42
50th session of All India Oriental Conference, Nagpur (10 th -12 th January 2020) lkjLore~ Summaries of Research Papers Chief Editor Prof. Shrinivasa Varakhedi Vice Chancellor, Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University, Ramtek Managing Editor Prof. Madhusudan Penna Local Secretary, AIOC 50th session Executive Editor Dr. Dinakar Marathe Additional Local Secretary, AIOC 50th session KAVIKULAGURU KALIDAS SANSKRIT UNIVERSITY, RAMTEK

lkjLore~ · Asian Studies Dr. Manjiri Bhalerao, G-1104, Rohan Nilay, S.No. 11/1 Near Spicer College, Aundh Pune 411007 12. Modern Sanskrit Dr. Chandra Bhushan Jha, A-11, Professors

  • Upload
    others

  • View
    3

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

50th session of All India Oriental Conference Nagpur

(10th-12th January 2020)

lkjLore~ Summaries of Research Papers

Chief Editor

Prof Shrinivasa Varakhedi

Vice Chancellor Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Managing Editor

Prof Madhusudan Penna

Local Secretary AIOC 50th session

Executive Editor

Dr Dinakar Marathe

Additional Local Secretary AIOC 50th session

KAVIKULAGURU KALIDAS SANSKRIT UNIVERSITY

RAMTEK

izdkkd

izks- lh-th-fotdqekj

dk- dqylfpo

dfodqyxqdkfynkllaLd`rfoofo|ky

ekSnkekxZ] jkeVsde~] egkjkVordfe~

kksklkjampizdkkulfefr

izks- ekqlwnu isUuk

MkW- fnudj ejkBs

1- Jh- xkSjo dMyx 2- dq- vackfydk lsfBk 3- Jh- izko eqGs

4- dq- jeh dqeV 5- Jh- Jhjke kuikBh 6- dq- vfiZrk gjMs

7- Jh- fnusk fyYgkjs

dfodqyxqdkfynkllaLd`rfoofo|ky]jkeVsde~

The statements and views expressed by the scholarsauthors of abstract

(summaries) in this compendium are their own and not necessarily of the

University or the editors

ISBN - 978-93-85710-59-9

Coverpage Designed by - Shri Umesh Patil KKSU Ramtek

izFkelaLdjke~amp tkusokjh 2020

eqnzd amp jsucks fizUVhax vWM iWdsthax] ukxiwj-

izk- Jhfuokl oj[ksMh

dqyxq

dfodqyxqdkfynkllaLNtilderfoofo|ky] jkeVsde~

egfnna izeksnLFkkua nfLeu~ oksZ

dfodqyxqdkfynkllaLNtilderfoofo|kysu lEesyufene~ vkksftrfefr A

vf[kyHkkjrhizkPfo|klEesyuL krekuksRlolekjaHks

iapkkUgravekes ukxiqjkfkoskus p lekxrkuka losZkka Lokxre~ A

losZH uookZL rFkk laOslashekksRloL kqHkkkk----

ALL INDIA ORIENTAL CONFERENCE List of Section Presidents of 50th session

Sr Section Name

1 Vedic Dr Mugdha Ramchandra GadgilA 54 Rutuparna Paranjape SchemeKothrud Pune 411038

2 Iranian Islamic Arabic and Persian Studies

Prof Dr Sujauddin N Shaikh 72123 Electronic appliances Nana taiwad Azad Road VALSAD-396001 GUJRAT

3 Classical Sanskrit Dr Manjusha Gokhale B 402 Vastushree Pearl Galli No 8 A Behind Utsav Hall Kinara hotel Road off Paud Road Kothrud Pune 411038

4 Pali amp Buddhism Prof Chaudhary Biswas Nath Nirmal Anand Vihar Near Vishal Mega Mart Chandva mode Aara Bihar 802312

5 Prakrit amp Jainism Dr Harendra Prasad Singh Mahatma Gandhi Nagar Katira Ara PO ndash ARA Dist Bhojpur (Bihar) 802301

6 History Archaeology and Manuscriptology

Dr Vijay Devshanker Pandya Upnishad 11A New Rangsagar Society Nr Govt Tubewell Bopal Ahmedabad 380058

7 Indian Linguistic And Dravidic Studies

Dr Vinod Kumar Jha Department pf P G Shree Somnath Sanskrit University Rajendra Bhuvan Road Veraval Dist Gir Somnath Gujarat 362266

8 Philosophy Dr Ravindra Mule 10 Elite A1-302 Near Kate Puram Chowk Pimple Gurav Pune 411061

9 Religion Dr Sudha Gupta Associate Professor Sanskrit Department Juhari Devai Girls P G College Kanpur 208004

10 Technical Science amp Fine amp Sanskrit amp Computer

Prof Mishra Prayag Narayan Department of Sanskrit Lucknow University Lucknow (UP) 226007

11 Asian Studies Dr Manjiri Bhalerao G-1104 Rohan Nilay SNo 111 Near Spicer College Aundh Pune 411007

12 Modern Sanskrit Dr Chandra Bhushan Jha A-11 Professors Flats ST Stephenrsquos College Delhi University Delhi 110007

13 Epics and Puranas Prof Joshi NatavarF-70 Giridarshan Income Tax Colony Section 21-22 CBD Belapur Navi Mumbai 400614

14 Indian Aesthetics and oetics and Poetics

Dr Abhiraj Rajendra Mishra Sunrise Villa Lower Summer Hill Shimla 171005

15 Sanskrit Journalism Dr Baladevanad Sagar

16 Sanskrit Pedagogy Prof jatindra Mohan Mishra

17 Maharashtra Language amp Literature

Prof Madan Kulkarni

PROLOGUE

Human endeavor to understand the universe in and around has revealed unknown secrets

of the universe and presented a broader understanding of life on this planet and in the

galaxy Man explores and this tendency to explore gives rise to different arts and

sciences Thus the journey from impression to expression and again impression has been

forming the main avocation of human society at large The contribution of the Asian

Countries in moulding human societies is very conspicuous and worth studying The

present socio-political cultural and religious developments in Asian Countries owe a

lot to the earliest intellectual endeavors of the ancestors

Bharat has been the land of seers mystics and men of heart Right from the Vedic period

this land has strived for excellence in acquisition of knowledge for it has been firmly

believed that knowledge alone can save the humans from all kinds of suffering The rich

contribution by Aryabhatta Varahamihira and Bhaskaracharya in Mathematics and

Astronomy is now being studied to be appreciated on the scale of modern science

Gradually the world intellectuals are finding entry into the rich treasure of Sanskrit and

other eastern languages to know and appreciate ancient wisdom

Panini is being studied with great interest in major universities all over the world to

understand his contribution in the context of Natural Language Processing and Machine

Translation Scholars of modern subjects like linguistics Psychology Sociology

Administration health Sciences and other are now looking to the Asian countries for

innovative thoughts and novel ideas

Prakrit Pali Buddhism and Jainism have been studied in countries like Srilanka Japan

China Thailand and other as interdisciplinary and multidisciplinary subjects There are

many scholars who had spent much of their active life in studying and exploring the

oriental subjects for the welfare and interest of the society

International Congress of Orientalists was thus established to provide an occasion to

the oriental scholars to assemble at one place and exchange their research outcome in

the field of Indian Literature in general and Sanskrit literature in particular This

congress took place in and outside of India and was hugely applauded by orientalists

With the sincere efforts of Shri R G Bhandarkar the All India Oriental COnference

was first begun in the year 1919 in Shimla Later Prof Sylvan levi Prof

Ganganth Jha and other great scholars had inspired many to take to oriental study and

research

After 49 successful sessions at many places in India AIOC has now come to Nagpur

for its 50th session

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek is a flourishing university with a

gurukulam established in the name of paramapujya Golvalkar Guruji at Ramtek It has

established itself in 10 acres in Ramtek and now is expanding in Nagpur in 50 acres

generously granted by the Maharashtra Government

Prof Shrinivasa Varakhedi the honorable Vice Chancellor is holding the reins of

administration to give the University a proper direction keeping in view the present and

future academic demands of the society His dynamic leadership blended with perfect

academic and administrative prowess has raised the University to enviable heights in

shorter period with large number of scholars and saintly personalities visiting the

University on academic assignments and programs to inspire the young students in

oriental studies and research Much of the reformative yet positive administration in the

University owes its existence to Prof Varakhedi

The University under the guidance and leadership of Prof Varakhedi had decided to

host the 50th session of AIOC in Nagpur It was approved in 49th session in Verawal

Since then Prof Gautam patel Prof Saroja Bhate and the members of the Executive

Council extended all possible help and guidance

Later it was also brought to our notice that the year 2019 happens to be the 100th year of

the beginning of the AIOC

We at KKSU rejoiced at it and stood by our Honble VC We knew it would be an

academic event to be cherished always and would remain forever in the history of AIOC

The Advisory Committee and other working committees were formed

Dr Harekrushna Agasti Dr Kalapini Agasti Dr Dinakar Marathe and Dr Parag Joshi

all the faculty of KKSU were given the responsibility as Additional Local Secretaries

of AIOC 50th session Dr Shivaram Bhat was given the responsibility of arranging

shastrartha Parishad

As everyone knows organizing such mega academic event requires not only human

resources but also generous grants Again our Honble Vice Chancellor has assured all

of us to provide the required fund from various sources and resources He kept his word

The wide range of his contacts and acquaintances has yielded result and gradually our

hopes and courage got strengthened

With the combined and dedicated efforts and support of the teaching and nonteaching

staff of the University the herculean task of hosting this mega event got a shape

Honble VC Prof Varakhedi always wanted this event to be something historical in real

academic sense and not just in terms of years From his innovative brain the idea of

creating a vast treasury of 100 monographs to commemorate the centenary year of

AIOC had emerged

This 50th session will remain recorded in the annals of AIOC for various reasons To

refashion the AIOC session in the academic standards especially on the occasion of

100th year many academic activities and projects are contemplated

Highlights of Nagpur session

1 100 monographs and books on different subjects in different languages

2 Publishing the Oriental Legacy a collection of speeches of General Presidents

of previous sessions

3 Three new sections viz Sanskrit Journalism Sanskrit Pedagogy and

Maharashtra Language and Culture

4 National Shastrartha Parishad and Kavya Goshthee

5 A National Book Fair with about 40 national Oriental Book Publishers

participating

6 Special Lectures by eminent scholars on various subjects every day

7 Mega Cultural Events like Dances songs and plays in the evenings especially

Pratima Natakam a Sanskrit Drama by artists from Qatar Doha

8 Sahitya Dindee a local mega morcha of school children to showcase the

objective of the Oriental Conference

9 Award ceremony of Mahakavi Kalidas Sanskritvrati Rashtriya Puraskar (a

national award ceremony on the first day)

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

izdkkd

izks- lh-th-fotdqekj

dk- dqylfpo

dfodqyxqdkfynkllaLd`rfoofo|ky

ekSnkekxZ] jkeVsde~] egkjkVordfe~

kksklkjampizdkkulfefr

izks- ekqlwnu isUuk

MkW- fnudj ejkBs

1- Jh- xkSjo dMyx 2- dq- vackfydk lsfBk 3- Jh- izko eqGs

4- dq- jeh dqeV 5- Jh- Jhjke kuikBh 6- dq- vfiZrk gjMs

7- Jh- fnusk fyYgkjs

dfodqyxqdkfynkllaLd`rfoofo|ky]jkeVsde~

The statements and views expressed by the scholarsauthors of abstract

(summaries) in this compendium are their own and not necessarily of the

University or the editors

ISBN - 978-93-85710-59-9

Coverpage Designed by - Shri Umesh Patil KKSU Ramtek

izFkelaLdjke~amp tkusokjh 2020

eqnzd amp jsucks fizUVhax vWM iWdsthax] ukxiwj-

izk- Jhfuokl oj[ksMh

dqyxq

dfodqyxqdkfynkllaLNtilderfoofo|ky] jkeVsde~

egfnna izeksnLFkkua nfLeu~ oksZ

dfodqyxqdkfynkllaLNtilderfoofo|kysu lEesyufene~ vkksftrfefr A

vf[kyHkkjrhizkPfo|klEesyuL krekuksRlolekjaHks

iapkkUgravekes ukxiqjkfkoskus p lekxrkuka losZkka Lokxre~ A

losZH uookZL rFkk laOslashekksRloL kqHkkkk----

ALL INDIA ORIENTAL CONFERENCE List of Section Presidents of 50th session

Sr Section Name

1 Vedic Dr Mugdha Ramchandra GadgilA 54 Rutuparna Paranjape SchemeKothrud Pune 411038

2 Iranian Islamic Arabic and Persian Studies

Prof Dr Sujauddin N Shaikh 72123 Electronic appliances Nana taiwad Azad Road VALSAD-396001 GUJRAT

3 Classical Sanskrit Dr Manjusha Gokhale B 402 Vastushree Pearl Galli No 8 A Behind Utsav Hall Kinara hotel Road off Paud Road Kothrud Pune 411038

4 Pali amp Buddhism Prof Chaudhary Biswas Nath Nirmal Anand Vihar Near Vishal Mega Mart Chandva mode Aara Bihar 802312

5 Prakrit amp Jainism Dr Harendra Prasad Singh Mahatma Gandhi Nagar Katira Ara PO ndash ARA Dist Bhojpur (Bihar) 802301

6 History Archaeology and Manuscriptology

Dr Vijay Devshanker Pandya Upnishad 11A New Rangsagar Society Nr Govt Tubewell Bopal Ahmedabad 380058

7 Indian Linguistic And Dravidic Studies

Dr Vinod Kumar Jha Department pf P G Shree Somnath Sanskrit University Rajendra Bhuvan Road Veraval Dist Gir Somnath Gujarat 362266

