního odpadu

Povrch betonu schránky lze přizpůsobitpodle přání zákazníka typovému městské-mu mobiliáři (vymývaný či škrábaný betonnebo beton s požadovaným vzorem). Vha-zovací otvor pro odpad je umístěn ve čtyř-hranném sklolaminátovém vrchlíku a jebarevně rozlišen podle druhu odpadu.

InstalaceKontejner je dodáván včetně betonové

schránky v kompletně smontovaném stavu.Manipulace je možná vysokozdvižnýmvozíkem.

Při instalaci tříkubíkového kontejneru jenutné nejprve betonovou schránku (šachtu)spustit do předem připraveného výkopu(cca 1,6 x1,6 m, hloubka 1,3 m).

ÚdržbaPovrchy sklolaminátových dílů jsou chrá-

něny probarvenou pryskyřicí, která je odol-ná vůči všem druhům čisticích prostředků.Ocelové prvky jsou pozinkované, betonovýpovrch je chráněn impregnačním nátěrem.

Manipulace s kontejneremKontejner BBS je konstruován shodným

způsobem jako jednoduchý podzemní kon-tejner a nebo nadzemní nádoby se spod-ním vyprazdňováním. Pro správnou mani-pulaci je nutné použít hydraulickou rukus dvojhákovým systémem.

Více na www.reflex-zlin.cz

Technická data kontejneru BBS

Kubatura 1,5 m3 3,0 m3

Max. rozmûr 1350x1350 mm 1350x1350 mm

Max. v˘‰ka sestavy 1700 mm 3000 mm

Hmotnost kontejneru 120 kg 165 kg

Hmotnost celé sestavy 1200 kg 2450 kg

Max. nosnost kontejneru 1000 kg 2000 kg

VyuÏiteln˘ objem 1,5 m3 3,0 m3

Max. velikost vhozu 420x270 mm 420x270 mm

Max. zdvih otvíráku 450 mm 450 mm

Manipulaãní systém: dvojhákov˘, tfiíhákov˘, Kinshofer (dle dohody jin˘)



�

Ros Roca má nové nástavby OLYMPUSŠpanělská společnost Ros Roca působí na trhu již více než

půl století. Patří do extraligy evropských výrobců nástavebna svoz komunálního a průmyslového odpadu. Z dalšíchvýrobků je možné zmínit také myčky odpadových nádob,pneumatické systémy na sběr odpadů a jeho třídičky. Zabýváse i problematikou bioplynových stanic.

Páteří výrobního programu firmy z Pyre-nejského poloostrova jsou odpadovénástavby: Rocar pro podvozky do 3,5 t,Rocarfort (5 až 6,5 t), Mikro (6,5 až 11 t),stavebnicová řada Olympus na svoz odpa-du s lineárním stlačováním a zadním lisova-cím zařízením. Řada nástaveb 2R Industrial– také s lineárním stlačováním – je určenana průmyslový odpad z kontejnerů.

Moderní „kříženec“Před pár lety spojila firma Ros Roca síly

s anglickým výrobcem obdobného sorti-mentu, společností Dennis Eagle. Výsled-kem fúze bylo sjednocení modelových řadlineárních presů, jejímž výsledkem bylaprávě nová nástavba pojmenovaná Olym-pus. Pokud Ros Roca patřila mezi největšívýrobce techniky pro nakládání s odpadyv Evropě, spojením sil s Angličany se vyšvi-hla do špičky světové.

„Nová řada nástaveb Olympus vzniklasjednocením výroby lineárních presů oboufirem, konkrétně španělské řady Crossa anglické Phoenix 2. Konstruktéři si dali zacíl inovovat sice nadčasový, ale přece jendeset let starý koncept Cross a šestiletýPhoenix 2. Výrobní závody jsou jak ve Špa-nělsku, tak v Anglii,“ prozradil Filip Hachle,jednatel firmy HANES, s. r. o., která nabízínástavby na svoz odpadu na českém a slo-venském trhu a to již od roku 1992, kdy se

společnost HANES začala zabývat prode-jem nástaveb, za dobu své působnosti, pro-dala více než dvě stovky nástaveb.

Nejkratší převisNástavba Olympus si zachovala

oblé boky svých předchůdců, změ-něno bylo dno zásobníku, kterémá kýlový tvar pro středové vedenívytlačovacího čela. Změny do-znala lisovací část, která tak mánejkratší převis na trhu, napříkladproti řadě Cross došlo ke zkrácenízhruba o 30 cm. Lisovací mecha-nismus je bezúdržbový se samo-maznými ložisky a jedinou středo-vou maznicí pro mazání hlavníchčepů lopaty. Má-li současná lisova-cí lopata čtyři uvnitř umístěné píst-nice pro její ohyb a posun vzhůru,u Olympu doznala v tomto prosto-ru redukci na dvě – pístnice proposun lisovací desky jsou vně liso-vacího prostoru, čímž docházík jeho „vyčištění“. Hydraulické vál-ce pro zvedání „tailgatu“ jsou umís-těny horizontálně na vrchu zásob-níku, čímž nebrání hladkémuvyprazdňování a jsou tak i chráně-ny před poškozením.

Veškerá elektronika a hydraulic-ké rozvaděče se u nástavby Olym-

pus přesunuly do přední části vozidla a jsouumístěny tak, že jsou velmi dobře přístupnéze země. Pomocí řídicí jednotky lze jednodu-še na ovládacím panelu nastavovat režimylisování podle typu odpadu, napříkladdomovního, bioodpadu, papíru, plastů, skla...Součástí systému je příslušná diagnostikaumožňující i vzdálený dohled.

Nadstandard již ve standardní výbavě

Cílem výrobce bylo snížit hmotnost vozuza současného zvýšení pohotovostní hmot-nosti a minimalizovat údržbu. Na trhu jsou

RR Olympus 11N MAN, vyklápěč TERBER

RR Olympus 23W MB Econic = podvozek CNG,

automatický vyklápěč TERBERG



�

dvě modelové řady nástavby Olympus podlešířky, a to 2250 mm a 2500 mm (objem 10 až27 m3) s objemem vany 2,4 m3, respektive2,8 m3 (volitelně 3,1 m3). Objemové rozmezínástaveb od 18 do 27 m3 je určeno pro pod-vozky s hmotností 26 tun, nosiče do 18 tunpro objemy nástaveb 14 až 16 m3 a 15tuno-vé podvozky pak pro nástavby 10 až 13 m3.

„Výroba nástaveb řady Cross zůstalazachovaná v objemech 7, 9 a 10,5 m3. Nani pak navazuje Olympus, čímž je pokrytoveškeré spektrum požadavků zákazníků.Montáž nové nástavby je možná na podvo-zek jakéhokoliv typu podle přání včetněstále více se prosazujícího pohonu CNG.Olympus má bohatou výbavu již ve stan-dardním provedení. Například jde o biosa-du, tedy žlábek pro odvod tekutých frakcído speciální nádoby s vypouštěcím otvo-rem nebo inspekční dvířka pro přístup zavytlačovací čelo,“ upřesnil Filip Hachle.

Výroba a kvalita zpracováníNový systém lakování maximálně zkvalit-

ňuje povrchovou úpravu nástaveb Olym-

pus, které se nově lakují už před montáží.Lakování je rozděleno na jedenáct fázípočínaje odmaštěním, přes pískování,základní lak a jeho vypalovaní, utěsnění

spár silikonem, lakování dna, finální laka jeho vypalování, kontrola kvality.

Výroba probíhá nově na automatické lin-ce a ne na stacionárním pracovišti jakodoposud. Toto opatření zjednodušuje prácia zkracuje dobu výroby zhruba o jedenměsíc. Montáž nástavby je vůbec nejvý-hodnější přímo u výrobce, který má nejlepšízkušenosti, například vzhledem ke značnévariabilitě typů podvozků. Ros Roca usku-tečňuje asi tisíc montáží ročně a má na něodpovídající techniku a zázemí. Nástavbypak putují po ose ze Španělska do Českérepubliky. Dodací lhůta nástavby od specifi-kace a dodání podvozku a činí zhruba dvaměsíce.

Výrobce deklaruje ve svých propagač-ních materiálech Olympus jako elegantní,ergonomické, tiché, přátelské vůči životní-mu prostředí a hlavně funkční nástavby.Tisíc vyrobených kusů je reference, kteráhovoří za vše!

www.hanes.cz

FOTO ARCHIV SPOLEČNOSTI HANES, s. r. o.

RR integrovaný vyklápěč s nízkou nakládací

hranou RCLIF (UPC)

RR Olympus 16W MBRR LC AC Myčka odpadových nádob s ohřevem na teplou vodu



�

Oddělený sběr využitelných složek komunálních odpadů z pohledu LCAMetoda LCA může být v oblasti odpadového hospodářství

použita za účelem porovnání environmentálních dopadůalternativních systémů nakládání s odpady nebo za účelemidentifikace hlavní oblasti potenciálního zlepšení v danémkonceptu nakládání s odpady či v dané konkrétní technologii.Výsledky LCA mohou být užitečnými podněty pro proces roz-hodování.

vaných systémů pro optimalizaci nakládáníse směsnými komunálními odpady preferu-jící moderní principy EU a jejich posouzenímetodou LCA“ (dále projekt) /1, 2/. Jednouz etap řešení projektu byla i aplikace meto-dy LCA na oblast odděleného sběru využi-telných složek KO v rámci integrovanýchsystémů nakládání se směsným komunál-ním odpadem (SKO). Byly posuzovány a hod-noceny varianty odděleného sběru papíru,plastu, skla, kovu a bioodpadu. Oddělenýsběr nápojových kartonů nebyl z důvodu ne-dostatku relevantních dat uvažován, i kdyžv současné době je v některých lokalitáchzaveden.

Posuzované systémyCílem bylo posoudit užívané varianty

odděleného sběru pro jednotlivé integrova-né systémy nakládání s SKO pro vybranétechnologie nakládání s SKO, tj. skládkovánís využitím skládkového plynu, spalovánís využitím energie a bez využití popelovina mechanicko-biologická úprava s biosuše-ním. Byly posuzovány jednosložkové, dvou-složkové, třísložkové, čtyřsložkové a pětis-ložkové varianty odděleného sběru. Celkembylo hodnoceno 32 variant odděleného sbě-ru využitelných složek KO. Posuzována bylataké varianta, kdy není zaveden žádnýsystém odděleného sběru a vyprodukovanýSKO je předáván přímo do zařízení pronakládání s SKO. Posouzení bylo provede-no v podmínkách České republiky pomocísoftwaru GaBi. Funkční jednotka byla sta-novena jako množství SKO vyprodukováno1000 obyvateli za rok, což v roce 2008 od-povídalo množství 301 t.