8 Philosophy Dr Ravindra Mule 10 Elite A1-302 Near Kate Puram Chowk Pimple Gurav Pune 411061

9 Religion Dr Sudha Gupta Associate Professor Sanskrit Department Juhari Devai Girls P G College Kanpur 208004

10 Technical Science amp Fine amp Sanskrit amp Computer

Prof Mishra Prayag Narayan Department of Sanskrit Lucknow University Lucknow (UP) 226007

11 Asian Studies Dr Manjiri Bhalerao G-1104 Rohan Nilay SNo 111 Near Spicer College Aundh Pune 411007

12 Modern Sanskrit Dr Chandra Bhushan Jha A-11 Professors Flats ST Stephenrsquos College Delhi University Delhi 110007

13 Epics and Puranas Prof Joshi NatavarF-70 Giridarshan Income Tax Colony Section 21-22 CBD Belapur Navi Mumbai 400614

14 Indian Aesthetics and oetics and Poetics

Dr Abhiraj Rajendra Mishra Sunrise Villa Lower Summer Hill Shimla 171005

15 Sanskrit Journalism Dr Baladevanad Sagar

16 Sanskrit Pedagogy Prof jatindra Mohan Mishra

17 Maharashtra Language amp Literature

Prof Madan Kulkarni

PROLOGUE

Human endeavor to understand the universe in and around has revealed unknown secrets

of the universe and presented a broader understanding of life on this planet and in the

galaxy Man explores and this tendency to explore gives rise to different arts and

sciences Thus the journey from impression to expression and again impression has been

forming the main avocation of human society at large The contribution of the Asian

Countries in moulding human societies is very conspicuous and worth studying The

present socio-political cultural and religious developments in Asian Countries owe a

lot to the earliest intellectual endeavors of the ancestors

Bharat has been the land of seers mystics and men of heart Right from the Vedic period

this land has strived for excellence in acquisition of knowledge for it has been firmly

believed that knowledge alone can save the humans from all kinds of suffering The rich

contribution by Aryabhatta Varahamihira and Bhaskaracharya in Mathematics and

Astronomy is now being studied to be appreciated on the scale of modern science

Gradually the world intellectuals are finding entry into the rich treasure of Sanskrit and

other eastern languages to know and appreciate ancient wisdom

Panini is being studied with great interest in major universities all over the world to

understand his contribution in the context of Natural Language Processing and Machine

Translation Scholars of modern subjects like linguistics Psychology Sociology

Administration health Sciences and other are now looking to the Asian countries for

innovative thoughts and novel ideas

Prakrit Pali Buddhism and Jainism have been studied in countries like Srilanka Japan

China Thailand and other as interdisciplinary and multidisciplinary subjects There are

many scholars who had spent much of their active life in studying and exploring the

oriental subjects for the welfare and interest of the society

International Congress of Orientalists was thus established to provide an occasion to

the oriental scholars to assemble at one place and exchange their research outcome in

the field of Indian Literature in general and Sanskrit literature in particular This

congress took place in and outside of India and was hugely applauded by orientalists

With the sincere efforts of Shri R G Bhandarkar the All India Oriental COnference

was first begun in the year 1919 in Shimla Later Prof Sylvan levi Prof

Ganganth Jha and other great scholars had inspired many to take to oriental study and

research

After 49 successful sessions at many places in India AIOC has now come to Nagpur

for its 50th session

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek is a flourishing university with a

gurukulam established in the name of paramapujya Golvalkar Guruji at Ramtek It has

established itself in 10 acres in Ramtek and now is expanding in Nagpur in 50 acres

generously granted by the Maharashtra Government

Prof Shrinivasa Varakhedi the honorable Vice Chancellor is holding the reins of

administration to give the University a proper direction keeping in view the present and

future academic demands of the society His dynamic leadership blended with perfect

academic and administrative prowess has raised the University to enviable heights in

shorter period with large number of scholars and saintly personalities visiting the

University on academic assignments and programs to inspire the young students in

oriental studies and research Much of the reformative yet positive administration in the

University owes its existence to Prof Varakhedi

The University under the guidance and leadership of Prof Varakhedi had decided to

host the 50th session of AIOC in Nagpur It was approved in 49th session in Verawal

Since then Prof Gautam patel Prof Saroja Bhate and the members of the Executive

Council extended all possible help and guidance

Later it was also brought to our notice that the year 2019 happens to be the 100th year of

the beginning of the AIOC

We at KKSU rejoiced at it and stood by our Honble VC We knew it would be an

academic event to be cherished always and would remain forever in the history of AIOC

The Advisory Committee and other working committees were formed

Dr Harekrushna Agasti Dr Kalapini Agasti Dr Dinakar Marathe and Dr Parag Joshi

all the faculty of KKSU were given the responsibility as Additional Local Secretaries

of AIOC 50th session Dr Shivaram Bhat was given the responsibility of arranging

shastrartha Parishad

As everyone knows organizing such mega academic event requires not only human

resources but also generous grants Again our Honble Vice Chancellor has assured all

of us to provide the required fund from various sources and resources He kept his word

The wide range of his contacts and acquaintances has yielded result and gradually our

hopes and courage got strengthened

With the combined and dedicated efforts and support of the teaching and nonteaching

staff of the University the herculean task of hosting this mega event got a shape

Honble VC Prof Varakhedi always wanted this event to be something historical in real

academic sense and not just in terms of years From his innovative brain the idea of

creating a vast treasury of 100 monographs to commemorate the centenary year of

AIOC had emerged

This 50th session will remain recorded in the annals of AIOC for various reasons To

refashion the AIOC session in the academic standards especially on the occasion of

100th year many academic activities and projects are contemplated

Highlights of Nagpur session

1 100 monographs and books on different subjects in different languages

2 Publishing the Oriental Legacy a collection of speeches of General Presidents

of previous sessions

3 Three new sections viz Sanskrit Journalism Sanskrit Pedagogy and

Maharashtra Language and Culture

4 National Shastrartha Parishad and Kavya Goshthee

5 A National Book Fair with about 40 national Oriental Book Publishers

participating

6 Special Lectures by eminent scholars on various subjects every day

7 Mega Cultural Events like Dances songs and plays in the evenings especially

Pratima Natakam a Sanskrit Drama by artists from Qatar Doha

8 Sahitya Dindee a local mega morcha of school children to showcase the

objective of the Oriental Conference

9 Award ceremony of Mahakavi Kalidas Sanskritvrati Rashtriya Puraskar (a

national award ceremony on the first day)

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

izk- Jhfuokl oj[ksMh

dqyxq

dfodqyxqdkfynkllaLNtilderfoofo|ky] jkeVsde~

egfnna izeksnLFkkua nfLeu~ oksZ

dfodqyxqdkfynkllaLNtilderfoofo|kysu lEesyufene~ vkksftrfefr A

vf[kyHkkjrhizkPfo|klEesyuL krekuksRlolekjaHks

iapkkUgravekes ukxiqjkfkoskus p lekxrkuka losZkka Lokxre~ A

losZH uookZL rFkk laOslashekksRloL kqHkkkk----

ALL INDIA ORIENTAL CONFERENCE List of Section Presidents of 50th session

Sr Section Name

1 Vedic Dr Mugdha Ramchandra GadgilA 54 Rutuparna Paranjape SchemeKothrud Pune 411038

2 Iranian Islamic Arabic and Persian Studies

Prof Dr Sujauddin N Shaikh 72123 Electronic appliances Nana taiwad Azad Road VALSAD-396001 GUJRAT

3 Classical Sanskrit Dr Manjusha Gokhale B 402 Vastushree Pearl Galli No 8 A Behind Utsav Hall Kinara hotel Road off Paud Road Kothrud Pune 411038

4 Pali amp Buddhism Prof Chaudhary Biswas Nath Nirmal Anand Vihar Near Vishal Mega Mart Chandva mode Aara Bihar 802312

5 Prakrit amp Jainism Dr Harendra Prasad Singh Mahatma Gandhi Nagar Katira Ara PO ndash ARA Dist Bhojpur (Bihar) 802301

6 History Archaeology and Manuscriptology

Dr Vijay Devshanker Pandya Upnishad 11A New Rangsagar Society Nr Govt Tubewell Bopal Ahmedabad 380058

7 Indian Linguistic And Dravidic Studies

Dr Vinod Kumar Jha Department pf P G Shree Somnath Sanskrit University Rajendra Bhuvan Road Veraval Dist Gir Somnath Gujarat 362266

8 Philosophy Dr Ravindra Mule 10 Elite A1-302 Near Kate Puram Chowk Pimple Gurav Pune 411061

9 Religion Dr Sudha Gupta Associate Professor Sanskrit Department Juhari Devai Girls P G College Kanpur 208004

10 Technical Science amp Fine amp Sanskrit amp Computer

Prof Mishra Prayag Narayan Department of Sanskrit Lucknow University Lucknow (UP) 226007

11 Asian Studies Dr Manjiri Bhalerao G-1104 Rohan Nilay SNo 111 Near Spicer College Aundh Pune 411007

12 Modern Sanskrit Dr Chandra Bhushan Jha A-11 Professors Flats ST Stephenrsquos College Delhi University Delhi 110007

13 Epics and Puranas Prof Joshi NatavarF-70 Giridarshan Income Tax Colony Section 21-22 CBD Belapur Navi Mumbai 400614

14 Indian Aesthetics and oetics and Poetics

Dr Abhiraj Rajendra Mishra Sunrise Villa Lower Summer Hill Shimla 171005

15 Sanskrit Journalism Dr Baladevanad Sagar

16 Sanskrit Pedagogy Prof jatindra Mohan Mishra

17 Maharashtra Language amp Literature

Prof Madan Kulkarni

PROLOGUE

Human endeavor to understand the universe in and around has revealed unknown secrets

of the universe and presented a broader understanding of life on this planet and in the

galaxy Man explores and this tendency to explore gives rise to different arts and

sciences Thus the journey from impression to expression and again impression has been

forming the main avocation of human society at large The contribution of the Asian

Countries in moulding human societies is very conspicuous and worth studying The

present socio-political cultural and religious developments in Asian Countries owe a

lot to the earliest intellectual endeavors of the ancestors

Bharat has been the land of seers mystics and men of heart Right from the Vedic period

this land has strived for excellence in acquisition of knowledge for it has been firmly

believed that knowledge alone can save the humans from all kinds of suffering The rich

contribution by Aryabhatta Varahamihira and Bhaskaracharya in Mathematics and

Astronomy is now being studied to be appreciated on the scale of modern science

Gradually the world intellectuals are finding entry into the rich treasure of Sanskrit and

other eastern languages to know and appreciate ancient wisdom

Panini is being studied with great interest in major universities all over the world to

understand his contribution in the context of Natural Language Processing and Machine

Translation Scholars of modern subjects like linguistics Psychology Sociology

Administration health Sciences and other are now looking to the Asian countries for

innovative thoughts and novel ideas

Prakrit Pali Buddhism and Jainism have been studied in countries like Srilanka Japan

China Thailand and other as interdisciplinary and multidisciplinary subjects There are

many scholars who had spent much of their active life in studying and exploring the

oriental subjects for the welfare and interest of the society

International Congress of Orientalists was thus established to provide an occasion to

the oriental scholars to assemble at one place and exchange their research outcome in

the field of Indian Literature in general and Sanskrit literature in particular This

congress took place in and outside of India and was hugely applauded by orientalists

With the sincere efforts of Shri R G Bhandarkar the All India Oriental COnference

was first begun in the year 1919 in Shimla Later Prof Sylvan levi Prof

Ganganth Jha and other great scholars had inspired many to take to oriental study and

research

After 49 successful sessions at many places in India AIOC has now come to Nagpur

for its 50th session

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek is a flourishing university with a

gurukulam established in the name of paramapujya Golvalkar Guruji at Ramtek It has

established itself in 10 acres in Ramtek and now is expanding in Nagpur in 50 acres

generously granted by the Maharashtra Government

Prof Shrinivasa Varakhedi the honorable Vice Chancellor is holding the reins of

administration to give the University a proper direction keeping in view the present and

future academic demands of the society His dynamic leadership blended with perfect

academic and administrative prowess has raised the University to enviable heights in

shorter period with large number of scholars and saintly personalities visiting the

University on academic assignments and programs to inspire the young students in

oriental studies and research Much of the reformative yet positive administration in the

University owes its existence to Prof Varakhedi

The University under the guidance and leadership of Prof Varakhedi had decided to

host the 50th session of AIOC in Nagpur It was approved in 49th session in Verawal

Since then Prof Gautam patel Prof Saroja Bhate and the members of the Executive

Council extended all possible help and guidance

Later it was also brought to our notice that the year 2019 happens to be the 100th year of

the beginning of the AIOC

We at KKSU rejoiced at it and stood by our Honble VC We knew it would be an

academic event to be cherished always and would remain forever in the history of AIOC

The Advisory Committee and other working committees were formed

Dr Harekrushna Agasti Dr Kalapini Agasti Dr Dinakar Marathe and Dr Parag Joshi

all the faculty of KKSU were given the responsibility as Additional Local Secretaries

of AIOC 50th session Dr Shivaram Bhat was given the responsibility of arranging

shastrartha Parishad

As everyone knows organizing such mega academic event requires not only human

resources but also generous grants Again our Honble Vice Chancellor has assured all

of us to provide the required fund from various sources and resources He kept his word

The wide range of his contacts and acquaintances has yielded result and gradually our

hopes and courage got strengthened

With the combined and dedicated efforts and support of the teaching and nonteaching

staff of the University the herculean task of hosting this mega event got a shape

Honble VC Prof Varakhedi always wanted this event to be something historical in real

academic sense and not just in terms of years From his innovative brain the idea of

creating a vast treasury of 100 monographs to commemorate the centenary year of

AIOC had emerged

This 50th session will remain recorded in the annals of AIOC for various reasons To

refashion the AIOC session in the academic standards especially on the occasion of

100th year many academic activities and projects are contemplated

Highlights of Nagpur session

1 100 monographs and books on different subjects in different languages

2 Publishing the Oriental Legacy a collection of speeches of General Presidents

of previous sessions

3 Three new sections viz Sanskrit Journalism Sanskrit Pedagogy and

Maharashtra Language and Culture

4 National Shastrartha Parishad and Kavya Goshthee

5 A National Book Fair with about 40 national Oriental Book Publishers

participating

6 Special Lectures by eminent scholars on various subjects every day

7 Mega Cultural Events like Dances songs and plays in the evenings especially

Pratima Natakam a Sanskrit Drama by artists from Qatar Doha

8 Sahitya Dindee a local mega morcha of school children to showcase the

objective of the Oriental Conference

9 Award ceremony of Mahakavi Kalidas Sanskritvrati Rashtriya Puraskar (a

national award ceremony on the first day)

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

ALL INDIA ORIENTAL CONFERENCE List of Section Presidents of 50th session

Sr Section Name

1 Vedic Dr Mugdha Ramchandra GadgilA 54 Rutuparna Paranjape SchemeKothrud Pune 411038

2 Iranian Islamic Arabic and Persian Studies

Prof Dr Sujauddin N Shaikh 72123 Electronic appliances Nana taiwad Azad Road VALSAD-396001 GUJRAT

3 Classical Sanskrit Dr Manjusha Gokhale B 402 Vastushree Pearl Galli No 8 A Behind Utsav Hall Kinara hotel Road off Paud Road Kothrud Pune 411038

4 Pali amp Buddhism Prof Chaudhary Biswas Nath Nirmal Anand Vihar Near Vishal Mega Mart Chandva mode Aara Bihar 802312

5 Prakrit amp Jainism Dr Harendra Prasad Singh Mahatma Gandhi Nagar Katira Ara PO ndash ARA Dist Bhojpur (Bihar) 802301

6 History Archaeology and Manuscriptology

Dr Vijay Devshanker Pandya Upnishad 11A New Rangsagar Society Nr Govt Tubewell Bopal Ahmedabad 380058

7 Indian Linguistic And Dravidic Studies

Dr Vinod Kumar Jha Department pf P G Shree Somnath Sanskrit University Rajendra Bhuvan Road Veraval Dist Gir Somnath Gujarat 362266

8 Philosophy Dr Ravindra Mule 10 Elite A1-302 Near Kate Puram Chowk Pimple Gurav Pune 411061

9 Religion Dr Sudha Gupta Associate Professor Sanskrit Department Juhari Devai Girls P G College Kanpur 208004

10 Technical Science amp Fine amp Sanskrit amp Computer

Prof Mishra Prayag Narayan Department of Sanskrit Lucknow University Lucknow (UP) 226007

11 Asian Studies Dr Manjiri Bhalerao G-1104 Rohan Nilay SNo 111 Near Spicer College Aundh Pune 411007

12 Modern Sanskrit Dr Chandra Bhushan Jha A-11 Professors Flats ST Stephenrsquos College Delhi University Delhi 110007

13 Epics and Puranas Prof Joshi NatavarF-70 Giridarshan Income Tax Colony Section 21-22 CBD Belapur Navi Mumbai 400614

14 Indian Aesthetics and oetics and Poetics

Dr Abhiraj Rajendra Mishra Sunrise Villa Lower Summer Hill Shimla 171005

15 Sanskrit Journalism Dr Baladevanad Sagar

16 Sanskrit Pedagogy Prof jatindra Mohan Mishra

17 Maharashtra Language amp Literature

Prof Madan Kulkarni

PROLOGUE

Human endeavor to understand the universe in and around has revealed unknown secrets

of the universe and presented a broader understanding of life on this planet and in the

galaxy Man explores and this tendency to explore gives rise to different arts and

sciences Thus the journey from impression to expression and again impression has been

forming the main avocation of human society at large The contribution of the Asian

Countries in moulding human societies is very conspicuous and worth studying The

present socio-political cultural and religious developments in Asian Countries owe a

lot to the earliest intellectual endeavors of the ancestors

Bharat has been the land of seers mystics and men of heart Right from the Vedic period

this land has strived for excellence in acquisition of knowledge for it has been firmly

believed that knowledge alone can save the humans from all kinds of suffering The rich

contribution by Aryabhatta Varahamihira and Bhaskaracharya in Mathematics and

Astronomy is now being studied to be appreciated on the scale of modern science

Gradually the world intellectuals are finding entry into the rich treasure of Sanskrit and

other eastern languages to know and appreciate ancient wisdom

Panini is being studied with great interest in major universities all over the world to

understand his contribution in the context of Natural Language Processing and Machine

Translation Scholars of modern subjects like linguistics Psychology Sociology

Administration health Sciences and other are now looking to the Asian countries for

innovative thoughts and novel ideas

Prakrit Pali Buddhism and Jainism have been studied in countries like Srilanka Japan

China Thailand and other as interdisciplinary and multidisciplinary subjects There are

many scholars who had spent much of their active life in studying and exploring the

oriental subjects for the welfare and interest of the society

International Congress of Orientalists was thus established to provide an occasion to

the oriental scholars to assemble at one place and exchange their research outcome in

the field of Indian Literature in general and Sanskrit literature in particular This

congress took place in and outside of India and was hugely applauded by orientalists

With the sincere efforts of Shri R G Bhandarkar the All India Oriental COnference

was first begun in the year 1919 in Shimla Later Prof Sylvan levi Prof

Ganganth Jha and other great scholars had inspired many to take to oriental study and

research

After 49 successful sessions at many places in India AIOC has now come to Nagpur

for its 50th session

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek is a flourishing university with a

gurukulam established in the name of paramapujya Golvalkar Guruji at Ramtek It has

established itself in 10 acres in Ramtek and now is expanding in Nagpur in 50 acres

generously granted by the Maharashtra Government

Prof Shrinivasa Varakhedi the honorable Vice Chancellor is holding the reins of

administration to give the University a proper direction keeping in view the present and

future academic demands of the society His dynamic leadership blended with perfect

academic and administrative prowess has raised the University to enviable heights in

shorter period with large number of scholars and saintly personalities visiting the

University on academic assignments and programs to inspire the young students in

oriental studies and research Much of the reformative yet positive administration in the

University owes its existence to Prof Varakhedi

The University under the guidance and leadership of Prof Varakhedi had decided to

host the 50th session of AIOC in Nagpur It was approved in 49th session in Verawal

Since then Prof Gautam patel Prof Saroja Bhate and the members of the Executive

Council extended all possible help and guidance

Later it was also brought to our notice that the year 2019 happens to be the 100th year of

the beginning of the AIOC

We at KKSU rejoiced at it and stood by our Honble VC We knew it would be an

academic event to be cherished always and would remain forever in the history of AIOC

The Advisory Committee and other working committees were formed

Dr Harekrushna Agasti Dr Kalapini Agasti Dr Dinakar Marathe and Dr Parag Joshi

all the faculty of KKSU were given the responsibility as Additional Local Secretaries

of AIOC 50th session Dr Shivaram Bhat was given the responsibility of arranging

shastrartha Parishad

As everyone knows organizing such mega academic event requires not only human

resources but also generous grants Again our Honble Vice Chancellor has assured all

of us to provide the required fund from various sources and resources He kept his word

The wide range of his contacts and acquaintances has yielded result and gradually our

hopes and courage got strengthened

With the combined and dedicated efforts and support of the teaching and nonteaching

staff of the University the herculean task of hosting this mega event got a shape

Honble VC Prof Varakhedi always wanted this event to be something historical in real

academic sense and not just in terms of years From his innovative brain the idea of

creating a vast treasury of 100 monographs to commemorate the centenary year of

AIOC had emerged

This 50th session will remain recorded in the annals of AIOC for various reasons To

refashion the AIOC session in the academic standards especially on the occasion of

100th year many academic activities and projects are contemplated

Highlights of Nagpur session

1 100 monographs and books on different subjects in different languages

2 Publishing the Oriental Legacy a collection of speeches of General Presidents

of previous sessions

3 Three new sections viz Sanskrit Journalism Sanskrit Pedagogy and

Maharashtra Language and Culture

4 National Shastrartha Parishad and Kavya Goshthee

5 A National Book Fair with about 40 national Oriental Book Publishers

participating

6 Special Lectures by eminent scholars on various subjects every day

7 Mega Cultural Events like Dances songs and plays in the evenings especially

Pratima Natakam a Sanskrit Drama by artists from Qatar Doha

8 Sahitya Dindee a local mega morcha of school children to showcase the

objective of the Oriental Conference

9 Award ceremony of Mahakavi Kalidas Sanskritvrati Rashtriya Puraskar (a

national award ceremony on the first day)

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

PROLOGUE

Human endeavor to understand the universe in and around has revealed unknown secrets

of the universe and presented a broader understanding of life on this planet and in the

galaxy Man explores and this tendency to explore gives rise to different arts and

sciences Thus the journey from impression to expression and again impression has been

forming the main avocation of human society at large The contribution of the Asian

Countries in moulding human societies is very conspicuous and worth studying The

present socio-political cultural and religious developments in Asian Countries owe a

lot to the earliest intellectual endeavors of the ancestors

Bharat has been the land of seers mystics and men of heart Right from the Vedic period

this land has strived for excellence in acquisition of knowledge for it has been firmly

believed that knowledge alone can save the humans from all kinds of suffering The rich

contribution by Aryabhatta Varahamihira and Bhaskaracharya in Mathematics and

Astronomy is now being studied to be appreciated on the scale of modern science

Gradually the world intellectuals are finding entry into the rich treasure of Sanskrit and

other eastern languages to know and appreciate ancient wisdom

Panini is being studied with great interest in major universities all over the world to

understand his contribution in the context of Natural Language Processing and Machine

Translation Scholars of modern subjects like linguistics Psychology Sociology

Administration health Sciences and other are now looking to the Asian countries for

innovative thoughts and novel ideas

Prakrit Pali Buddhism and Jainism have been studied in countries like Srilanka Japan

China Thailand and other as interdisciplinary and multidisciplinary subjects There are

many scholars who had spent much of their active life in studying and exploring the

oriental subjects for the welfare and interest of the society

International Congress of Orientalists was thus established to provide an occasion to

the oriental scholars to assemble at one place and exchange their research outcome in

the field of Indian Literature in general and Sanskrit literature in particular This

congress took place in and outside of India and was hugely applauded by orientalists

With the sincere efforts of Shri R G Bhandarkar the All India Oriental COnference

was first begun in the year 1919 in Shimla Later Prof Sylvan levi Prof

Ganganth Jha and other great scholars had inspired many to take to oriental study and

research

After 49 successful sessions at many places in India AIOC has now come to Nagpur

for its 50th session

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek is a flourishing university with a

gurukulam established in the name of paramapujya Golvalkar Guruji at Ramtek It has

established itself in 10 acres in Ramtek and now is expanding in Nagpur in 50 acres

generously granted by the Maharashtra Government

Prof Shrinivasa Varakhedi the honorable Vice Chancellor is holding the reins of

administration to give the University a proper direction keeping in view the present and

future academic demands of the society His dynamic leadership blended with perfect

academic and administrative prowess has raised the University to enviable heights in

shorter period with large number of scholars and saintly personalities visiting the

University on academic assignments and programs to inspire the young students in

oriental studies and research Much of the reformative yet positive administration in the

University owes its existence to Prof Varakhedi

The University under the guidance and leadership of Prof Varakhedi had decided to

host the 50th session of AIOC in Nagpur It was approved in 49th session in Verawal

Since then Prof Gautam patel Prof Saroja Bhate and the members of the Executive

Council extended all possible help and guidance

Later it was also brought to our notice that the year 2019 happens to be the 100th year of

the beginning of the AIOC

We at KKSU rejoiced at it and stood by our Honble VC We knew it would be an

academic event to be cherished always and would remain forever in the history of AIOC

The Advisory Committee and other working committees were formed

Dr Harekrushna Agasti Dr Kalapini Agasti Dr Dinakar Marathe and Dr Parag Joshi

all the faculty of KKSU were given the responsibility as Additional Local Secretaries

of AIOC 50th session Dr Shivaram Bhat was given the responsibility of arranging

shastrartha Parishad

As everyone knows organizing such mega academic event requires not only human

resources but also generous grants Again our Honble Vice Chancellor has assured all

of us to provide the required fund from various sources and resources He kept his word

The wide range of his contacts and acquaintances has yielded result and gradually our

hopes and courage got strengthened

With the combined and dedicated efforts and support of the teaching and nonteaching

staff of the University the herculean task of hosting this mega event got a shape

Honble VC Prof Varakhedi always wanted this event to be something historical in real

academic sense and not just in terms of years From his innovative brain the idea of

creating a vast treasury of 100 monographs to commemorate the centenary year of

AIOC had emerged

This 50th session will remain recorded in the annals of AIOC for various reasons To

refashion the AIOC session in the academic standards especially on the occasion of

100th year many academic activities and projects are contemplated

Highlights of Nagpur session

1 100 monographs and books on different subjects in different languages

2 Publishing the Oriental Legacy a collection of speeches of General Presidents

of previous sessions

3 Three new sections viz Sanskrit Journalism Sanskrit Pedagogy and

Maharashtra Language and Culture

4 National Shastrartha Parishad and Kavya Goshthee

5 A National Book Fair with about 40 national Oriental Book Publishers

participating

6 Special Lectures by eminent scholars on various subjects every day

7 Mega Cultural Events like Dances songs and plays in the evenings especially

Pratima Natakam a Sanskrit Drama by artists from Qatar Doha

8 Sahitya Dindee a local mega morcha of school children to showcase the

objective of the Oriental Conference

9 Award ceremony of Mahakavi Kalidas Sanskritvrati Rashtriya Puraskar (a

national award ceremony on the first day)

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

oriental studies and research Much of the reformative yet positive administration in the

University owes its existence to Prof Varakhedi

The University under the guidance and leadership of Prof Varakhedi had decided to

host the 50th session of AIOC in Nagpur It was approved in 49th session in Verawal