Rozsah odděleného sběru a výtěžnostjednotlivých složek jsou jedním z faktorůovlivňujících složení zbytkového SKO. Protopři modelování integrovaných systémů na-kládání s SKO byly pomocí projekce rozsa-hu odděleného sběru využitelných složeksledovány změny v současné skladbě KO.Pro rozsah sběru byla určující variabilita da-ná počtem a druhy sbíraných komodit. Po-mocí metody LCA byly posouzeny různévarianty odděleného sběru ve spojení s jed-notlivými koncepty nakládání s SKO. Cílem

LCA se v odpadovém hospodářství za-měřuje zejména na:� identifikaci environmentálně významných

procesů v řetězci zpracování odpadů,� identifikaci významných environmentál-

ních zátěží v rámci procesu,� určení, zda návrhy na zlepšení končí

v lokální optimalizaci (posun environmen-tálních zátěží na jiná místa), nebo jestlijsou environmentálně vhodnější pro celýsystém nakládání s odpady,

� hodnocení environmentálního dopadujednotlivých alternativ nakládání s odpa-dy v rámci celého jejich životního cyklu.Hlavní přínosy metody LCA jsou:

� Porovnávání environmentálních dopadůproduktů s ohledem jejich funkci.

� Hodnocení environmentálních dopadůs ohledem na celý životní cyklus produktu.

� Zavedení hranic systému pro jasné vyjá-dření rozsahu produktového systému.

� Vyjadřování zásahů do životního prostře-dí nikoli výčtem emisních toků, ale použi-tím definovaných kategorií dopadu –převedení hmotnostně vyjádřených emis-ních toků na konkrétní hodnoty výsledkůindikátorů kategorií dopadu.

� Schopnost identifikovat přenášení envi-ronmentálních problémů jak v prostoru,tak mezi různými kategoriemi dopadu.Výstupy z konkrétní LCA studie nejsou

platné obecně, ale vždy za daných a jasněspecifikovaných podmínek. Přínosemmetody LCA je právě jasná definice podmí-nek platnosti studií, zasazující dané poznat-ky o interakcích technologických procesůa životního prostředí do konkrétního tech-nologického, environmentálního, ale i socio-ekonomického kontextu.

V posledních letech je dlouhodobě disku-tována otázka, jestli zavedení oddělenéhosběru biologicky rozložitelného odpadu bu-de významným přínosem pro odpadovéhospodářství v podmínkách České republi-ky. V letech 2006 až 2010 řešila společnostETC Consulting spolu s VŠCHT Praha pro-jekt VaV zabývající se aplikací metody po-suzování životního cyklu (LCA) v oblasti na-kládání s komunálními odpady (KO) v pod-mínkách ČR s názvem „Koncepty integro-

Obrázek: Normalizované výsledky indikátorů kategoriídopadů dle CML IA 2001 pro rozsah odděleného sběru pro integrovaný systémse spalováním směsného (zbytkového)odpadu. Zdroj: ETC Consulting

Poznámka: Zkratky pro jednotlivé odděleně

sbírané využitelné složky odpadů:

0 - bez odděleného sběru; p - papír;

pl - plast; g - sklo; m - kovy; b - bioodpad

tohoto postupu bylo nalezení optimálníhorozsahu odděleného sběru z hlediska kon-krétního konceptu. Porovnání bylo provede-no s využitím obecných dat o standardních



�

100 %), nejpříznivější varianta má nejnižšíhodnotu (0 %). takovéto zobrazení umož-ňuje snadné porovnání jednotlivých varian-tam.

Je zřejmé, že nejnižší dopad má konceptintegrovaného systému spalování ve spoje-ní s odděleným sběrem papíru, plastů, skla,kovů a bioodpadu. Naopak nejvyšší dopadmá koncept tehdy, když není zavedený sběržádného odděleně sbíraného odpadu.

Více výsledků uvedeného projektumohou čtenáři nalézt v časopisu WasteForum, kde byly publikovány 3 články,které prezentují ucelené výsledky pro-jektu /4 – 6/.

LITERATURA:

/1/ Kočí V., Trecáková T.: Mixed municipal waste

management in the Czech Republic from the

point of view of the LCA method. The Inter-

national Journal of the Life Cycle Assess-

ment, Volume 16, Number 2, p. 113 – 124,

2011 ISSN 0948-3349

/2/ Kočí V., Krečmerová T.: Environmental

impact assessment of integrated systems for

mixed municipal waste management in the

Czech Republic using the LCA method. Was-

te Management/A Glance at the World, Volu-

me 31 Issue 3, 2011, p. 605 – 607, ISSN:

0956-053X

/3/ Heijungs R., Guine_e J. B., Huppes G.,

Lankreijer R. M., Udo de Haes H. A., Wege-

ner-Sleeswijk A.: Environmental Life Cycle

Assessment of Products, Guide and Backg-

rounds, CML, Leiden University, The Nether-

lands (1992)

/4/ Kočí, V., Krečmerová, T.: LCA integrovaných

systémů nakládání se směsnými komunální-

mi odpady v České republice. Waste Forum

2010, 1, s. 4 – 17, ISSN 1804-0195

/5/ Krečmerová, T., Kočí, V., Kotoulová, Z.: Vyu-

žití LCA k posouzení vlivu rozsahu sběru vyu-

žitelných složek komunálních odpadů s ohle-

dem na způsoby nakládání se směným

komunálním odpadem. Waste Forum, 2010,

2, s. 92 – 109, ISSN 1804-0195

/6/ Kočí, V., Krečmerová, T., Kotoulová, Z.: Kon-

cepty integrovaných systémů nakládání

s komunálním odpadem v ČR z pohledu

LCA. Waste Forum, 2010, 3, s. 176 – 191,

ISSN 1804-0195

Tatiana Trecáková, Josef DurdilETC Consulting Prague, s. r. o.


Vladimír KočíVysoká škola

chemicko-technologická v Praze E-mail: [email protected]

Zdenka KotoulováIng. Zdenka Kotoulová – SLEEKO


telných složek, složení energetického mixu,atd.) je pro Českou republiku v případě inte-grovaných systémů se skládkováním a s me-chanicko-biologickou úpravou environmen-tálně nejšetrnější čtyřsložkový oddělený sběrpapíru, plastů, skla a kovů a v případě kon-ceptů integrovaného systému se spalovánímje environmentálně nejšetrnější pětisložkovýoddělený sběr papíru, plastů, skla, kovůa bioodpadu. Naopak nejhorší varianta jenezavedení odděleného sběru nebo samot-ný sběr bioodpadu.

V současné době nejčastěji zavedenýtřísložkový oddělený sběr papíru, plastůa skla je 3. nejvhodnější v případě integro-vaného systému se skládkováním a 5. nej-vhodnějším pro integrované systémy sespalováním a mechanicko-biologickou úpra-vou.

Pětisložkový oddělený sběr papíru, plas-tů, skla, kovů a bioodpadu nemusí být vždyenvironmentálně nejšetrnější a jeho plošnézavedení vždy přínosné, důležité je zvažo-vat tuto variantu v kontextu celého koncep-tu integrovaného systému a s ohledem namístní specifika.

Ačkoli je ovšem separace většího množ-ství složek příznivá, není její přínos takzásadní jako volba samotné koncové tech-nologie pro SKO. Ze studie jednoznačněvyplynulo, že skládkování je i při vyššímmnožství separovaných složek výrazněenvironmentálně škodlivější než spalování,

a to i pro případ, že se při spa-lování separuje složek méně.

LCA model vypracovanýv rámci projektu umožňuje vy-počítat lokalizované hodnoty en-vironmentálních indikátorů za-vedení jedno až pětisložkovéhoodděleného sběru v jednotli-vých krajích nebo obcích ČR.Model může být v případě po-třeby lokalizován pro konkrétníoblasti a konkrétně definovanétechnologie.

Konkrétní příkladPro ilustraci výsledků envi-

ronmentálních dopadů různýchalternativ třídění jsme zvolilisystém se spalováním směs-ného (zbytkového) odpadu. Nasloupcovém grafu jsou prezen-továny sumy normalizovanýchvýsledků dopadů kategorií pod-le metodiky CML IA /3/. Pre-zentované výsledky jsou převe-deny na procenta s vyjádřenímprocentuálního porovnánínepříznivých dopadů jednotli-vých variant. Nejhorší varianta(s nejvíce nepříznivými dopa-dy) je základnou (má hodnotu

procesech nakládání jak s jednotlivými vyu-žitelnými složkami KO, tak SKO v zaříze-ních k jejich zpracování (kromě mechanic-ko-biologické úpravy) či odstranění, a tos využitím metody LCA.

Na základě určení rozsahu oddělenéhosběru, tj. druhů tříděných složek, byly defi-novány z environmentálního pohledu nej-vhodnější formy odděleného sběru pro vy-branou technologii (skládkování, spalování,mechanicko-biologická úprava). Určení roz-sahu vycházelo z aktuálních podmíneka znalostí o skladbě SKO. V případě výraz-né změny skladby SKO by mohlo dojít i kezměně pořadí jednotlivých variant odděle-ného sběru pro jednotlivé koncepty integro-vaných systémů. To platí i pro změny sklad-by SKO v důsledku výrazných změn vevýtěžnosti jednotlivých odděleně sbíranýchsložek KO. Ve studii nebylo uvažováno s do-pady výroby sběrných nádob a svozema přepravou odděleně sbíraných složek. To-to je možné modelovat a posuzovat v kon-krétních podmínkách a může se lišit pro růz-né oblasti. V projektu byla posuzovánavhodnost odděleného sběru pro jednotlivékoncepty integrovaných systémů s různýmihlavními technologiemi.

Vybrané výsledkyZ výsledků určení rozsahu odděleného

sběru vyplývá, že v současných podmínkách(technologie, skladba SKO, výtěžnost využi-

Ilustrační foto z RiminiFOTO ARCHIV REDAKCE



�

Co se stane, když budou všichni za svoje odpady platit?ODČANÉ BUDOU PLATIT MÉNĚ!

V rámci projektu výzkumu a vývoje MŽPSP/II/2f1/2/07 „Identifikace prevenčníhopotenciálu živnostenských odpadů v ČRa jeho uplatnění v praxi“ (dále jen projekt)byly navrženy „Metodický návod pro sta-novení produkce odpadů ze služeb (živ-nostenských odpadů)“ a „Metodickýnávod k postupu obcí při využití systé-mu zavedeného obcí pro nakládánís komunálním odpadem právnickýmiosobami a fyzickými osobami oprávně-nými k podnikání a jejich zpoplatnění“.Oba dokumenty vycházející z dikce „Rozší-řených tezích rozvoje odpadového hospo-dářství v ČR (srpen 2010)“ a v současnédobě podstupují certifikaci na MŽP. Celýprojekt byl zpracováván v úzké spoluprácis Městským úřadem v Jaroměři.

Podstatou nového přístupu k řešení živ-nostenských odpadů (v rámci projektu bylzaveden termín „odpady ze služeb“) jevýpočtová metoda stanovení produkceodpadů ze služeb podle jednotlivých sub-jektů a její lokalizace na katastru obce.K tomu byl zpracován speciální software(www.tretiruka.cz) umožňující vlastní výpo-čet a poskytující potřebné výstupní informa-ce. V případě Jaroměře byly předmětemvýpočtu i domovní a objemné odpady, takžebyl získán komplexní přehled o potenciáluprodukce komunálních odpadů v obci. Tytoinformace jsou nezávislé na údajích poskyt-nutých obci svozovými společnostmi!

Právě adresná informace o druzícha množství odpadů u každého provozovateleslužeb pak dovolí zavést zpoplatnění všechvýznamných subjektů, a to formou „poplatkuza komunální odpad“. Zásadou tohoto zpo-platnění je spravedlivé rozdělení nákladůobce spojených s komunálními odpady meziobčany a provozovatele služeb a minimali-zace finanční zátěže obecního rozpočtu.Tedy důsledné uplatnění zásady „znečišťo-vatel platí“. Výše poplatku je stanovena pod-le oprávněných nákladů obce spojenýchs nakládáním s komunálními odpady (nákla-dy za předcházející roční období) rozpočíta-ných na jednotlivé poplatníky podle jejichprodukce komunálního odpadu.

Ověření modelu

V rámci projektu bylo provedeno modelo-vé ověření ekonomických efektů povinnéhozapojení provozovatelů služeb do systémuobce. Výpočet byl apliková na podmínkyroku 2009, kdy celkové náklady města

Celkový finanční efekt pro město Jaro-měř by se tedy pohyboval kolem 1,99 mil.Kč (cca 156 Kč/obyv.rok), což činí 34 %čistých nákladů města na provoz systémunakládání s komunálními odpady!

Vyvinutý software je volně na interne-tových stránkách uvedených výše a mě-sta a obce mohou jeho využitím ušetřitvýznamné prostředky z rozpočtu městaa navíc ještě snížit poplatek za odpadyhrazený občany.

Ing. Bohumil ČerníkE-mail: [email protected]

Ing. Petr FilipecMěstský úřad Jaroměř


Jaroměř na systém (směsný odpad, využi-telné složky, objemné odpady, nebezpečnéodpady, stavební odpady, zeleň, sběrnýdvůr) byly 7,633 mil. Kč a příjmy (příspěvekEKO-KOM, a. s., prodej kovů, plasty nadlimit ve smlouvě) byly ve výši 1,864 mil..Celkové měrné náklady na provoz systémubyly 458 Kč/obyv.rok (z toho poplatek hra-zený občany byl 350 Kč/obyv.rok).

Uplatnění obou uvedených Metodickýchnávodů by v Jaroměři v roce 2009 přineslotyto efekty:� snížení poplatku hrazeného občany na

189 Kč/obyv.rok,� snížení zatížení rozpočtu města o 1,23

mil. Kč,� zvýšení příspěvku EKO-KOM, a. s. o 0,76

mil. Kč (odhad).

CENIA, česká informační agentura životního prostředí jako provozovatel systému ISPOP uvádí, žeinteraktivní formuláře jsou určeny pro většinu ohlašovatelů, kterým usnadňují práci s vyplňováním (kontro-ly, součty apod). Vzhledem ke složitosti vyplývající z jejich funkcionalit je logicky jejich použití omezené,např. zpomalení při extrémním počtu stran formuláře apod. CENIA si uvědomuje, že u společnosti Slé-várny Třinec, a. s., v jejímž případě hlášení přesahuje 200 stran, je funkcionalita formulářů značně ome-zena. Avšak subjekty, u nichž byl předpoklad, že hlášení budou rozsáhlá, byly včas na tato omezení upo-zorněny (dopis z 1. 2. 2011).

Zákon č. 25/2008 Sb. definuje zveřejnění datových standardů (šablony s příponou xsd), jejich dodrženíje nutnou podmínkou pro validní podání hlášení. Datové standardy přesně popisují datovou strukturu a for-mát a jsou dostatečným podkladem pro podání hlášení. Interaktivní formuláře pdf jsou pouze jednímz nástrojů, které, jak je uvedeno výše, CENIA vytvořila pro většinovou skupinu ohlašovatelů (cca 95 %).

Budeme se snažit, i vzhledem k neustálému vývoji informačních technologií, i nadále tento nástroj opti-malizovat tak, aby byl využitelný pro maximální počet ohlašovatelů. Nicméně není v silách CENIA pokrýtabsolutně všechny požadavky. V případě dotazů či žádostí o dodatečné informace jsme připraveni býtnápomocni.

Kolektiv pracovníků CENIA

Reakce CENIA na článek pana Tomáše Gocieka ze společnosti Slévárny Třinec, a. s. v Odpadovém fóru 5/2011

K interaktivním formulářům ISPOP

� výhradní prodej a servisvozidel Mercedes-BenzUnimog

� autorizovaný prodej a servis nákladních vozidel Mercedes-Benz

� výhradní prodej a servispracovních nástaveb pro nosiče Unimog firemSchmidt, Dücker,Leistikow, Söder

� výhradní prodej a serviszametacích strojů FAUN

� výhradní prodej a servisnástaveb pro sběr komunálního odpaduFAUN

CROY s. r. o.generální zastoupení Daimler AG pro Unimog v ČRPlzeňská 2599, 269 01 RakovníkTel.: 313 251 111, fax: 313 517 095E-mail: [email protected]

Společnost ELKOPLAST CZ, s.r.o. se zabývá výrobou a prodejem techniky pro shromažďování, třídění, zhutňování a přepravu od-

padů. Náš široký sortiment zahrnuje kontejnery pro tříděný sběr odpadů, velkoobjemové kontejnery, balíkovací lisy, plastové kontej-

nery a mnoho dalších výrobků, které najdou uplatnění v řadě dalších oborů vč. stavebnictví, automobilového průmyslu či zemědělství.

Naším hlavním cílem je dodávat výrobky s vysokou užitnou hodnotou a dlouhou životností dosažené díky vysoké kvalitězpracování a použitím pouze kvalitních certifikovaných materiálů.

O bližší informace nás kontaktujte nebo navštivte naše internetové stránky: www.elkoplast.cz

ELKOPLAST CZ, s.r.o., Štefánikova 2664, CZ-760 01 Zlín,tel. 420 575 571 000, [email protected], www.elkoplast.cz

Velkoobjemové kontejnery typu Abroll, Avia

HOSPODAŘENÍ S KAPALINAMI

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

DŮM A ZAHRADA

Vanové kontejnery

Sklolaminátové kontejnery na tříděný sběr

Polyethylenové kontejnery na tříděný sběr – KTS

Polopodzemní kontejnery

Podzemní nádrže Nádrž na vodu NEPTUN 6000

KOMPOSTÉRY

Štěpkovač TW 150DHB

ŠTĚPKOVAČE A DRTIČE

Vozík POLAR HD 1500 TA

Kompostér Thermoking 900

Nádrže na naftunádrž na naftu 7000

Nádrže na skladování vody a chemikálií

Dodavatel techniky pro odpadové hospodářství

VÝKLOPNÉ VOZÍKY ZA4KOLKY A MALOTRAKTOR


komerãní pfiíloha �

Co možná víte a nevíte o vozidlech AVIA...

Tradiční české historické značky to mají u nás složité – povědomío nich je určitě velké (co by zato zahraniční konkurenční produktydaly!), na druhé straně v sobě často odráží peripetie, kterou naše zemějako celek i jejich jednotliví výrobci v posledních letech prošli. V oblastinákladních vozidel jsou takovou značkou bezpochyby vozidla AVIA –synonynum pro označení malého „náklaďáku“, který umí snadnoa efektivně dovézt či odvézt písek, beton nebo roští ze zahrádkářskékolonie.... Podívali jsme se proto, jaké jsou dnes nákladní automobilyAVIA a co je dobré o nich vědět.

AVIA byla jako česká společnost založena v roce 1919 a původně byla

výrobcem letadel a motorů, nákladní automobily začala vyrábět od roku 1946.

Svůj produkční vrchol dosáhla v osmdesátých letech minulého století. Ale kdo

si dnes pamatuje, kolik tisíců vozidel vyrobila AVIA např. v roce 1983? (PokudVás to zajímá, zkuste se podívat na www.avia.cz.) Na to nejlepší z bohatých

tradic se navazuje i dnes, vždyť letecká výroba byla a je známa svojí vysokou

kvalitou a precizností – a to je DNA, na které staví i současná společnost

AVIA ASHOK LEYLAND MOTORS (dále jen AALM), výrobce nákladních

vozů AVIA.

A jaké je vozidlo AVIA, které dnes vozí komunální odpad? AVIA se v posledních letech změnila v moderní produkt, který si nezadá

s konkurencí největších evropských výrobců. Možná se vám to nezdá, ostat-

ně někteří naši čtenáři si asi pamatují problémy s posledními motory D432,

ale kdo z vás ví, jaký motor je montován do současných modelů AVIA D60-

D120?

Dnešní vozy AVIA řady D jsou velmi přizpůsobivé, vynikají velkým počtem

možností nástaveb a dokážou reagovat i na neobvyklé požadavky zákazníků,

kteří si mohou objednat vůz přímo na míru. Na podvozcích AVIA jsou vyrábě-

ny speciály i vozy s pohonem 4x4 a v neposlední řadě vozy s prodlouženým

rozvorem (tzv. superlong a gigalong) pro převoz dlouhého, respektive lehké-

ho objemného materiálu.

Skvělé užitné i jízdní vlastnosti, moderní design kabiny, ergonomicky řeše-

ný prostor pro řidiče, nízké provozní náklady – to jsou jen některé z výhod

těchto vozidel. Zákazníci mají možnost vybrat si ze široké nabídky výbavy

vozu od klimatizace kabiny přes tónovaná skla, elektrické ovládání oken až

po možnost centrálního zamykání vozu.

Ostatním výrobcům se tedy plně vyrovná skladbou i komponenty,jaké jsou však přednosti malého „náklaďáku“ AVIA?

Ideální rozměry, variabilita a jednoduchost konstrukce přinášející i značnou

odolnost a vysokou spolehlivost. Optimalizovaný poměr robustnosti vs. uži-

tečné hmotnosti se plně projeví ve městech a příměstském svozu odpadů,

vozy AVIA na přepravu kontejnerů mají na našem trhu stabilně velkou oblibu.

Technické služby měst a obcí mají s těmito vozy dlouholeté zkušenosti

a i současní zákazníci značky AVIA oceňují i tradici, kvalitu a možnost získat

vůz ušitý přímo na míru.