Since then Prof Gautam patel Prof Saroja Bhate and the members of the Executive

Council extended all possible help and guidance

Later it was also brought to our notice that the year 2019 happens to be the 100th year of

the beginning of the AIOC

We at KKSU rejoiced at it and stood by our Honble VC We knew it would be an

academic event to be cherished always and would remain forever in the history of AIOC

The Advisory Committee and other working committees were formed

Dr Harekrushna Agasti Dr Kalapini Agasti Dr Dinakar Marathe and Dr Parag Joshi

all the faculty of KKSU were given the responsibility as Additional Local Secretaries

of AIOC 50th session Dr Shivaram Bhat was given the responsibility of arranging

shastrartha Parishad

As everyone knows organizing such mega academic event requires not only human

resources but also generous grants Again our Honble Vice Chancellor has assured all

of us to provide the required fund from various sources and resources He kept his word

The wide range of his contacts and acquaintances has yielded result and gradually our

hopes and courage got strengthened

With the combined and dedicated efforts and support of the teaching and nonteaching

staff of the University the herculean task of hosting this mega event got a shape

Honble VC Prof Varakhedi always wanted this event to be something historical in real

academic sense and not just in terms of years From his innovative brain the idea of

creating a vast treasury of 100 monographs to commemorate the centenary year of

AIOC had emerged

This 50th session will remain recorded in the annals of AIOC for various reasons To

refashion the AIOC session in the academic standards especially on the occasion of

100th year many academic activities and projects are contemplated

Highlights of Nagpur session

1 100 monographs and books on different subjects in different languages

2 Publishing the Oriental Legacy a collection of speeches of General Presidents

of previous sessions

3 Three new sections viz Sanskrit Journalism Sanskrit Pedagogy and

Maharashtra Language and Culture

4 National Shastrartha Parishad and Kavya Goshthee

5 A National Book Fair with about 40 national Oriental Book Publishers

participating

6 Special Lectures by eminent scholars on various subjects every day

7 Mega Cultural Events like Dances songs and plays in the evenings especially

Pratima Natakam a Sanskrit Drama by artists from Qatar Doha

8 Sahitya Dindee a local mega morcha of school children to showcase the

objective of the Oriental Conference

9 Award ceremony of Mahakavi Kalidas Sanskritvrati Rashtriya Puraskar (a

national award ceremony on the first day)

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Words of Gratitude

The centenary celebration of AIOC during the 50th session would not have

become possible without the generous and kind financial help received from various

institutions individuals and organizations

On behalf of the organizing committee at KKSU I personally express my sincere

gratitude the heads of the following institutions

1 Prof PN Shastri ji the Vice Chancellor Rashtriya Sanskrit Sansthan New

Delhi

2 The Chairman Indian Council for Philosophical Research New Delhi

3 The Chairman Indian Council for Social Sciences Research New Delhi

4 Shri Mohabbat Singh Tuli Tuli International Nagpur

5 Shri Rajkumar Tirpude Tirpude College of Hotel Management Nagpur

6 Shri Basole VNIT Nagpur for his generous gesture of supporting the academic

endeavor of the University

Our humble pranams to Swami Bhadresh Das Swami Narayana Institution New Delhi

We are grateful to him for his instant favor of providing prasadam to all the delegates

on the first day Revered Swami ji has kindly provided accommodation to the Shastra

scholars in the Swami Narayana temple Nagpur

Our sincere gratitude to MLA Hostel Authorities for providing suitable

accommodation to the delegates in MLA Hostel Nagpur

I would also like to place on record our sincere gratitude to all section presidents

oriental scholars paper presenters participants officials of the various organizations

and all kind volunteers who have contributed in their capacity to the success of this

grand academic event called All India Oriental Conference My words of appreciation

to Shri Umesh Patil for his creative DTP and design work related to all the AIOC

publications

Our most sincere words of thanks to the Nagpur Administration the Nagpur Municipal

Corporation Nagpur Police Commissioner and fire station for their timely help

This is the occasion to remember all the kind help received from all great personalities

On behalf of the University and organizing committee of AIOC I thank all these

individuals and institutions who stood by us in our effort to actualize our dream

Prof Penna Madhusudan

Local Secretary AIOC 50th session amp

All Additional Local Secretaries and

Publication Committee

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Glorious Tradition of 100 Years of All India Oriental Conference

1919 to 2020

SN Place Year Inviting Institution General President General Secretary Local Secretary

1 Poona 1919 BORI R G Bhandarkar DrP D Gune amp

Prof RD

Karmrakar

2 Calcutta 1922 Council of P G

Teaching

Prof Sylvain Levi Mr W R Gourlay

3 Madras 1924 Madras University Dr Ganganath Jha Dr S K Aiyangar

4 Allahabad 1926 University of Allahabad Dr J J Modi Dr Amarnath Jha

5 Lahore 1928 Lahore University Dr Haraprasad Sastri Dr S K Aiyangar Dr Laksman Sarup

6 Patna 1930 Bihar amp Orrisa

Research Society

RB Hira Lal Dr S K Aiyangar Dr Hira Chand

7 Baroda 1933 Government of Baroda KP Jayaswal Dr S K Aiyangar Dr B Bhattacharya

8 Mysore 1935 Mysore University Dr S Krishnaswami

Aiyangar

Dr S K Belvalkar Dr M H Krishna

9 Trivendrum 1937 Government of

Travancore

Dr F W Thomas Dr S K Belvalkar Shri R V Poduval

10 Tirupati 1940 T T Devasthanam Pt Madan Mohan Dr M H Krishna Prof K V

Ramaswamy

Aiyangar

11 Hyderabad 1941 Govt of Hyderabad Ghulam Yazadani Dr SK De Dr M Nizamuddin

12 Banaras 1943 Banaras Hindu

University

Dr SK Belvalkar Dr SK De Dr AS Altekar

13 Nagpur 1946 Nagpur University Dr PV Kane Prof KA

Nilakantha Sasrti

Dr Hiralal Jain

14 Darbhanga 1948 Maharajadhiraja of

Darbhanga

RC Mujumdar Dr AS Altekar and

Dr RN Dandikar

MM Dr Umesh

Mishra

15 Bombay 1949 Bombay University And

Asiatic Society

SK De Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof HD Velankar

and Dr AD

Pusalkar

16 Lucknow 1951 Lucknow University KA Nilakanta Sastri Dr AS Altekar and

Dr RN Dandekar

Prof KAS lyer

And KC Pandeya

17 Ahmedabad 1953 Gujarat University and

Ahmedabad Edu Soc

Dr SK Chatterji Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof RC Parikh

18 Annamalainagar 1955 Annamalai University Dr S Radhakrishnan Dr R N Dandekar

and Dr V

Raghavan

Prof R

Ramanujachari

19 Delhi 1957 Delhi University Dr AS Altekar Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

Dr NV Banerjee

and Dr NN

Chaudhari

20 Bhubaneshwar 1959 Govt of Orrisa ampUtkal

University

Dr VV Mirashi Dr RN Dandekar

and Dr V

Raghavan

ShriBV Nath and

Dr P Pradhan

21 Srinagar 1961 Govt of Jammuamp

Kashmir

Dr V Raghavan Dr RN Dandekar

and Dr M Rama

Rao

Prof PN Pushp

22 Gauhati 1965 Govt of Jammu amp

Kashmir

VS Agrawal Dr RN Dandekar

and PN Pushp

Dr AK Borkakoty

Dr M Neog and

shri D Gogoi

23 Aligarh 1966 Aligarh Muslim

University

Dr AN Upadhyaya Dr R N Dandekar

and PN Pushp

Dr Suryakanta and

Dr R S Tripathi

24 Varanasi 1968 Varanaseya Sanskrit

University

Ach Vishvabandhu Dr R N Dandekar

and BR Sharma

Dr Rai Govind

Chandra

25 Calcutta 1969 Jadavpur University Dr PL Vaidya Dr RN Dandekar

and Dr BR

Sharma

Prof Rama Ranjan

Mukherji

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

26 Ujjain 1972 Vikram University Dr DC Sircar Dr R N Dandekar

and Prof J Agrawal

Prof V

Venkatachalam

27 Kurukshetra 1974 Kurukshetra University Dr PV Bapat Dr RN Dandekar

and Prof V

Venkatachalam

Prof Gopikamohan

Bhattacharya

28 Dharwar 1976 Karnataka University Dr C Sivaramamurti Dr RN Dandekar

and prof GM

Bhattacharya

Prof K

Krishnamoorthy

29 Poona 1978 BORI prof Jan Gonda Dr RN Dandekar

and prof K

Krishnamoorthy

Dr SD Joshi and

Dr MG Dhadphale

30 Santiniketan 1980 Vishvabharati

University

Prof Nihar Ranjan

Ray

Dr RN Dandekar

and Prof K

Krishnamoorthy

Prof Biswa Nath

Banerjee

31 Jaipur 1982 Rajasthan University Prof Gaurinath Sastri Dr RN Dandekar

and Dr KK

Chaturvedy

RC Dwivedi

32 Ahmedabad 1985 Gujarat University Dr AM Ghatage Dr RNDandekar Prof EA Soloman

33 Calcutta 1986 Asiatic Society DrVI Subramoniam Dr RN Dandekar Prof JChakravorty

and Dr M

Manerjee

34 Visakhapatnam 1989 Andhra University Dr RN Dandekar Dr SD Joshi P Sriramamurti

35 Haridwar 1990 GurukulKangri

University

Dr Ramaranjan

Mukerjee

Dr SD Joshi Prof Vedaprakash

Shastri

36 Pune 1993 BORI Prof PN Kawthekar Dr SD Joshi Dr Saroja Bhate

and Dr MG

Dhadphale

37 Rohtak 1994 MD University Dr K Krishnamurti Dr SD Joshi Prof Yajanveer

Dahiya

38 Calcutta 1997 Jadavpur University Prof Jaymant Mishra Dr SD Joshi Prof R S Banerjee

39 Baroda 1998 Oriental Institute Dr PD Agnihotri Dr SD Joshi Prof RI Nanavati

40 Chennai 2000 The Sanskrit Academy Prof VidyaNivas

Mishra (VP- Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS- Prof

Chandrakant

Shukla)

Dr ER Rama Bai

41 Puri 2002 Shri Jagannath Sanskrit

Vishvavidyalaya

Prof VidyaNivas

Mishra (VP Prof

KK Chaturvedi)

Prof Saroja Bhate

(JGS Prof

Chandrakant

Shukla)

Prof Dr HK

Satpathy

42 Varanasi 2004 Sampurnananda

Sanskrit University Prof KK Chaturvedi

(VP ProfRajendra

Mishra)

Dr Saroja Bhate

(GJS- Dr HK

Satpathy)

Prof Gangadhar

Panda

43 Jammu 2006 University of Jammu Prof Rajendra Mishra

(VP- Prof Satish

Chandra Jha)

Dr Saroja Bhate

(Prof Gangadhar

Panda)

Prof

RamanikaJalali

44 Kurukshetra 2008 Kurukshetra Uni Prof Satish Chandra

Jha (VP Prof

Shukdev Sharma)

Prof Saroja Bhate

(JGS-Prof

Mithilesh Kumar)

prof Ranvir Singh

45 Tirupati 2010 Rashtriya Sanskrit

Vidyapeetha

Prof Satyavrat

Shastri

Prof Saroja Bhate Prof Radhakant

Thakur

46 Kashmir 2012 Kashmir University J B Patnaik Prof Saroja Bhate Prof Mrs Tripathy

47 Gauhati 2014 Gauhati University Radhavallabh Tripathi Prof Saroja Bhate Prof Nalini Devi

Mishra

48 Haridwar 2016 Uttarakhand Sanskrit

University

Prof Mahavir

Agarwal

Prof Saroja Bhate Mr Girish Kumar

Awasthi

49 Veraval 2018 Shree Somnath

Sanskrit University

Prof Chandrakant

Shukla (VPProf

Ramakant Shukla)

Prof Saroja Bhate Prof DN Pandeya

Dr Janakisharan

Acharya

50 Nagpur 2020 Kavikulaguru Kalidas

Sanskrit University

Prof Gautam Patel Prof Saroja Bhate Prof Madhusudan

Penna

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

fofok lfefrkW

fuokl lferh izk- lh-th- fotdqekj leUod

MkW- toar pkSkjh] MkW- jktsUnz tSu] MkW- laHkkth ikfVy]

Jh- vHkadj] Jh] dGacs] Jh- lkcGs] MkW- eaxsk ikBd]

lkS- ekulh nhfkr] Jh] vuwi lkjs

lnL

Hkkstu OoLFkk lferh izk- d`kdqekjikMs leUod

MkW- mesk fkogjs] MkW- vukk vkacsdj] lkS- dqUnk ikxs] MkW-

jktJh esJke] MkW- nhid esJke] lkS- ekkqjh soys

dq- feuk iqtkjh

lnL

Okkgu OoLFkk lferh MkW- izlknxks[kys leUod

MkW- veksy ekaMsdj] Jh- dSykk ewu] Jh- lat okrs] Jh-

vrqy xkMs] Jh- vfuy frokjh] Jh- psru isyus] lqfuy

ckoks]

lnL

Ukkekadu lferh MkW- ijkx tkskh leUod

MkW- jksku vyksus] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh- jktho

jatufeJk] Jh- lkSjHk cktisbZ] Jh- kesUn zfHkMs] Jh- eaxsk

vkVs

lnL

mn~kkVuamplekiuamp

lferh

MkW- dykfiuh vxLrh leUod

MkW- fnudj ejkBs] MkW- ijkx tkskh] MkW- jskqdk cksdkjs] MkW-

jskqdk djanhdj] lkS- jskqJh] lkS- dYkkh nskdj] Jh-

yfyr kqosZ] lkS- fizrh ykMls] Jh- ke ltkscG] lkS- eatqkk

dqdMs

lnL

l=k lferh izk- dfork gksys leUod

lkS- jhrk vehu] lkS- tkUgoh nsAringGxkodj

lkS- lqatkrk nzOdkj] Jh- kSysk xsMke] Jh- guqeark

flMke] Jh- rkRkjko okkekjs] lkS- Nkk elkjdj

lnL

Oslash lferh MkW- gjsd`k vxLrh leUod

MkW- dhfr lnkj] MkW- fLerk QMkohl] Jh- fot

tkekdj] Jh- QqlkVs] lkS- uafnuh caM]