Zákazníky jistě zajímá i spolehlivost a odolnost sériové produkce – a tu

výrobce podtrhuje nadstandardními zárukami: 3letou na celé vozidlo, a to

zcela bez omezení počtu najetých kilometrů, a 8letou na prorezavění karosé-

rie. Díky kombinaci pozinkovaného plechu s kataforicky nanášeným primár-

ním lakem, plničem a krycím lakem snese kabina srovnání s karoseriemi

osobních vozů. Víte, že AVIA je jediným výrobcem nákladních vozidel na svě-

tě, který pozinkovaný plech používá pro zhotovení všech kabinových dílů?

Z pohledu financování provozních nákladů potěší nabídka úvěrových a lea-

singových produktů AVIA FINANCING a program AVIA SERVICE+ nabízející

komplexní program péče o zákazníka. Ten zahrnuje asistenční službu 24

hodin denně, 7 dní v týdnu, originální díly a nově i „Smlouvu o údržbě“

s garancí minimálních provozních nákladů po dobu nadstandardní záruky.

www.avia.cz


Před 20 lety, dne 22. května 1991, byl poslanci tehdejšíhoFederálního shromáždění schválen první český (a českoslo-venský) zákon o odpadech č. 238/1991 Sb. Domnívám se, žekrátké připomenutí procesu přípravy a vzniku této základníodpadářské normy, zachycující i atmosféru počátku budovánídemokratického státu, by mohlo zaujmout nejen pamětníky,ale i mladší generaci čtenářů Odpadového fóra, a může býtpodnětem i pro současné legislativce. Proto dále uvádímzákladní skutečnosti popsané v úvodu příručky, připravenév roce 1991 pracovníky bývalého Federálního výboru proživotní prostředí /1/:

„První snahy o vytvoření zákonné předlo-hy o odpadech se datují do počátku sedm-desátých let. Tyto snahy však skončilynezdarem – z týchž důvodů, které tak dlou-

ho bránily ustavení samostatného resortu

životního prostředí jak na federální, tak narepublikových úrovních. Hlavními důvody

byla jednak téze, že socialistická společ-nost věnuje velkou pozornost a vynakládá

značné prostředky na ochranu a tvorbuživotního prostředí, jednak konstatování, žetuto péči vykonávají usilovně jednotlivé

resorty a tudíž vše je v nejlepším pořádku.Jak to s naším životním prostředím ve sku-tečnosti vypadalo a kam směřoval jehovývoj, poznali ekologičtí odborníci i vnímavílaici poměrně záhy. Proto se brzy počaloznovu ozývat volání po založení Minister-stva životního prostředí a přijetí ekologic-kých zákonů – mezi jinými i zákona o odpa-dech.

Když 21. dubna 1988 vzniklo hybridní Mi-nisterstvo vnitra a životního prostředí ČR,optimistická část ekologické veřejnosti věři-la, že zákon o odpadech na sebe nenechájiž dlouho čekat. Vývoj však dal za pravdupesimistům. Naopak – zdánlivě protismysl-ně – to bylo české Ministerstvo průmyslu,které se díky skupině iniciativních pracovní-ků stalo hybnou silou v úsilí o zpracováníodpadového zákona. Završením tohoto úsi-lí bylo předložení návrhu „Zásad zákonaČeské národní rady o hospodaření s od-pady a druhotnými surovinami“ českouvládou 19. dubna 1989 v ČNR. Návrh bylprojednán v příslušném výboru a byl s nímvysloven souhlas 11. července 1989. Dal-ším krokem bylo vypracování první verzeparagrafovaného znění „Zákona o hospo-daření s odpady“ na Ministerstvu průmys-lu ČR v únoru 1990 a souběžně s tím i slo-venské verze na Ministerstvu průmyslu SR.

Mezitím se zcela změnilo v naší zemispolečensko-politické klima, takže další vý-voj kolem vznikajícího zákona získává na

obrátkách. V lednu 1990 vzniká české Mi-nisterstvo životního prostředí a záhy přebíráštafetu od Ministerstva průmyslu. V květnuzveřejňuje přepracovaný návrh „Zákonao odpadovém hospodářství“ a předávájej k připomínkovému řízení zainteresova-ným resortům. V červenci 1990 je zřízenFederální výbor pro životní prostředí a tvor-ba ekologických zákonů přechází do jehokompetence. Návrh zákona spolu s došlýmipřipomínkami se stěhuje na půdu nověvznikajícího odboru legislativy a řízení péčeo životní prostředí FVŽP, který 20. zářípředkládá novou přepracovanou verzi„Zákona Federálního shromáždění o od-padovém hospodářství“, oproštěnou odpasáží evidentně spadajících do republiko-vých kompetencí. Návrh však vyvolá novoudiskusi mezi odborníky odpadáři i právníky,zejména mezi MŽP ČR a FVŽP i uvnitřtěchto institucí. Ukazuje se, že to „ještě

není ono“.Na doporučení kolegia ministra – předse-

dy FVŽP je proto ustavena skupina odbor-níků složená z pracovníků Federálníhovýboru pro životní prostředí, Ministerstvaživotního prostředí ČR, Slovenské komisepro životní prostředí a Ministerstva vnitraSR (tedy na skutečné federální úrovni),jejímž úkolem je pohnout se na obtížnépouti zákona o podstatný krok kupředu. Tose skutečně podařilo. Z dvanáctičlenné„ministerské komise“ během tří říjnovýchdnů perné práce vznikla perfektní parta,která splnila úkol beze zbytku. Jedenadva-cátého listopadu 1990 byl návrh „Zákonao odpadech“ poprvé představen ve Fede-rálním shromáždění – zatím jen k informacia předběžnému stanovisku.

Další postup je patrně dosud v živé pa-měti. Vynořil se problém kompetencí a na-plno zasáhl i zákon o odpadech. Proto fakt,že byl schválen až 22. května 1991, nelzepovažovat za neúspěch, ale právě naopak.Tvorba dalších právních předpisů na repub-

likových úrovních pak musela překonat ješ-tě více úskalí a překážek, takže i jejich uve-dení v této publikaci je svým způsobem rov-něž úspěchem.“

Autorem citovaného úvodního slova bylIng. Jan Jarolím, tehdejší poradce náměstkaministra – předsedy FVŽP a člen zmíněnépracovní skupiny. Protože Ing. Jarolímpůsobí úspěšně již druhé volební obdobíjako starosta městské části Praha 9 – mimochodem zahrnující lokalitu Praha –Vysočany, ve které byla vybudována histo-ricky první spalovna odpadů v České re-publice – požádal jsem ho o dnešní pohledna historii a současnost české odpadářskélegislativy. Uvedl: „Ta třídenní intenzivní

spolupráce mě utvrdila v přesvědčení, že

existuje-li vůle se dohodnout, není třeba čas

přípravy nové normy (nejenom v oblasti

životního prostředí) měřit na roky, ale spíše

na měsíce. Autorům nového zákona o od-

padech doporučuji využít v co nejvyšší míře

zkušenosti komunálních politiků, protože

jsou to obce, které odpovídají za nakládání

s komunálními odpady. A snad konečně

i spalovny odpadů získají v zákonu postave-

ní, které jim jako moderním zařízením na

energetické využití odpadů náleží.“

Ve své tehdejší funkci jsem se podílel napřípravě zásad zákona o hospodaření s od-pady a druhotnými surovinami i navazující-ho zákona o odpadech. Ke vzpomínanémuvýročí a tématu článku bych chtěl jen dopl-nit: Studium historie obecně by mělo býtpředevším inspirací pro současnost. Protobych chtěl navrhnout tvůrcům nového záko-na o odpadech, aby na jedné straně legis-lativně dořešili vztah odpadů a druhotnýchsurovin, na druhé straně aby však zároveňměli na paměti potřebu přípravy co nejjed-nodušší normy. Vím, že vzhledem k narů-stající věcné složitosti odpadového hospo-dářství i ke členství Česka v Evropské uniise už nemůže opakovat stav, kdy zákonuo odpadech postačilo pouhých 17 paragra-fů. Přesto by jedním z klíčových postulátůpřípravy zákona mohlo být ono známé„méně často znamená více.“

LITERATURA:/1/ Jarolím J.: Historie vzniku. In: Zákon

o odpadech s komentářem autorů a le-

gislativa související. Služba pro životníprostředí Praha, 1991.

Ing. Jan Mikoláš, CSc.býv. náměstek ministra – předsedy

Federálního výboru pro životní prostředí


fiízení

�

Jak se rodil zákon


Každé dva roky pořádá kolektivní systémASEKOL v Praze konferenci Zpětný odběr,

letos začátkem května se konal již třetí roč-ník. A bez uzardění tvrdím, že to byla co dopočtu účastníků největší akce, kterou jsemza ta léta, která v oboru působím, viděl.Pořadatelé uvádějí 450 účastníků, ale do-jem byl větší. Konferenční sál hotelu Corint-hia Towers při dopolední plenární sekcimálem nestačil. A myslím, že účastníci svéúčasti nelitovali.

Dopolední program zahájil a celý mode-roval J. Vrba, ředitel pořádající společnostia o úvodní slovo se postaral I. Hlaváč, ná-městek ministra životního prostředí. Poté P. Kratochvíl (Ecobat, s. r. o.) zhodnotil pětlet dosavadního fungování zpětného odbě-ru použitých výrobků v ČR a F. Pelechz odboru odpadů MŽP nastínil návrh záko-na o výrobcích s ukončenou životností.Hosté ze zahraničí nás poté seznámili s ak-tuálním stavem návrhu směrnice EU o od-padních elektrozařízeních, jak vidí součas-nost a budoucnost zpracování elektroodpa-du v Evropě a na závěr byli posluchačišokováni informacemi o nelegálním vývozuelektroodpadu z přístavu Hamburk.

Podobně jako v minulých ročnících byl od-polední program rozdělen do tří sekcí.Jednabyla věnována environmentální výchověa osvětě na školách a moderovala ji P. Šprin-gerová, ředitelka Recyklohraní, o. p. s. Dru-

há byla věnována recyklaci klasickýcha plochých obrazovek a monitorů a vedl ji M. Fišer z Asekolu.

Na třetí odpolední sekci se diskutovalok problému, který nás sice začne pálit hlav-ně za patnáct dvacet i více let, ale je třebao něm vědět a připravit se na jeho řešení,aby nás „nespálil“. Tím problémem je bu-doucí likvidace a recyklace fotovoltaickýchplantáží, kterých v poslední době v našízemi vyrostlo „nepočítaně“ (ve skutečnosti

tam přesná čísla o celkových počtech a plo-še zazněla) a u mnohých/některých hrozí,že, až skončí nadmíru dotovaná výkupnícena, se k nim nynější majitelé nebudouhlásit. Na tuto situaci je třeba se včas při-pravit a s předstihem začít tvořit nějakýfond, ze kterého by se likvidace bezprizor-ních fotovoltaických elektráren zaplatila.Jednání sekce řídil J. Kořán z advokátníkanceláře Kořán a Fiřt a vedle ostatníchřečníků nás se svou představou variantřešení seznámila P. Kulhánková z MPO.

Poslední pozdně odpolední blok byl opětspolečný. V něm nejprve moderátoři výšeuvedených odborných sekcí seznámili po-sluchače v kostce s tím, o čem se na jejichsekci mluvilo. V následující přednášce se Z. Kozel z Eko-komu věnoval podrobnémurozboru oblíbeného pojmu a vysněnémuevropskému cíli, kterým je „recyklační spo-lečnost“. Z jeho rozkladu, co to je a jakéjsou podmínky jejího fungování, jsme sedozvěděli, že tato již byla, a to někdyv době kamenné, a od té doby se od ní stá-le jen vzdalujeme.

O uvolněnější závěr konference se posta-rala panelová diskuse řízená známou šišla-vou moderátorkou B. Tachecí. Přestože po-zvání přijaly i některé známé osobnosti(např. D. Batulková), úrovně panelovýchdiskusí z minulých ročníků letos nedosáhla.Byl to opravdu uvolňující závěr, který užvzhledem k pokročilé době mnoho účastní-ků nesledovalo.

Ondřej Procházka

servis �

Třetí Zpětný odběr – dosud největší odpadářská konference


forum ve fóru

�

Otázka:Zejména ve velkých městech, ale i jin-

de, je běžným jevem, že někteří lidé, dej-me tomu z okraje společnosti, probírajíobsahy odpadových nádob a hledajív nich ještě jakkoli použitelné věci, kterési odnášejí. U objemného odpadu, kterýse ukládá do velkoobjemových kontej-nerů, jež rotují po městě, je to jev ještěběžnější... Zajímalo by mne, zda se titolidé nedopouštějí něčeho nezákonného.

Otázka není tentokráte položena podni-katelem, ale občanem, který se zjevně zají-

má o dění kolem sebe.

Nedokáži hodnotit tuto situaci z pohledu

přestupkového zákona nebo zákona trest-ního, takže se v odpovědi omezím jen na

posouzení takové činnosti z hlediska záko-na o odpadech. Konkrétně na to, kdo je

vlastníkem tohoto odpadu a zda ho lidé,

těžící odpad na uvedených místech pro

svoji potřebu, nezkracují na jeho vlastnic-kých právech. Rovněž se nebudu věnovat

případům, kdy předmětem zájmu nene-chavců jsou shromážděné odpady ve zjev-ně soukromých objektech, byť třeba bezproblémů přístupných.

Půjde tedy v našem případě o komunálníodpad v nejširším slova smyslu (včetněodpadu objemného) bez ohledu na to, zdavznikl v domácnostech (občan nemůže býtpůvodce) nebo je původcem podnikatel nazákladě zvláštní smlouvy s obcí.

Základní je ustanovení § 17 zákonao odpadech, kde se mimo jiné uvádí, žeobec je povinna určit místa, kam mohoufyzické osoby odkládat komunální odpad,který produkují (odstavec 3), že obec můževe své samostatné působnosti stanovitobecně závaznou vyhláškou obce systémshromažďování, sběru, ... komunálních odpadů vznikajících na jejím území (odsta-vec 2) a že fyzické osoby jsou povinnyodkládat komunální odpad na místechk tomu určených (odstavec 4). Původciobdobných „komunálních“ odpadů, tedypodnikatelé, mají podle mého názoru stejnépovinnosti (odstavec 6), přestože to zdeexplicitně uvedeno není.

O objemném odpadu se zde zvláštěnemluví, ale nevidím důvod, proč jej nechá-pat jako odpad komunální (charakter jeho

vých domů či komplexů kanceláří si tytonádoby „odebírají“ pracovníci svozovýchfirem sami bez jakéhokoli přispění produ-centů komunálních odpadů.

Vraťme se nyní do definičního § 4, kdepod písmenkem x) původce odpadů jev závěru napsáno, že původcem komunál-ního odpadu je obec, která se také stávájeho vlastníkem. Vlastník odpadu není ni-kde v zákoně definován, takže je třeba užítobecný význam toho slova. Je to tedy ten,komu svědčí právo s věcí nakládat, a to bezohledu na to, jakým způsobem toto právozískal. V našem případě získal toto právo„ze zákona“, myšleno zákona o odpadech,a nikoli jiným běžným způsobem, napříkladkoupí, darem či vypěstováním na poli. Nel-ze tedy pochybovat o tom, že vlastníkemodpadů v kontejnerech, které jsou předmě-tem našeho zájmu, je skutečně obec. Je tojejí vlastnictví, stejně jako pozemky, soko-lovna nebo koberce na radnici.

Z definičního ustanovení ovšem plynetaké to, že obec je původcem odpadů.A pokud nahlédneme do ustanovení § 16zákona, který hovoří o povinnostech původ-ců odpadů, tak tam v odstavci (1) písmenof) najdeme povinnost „zabezpečit odpadypřed nežádoucím znehodnocením, odcize-ním nebo únikem“. Z čistě jazykového hle-diska se jen s úsměvem pozastavím nadadjektivem „nežádoucím“, protože žádoucíznehodnocení, odcizení nebo únik si před-stavím jen velmi obtížně. Myslím si ale, žetoto ustanovení má v některých případechsvoje opodstatnění a pokud zůstanu jenu „odcizení“, potom je to formálně totéž jakopovinnost obce hlídat zloděje vánočníchstromků ve svém obecním lese, zde navícexplicitně vyjádřená.

Než přikročím k závěru a odpovědi naotázku, věnuji se ještě dvěma věcem. Prvníje rabování velkoobjemových kontejnerů,kde se dá najít skutečně všechno možnévčetně nebezpečného odpadu. Mám osob-ní zkušenosti, že na tento odpad se specia-lizují určité skupiny, které z něj vybírajíobvykle palivové dřevo a odpadní kovy, tedykomodity, které je snadné zpeněžit nebojinak znovu uplatnit.

Druhou věcí jsou místa na odkládánínebezpečných odpadů, u kterých by pří-padné krádeže, snad to nazývám správným

vzniku je identický), jen s trochu většímirozměry. Co naopak za chybu zákona po-važuji, že v ustanovení odstavce 2 je zave-den pojem „stavební odpad“, který je tímzjevně vyčleněn z množiny komunálníchodpadů mimo, ale o obecných povinnos-tech při nakládání s ním se zde dále nikdenemluví. Takže vzniká nejasnost v okamži-ku, kdy obec nevyužije svého práva podleustanovení odstavce 2. Diskuse nad mož-nými komplikacemi se stavebním odpademby však překročila meritum dotazu.

Pokud tedy obec určí, že komunální od-pad budou občané či původci shromažďo-vat v odpadových nádobách, jejichž obsahbude obec na své náklady a stanovenýmzpůsobem odstraňovat a za to bude vybíratpoplatek (systém je lhostejný), potom semusíme zeptat, kdy mění odpad vlastníka.Jsem toho názoru, že v případě vlastnictvísběrové nádoby (třeba rodinný domek) siodpad postupně shromažďuji a teprvev okamžiku, kdy nádobu „vykulím“ (každýčtvrtek kolem 11,00) na ulici, aby ji mohlapříslušná firma vysypat do útrob odpadové-ho speciálu, teprve v tom okamžiku jsemodpady „odložil na místo k tomu určené“ –uvnitř za plotem mi to místo nikdo neurčil.Diskutabilní je i to, zda v průběhu plněnínádoby v ní mám odpady, neboť vůli kezbavení se jejího obsahu jsem projevil ažnabídnutím nádoby k vysypání. Rovněž jeponěkud nejasné (neznám obsahy smluvmezi obcí a svozovými firmami), zda pře-vzetím mých odpadů svozovou firmou do-chází i ke změně vlastníka, nebo zda jdejen o službu na obecním majetku – ani tovšak není pro vypracování odpovědi na našiotázku důležité.

V předchozím odstavci jsem popsal pří-pad, kdy obec je vlastníkem mých odpadůod okamžiku, kdy je nádoba na veřejnémmístě připravená k vyprázdnění. Tedy dobudosti krátkou na to, aby mohl být obsahzkoumán či zcizován. Jiná situace je, kdyžjde o nádoby pro větší množství účastníkůa tyto nádoby (většinou kontejnery na ko-lečkách) jsou veřejně přístupné. Odloženímmateriálu do takového společného kontej-neru jsem podle mého názoru dosti jasnědeklaroval, co si o něm myslím, stal seodpadem, který jsem odložil na místo obcíurčené. K tomu mne vede i to, že u byto-

Kontejnery jako živnost


forum ve fóru/z eu/servis �

jménem, mohly mít skutečně negativní vlivna lidské zdraví či životní prostředí. Toho seovšem naše otázka netýkala a předpoklá-dám, že taková místa jsou řádně zabezpe-čena, obvykle ve formě sběrných dvorů.Pokud by docházelo i zde k nepravostemčinností třetích osob, považoval bych to začistě kriminální čin, jako je nezákonné při-vlastnění si čehokoli jiného.

Podle mého názoru, který jsem se pokusilodůvodnit v předchozím textu, je probíráníkontejnerů s komunálním odpadem, pří-padně velkoobjemových kontejnerů s ob-jemným odpadem v rozporu s obecně zá-vaznými předpisy. Obsah kontejnerů jemajetkem obce a ti, kteří si z kontejnerů při-svojují nějaké věci, obec okrádají.

Na druhé straně každý cítí, že jde o čin-nost s nízkou až velmi nízkou společenskounebezpečností, neboť neprávem si přisvoje-ný majetek má cenu jen zcela zanedbatel-nou. Navíc se z kontejnerů často vybírají vě-ci, které tam nepatří – viz i propagační ná-pisy na sběrných nádobách. U velkoobjemo-vých kontejnerů není zanedbatelné ani to, žeobce tuto činnost platí jako službu obyvatel-stvu ze svých prostředků a pokud vybíračitohoto typu kontejnerů zmenší množstvíodpadu a tím zmenší i počet kontejnerů (ně-kteří jsou velmi pilní), potom je to z ekono-mického pohledu činnost nikoli zavržení-hodná.

Obcím vzniká ze zákona určitý majetek(odpad v kontejnerech), který je bezesporujejich, ale který si z objektivních důvodů ne-dokáží chránit. Tím obce porušují zákon, jevšak dosti jasné, že není v jejich siláchzákonu dostát a neplněním zákona nedo-chází v drtivé většině případů ke stavu, kte-rý by se dal nazvat ohrožením životníhoprostředí.