MkW- shokj

lnL

izdkku amp izflf)

lferh

MkW- fnudjejkBs leUod

MkW- jskqdk cksdkjs] Jh- mesk ikVhy] Jh- xkSjo dMykx]

Jh- izko eqGs] dq- vackfydk lsfBk] Jh- jktsk HkkaMkjdj]

Jh- vthr ikaMs] Jh- vkfnR kqDyk] MkW- e`nqyk ukljs

lnL

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

vkfFkZd fukstu

lferh

MkW- jkepUnz tkskh leUod

Jh- fot tkekdj] Jh- vjfoan jkBksM] Jh- ujsan zjgkVs

Jh- fouksn ckxMss Jh- fnid tksakGs] Jh- jktsk nkjksMs

lnL

fuokZpu lfefr izk- yfyrkpanzk=ks leUod

MkW- acirckhdsk nykbZ] Jh- lfpu Mkojs] lkS- J)k miks] Jh-

fefFkysk] Jh- lkSjHk fosnh] Jh- jktsk pdhukjiqokj] Jh-

kesUnz fHkMs] Jh- eaxsk vkVs

lnL

lkaLd`frd

dkZOslashe lferh

izk- uank iqjh

MkW- ijkx tkskh ampdkOxksBh]

MkW- fkojke HkVamp kkL=kxksBh

leUod

MkW- fLerk gksVs] MkW- iYyoh dkoGs] Jh- guqear flMke]

Jh- iadt isVdj] dq- izkkyh Bkdjs

lnL

xzUFkiznkZu lferh MkW- nhid dkiMs leUod

MkW- Jh- iVksfjk] Jh- folk ifCykj] Jh- fjrsk esJke] lkS-

izxrh ltsis] lkS- feukkh ikVhy] Jh- eqdsk lgkjs] Jh-

iqkksRre dkoGs] lkS-lqjs[kk frtkjs

lnL

vfrFkh OoLFkk lferh Jh- lqfer dBkGs leUod

Jh- yksHkkth lkoar] Jh- kesZk kqDyk] Jh- ksxsk pkSkjh]

Jh- dqkky dohoj] Jh- ftrsUnz lwZoakh

lnL

lqjkk o LoPNrk

lferh

Jh- izohk dGacs leUod

oS|fd lferh MkW- vkVhdj leUod

MkW- iouhdj] Jh- izfok ljksns] lkS- ufyuh baxGs lnL

Ekfgrh lferh MkWq- e`nqyk dkGs leUod

dq- iYyoh] dq- Hkkouk esuu] dq- Hkkek esuu] dq- vackfydk]

Jh- xkSjo dMykx

lnL

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Index

Sr No Name of Author

1 Manojkumar swai

2 Rajasi P Rajurkar

3 Banamali Biswal

4 Mithilesh Bhakare

5 Pradnya Karkare

6 Prof Niraja Uday Wagh

7 Swati Kashiramji Dharme

8 Dr M Kishan

9 Dr Vijayashri

10 Rashmi Padawad Madankar

11 Dr Sudha Tripathi

12 Vaidya Saroj Madhukar Tirpude

13 Ramesh Kumar

14 Kalpana P Deshpande

(Mrs Kalpana S Pimpale)

15 Dr Kalyani Anant Kale

16 Dr Ashish J

17 Kumburuwela Seelananda

18 Shrivarada Malage

19 Dr Rajendra C Jain

20 Dr Akash D Gedam Mohini P Gajabhiye

21 Hiten Barman

22 Sneha Kottawar

23 Dr Hemu mahesh rathod

24 Ramanath Pandey

25 Himadri Sarma

26 Rajendra D Meshram

27 Vedashri Arvikar

28 Danagi Soren

29 Dr Rajesh Kumar

30 Dr R Kamalakumari

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

31 Govind M N

32 Animesh Adhyapok

33 Om Prakasha Jha

34 Vivek Sharma

35 Dr Shama Mishra

36 Radhika Deshpande

37 Poonam Sharma

38 Pallavi Sanjay Kavle

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

1

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

मनकताषटविधकमाावि

मनोजकमार सिाइ

Research Scholar Rashtriya Sanskrit Sansthan Sri Sadashiva Campus Puri

भारतीयवाङमय वदिकसादितयात अननतर परायशः वदिकदवषयान एव वयवदथिततया परदतपािनाय

ऋदषदभः थमारततसादितयथय अदवभातवः कतः ततथमदतशासतर परदतपादितष दवषयय गणधमतः राजधमो वा

अनयतमः परायशः समाजथय योगकषमः राजञः उपरर दनभतरदत तथमात राजञः तिा तिीयवयपारभताः दवषयाः

धमतशासतर समित थिान परापनवदनत न कवल धमतशासतरम अदप च सामादजकपरयोजनवतवात दवदभननष अदप

शासतरष अथय वयदतः दशत मनपरदतपादितष चतषत वणतधमष कषदियधमतः अनयतमः वरततत कषदियण सवतथय

थवदवषयावदधतथय शासतरानसारण दनयमतो रकषण कततवयम कषदियथय षट करमादण परदतपादितादन मनना

कषदियथय ियो धमातः कदिताः ndash अधययनयजनिानञच परजाना रकषण जीदवकातवन इमादन कमातदण

परदतपादितादन कषदियः एव मखयतया राजयादधकारीदत िदशततम अत एव शासतररकषण तथय कमतस शरषठ इदत

परदतपादितम कषदियथयाभाव तिदतिशोऽदप गराहयः अनयिा परजालोपः थयादिदत भावः एतदन कमातदण

वयदतररचय अननाऽदप कमातदण राजा दचनतयत तादन अषटदवधादन कमातदण मनना परदतपादितादन सदनत

अकतारमभःकतानषठानम अनदषठतदवशषणम कमतफलसगरिः सामः भिः िान िणडञचदतिषटदवधादन

कमातदण परदतपादितादन थवराषटर अनतवादसनः दचनतनाि च एतादन अषटदवधादनकमातदण मनना पिगतया

कदितादन तथमात अदथमन परबनध अय परयासः थयात यत मनकताषटदवधकमातदण दवषय दवदितायाः चयातयाः

परथकरणम अथय परबनधथय पररधः वयादतः थमारततपौरादणकसादितय तिा च आधदनक कषि यावत भवत

अदथमन शोधपरबनधथय दनमातणाि वणतनातमकपरदवदधः आशरीयत

कदञचकाः शबिाः ndash मनथमतः राजधमतथय उपाियता कषदियकमातदण अषटदवधकमातदण

Theory of karma and Astrology

Mrs Rajasi P Rajurkar

Department of Vedang Jyotish KKSU Nagpur

This wonderful and glorious world of plurality has been at all times a

mystery a temptation a conundrum since the times of the caveman to the

modern scientist

An intelligent human being always starts investigation why all this

happening all around me Where did it come from This investigation inquiry

and curiosity leads us towards the Karma theory and Astrology lsquoThe Law of

Karmarsquo Karma means actions and the intentions one who do or did or doing

and get rewarded or punished according to their own actions and intentions

same as Newtonrsquos Law lsquoEvery action has an equal and opposite reactionrsquo

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

2

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Astrology is means by which all this may be understood and lead man to

salvation by understanding all your karma from the horoscope Horoscope is a

powerful information system which be used what has been done and to find out

the possibility in this life

We always consider vedic thoughts and belief about karma

You are free to do karma but you should ready to experience the result of

that karma which you did Means you are free you are independent presided

you are good

Karma has its philosophical as well as astrological aspects Astrology and

Karma are interrelated and hence one cannot appreciate Astrology unless

understand the concept of Karma

The birth chart of a person at birth reveals the Karmic code of the

soul The unfolding of these Karmic code is reflected though dasha bhuktis

transits vasrshpal and the yogas

Not everyone can become a remunerate not everyone can become Jnani or

Saint But with the help of Astrological guidance everyone can do deeds with

no eye on the reward everyone can work for the well-being of the society

Everyone can do acts borne out of selflessness When our action will selfless

and selfish we will get good result in future and we will do good karma for our

future

Karma means we are architects not only of our good future but also for

misfortune By doing good deeds we can alter the effect of our past mistakes

Astrology provides various remedies to undo our doings and to improve our

Karma Such remedies at least soften the effect if not completely remove it

Pāścātyadarśanakārikā A new approach to the study of Western

Philosophy

Banamali Biswal

There is a long enriched tradition of versified śāstric texts (काररकामयशासतर)

in our country Sānkhyakārikā of Iśvarakṛṣṇa Vaiyākaraṇasiddhāntakārikā of

Bhaṭṭoji Dīkṣita etc are some of the examples of this tradition which continues

till modern times पाशचातय-िशतन-काररका of BanamaliBiswal can be accepted as an

addition to very few texts available on Western Philosophy in Sanskritlike

पाशचातय-तततवशासतरदतिासःby DrPShri Ramachandrudu etc

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

3

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

पाशचातय-िशतन deals with the philosophical thoughts of Western culture

beginning with Greek philosophy of the pre-Socratics such as Thales and

Pythagoras and eventually covering a large area of the Western or Occidental

world beginning with Ancient Greece and Rome extending through central

and western Europe as opposed to Eastern or oriental philosophies comprising

Indian Chinese Persian Japanese and Korean The Western Philosophy is

divided into three parts namely ancient medieval and modern The Ancient

Philosophy was most pervading as the human intellect was allowed there to

think on all subjects पाशचातय-िशतन-काररका says

पराचीनिशतनञचासीिवयापकसवतिामतम बदिथतवदधकतायिसवतदवषयदचनतन

The Medieval Philosophy belongs to scholasticism started in 18th century

which examined the claim of faith and reason

मधयकाल-िशतननत दवदवनमणडल-मदणडतम अषटािश-शताबि च तथयारमभोSनमोदितः

अि मखया परवदरतथत मनतवयषा दवशषतः बदि-दवशवास-पकषाशच सदनत समयकपरीदकषताः

Similarly the difference between the religion and the philosophy is the base of

Modern Western Philosophy

भिजञानदमि बीज नवयशोधपरसङगतः आधदनकञच पाशचातय िशतन व तिाधतम

Many theories have been developed in Modern western philosophy of which

three branches are famous namelyदववकवाि अनभववाि and परतययवाि

िशतनष समषटवि पाशचातयाधदनकष च आितयव परदसिधयदनत शाखादथतसरो दवशषतः

An attempt has been made in this paper to introduce and explain all the aspects

of such theories withtheir divisions and subdivisions in the light of thepresent

versified śāstrictext पाशचातय-िशतन-काररका composed in anuṣṭubh metre

अधयातम और विजञान ndash शरी दततातरय भागित (सदगरनाथ दादा महाराज) इनक तततिजञान अनसार

वमवथलश भाकर

मानवी जीवन का सदगरनाि िािा मिाराज - शरी िरतािय भागवत िािाजी इनिोन गिन अभयास

दकया जीवन क सख-िख क मल कारण खोज उनक दनराकरण क दलए दिवय दवभदतयो क मागतिशतन स

दसि दसिात पिदत दवकदसत की मानव क शारीररक मानदसक बौदिक आधयादतमक थतरो पर दवकास

करन वाली ओकार साधना दसि करक साधको को िी अधयातम क शासतरीय कारण उनिोन खोजकर

दवशलषण दकया यि सब जञान सामानय जनता को दिया लोगो को परािदमक थतर पर ना रखक जञान िकर

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

4

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

उनि सवक अवथिा िी दिवय शदकत पीठ थिापना अिक पररशरम स दवभदतयो क मागतिशतन स उनिोन की

अधयातम का वजञादनक ददषटकोण उनिोन जग क आग रखा िखो की कारण मीमासा िख दनवारण पिदत

गभत सथकार कमत कमत की दवदभनन अवथिाए अनकल-परदतकल कमत कमत धारणा कमत दवमोचन वलय

शदि इन सभी दवषयो पर उनिोन अमलय ऐस शासतरीय वजञादनक दवशलषण दिए मानवी जीवन का सपणत

अभयास करक मानव को दमल िए कततवयकमत पणत करवाक उसका आधयादतमक दवकास करन वाल ऐस

शासतर ततवजञान दसि दसिात पिदत जो उनिोन दिए वि अधयातम का अमलय सादितय ि

इस शोध परबध म विनीय िािाजी क गरमागत क एक दनषठावत परदतभावत सवक डॉ ओकार वाघ

दलदखत ldquoसदगर साकार दनराकारrdquo गरि का अभयास करक उसका दववरण रखन का परयास दकया ि गर

मागत क और एक दनषठावन परदतभावत सवक शरी अशोक िरिास इनका मागतिशतन सदमनार उनिोन दलखा

िआ ददषट मादसक इसका भी बित लाभ िआ इस परबध का सपणत शरय विनीय िािाजी शरी ओमकार

वाघ शरी अशोक िरिास सदगर साकार दनराकार गरि तिा ददषट मादसक इन सबका ि

ldquoकावलदासाचया सावहतयातील शङगारावभवयवकतrdquo

शोधचछातरा - क परजञा करकर

सथकत सादितय दवभाग

कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालय रामटक

भासो िासः कदवकलगर कादलिासो दवलासः मिाकदव कादलिास याना कदवता कादमनीचा

दवलास अस मिटलया जात कादलिासाला सहियी समीकषक परमाचा आिशत परथतत करणारा कदव मानतात

परम िी मानव हियाची सिज वदरत आि परमाची उततपदरत कोणाचया गणानी अिवा सिवासानी िोत परम िी