Odpověď:Z důvodů, uvedených v této stati,

vyplývá, že současný stav není v soula-du se zákonem ani ze strany občanů,kteří se na kontejnerech ekonomickypřiživují, ani ze strany vlastníků odpadu(obcí). Současně jsem však přesvědčen,že situace není nijak dramatická a po-kud vybírání kontejnerů, nebo podobnézcizování shromážděných komunálníchodpadů nepřekročí v některých ojedině-lých případech meze přestupku či trest-ného činu, není třeba se znepokojovat.Krom toho si myslím, že důslednost připlnění zákonných ustanovení by bylas ohledem na ne zcela jasný profitnesmyslně nákladná.

Ing. Michael BarchánekSoudní znalec v oblasti odpadů


Nařízení Komise (EU) č. 327/2011 zedne 30. března 2011, kterým se provádísměrnice Evropského parlamentu a Rady2009/125/ES, pokud jde o požadavky naekodesign ventilátorů poháněných elektro-motory s příkonem v rozmezí od 125 W do500 kW.

Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne31. března 2011, kterým se stanoví kriteriavymezující, kdy určité druhy kovovéhoodpadu přestávají být odpadem ve smyslusměrnice Evropského parlamentu a Rady2008/98/ES.

KOM(2011) 131 v konečném zněníZpráva Komise Evropskému parlamentua Radě o statistikách sestavených podlenařízení (ES) č. 2150/2002 o statisticeodpadů a o jejich kvalitě, Brusel 17. 3.2011.

Tato stručná zpráva (13 s.) shrnuje po-krok, kterého bylo dosaženo od prvníhoposkytnutí údajů v roce 2006. Týká se 27členských států a zohledňuje výsledky po-

Novinky z EUsledního postoupení údajů z června 2010.Zhodnocení kvality statistik se provádí nazákladě pěti kriterií:

- úplnost souborů údajů,- úplnost zprávy o kvalitě,- včasnost,- správné uplatnění definic a klasifikací,- uplatnění řádných statistických metod.Technická zpráva Kriteria vymezující,

kdy biodegradabilní odpady určené k bio-logické úpravě přestávají být odpadem(dále EoW – end of waste criteria). Prvnípracovní dokument, únor 2011, IPTS, Sevilla,Španělsko.

Tento pracovní dokument byl vypracovánjako přehled možností jak využít biodegra-dabilní odpady a souhrn informací nutnýchpro definici EoW kriterií pro tento druhodpadu. Studie se zaměřuje na produkcikompostu a digestátu z biodegradabilníhoodpadu a pro tyto dva produkty jsou takénavrhována EoW kriteria.

(jj)

Málem přišel i prezident! Koncem dubna zažila Jízdárna Pražského

hradu parádní akci společnosti Komwag,která slavila patnácté narozeniny. Proč právětady? Protože jsou dvorními popeláři panaprezidenta! Šuškalo se, že mezi nás dorazí...Nakonec to nedopadlo, ale není vyloučeno,že pendloval od stolu ke stolu v přestrojení,aby nasál nějaké ty odpadářské drby. Dámyse nadnášely v róbách a pánové jim dělaligarde ve smokingu.

Organizátor se nám postaral o dobrounáladu prima rautem a neodbyl nás prů-

měrným vínem. Bylo na výběr z mnohaveselých kalíšků náležité kvality, a tak sevšichni smáli a družili. Naše hudbymilovnáredakce by sice bývala preferovala ménědecibelů v doprovodném programu, alezase jsme ocenili manželské akrobatickéduo, které nás na chvíli uvedlo v pochyb-nosti o Newtonových zákonech. Domů dalikaždému nádhernou bonsai namísto laci-ných propagačních šidítek. My popelářijsme prostě lidé na úrovni, to je bez debat!

Lucie Čecháková

Česká dynamicky se rozvíjející společnost v oblasti spotřební elektroniky v Prazehledá vhodného kandidáta na pozici:

PRACOVNÍK ODDĚLENÍ ZPRACOVÁNÍ ELEKTROZAŘÍZENÍNáplň práce:

- Projekty v oblasti zpracování a využití elektrozařízení na mezinárodní úrovni;- Vypracovávání metodik zpracovatelských postupů;- Nastavení a optimalizace procesů nakládání s novými typy elektrozařízení;- Kontrola technologických postupů smluvních partnerů v návaznosti na legislativní předpisy;- Kontrola odpadové evidence smluvních partnerů – reporting;- Výběr smluvních zpracovatelů prostřednictvím výběrových řízení.

Požadavky na kandidáta:SŠ/VŠ vzdělání technického směru, praxe v oblasti nakládání s odpady

nebo zpracování elektroodpadů min. 2 roky;Aktivní znalost Aj, řidičský průkaz sk. B;

Pečlivost, organizační dovednosti a samostatnost, ochota cestovat.Své nabídky zasílejte

poštou na adresu CEMC, Jevanská 12, 100 31 Praha 10 a na obálku zřetelně uveďteznačku PI-001 nebo e-mailem na adresu [email protected] a v předmětu zprávy

uveďte značku PI-001.


nakládání s odpady/servis

�

Výluhy ze skládek odpadů a jejich zpracování II

V minulém díle jsme se věnovali vzniku výluhů a jejich slože-ní a strategii nakládání s nimi. Nyní se soustředíme na způso-by zpracování výluhů a jejich environmentální aspekty.

Redakce

Zpracování výluhůZpracování skládkových výluhů je závaž-

ný environmentální i technologický problémvzhledem k měnícímu se složení a množ-ství, vysoké koncentraci specifických látek(PAU, AOX, PCB, těžké kovy), a rovněžvzhledem k vysokým hodnotám obsahuamoniakálního dusíku a chemické spotřebykyslíku (CHSK).

V současné době je nejběžnější způsobnakládání s výluhy jejich vypouštění dočistíren odpadních vod, kde jsou zpraco-vávány současně s odpadními vodami kon-venčními postupy. Předpokládá se však, žev budoucnu bude řada skládek nucenaodvádět své výluhy přímo do prostředí,samozřejmě po účinném zpracování přímov lokalitě skládky.

Výluhy ze skládek odpadů se zpravidlazpracovávají vícestupňovým systémems využitím chemických, fyzikálních a bakteri-álních procesů. Moderní metody pro zpraco-

vání výluhů (např. reverzní osmóza či ozoni-zace) jsou nákladné a energeticky náročnéa jsou proto vhodné spíše pro velké skládky,avšak méně vhodné pro malé skládky,zejména ve venkovských oblastech.

Biologické zpracováníBiologické zpracování je v současné době

nejvýhodnější zejména z ekonomického hle-diska. Je to relativně levný proces a orga-nické látky jsou rozloženy hlavně na CO2,vodu a biomasu. Takto lze odstranit velkémnožství složek výluhu a tím omezit poža-davky na nákladnější fyzikální a chemickézpracování. U starších skládek se zpracová-ní výluhu zaměřuje hlavně na nitrifikaci amo-niaku. Biologické denitrifikace lze pak do-sáhnout přídavkem vhodného organickéhosubstrátu jako donoru elektronů.

Pro zpracování výluhů lze použít různébiologické procesy – principiální je rozhod-nutí, zda zvolit aerobní či anaerobní proces.

Oběma postupy lze rozkládat řadu xenobio-tik. Aerobní procesy jsou zpravidla výhodněj-ší pro rozklad aromatických látek, anaerobnípostupy pro rozklad látek s krátkými alifatic-kými řetězci.

Aerobní procesy jsou rychlé a lze jesnadno řídit. Dochází však při nich k aku-mulaci velkého množství mikrobiálních ka-lů, které mohou obsahovat adsorbovanéorganické látky a těžké kovy.

Anaerobními procesy vzniká menšímnožství kalů a mohou poskytovat energiijako důsledek tvorby methanu. Dochází přinich rovněž k redukci sulfátů na sulfidy, kte-ré jsou účinnými prostředky pro sráženís následnou imobilizací těžkých kovů. An-aerobní procesy jsou však zdlouhavé a citli-vé na přítomnost toxických látek.

Skládkové výluhy lze rozkládat oběmaprocesy. Ukázalo se však, že tento rozkladje nedostatečný při použití pouze anaerob-ního procesu bez návaznosti na procesaerobní. Proto se nyní pro dosažení účinné-ho rozkladu výluhů doporučuje oba proce-sy kombinovat.

V případě výluhů z průmyslových odpa-dů je nepravděpodobné, že by mikrobiálníenzymatické působení bylo dostatečné pro

Co se na nás ve skládkování chystá

V marci sa v Prahe uskutočnil workshop „Implementation ofthe Landfill Directive“ pod záštitou European Federation ofWaste Management and Environmental Services (FEAD). Hlav-ným cieľom stretnutia bola výmena názorov a praktických skúse-ností z implementácie poslednej smernice o skládkovaní odpadovč. 98/2008.

Prvý deň programu pozostával z terénnej obhliadky skládkyodpadov Benátky nad Jizerou. Technický výklad o histórií a per-spektívach tejto skládky podal Ing. Čenský z AVE CZ, s. r. o., pri-čom koncepcia dvoch kaziet (pre komunálny odpad a pre nebez-pečný odpad), ktoré sa v konečnej fáze spoja v jedno teleso, vyvo-lal živú diskusiu zo strany slovenských aj zahraničných odborní-kov. Okrem skládky odpadov si mohli účastníci prezrieť aj dotrie-ďovaciu linku na papier a plasty a tiež kompostáreň, biodegradač-nú plochu a solidifikačnú linku. Zariadenie tak umožňuje komplex-né nakladanie s prevažnou väčšinou odpadov, pričom využiteľnézložky sa zhodnotia, zvyšok sa zneškodní skládkovaním.