अतयत मधर भावना आि जयाचयादवार जीवनात सरसतचा सचार िोतो परमाचा सबध शङगार रसासोबत

आि कादलिासाचया सादितयात परम आदण शङगार याच मादमतक दचिण दिसन यत

कादलिासान अज-इनिमती दशव-पावतती राम-सीता अदगनदमि-मालदवका पररवा-उवतशी यकष-

यकषपतनी तिा िषटयत-शकनतला याचया उतकट परमाच आदण शङगाराच दचिण कल आि

परथतत शोधपिात कादलिासाचया सादितयातील शङगाररसाची अदभवयदकत परदतपादित करणयात

यणार आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

5

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

सिरवलपी का उगम-सारााश

परा नीरजा उदय िाघ

एल ए डी कलज नागपर

भाषा को वषो तक सरदकषत रखन क दलय वयकत करन कऊदलय एव दलखन क दलय दजन ततवो

का दनमातण दकय जाता िउनि उस भाषा की दलपी कि जाता ि

भारतीय थवराकन (NOTATION) कबस परारभ िआ इस सिी रप म बताना आज समभव निी

ि इसका परधान कारण यिी ि दकभारतीय दवधाओ का अधययन अधयापन गर-दशषटय परमपरा स मौदखक

रप म चलता रिा पवत म अनको बार कि जा चका ि दक भारतीय सगीत का उदगम rsquoसामगानrsquo स िआ ि

इसी दरषटी स यि किना यिोदचत परतीत िोता ि दक अतयनत पराचीन काल स मिदषतयो न थवरोचचारण क

रिथय एव मितव को समझकर यि अनभव दकया दक थवरगान को rsquoथमरणाितrsquo दलखना आवशयक ि और

यिी स थवराकन (थवरदलपी) दक परणाली परारमभ िई

वि दक थवराकन परणाली सबस पराचीन िइस पशचातय दवदवान भी थवीकार करत ि

एनसाइकलोपीदडया म (दिटादनका भाग १६ प२१) थपषट रप स दलखा ि ldquoIt is probable that the

earliest attempts were made by the Hindus and Chinese from whom the principle was

transferred to Greecerdquo

सामगान थवराकन परणाली क अधययन स यि दवदित िोता ि दक इसम थवरदलपी पिदत दक

थिपना और दवकास क दलय पयातत सामगरी उपलबध ि नाटयशासतर आदि पराचीन गरनिो म थवराकन पिदत

क दजतना रप दमलता ि उसदक पररक यिी वदिक थवराकन परणाली रिी ि ततपशचात मतग मनी क

rsquoििददशीrsquo गरि क समय तक थवराकन का मितव थिादपत िो गया िा १०वी सिी क अदनतम भाग म

rsquoअदभनव भारतीrsquo क लखक अदभनव गताचायत न मतग क बाि थवराकन पिदत म आय पररवततन पर

परकाश डाला ि ततपशचात ११वी सिी क अदनतम भाग म rsquoभरतभाषटयमrsquo सोमशवर क rsquoमानसोललासrsquo

(११२७-११३४) व जगिवकमलल क rsquoसगीतचडामणीrsquo(११३४-११४५) गरि का थवरदलपी या तालदलपी

दक दरषटी स मिततव ि शारगिवकत rsquoसनगीतरतनाकरrsquo गरि पराचीन काल का अदतम और मधयकाल का

परारदमभक गरि माना जाता ि थवराकन का सशोदधत व सनतदलत दवकदसत रप rsquoसगीतरतनाकरrsquo म दमलता

ि rsquoथवरदलपीrsquo क इस कायत म आधदनककालीन परदसि सगीत दवदवानो जस - मौला बखश पपलथकर प

भातखनड आदि का दवशष योगिान रिा ि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

6

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

लकाराथाकविमशा

क सिाती काशीरामजी धम

कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत भाषमधय अदधकतर शबि ि धातपासन तयार िोतात धातना दतङ परतयय लावन दकरयापि

दनमातण िोतात दतङ िा परतयािार असन दतप चया दत न सर िोऊन मदिङ चया ङकारान पणत िोतो दतङ िा

ldquoपरतययःrdquo (३११) या अदधकारसिाचया अदधकारात पदठत असलयान परतयय मिटलया जातो लट दलट

लट लट लट आदण लोट ि टकार इत िोणार मिणज दटत आदण लङ दलङ लङ लङ ि ङकार इत

िोणार मिणन दङत मिटल जातात या लकाराचा उपयोग कठ आदण कसा करावा ि अषटाधयायी या

गरनिातील सिादवार जञात िोत अषटाधयायी या गरनिातील ldquoवततमान लट (३२११३)

वततमानदकरयावरतधाततोलतट थयातrdquo ldquoपरोकष दलट (३२११५) भतानदयतन- परोकषाितवरतधाततोदलतट थयातrdquo

यि दलट चा उपयोग दिला गला तसच ldquoलङ (३२११०) भताि धातोलतङ थयातrdquo या सिानसार लङ चा

परयोग अस परतयक लकार दवषयक सि आढळतात हया सवत ििा लकारादवषयी सवाना जञात आि परनत

ldquoथमरदस कषटण गोकल वतथयामःrdquo या दठकाणी ldquoअनदयतन लङ (३२१११) अनदयतनभताित-

वरतधाततोलतङ थयातrdquo या सिान वस च ldquoअवसामrdquo अस रप न िोता ldquoअदभजञावचन लटrdquo (३२११२) या

सिान ldquoवतथयामःrdquo ि लट लकारातील रप झाल आि तसच ldquoयजदत थम यदधदषठरः यि ldquoपरोकष दलटrdquo या

सिान ldquoयजदतrdquo ऐवजी ldquoइयाजrdquo अस दकरयापि पादिज िोत परत ldquoलट थम(३२११८) दलटोऽपवािःrdquo या

सिान तयाचा बाध कलला दिसन यतो अशी आणखी िी कािी उिा आढळतात जस ldquoएव थम दपता

िवीदतrdquo ldquoपरा भङकतrdquo ldquoयावदभङकतrdquo इतयादि हया दवदशषट रचना अषटाधयायीचया जया सिादवार आपलयाला

बघायला दमळतात तया सिाना इि माडणयाचा परयतन आि

रसािािसधाकर रसचचाा

डॉ० एम० वकषन (सहायकाचयाा)

सथकतदवभाग दिलली दवदव दिलली

राजा दसगभपाल दवरदचतदमि lsquoरसाणतवसधाकरrsquo नाम कावयालकारशासतरगरनि रसदवदशषटता

मिततवचचात एवमदथत l दसगभपाल राचकोडाराजयवाथतवय राचकोडाराजयराजा आसीत l अधना

lsquoराचकोडाrsquo तलगानाराजय नलगोडादजलानतगतत अदथत l दसगभपालराजा तलगानीय एव l तथय काल १३

शताबिीय इदत जञायत l कोलाचलमदललनािसरररदप तथय समकादलक l रसाणतवसधाकर रसदवषयचचात

रसवयतपदरत रसलकषणमदप दरषट शकयत l भरतमदनकत नाटयशासतररसलकषणानसार रसलकषणमाि l

रसाणतवसधाकर रसलकषणम-

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

7

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

रसोतकषो दि नाटयथय पराणाथतत स दनरपयत |

दवभावरनभावशच सादततवकवयदभचाररदभ ll

आनीयमान थवाितव थिायी भावो रस थमत l

ति जञयो दवभावथत रसजञापनकारणम ll

बधजञयोsयमालमब उददीपन इदत ददवधा l

आधारदवषयतवाभया नायको नादयकादप च ll रास 158-60

इतयादि रसलकषणाशलोकादन दशयनत l दसगभपाल रसदनरपणदवषय भरतमन नाटयशासतरोकतदिशा

lsquorsquoदवभावानभाववयदभचाररसयोगािसदनषटपदरतrsquorsquo इदत सिानसार सादततवकभावसदित रसदनरपणम कतवनत

दसगभपाल l

भास और सोमदिभटट की िासिदतता तलनातमक विशलषि

डा० विजयाशरी

सथकत दवभाग ज एस ऍम कॉलज फसरो बोकारो झारखणड

खरीथत पवत क दवदवध किानको म राजा उियन की किा लोक किा क रप म परचदलत िी ऐसा

उललख अनकि परात िोता ि मिाकदव कादलिास न भी अपनी कदत मघित म इस सकदतत दकया ि

पशाची पराकत म गणाढय क दवारा रदचत बडडकिा को आधार बनाकर दलख गय कावयो म

सोमिवभटट कत किासररतसागर एक दवशवकोशातमक रचना ि दजसम उियन की किा दवथतार स वदणतत

ि उधर सथकत क नाटयसादितय म परात िोन वाल परिम नाटककार भास क नाटको म स िो नाटक

परदतजञायौगनधरायण और थवपनवासविरता भी उियन की किा को िी परथतत करत ि राजा उियन की

परिम पतनी ि वासविरता िोनो रचनाकारो न उियन की किा परथतत करन म दवथतार स वासविरता क

चररि क दवदवध पकषो को उिररत दकया ि

गणाढय और भास म कौन पवतती ि और परवती यि दनधातररत कर पाना कदठन ि

दफर भी िम कि सकत ि दक भास पिल क ि दकनत उियन की किा तो लोक म पिल स िी परदसि रिी

ि

परथतत शोध पि म तलनातमक ददषट स यि परदतपादित दकया जाएगा दक िोनो कदतयो की

वासविरता म कया सामय ि और कया वषमय

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

8

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

परष किीनी साकारललया सतरी जावििा

- रशमी पदवाड मदनकर

समाजातील घटनाच तयातन मानवी मनावर िोणाऱया पररणामाच दचिण भारतीय सादितयात दवपल

परमाणात सापडत दकवा अस मिणता यईल सादितय मिणजच मानवी भावदवभवाचा आरसाच असतो

एखादया सतरीला सतरी कळण िा मोठा मददा नािी कारण दतचया जनमापासन दतन जाणीव नदणवतन सतरी जनम

अनभवला असतो परत परषाना दसतरयाच भावदवशव कळाव आदण दतचया मनोवयापाराच दजवत दचिण

शबिामधन उतरवता याव ि कवदचत घडत असाव दसतरयाचया जगणयाची तयाचया वागणयाची

भावभावनाची तयामागील कारणाची दनरदनराळी रप परदतदबदबत करणाऱया परषानी दलदिललया

कदवताचा परामशत घऊन तयाआधार बिलतया परपरा बिलती सथकती आदण बिलत भावजीवन तसच

दसतरयाना समजन घणयाचा परषाचा परयतन परषाचया दषटीतील दसतरयाच भावदवशव सतरीततव दटकवन

ठवणयाची तयाची धडपड तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया मराठी सादितयावर अमीट

छाप सोडणाऱया कवीचया कदवताची अतगतत पररणा मला अनभवता आलयाआदण तया अनषगान

परषाचया कावयातील सतरी अदथततवाचया खणा शोधन काढता आलया तयामळच आजपयत िलतदकषत

रादिललया व काळाचया दषटीन उपयोगी असणाऱया कोनातन नवयान दवचार माडायचा परयतन मला या

सशोधन दलखाणातन करता आला हयाचा आनि आि

मराठी सादितयातील नावाजललया कवीचया कदवता वाचताना दवशषतः मदिलाचया जादणवाची

परणी कललया कदवता भादषक आदण परदतमा सलगन वदशषटय़ या कदवतामधय रजली िोती तया

रजलपणामळ तयातील आशयिी अदभवयकत िोत िोता आदण तया भाषत आदण परदतमात तो आशय

सामावन घणयाच सामरथयत आि ििी जाणवत िोत ि एक कावयातम आविान िोत ती कावयातमकतािी

समजन घयावी लागली आदण तयाचसोबत दसतरयाची जीवनजाणीव समजन घणाऱया कदवताना आदण

सामादजक वाथतवाला नजरसमोर ठवन तयाच अनरोधान आथवािकाचया पातळीवर उतरन तयाच

समीकषातमक अधययन कराव लागल परष कवीना पीदडत अतयाचाररत दसतरयाबददल वाटणारी तळमळ

दसतरयाचया विनचा तयानी घतलला शादबिक वध सतरीचया आतररक उमी अतगतत सविना वचाररक

चढाओढ कदवतत माडताना अनक नामवत कवीचया कदवता तयात तयाच असणार वगळपण मला दिसन

आल आदण त परामादणकपण माडणयाचा मी परयतन कला आि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

9

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधवनक सास कत सावहत य की विविध विधाए एक अिलोकन

डॉ सधा वतरपाठी (अवससटट परोफसर)

सथ कत दवभाग सादित य दवदयापीठ मिातमा गाधी अतरराषटरीय दििी दवशवदवदयालय वधात मिाराषटर

सथ कत भाषा दवश व की पराचीनतम भाषा ि यि दनदवतवाि रप स सत य ि िाण ड स परकट िोन

वाली ध वदनयो पर आधाररत सथ कत भाषा वदिक काल क ऋदषयो स लकर आधदनक यग की भी अत यत

वजञादनक एव व याविाररक भाषा क रप म परदतदषठत ि दवश व म बोली जान वाली असख य भाषाए

वजञादनकता क अभाव म अपन अदथतत व म सिीघतकाल तक न रि सकी तिा कालान तर म काल-कलदवत

िोती गई

आधदनक सथ कत सादित य म वततमान सिी म लखको की अदभरदच काव य मिाकाव य पौरादणक

किानक थ तोि भदकत सादित य आदि दवषयो पर नतन पररपर य म लखन म पररलदकषत िो रिी ि

आधदनक सथ कत लखन म पराचीन लखन शली का भी थ पषट ट परभाव पररलदकषत िोता ि आधदनक

लखन शली म आधदनक पािो व नए वातावरण क दचिण क साि दनरतर काव य रचना िो रिी ि दबिारी

तलसीिास परसाि आदि मिाकदवयो की परदसि रचनाओ क अनवाि क साि शक सपीयर क नाटको का

सथ कतानवाि भी आधदनक सथ कत लखको का दपर य दवषय रिा ि

1987 म lsquolsquoफोब सत पदिकाrsquorsquo (Forbes Magazine) न एक समाचार परकादशत दकया िा दजसक