Na druhý deň pokračoval bohatý odborný program prednáškamiv Obecnom dome. Na úvod vystúpil P. Hodecek (Rakúska asociá-cia odpadového hospodárstva) a L. Reynaud (Európsky priemyselnakladania s odpadmi). Hlavnú prednášku predniesol J. Diaz Del

Castillo (EK) na tému: „Aktuálny stav zavádzania smerniceo skládkovaní a pripravované opatrenia navrhované Európskoukomisiou“. Nasledoval blok prezentácií z nových členských krajín –Česko, Slovensko, Maďarsko, rumunsky zástupca sa nedostavil.Dopoludňajší program uzavrelo vystúpenie C. Bloquet z Francúz-ska s ich skúsenosťami pri zavádzaní tejto smernice. Popoludňajšíprogram patril H. Scharffovi (Nemecka asociácia odpadového hos-podárstva) a dvom odborným témam: „Finančná zábezpeka a sta-rostlivosť o skládku po ukončení jej prevádzkovania“ a „Využívanie

skládkového plynu“, ktoré vyvolali živú diskusiu publika. Z vystúpení jednotlivých prednášajúcich nám utkveli v pamäti

nasledujúce poznatky. Podľa zástupcu EK očakávame ďalšínárast komunálnych odpadov do roku 2020 (cca 300 mil. tonMSW v EU27), pričom v horizonte 2020 – 25 sa pripravuje absol-útny zákaz skládkovania BRO. Skládkovanie ako povedal, jev mnohých krajinách EU27 najrozšírenejším spôsobom zneškod-ňovania odpadov. Naopak totálny zákaz skládkovania nie jev legislatívnom programe EK, skôr sa uvažuje o povinnom zave-dení „skládkovej dane“ pre všetky členské štáty EU27. Všetko jeale zatiaľ v štádiu rozpracovania. Pravdepodobne to vyvolá ožive-nie záujmu o mechanicko-biologickú úpravu komunálnych odpa-


nakládání s odpady/servis �

rozklad všech přítomných složek, zejménapři použití jednoho mikrobiálního kmene.Aby se zvýšila diverzita rozkladných enzymů,používají se běžně směsné mikrobiální popu-lace označované jako mikrobiální konsor-cium. Směsné kultury mají dvě výhody přirozkladu komplexních substrátů. Za prvéprodukt neúplné mineralizace jedním mikro-organismem může sloužit jako substrát prodalší míkroorganismus. Za druhé, transfergenetických informací mezi jednotlivými dru-hy může vyvolat synergismus zvyšující roz-kladnou účinnost mikrobiálních společenství.

Fyzikální a chemické zpracování výluhůSpočívá v separaci a koncentraci polu-

tantů z výluhu. Vzniklý koncentrát může býtspálen, skládkován nebo i jinak zpracován.Chemickými procesy, jako je mokrá oxi-dace, ozonizace, zpracování pomocí UVzáření či peroxidu vodíku, lze přeměnitorganické látky na CO2 a vodu. Oxidačníprocesy mohou usnadnit další biologickézpracování organických látek nebo je úplnězoxidovat. Nejběžnější je koagulace, floku-lace, chemické srážení a chemická a elekt-rochemická oxidace.

Stripování vzduchem, membránová filtra-ce a adsorpce jsou hlavními technikamifyzikálního zpracování výluhů. Reverzníosmózou se organické a anorganické látkyve výluhu koncentrují v závislosti na jejichfyzikálních/chemických vlastnostech. Vypa-řování a reverzní osmóza byly rovněž pou-žity pro zpracování výluhů ze skládek prů-myslových odpadů.

Fyzikální/chemické procesy zpracovánívýluhů jsou však poměrně nákladné. Prodosažení větší účinnosti se často navzájemkombinují. Úspěšně byly použity např. tytokombinace: koagulace/flokulace + biologic-ké zpracování, fotochemická oxidace +aktivní kal, koagulace chloridem železitým+ fotooxidace. Je popsáno rovněž použitíkombinace chemických a biologických pro-cesů.

předmětem stále většího zájmu výzkumui technologické praxe vzhledem k jejichvysoké schopnosti rozkládat komplexníorganické látky na jednoduché, dále snázerozložitelné molekuly, případně dosáhnoutaž úplné mineralizace organických látek navodu a oxid uhličitý. Při těchto procesechzpravidla nevznikají kaly a rovněž nedochá-zí k přenosu polutantů do jiné fáze, jako jetomu např. u sorpce na aktivní uhlí.

Tyto procesy jsou založeny na působenívysoce reaktivních hydroxylových radikálů(HO.). Mezi nejznámější z nich patří tzv.Fentonova reakce, která je účinným zdro-jem hydroxylových radikálů vznikajícíchz peroxidu vodíku v přítomnosti železnatýchsloučenin.

Další z těchto procesů využívají pro čiště-ní výluhů ozonizaci v homogenním systé-mu s ozařováním nebo bez ozařování UVzářením. Málo provozních zkušeností jezatím s mokrou oxidací s použitím vzduchunebo kyslíku jako oxidantu. Mokrou oxida-ci lze kombinovat s koagulací/flokulací a ad-sorpcí.

Amoniakální dusíkVýluhy, hlavně v konečné fázi skládky,

bývají, jak již bylo uvedeno, zpravidla boha-té na amoniakální dusík. Ten se většinouodstraňuje biologickou nitrifikací a násled-nou denitrifikací. Nitrifikací se amoniakálnídusík oxiduje na dusičnan (přes dusitanjako meziprodukt), který je potom reduko-ván na plynný dusík s použitím organickýchlátek jako donorů elektronů pro denitrifinač-

Správné nakládání s výluhy je důležitou součástí moderního

skládkování.

Existuje řada metod pro odstraňováníkovů z výluhů, jako je koagulace/flokula-ce, srážení, nanofiltrace, reverzní osmóza,adsorpce a výměna iontů. Jejich hlavnínevýhodou je velká produkce kalů u floku-lace a srážení, vysoká energetická nároč-nost u nanofiltrace a reverzní osmózya vysoká materiálová spotřeba při adsorpcia výměnu iontů. Výzkum se v poslednídobě zaměřuje na hledání nových levnýchsorbentů.

Pokročilé oxidační procesyPro obtížně rozložitelné látky je nutné

použít účinnější procesy. Jednou z možnos-tí se ukazují tzv. pokročilé oxidační proce-sy (Advanced Oxidation Processes –AOP). Tyto procesy jsou v poslední době

dov (tzv. MBU) aj v našej krajine. Mierne optimisticky vyznelo kon-štatovanie, že smernicu 98/2008 okrem nás nestihlo implemento-vať do decembra 2010 viacero krajín EU27.

Maďarský zástupca Z. Szabó (AVE Zoldfok) ale trefne upozor-nil, že krajiny EU27 majú historicky rozdielne ekonomické pozadie(napr. výška HDP/obyv.) a preto jednotná požiadavka na rovnakúúroveň nakladania s odpadmi v EU27 je diskutabilná. Sofistikova-né spôsoby zhodnocovania odpadov sú vždy ekonomicky nároč-nejšie, čo je pre ekonomicky slabšie krajiny najmä v čase doznie-vajúcej krízy neúnosné. Ing. Šopinec (SIŽP) hovoril hlavne o pro-blémoch pri rovnakých legislatívnych a technických požiadavkáchpre veľké aj malé zariadenia, pričom sa nezohľadňuje ich kapaci-ta, čo najmä pre malé skládky predstavuje vysoké ekonomickézaťaženie. Poznatky o zvýšenej potrebe energetického zhodno-covania odpadov zazneli z prednášok R. Patočku (Krajský úradStredočeského kraja) a A. Tomjanovicha (Maďarská asociáciaodpadového hospodárstva).

Veľmi zaujímavé bolo vystúpenie Francúzov, ktorý obhajovalisvoje tretinové rozdelenie (recyklovania/spaľovanie/zneškodňova-nie KO). Vo Francúzku funguje v súčasnosti cca 628 skládok nainertný odpad a 254 skládok pre nebezpečný, pričom asi 20z nich funguje ako tzv. „bioreaktorové skládky“. Práve táto témavyvolala živú diskusiu a zdá sa, že tento spôsob prevádzky sklád-

ky predstavuje akúsi renesanciu skládkovania a bude oficiálnepodporovaný aj na úrovni EU. Na našu priamu pripomienku, žetakýto typ prevádzky skládky v súlade s americkými poznatkamiale vyžaduje posilnenie prísunu bioodpadov a nie ich zákazskládkovania však fundovaná odpoveď nepadla.

Osobitne zaujímavé boli príspevky H. Scharffa o nákladoch narekultiváciu a následný monitoring (AFTER CARE), ktoré podľadoterajších poznatkov vychádzajú v rozpätí 5 – 10 EUR/m3 obje-mu skládky. Rozporuplne ale chápeme snahu o presadenie, abycelá táto výška nákladov na rekultiváciu a monitoring bola prevádz-kovateľom skládky zložená už pred zahájením prevádzky. U nás jeto v súčasnosti 5 % z rozpočtových nákladov. Ďalším spornýmbodom podľa nášho názoru je snaha o predlženie následnéhomonitoringu z 30 na 60 rokov! Tieto témy vyvolali živú kuloárnu dis-kusiu a zrejme sa budú ešte často pretriasať vo výboroch.

Na záver len malá poznámka. Je len na našu škodu, že zo Slo-venska, kde je skládkovanie dominantným spôsobom nakladanias KO bola tak minimálna účasť. Okrem Ing. Šopinca, ktorý zastu-poval MŽP SR sa v pléne objavili len dvaja poslucháči – Ing. Kvo-kačka (AVE V.O.D.S., a.s.) a autor tohto príspevku.

Ing. Marek HrabčákGeosofting, s. r. o.

E-mail: geosofting.stonline.sk


nakládání s odpady�

ní proces. Oxidace dusitanů probíhá rychle-ji než oxidace amoniaku, a proto se dusita-ny zpravidla neakumulují v průběhu nitrifi-kačního procesu.

Odstranění amoniakálního dusíku z výlu-hu před jeho vypouštěním do vodotečí jenezbytné, aby se zabránilo zvyšováníeutrofizace. Biologické odstraňování jeběžnější než stripování, chlorace nebo pou-žití ionexů, zejména vzhledem k tomu, žefyzikální a chemické procesy jsou nákladnéa že při nich vzniká značné množství kalů.

Vzhledem k vysoké koncentraci amonia-ku (500 – 2000 mg/l ) je však biologickádegradace výluhu často obtížná a nelze jízpravidla dosáhnout požadovaných hodnotkoncentrace amoniaku v konečném pro-duktu.

Alternativou odstraňování amoniakálníhodusíku z výluhů je srážení ve formě struvitu(Mg(NH4)PO4

. 6H2O). Výhoda tohoto po-stupu spočívá v tom, že vzniklé produkty(síran amonný a struvit) lze využít jako hno-jivo.

Z fyzikálních/chemických procesů pro od-straňování amoniakálního dusíku jsou nej-běžnější stripování vzduchem, reverzní os-móza, chemické srážení, oxidace a adsorp-ce na aktivním uhlí nebo zeolitech. Zejmé-na stripování je velmi účinné a umožňujedosáhnout toho, že takto zpracovaný výluhnení toxický a splňuje podmínky pro bez-pečné vypouštění do vodotečí.

Přírodní postupyVedle výše uvedených poměrně nároč-

ných technologií se používají k čištění výlu-hů i přírodní postupy, zejména stabilizačnírybníky, protože jsou jednoduché, levnéa účinné.