अनसार lsquolsquoकप यटर सॉटवटवयर परोगरादमग और सथ कत व याकरण म चमत काररक रप स समानता पायी जाती

िrsquorsquo इन िी दवदशषट टताओ क कारण कक सफोडत कदमिज तिा कलीफोदनतया जस परदसि दवश वदवदयालयो म

सथ कत भाषा का पठन-पाठन िीघतकाल स िो रिा ि

ऐसी अदभत भाषा की लोकदपरयता एव गराहयता क दलए आवशयक ि दक िम सथकत भाषा म

सादित य सजन की सभी दवधाओ को बाावा ि सथकत भाषा म उपलबध दवशाल जञान भण डार एव सादितय

का दवदवध भाषाओ म भाषा अनवाि एव भावानवाि कर इसकी सिज उपलब धता गराहयता सदनदशचत

कराए सथकत भाषा म सादितय रचना क दलए जन जागरण कर गोदषठयो एव कायतशालाओ क आयोजन क

माध यम स इस लोकदपरय बनान का परयत न कर

osnumles ofkZr laLdkj vknkZ thoukSyh

s

laLNtilder lafgrk fl)kUr foHkkx] egkRek xkakh vkqosZn dkWyst]Xkky vkSj vuqlakku dsUaelig]

lkyksMfrac14fg-frac12 okkZ] egkjkVordf

laLdkj kCndk OqRifRrijd vFkZ fofOgraveUurkls qDr gSA g kCn ^le~

milxZiwoZd ^Ntilde ~ Aumlkrqes ^k ~ AacuteR yxkdj lwV~ds vkxels fuiUu gqvk gSA

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

10

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

laLdkjumldk rkRiZ gS lqlaLNtilder djuk] OgraveyhOgravekiexclfr kq) djuk rFkk ifjNtilder djuk

vFkkZr~ laLdkfjd deumlZds kjk euq thouduml kq)rk rFkk ifo=rkds lkFk fufer

ils Ofrr djukA laLdkj ekuoduml fueiwoZd thou Ofrr djusdk AEligunsk djusokys

gumlrs gS blfy mudk euq thoues egRoiwkZ LFkku gSA1

laLdkjumlduml slh jhrhkiexcl crkk xk gS tuml umlXrk Aacutenku djrh gSA umlXrk numl

Aacutedkjdh gumlrh gSA 1frac12ikieumlpuls mRiUu umlXrk 2frac12 uohu xqkumlls mRiUu umlXrk okLroes

laLdkj d foykk umlXrk gS ftldh ccedilkfIr gsrq kkL=fofgr fOslashkvumldk vkJ ysuk

gumlrk gSA g og ccedilfOslashk gS ftlds ekels numlkumlduml nwj djds xqkumldk vkAumlku djkk

tkrk gSAbu ccedileqpound laLdkjumldk ccedilumlx oSfnd dkyls pyk vk jgk gSA vktOgraveh euqduml

laLNtilder cukusds fy bu laLdkjumldh vkodrk oa miumlfxrk gSA2

Keywords laLdkj amp to purify sbquo osn amp sacred knowledge sbquo vknkZ amp Idealsbquo thoukSyh amp lifestyle

lsquoिालमीवक रामायि म समाज वयिसथाrsquo

शोधचछातर - रमश कमार

सथकत तिा पराकत भाषा दवभाग लखनऊ दव0दव0 लखनऊ

मनषटय थवभावताः एक सामादजक पराणी ि आतमरकषा की ददषट स समिाय बनाकर रिना उसकी

मल परवदरत ि उसी स समाज परारमभ िआ दजसम दवदभनन सिथय अपन अदधकारो क साि-साि िसर क

अदधकारो का भी सममान करत ि समय क परवाि क साि-साि समाज की दवदभनन परमपराए तिा

मानयाताए भी एक दनदशचत आकार एव थवरप धारण करती जाती ि और उनम यगधमत क अनकल दकदचत

पररवततन भी िोत चलत ि सामानय अित म समाज का अित वयदकतयो क समि क दलय दकया जाता ि

वालमीदक रामायण म दजस परकार की सामादजक सरचना की सचना परात िोती ि वि वणत आशरम

पररवार नारी की दथिदत दशकषा आिार वसन-आभषण मनोरजन आदि को िी सामादजक िशा क

अनतगतत दववदचत करना उपयकत ि वालमीदक यगीन समाज मखय स िो वणो म दवभादजत दिखाई पडता ि

आयत वगत और अनायत वगत यिा इनक कई उपवगत भी दमलत ि आय एवम अनायो क रिन-सिन

ससथकत सिाचारी और सभय िा विी अनायतवगत नदतक दनयमो स रदित असयदमत जीवन जीन का आिी

और असभय िा

रामायण कालीन समाज को मानव जीवन की सामादजक दथिदतयो का आिशत किा जाता िा

मिदषत वालमीदक की अदभत कदत रामायण रपी िपतण म ततकालीन समाज की सामदजक आदितक

राजनदतक धादमतक नदतक शदकषदणक और लदलत कलादि का परतयकष रप िखा जा सकता ि वततमान

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

11

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समय म समाज को एकता क सि म बाधकर आग चलन की आवशयकता उसस िश और राषटर की

समपरभता दवकास िोगा

शा

laiwkZ txkr Hkkjr nsrsquok gk yksdrsquokkghus pkykkjk egRokpk nsrsquok vkgs- iwohZ Hkkjrkr jkts

jtokMkaph inr gksrh- jktkPk lsquokkluk[kkyh iztk thou txr vls- Rkauk vkiyk jktk

fuoMkph ewHkk uOgrh- ijarq vkt yksdrsquokkfgPk qxkr iztsyk vkiyk jktk fuoMkpk gDd

vkgs- vktpk jktk Egkts nsrsquokkpk iarizkku- kaPk [kkankoj nsrsquokkph kwjk fojkteku vlrs-

rsOgk k iarizkkukaes fufrsquoprp dkgh rjh osxGh ksXrk vlsu fd th Rkauk brj lkekU

iztsiklwu osxGs djrs- izRsd ekkwl gk jktk fdaok iarizkku gksow lsquokdr ukgh-

rsOgk gLrlkeqfnzd शाL=kr lkafxrysys jktksx TkeqGs jktk jkTin] jktsik izkIr

djhr gksrk( rs ksx k vkkquhd jktkaPk Egktsp iarizkkukaPk gkrkoj gLr ifjkk dsYkl

fnlrhy dk k dqrqgykeqGs eh izLrqr foषkpk vHkl djkps Bjfoys-

vktiZar Hkkjrkyk ykHkysYk loZ iarizkkukaPk gLrykkkapk vHkl o शाL=kr

lkafxrysys jktk gkskps ksx kapk leUo lkkkpk izRu eh k lsquokkski=kr dsysyk vkgs-

Hkkjrkr gksowu xsysYk iarizkkukaps gLr ykk o gLr lkeqfnzd शाL=kr jktk

cuklkBh uewn dsysys gLrykk gk ekOumlk lsquokkski=kpk eq[ fordquok vkgs- k lsquokkski=klkBh

eh losZkk infrpk voyac dsyk vkgs-

महाराषटरसय सासकतकायारतानाा सासथानाा विचारः

डॉ कलयािी अननतः काळ

रादषटरय - सथकत - सथिानम नवििली

मिाराषटरथय सथकतपरमपरा त नन परमपरातनी एव थवतनिमिाराषटरथय उियातपवतमदप

धरातलऽदथमन सथकतगङगाधारा दनरनतर परविदत परिीघ कालपरवािऽदथमन बहववय सथकतसथिाः दनदमतता

काशचन लता काशचन च अदथततवमािमव समपरदत दतषठदनत तास च काशचन दवदयमानाः सथकतकाय लगना

सदनत गौरवभयात मयातिारकषणाचच सवातसामदप सथकतसथिानाम अधययनम अशकयमतः मिाराषटर

दवदयमानाना पञजीकताना सथकतमाि-कायतरताना सथिानामवदववरणमदथमन कतम १८७५

तमवषातिारभय २०११ तमवषतपयतनत दवदयमानाः मिाराषटरथय एताःसथकतकायतरता सथिाः सथकतसवया

सथकतमातरम उिगरीवीकवतदनत सथकतथयिरवथिा दषटवा तिव भदवषटयतकाल राषटरदित दवदचनतय सथकताि

दकमदपकरणीयदमदत सथकतानरादगणः अदचनतयन सथकतथय भाषारपण सावतदिकः परयोगोभवत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

12

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

राषटरजीवनथय सवषटवदप कषिष सथकत पनरागचछत चदत मखयोदददषट सवातसामदप सथकतसथिानाम सथकतथय

पनरतिानाि परभादवसाधनम आसीत सथकतसथिाः सथकतदनयतकादलकादन च थवतनि भारत सथकतथय

परचारपरसारथय च मिततवपण काय सथकतसथिादभःसथकतदनयतकादलकशच कतम सथकतसथिाना

सथकतदनयतकादलकाना च सथकताि मििविान दषटवा तिधययनथय दचकीषात मनदस समतपनना

वदिकदषटया िाशतदनकदषटया सादितयदषटया दवजञानदषटया च सथकत परदत पशयामशचत जञायत यत पराचीना

अदभजाता सथकतभाषा त आधदनकभाषारपणादप सवति सिरमदप परथिापदयतम एतासा कायतरताना

सथकतसथिाना दवचारः अदप दनतय पररणािायी वततत

जयोवतषशासतराधारि रोगसय मलाणिषिम

डॉ आवशषः ज

जगदत परतयक जीवरादशः रोगगरथतानभवी भवदत एव किादचत रोगथय समभावना सवषा भवतयव

वदयशासतरपरकारण रोगथसमपरापयननतरमव तथय सचना जञायत परनत जयोदतषशासतरदवारा रोगातपवतमव

रोगदनधातरण कतवा दनवारणोपायानदप कत शकनमः रोगपीडातकारणादन अनकादन भवदनत यिा

भतादयावशः गरिगदतः वातदपरतपरकोपः इतयाियः परनत एततियाणा कारण त वाथततः

पवतजनमकतपापकमातणा फलथय दवपाक एव मनषटयाणा पवतकतपापम एव रोगकारणादन भवदनत

वदयन आिौ रोग समयदगवजञाय तथय दनवारणाय समदचतदचदकतसा वकतवया तीवरा तिा

कमतणवयादधः जात सदत कमतदवपाकसदितानसारण उपायः वकतवयः यिा वापीकपादि भिान अदतसारः

सञजायत तथय शानतयि रदरसकत तिा आयः सकतजपञच करणीयदमदत मनीदरः उकतमासीत

रोगथय मलकारण नानवषटय रोगथयव यावत पयतनत औषध ििादत चिदप रोगथय मलकमत तिव

दतषठदत अतः जयोदतषशासतरदवारव कमतपररिार तिव रोगपररषटकारञच दकरयत चत सः रोगः सपदि नशयतीदत

नादथत सनििः

An Analytical Study on the Philosophical Concepts of Vaiśeṣika Included

in the Āyurvedic Treatments (Based on Carakasamhitā Susruta samhitā

and Vaiśeṣikasūtra)

Rev Kumburuwela Seelananda

University of Peradeniya

Both Āyurweda and Philosophy are two subject streams which are more

close to the worldly and spiritual lives of human beings Their connection is

non-separable even in the beginning of these two systems Therefore it is

worthy to investigate the connection between these two systems according to

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

13

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

the cognition of seven categories and atoms which are defined in the

philosophy of Vaiśeṣika and how they are applied for the treatments of

Āyurveda The enumeration of categories included in Vaiśeṣika system such as

Dravya Guṇa Karma Sāmānya Viśeṣa and Samavāya have been applied for

the descriptions in the Āyurvedic treatments Both these systems accept that the

substance is the main component and that others all depend under the substance

Vaiśeṣika mentions of five types of Karma developed by Ūrdhva etc Caraka

and Susṛta have discussed about Pantildeca karma Agni karma Jāta karma etc

According to the philosophy of Vaiśeṣika Sāmānya (General) means similarity

of all objects and each other For instance the existence in combinative position

of Substance Attribute and Action are depended upon their appearance of

Sāmānya as well as Viśeṣa In Āyurvedic system one of the fundamental

elements is awareness of resemblance The resemblance of the substance

attribute and action is always becomes the cause of increasing healthiness On

the other hand their dissimilarity is the cause of reducing healthiness itself

Both systems accept that the Ātma is eternal From these facts it would appear

that the Āyurvedic system have applied the concepts in philosophy of Vaiśeṣika

for the use of a practical methodological system

अषटाधयाययामङगावधकार वनपातसतरािाा विमशाः

शोधचछातरा - शरीिरदा माळग

वि-वयाकरणदवभाग कदवकलगर-कादलिास-सथकत-दवशवदवदयालयः रामटकम

वयाकरण नाम विाना रकषकतवाि विािातवबोधन सिायकतवात परकदत-परतयय-उपिश-परथसर-

पिथवरप-परदतषठापकतवाि अितदनणतयनकतसाधनष अनयतमसाधनतवन परयकततवाि विाङगथय दकञचन

अङगम एतदविथय मखतवन थमतम - मख वयाकरण थमतम भाषाया शिय वयाकरणथय अपकषा भवतयव

न दि वयाकरणजञानशनयो जन साधन शबिान परयोकत शकनोदत थवयम ऋकसदितायाम अथय

वयाकरणशासतरथय परशसा अदथत ऋगविथयकदथमन सपरदसिमनि वयाकरण वषभथय रपकतवन

परदतपादितमदथत ndash

चतवारर शङगाः ियोऽथय पािा दव शीष सतिथता सोऽथय

दिधाबिो वषभो रोरवीदत मिािवो मतयातम आदववश

वयाकरणशासतरथय मिनीयता पञच मखयपरयोजनादन ियोिश गौणपरयोजनादन मिदषतणा

पतञजदलना परोकतादन तन दि वयाकरणशासतर दनतरा पराचीनशासतरमदथत ननदरादि वयाकरणािारभय अनक