Zpracování zde závisí na rozmanitostiorganismů, které jsou odpovědny za recyk-laci přírodní organické hmoty a živin. Tentosystém je však citlivý na klimatické podmín-ky, které řídí aktivitu bakterií a řas účastní-cích se procesu zpracování. Stabilizačnírybníky jsou vlastně umělé eutrofizačníekosystémy sloužící k stabilizaci organickéhmoty bakteriální oxidací nebo anaerobnífermentací a k omezování fotosyntetickýchřas. U všech typů výluhů vyžaduje biologic-ký systém zpracování optimální výběr mik-roorganismů a konverzi rozpuštěné nebokoloidní organické hmoty nebo anorganic-kých látek (obsahujících např. N, P, S, K,Mg) v buněčných strukturách a v plynech.

Alternativní proces, označovaný jakoumělé mokřady, je levnou technologií s jed-noduchým provozem schopnou odstranitnejen uhlíkaté a dusíkaté sloučeniny, alerovněž těžké kovy a různá xenobiotika.Tento postup se úspěšně používá pro čiště-ní odpadních vod a na několika skládkáchse již uplatňuje i pro zpracování skládko-

vých výluhů, např. v Polsku (Szadolskiu Gdaňsku, Gatka u Miastka), či v jižnímŠvédsku v Örebro.

Vedle dalších technologií může být rov-něž přirozené odpařování vhodnou meto-dou pro zpracování kapalných emisí jejichpřevedením na koncentrovaný výluh.

Propustné reaktivní bariéry Nedávno byl navržen multifunkční systém

propustných reaktivních bariér (multibariér)jako semipasivní inovovaná in situ sanačnítechnologie na zpracování kontaminantů zeskládkových výluhů.

Na rozdíl od běžných propustných reak-tivních bariér používá navržená multibarié-ra k odstraňování kontaminantů kombinacerůzných reaktivních materiálů a procesů.Správně instalovaná multibariéra může býtpoužita nejen u zásobníků podzemních vodznečištěných výluhy, ale rovněž pro přímézpracování výluhů v moderních skládkáchs dokonalým nepropustným těsněním. Ten-to způsob semipasivního zpracování výluhůmůže zejména v průběhu extenzivní fázenásledné péče o skládku po více než 30roků nahradit konvenční energeticky nároč-né systémy zpracování odpadních vod.

V roce 2008 bylo publikováno, že sek-venční multibariérový systém byl úspěš-ně uplatněn zatím v laboratorním měřítkupro zpracování výluhu pocházejícího z 40let staré skládky v lokalitě Hooge Maeyv Belgii. Navržený multibariérový konceptzahrnuje sekvenci mikrobiální degradacea systému výměny iontů pro odstraněníamoniaku, adsorbovatelných chlorovanýchorganických látek (AOX), chemické spotře-by kyslíku (CHSK) a toxicity.

Nadějná budoucnost nebo sci-fi?Potenciálně zajímavým způsobem zpra-

cování výluhů by mohla být technologiemikrobiálních palivových článků. Jsou tozařízení, která fungují podobně jako bate-rie, avšak využívají anaerobní bakterie jakokatalyzátory k oxidaci organických i anor-ganických materiálů a přitom generují elek-trický proud. Výhodným substrátem protuto technologii jsou obecně odpadní vody,protože obsahují nejen potřebné bakterieale i značné množství organických látek.Toplatí zejména pro skládkové výluhy, kterénepotřebují být inokulovány speciálnímibakteriálními kmeny.

Environmentální aspekty výluhůNejzávažnějšími složkami výluhů, ohro-

žujícími zejména podzemní vody, jsou spe-cifické organické látky, jako aromatickéuhlovodíky, fenoly a chlorované sloučeniny,které bývají přítomny ve skládkách komu-nálních a zejména průmyslových odpadů.Ukazuje se, že postupné zvyšování redox

potenciálu, kterým výluh pravděpodobněprochází od methanogenních podmínek ažk potenciálním aerobním podmínkám v nej-zředěnějším podílu výluhu, může býtvýhodné pro rozklad řady těchto specific-kých organických látek. Některé z nich všakmohou zůstat nerozloženy i po průchodutouto redox sekvencí. Vedle toho mohou přizpracování výluhů vznikat zápach a aero-soly, tyto vlivy jsou však většinou jen dočas-né a lokální.

Řada nepříznivých vlivů výluhů na vodymůže být zapříčiněna nevhodnou skládko-vou technologií v minulosti, zejména u těs-nění a čerpacích systémů. Tyto případyukazují na to, že správné nakládání s výlu-hy je důležitou součástí moderního sklád-kování. Tento požadavek má rozhodujícívliv na umístění skládky, její konstrukci, pro-voz, údržbu a náklady. Ze správně řízenémoderní skládky by neměly unikat žádnévýluhy do prostředí.

Hlavní otázkou v souvislosti se skládko-vými výluhy je délka doby, po kterou mohouvýluhy ohrožovat životní prostředí. Z dosa-vadních zkušeností nelze zatím tuto dobupřesněji určit, předpokládá se však, že pronejobtížněji rozložitelné polutanty se můžejednat spíše o stovky než desítky let. Tatoskutečnost může výrazně ovlivnit požadav-ky na spolehlivost konstrukcí budoucíchskládek a vyvolat zásadní diskuse o tom,jaké odpady bude v budoucnu možno naskládky ukládat.

LITERATURA:

T. H. Christensen, R. Cossu, R. Stegmann (Edi-toři): Landfilling of Waste:Leachate, ElsevierApplied Science, 1992.G. Tchobanoglous, F. Keith: Handbook of SolidWaste Management, 2.vydání, McGraw Hill,2002.J. Pichtel: Waste Management Practices: Taylorand Francis, 2005.L. K. Wang,Y. T. Hung, N. K. Shammas: Handbo-ok of Advanced Industrial and Hazardous Was-tes Treatment, CRC Press, 2009.R. Cossu, R. Stegmann (Editoři): Proceedings,12 th International Waste Management andLandfill Symposium, Sardinia 2009.

Tento článek byl vypracován v rámci

výzkumného záměru Ministerstva školství,

mládeže a tělovýchovy č. MSM6046137308.

Prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc.Ústav chemie ochrany prostředí

Vysoká škola chemicko-technolo-gická v Praze


smetí

6/2011 � ODPADOVÉ FÓRUM 33

�

„Navíc se v poslední době v Písku rozmohlo, že někteří obyvatelé naplňujísvým domovním odpadem například koševe městě.“

Roman Ondřich, mluvčí města

Nebylo by dobré dát jim k dispozici popelnice?

„Ušetříme drahé uhlí, které nahradíme odpadem.“

Miroslav Novák, náměstek krajského hejtmana

A jelikož i dřevěné uhlí je drahé, doporučíme chalupářům na odpadcích i grilovat.

„Pokud lidé mají popelnici,která je určená pro jejich dům, mohli by se domluvit a nádobu uzamknouta nikdo cizí by jim odpaddovnitř házet nemohl.“

Jan Liška, velitel městských

strážníků v Písku

A popelnici by mohli ještě uzamknout do trezoru, aby ji třeba nemohl někdo zapálit, vypáčit nebo jí jinak ublížit.

„Biologický odpad není nejvhodnější složkou směsnéhokomunálního odpadu.“

Václav Marhan, MÚ Uhlířské Janovice

No jo, ale vysvětlujte mu to!

„Tento princip uplatňovaný v mnoha dalších zemích bude podkladem dlouhodobého dobrého sousedství hlubinného úložiště radioaktivních odpadů se svým okolím na bázi vzájemně stimulovaného rozvoje.“

Martin Kocourek, ministr průmyslu

a obchodu

Už vidíme občanyz okolí úložiště, kterak

se radují, jakého majíbezva souseda, se kterým je

radost stimulovaně se rozvíjet.

„Skládka komunálního odpadu Senožaty nevyhovovala normám, proto se musela zavřít.“

Ilona Zvolánková, vedoucí investičního odboru

bechyňského městského úřadu

Masochistická skládka – zavřelasebe samu.

„Je zjevné, že naše vláda vůči energetickým gigantům stále taháza kratší konec provazu.“

Ondřej Liška, předseda SZ

Nejspíš je ráda i za to, že se provazuzatím ještě vůbec drží.

„Přemýšlíme třeba, že bychom vzali některému z obyvatel

králíka a toho bychom poslali na rozbor.“

Odpadové fórum komentuje

pozoruhodné výroky...

Jen v dobrém!!!

Myslíte ten

rozbor

za účasti

knedlíků

a smetanové

omáčky,

pane starosto

Hloušku?


F A C H M O N AT S Z E I T S C H R I F T F Ü R A B F Ä L L E

U N D S E K U N D Ä R R O H S T O F F E

Abfallforum

S P E C I A L I S E D M O N T H LY J O U R N A L O N WA S T E S

A N D S E C O N D A R Y M AT E R I A L S

Waste Management ForumINTERVIEWGlas aus Bildschirmen machtuns Sorgen ................................... 6

POLEMIKIst der Staat überhaupt an demRecycling von Bau- und Abbru-chabfällen interessiert? ........... 8

REPORTAGEWer viel Abfall haben will, muss kämpfen ........................... 10

KOMMERZIELLE ANLAGEAbfallsammlung und -abfuhrMathematische Modelle sindnicht zum Spielen ..................... 14Getrenntsammlung vomGesichtspunkt der LCA .......... 20Was passiert, wenn alle für ihre Abfälle zahlen? ................. 22

LEITUNGWie das Gesetz geboren wurde ........................................... 26

FORUM IM FORUMContainers als Gewerbe ......... 28

AUS DER EUROPÄISCHEN UNIONNeuigkeiten aus der EU .......... 29

INTERVIEWGlass from monitors makes us worried .................................... 6

POLEMICSAre authorities interested inrecycling construction anddemolition waste? ..................... 8

REPORTAGEWho wants to get a load of waste, must struggle for it ..... 10

COMMERCIAL SUPPLEMENTWaste collection and disposalMathematical models: no toys to play with .................. 14Separate collection, as seen by LCA ........................................ 20What would happen if all willpay for their wastes? .............. 22

MANAGEMENTHow the Act was born ............. 26

FORUM IN FORUMRefuse containers as a trade .......................................... 28

FROM THE EUROPEAN UNIONNews from the EU ..................... 29

WASTE HANDLINGLeaches from landfills and their processing, II ................... 30

SERVICEThe third taking back – so far the biggest wastemanagement conference ....... 27What is being prepared for land filling ............................. 32

spektrum

�

ABFALLBEHANDLUNGExtrakte aus Abfalldeponienund ihre Behandlung II ........... 30

SERVICEDritte Rücknahme – bisher die grösste Abfallkonferenz ......................... 27Subventionen für die Was wird im Bereich der Deponierung vorbereitet ...................................32

Documents

M?odpadoveforum.cz/upload/pageFiles/6-2011-pdf.pdf · vystaveno, ale banner bude prolinkován na internetové stránky inzerenta, který si tak může snadnoověřitúčinnostsvéinzerce