वयाकरणा बभव तष सवषटवदप वयाकरणष पादणनीय वयाकरण सवति परदसिम अषटौ अधयाया

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

14

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

चतथसिसरसिादण अदथमन अषटाधयायी नामक गरनि वततनत तष 641 इतयारभय ई च गण 7497

एतावतपयतनतम अङगथय इतयदधकार अदथत अङगादधकार आिशदवधायकसिादण अदतिशसिादण

दनपातसिादण सदनत अदथमन शोधपि कशाञचन दनपातसिाणा कौमिी-भाषटय-

वयाकरणदसिानतसधादनदध-गरनिाधारण दवमशत परथतयत

कामतथताचछीलय 64172

कमत शीलम अथय - कामत ताचछीलयाि कामत इदत पि दनपातयत छिादिभयो ण इदत सिण ण

तचछील यथय स ताचछील तथय भावथताचछीलम तदथमनवाचय कामत इदत भवतीतयित णपरतयय पर

दटलोप थयात इतयित अि दटलोपदवदध अन इदत परकदतभावदनवतयित अदण दवदितथय

परकदतभावथय णपरतयय परत परदतषधािणकायतकाररतव णपरतययथय जञापयत इदत अवगनतवयम अथय सिथय

आवशयकता का इदत परशनः आिौ उतपदयत यतः नथतदित इदत सिणव दसिधयदत खल इदत परकदतभाव

अनदण दवदित अत अि तथय परसदकतनातदथत अत दटलोपदनपातन वयि खल इदत आकषप

एवञच अि दटलोपदनपातन वयितम इदत चत तिोचयत - ताचछीदलक णऽणकतादन भवदनत इदत पररभाषा

अनन जञापयत चरा शीलमथया तप शीलमथया इदत दवगरि चरातपशबिाभया छिादितवाणणपरतयय सदत

तिनताभयामणनतकाय चौरी तापसीदत दसिम

Influence of Prakrit Poetries on Sanskrit Rhetoricians

DrRajendra C Jain

(KKSU Ramtek)

India has a great tradition of literary aspects Languages of India are

divided into various language families and linguistic records of India begin with

the appearance of the Brahmi Script from about the 3rd century BC

Sanskrit and Prakrit are old languages of India spread abroad in old era

Almost Prakrit Grammar texts are also written in Sanskrit Language as well as

Almost Sanskrit Dramas are also composed with Prakrit Languages Most of

Indian Inscriptions are found in both Prakrit and Sanskrit Languages and written

in variant old scripts like Brahmi Kharoshti etc Many of Inscriptions made by

King Ashoka are written in Bhamhi and belong languages of Prakrit and

Sanskrit

Many of Middle age rhetoricians such as Anandavardhan Mammata

Vishwanatha Rajashekar etc composed texts of Sanskrit poetics but they are

very much influenced by Prakrit Poetries Therefore they had given examples

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

15

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

of Prakrit poetries The present paper will discuss a detailed Prakrit Poetries in

account of Sanskrit Poetics with its own influence

ROCK ART IN NAGPUR DISTRICT

Asst Prof Dr Akash D Gedam Mohini P Gajbhiye (Architect)

Dept of Mathematics amp Humanities Yeshwantrao Chavan College of

Engineering Hingna Wanadongari Nagpur

Priyadarshini Architecture College Nagpur

Nagpur (Vidarbha) an eastern part of Maharashtra state The rich and

varied topography of the Vidarbha is almost unparallel anywhere else in the

state The geological variety of rock of rock formation played a very important

role to attract the human settlement This region is outside the Deccan trap area

and falls geologically in the Gondwana formation

Nagpur having archaeologically evidence at every part These

evidence are form prehistory period up to modern In specially Nagpur district

known to archaeologist for burials of megalithic people but early historical

evidences also scattered at every part of the Nagpur district The largest

concentration found in the valley of Nag amp Waingangā Rivers

The rock engraving of Ukhalgota (Pullar) lies in chand-suraj hill amp

Bhivkund (Kuhi) dist Nagpur lays in the small heights hill rocks Principally

these hillocks are red-sand stone especially caves excavated in granite stone amp

sand stone Mineralogical these sand stones are composed mainly of quartz and

some mica flakes stratigraphically this sand stone belong to upper Permian to

lower Triassic

In these two sites some engraved symbols include elephant dear bull

chakra nandipad and design wheel Some of this symbol is those of known

symbols associated with Buddhism Particularly the symbols like elephant deer

bull chakra design wheel and nandipad are noticed at many Buddhist sites

The simplest engravings grooves grids could have been over a period

of 1000 BC or even more the men of the Neolithic and the Metal Ages may

have continued to engraved these symbols with different motivation and

without knowing their original significance

As regards cupules these canrsquot be compared with cup-marks found on

the circle boulders and capstones of the Megalithic Burial The long cupules

channel at site is unique amp needs detailed study in the future

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

16

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

CAUSE AND CURE OF VRAṆA (WOUNDS) A STUDY IN THE LIGHT

OF SUŚRUTA SAṀHITĀ AND ITS RELEVANCE IN THE PRESENT

DAYS

Hiten Barman (PhD Research Scholar)

Department of Sanskrit Assam University Silchar

Āyurveda is the oldest science of life on the universe which was invented

by Brahma the creator of the universe In Āyurveda there are two types of

treatment for all diseases either by use of medicine or by use of surgery

Suśruta Saṁhitā is the first and foremost authentic treatise of the science of life

(Āyurveda) in the speciality of Śalyatantra (the science of surgery) compiled by

Ācārya Suśruta in the holy city of Kāśi around 1000 BC

Ācārya Suśruta has given a detailed description of Vraṇa (wounds) and

its ropaṇa (treatment) in his treatise Vraṇa are of two kinds mainly They are ndash

Śārīraja (endogenous) and Āgantuja Sadya (accidental) Among the two the

Śārīraja Vraṇa are caused by vitiation of Vāta Pitta Kapha Rakta and

Sannipāta and their various combinations Āgantuja Vraṇa are caused by injury

from human beings animals birds ferocious beasts falling from height

pressing hit injury by fire caustic alkali poison splints of wood horns of

animals disc arrow axe trident mace and many others weapons

Here we will focus the six kinds of āgantuja vraṇa and their various

methods of treatment in the light of Suśruta Saṁhitā In this paper an attempt

has been made to explore the management procedure of Āgantuja Vraṇa in the

Suśruta Saṁhitā are eminently in line with the technical abilities of the present

times

Application of Karyavastha in Abhijnyanashakuntalam

Sneha Kottawar

(Asst Prof Dpt of Sanskrit St Francis College for women Begumpet

Hyderabad)

Natya or theatre is an ancient practice of entertainment in India The

Bharatamunirsquos Natyashastra which been described as the science of drama is

an ancient treatise on dramaturgy that throws light on Indian Aesthetics poetics

and performing arts In Natyashastra Bharata described dramatic theories In

this paper the stages of action means karyavastha is described with the help of

the drama Abhijnyanshakuntalam which is best work of Kalidas

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

17

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

JeemlegMeem$eersup3ecentaumlicircee veiejs peueJsup3eJemLee

Dr Hemu Mahesh Rathod

NSPatel Arts College Anand Gujarat

(efJeYeeie - Technical science amp Fine Arts Skt amp Compute r)

peueb keAgravemsup3eeefHe peerJemsup3e DeefveJeesup3eyen IeigravekeAgraveceefmle~ peuesve iqueste Deemeerled SJeb eacutee DeefHe YeefJeltsup3eefle~ mebmke=Agravele

Jeedcesup3es peuemsup3e cenEcircee efJeltesup3ekeAgrave JeCeampveb efJemle=leordfHesCe centMsup3eles~ Ograveeeregeerveslteg veiejslteg peuemsup3e Ograveeeke=AgraveeflekeAgrave

ntildeeesle veETHee peuemsup3eesHesup3eesie pevee kegAgraveJeampefvle mce~ JeeHeerketAgraveHekegAgraveC[le[eiemejesJejeCeeb efveceeampCes

JelteeampJeeefjCe mebucircenCeb YeJeefle leLee lesve peuesve veiejpeveeveeb peuemsup3eeJeMsup3ekeAgravelee HeefjHetCeyen YeJeefle mce~

OgraveeeregeervekeAgraveeues peuemsup3e mebucircenCecesJeced Ghesup3eesie efJeJeskeAgraveHetCeyen efnoteAgravesup3eles mce~ lesve peuemsup3e DeeJeMsup3ekeAgravelee

HeefjHetCeyen YeJeefle mce~ mebOgraveeefle DeeOegefvekeAgraveveiejs DeefHe cesIepeuemsup3e mebucircenCeb ke=Agraveef$ece mejesJejeCeeb efveceeampCeb

ke=AgravelJee keAgravelegyen MekeIgravesup3eles lesve YetieYeamppeuemlejb JeOeampsup3eefle~ DeefOekeAgraveeefOekeAgrave cee$eesup3eeb Je=eeCeeb JeHeveb

keAgravejCeersup3eced~ peuemsup3e DeveeJeMsup3ekebAgrave ogcopyHesup3eesieb ve keAgravejCeersup3eb Hejvleg efJeJeskeAgraveHetCeampced Ghesup3eesieb keAgravejCeersup3eced~

HeejbHeeefjkeAgrave peuemebucircenCecesJeb peueefJelejCe Jsup3eJemLeekeAgravejCes veiejs Jee ucirceeces peuemsup3e DeYeeJee ve

YeefJeltsup3eefle Fefle efveeffrac12eleced~ Dele veiejs Je=eejesHeCemsup3e peueeMesup3eefveceeampCemsup3e DeleerJe cenEcircJeb Jeleamples~

Slesve Hesup3eeampJejCemsup3e megjee leg YeJeefle peuemsup3e megjee SJeb JeOeampveb rege YeJeefle lesve men peveeveeb

mJeemLsup3eJeOeampveb YeJeefle peveeveeceeefLeampkeAgraveJe=eftimesjefHe YeJeefle peveeveeb DeeefLeampkeAgraveJe=timesicircee veiejmsup3e meceepemsup3e

efJekeAgraveemeesccedilefHe peesup3eles~

dkfynkl dk lkfgR fdlh Hkh nsk] iznsk] k lekt esa izsjkk dk lzksr gks ldrk gSA

|fi muds lkoZHkkSfed lkfgR esa osn] bfrgkl] vk[ku oa yksdampijEijkvksa dk vUrHkkZo

n`fVxkspj gksrk gS rFkkfi ykSfdd ijEijkvksa dk lfUuosk leLr qx esa leku egUgraveo dk gSA

gh dkjk gS fd bl oSohdjk ds qx esa Hkh dkfynkl ds dkO o ukVdksa dk vegraveu

vkegravekfRed] HkkSfrd] vkfHkkSfrd k oSKkfud fdlh Hkh n`fV ls fdk tks vRUr mikns flfrac14

gks ldrs gSaA dkfynkl ds ukVdksa dk rks dguk gh Dk mudk rks ewy gh yksd thou gSA

gh dkjk gS fd mUgksaus Loa vius ukVd esa dgk gS fd ^ukVd

nsorkvksa ds us=kksa dks lqUnj yxus okyk pkkqk K gSA Loa nz us mek dks vius kjhj esa

laqDr dj bls nks Hkkxksa esa foHkDr fdk gSamp rkMo oa ykLA blesa lUgraveo] jt oa re bu

rhuksa xqkksa ls fufeZr yksxksa ds pfjr vusd jlksa esa ifjyfkr gksrs gSaA blhfys fHkUuampfHkUu

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

18

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

fp okys yksxksa ds fys g d ukuk izdkj ds euksjatu dk lku gSA oSKkfud n`fV ls

dkfynkl ds lkfgR dk lwe ifjkhyu djus ij ge ns[krs gSa fd pkgs os ukVd gksa k

dkO loZ=k fofo izdkj ds oSKkfud rUgraveoksa dk lfUuosk gqvk gSA bu oSKkfud rUgraveoksa dk fn

vkqfud foKku dh n`fV ls vegraveu fdk tks rks fofo izdkj dh kks lkexzh izkIr dh tk

ldrh gSA vkqfoZKku k fpfdRlk kkL=k] thofoKku] HkkSfrd foKku] ikZojk foKku rFkk

jlku foKkukfn ls lEcfUr vusd mnkgjk ge muds xzUFkksa esa =k r=k izpqj ek=kk esa ns[k

ldrs gSaA mudh jpukvksa esa bu oSKkfud rUgraveoksa ds izksx dk eq[ dkjk g gS fd lkfgR

lekt dk niZk gksrk gS vr muds ik=k ftl fdlh ifjfLFkfr esa gksa k ftl fdlh iznsk ds

gksa mudk LokHkkfod fp=kk dfo us fdk gSA izkd`frd okrkojk] HkkSfrd k vkegravekfRed

ifjosk vkfn lHkh dk LokHkkfod fp=kk dfo us vRUr dqkyrk ls fdk gSA

Yogic approach in maintaining Physical health

HIMADRI SARMA

Gauhati University

Health is the greatest blessing for all It is not just absence of disease but

a state of complete physical mental and social wellbeing For a healthy life and

better living yoga is a way Traditionally Yoga is a spiritual discipline based on

extremely subtle science which focuses on bringing harmony among mind

body and soul It is a science of psycho-spiritual growth leading to inner peace

and freedom But at present time it has been noticed that Yoga is being used as

physical or psychological therapy as Yoga consists of some principles which are

highly beneficial for our health In western countries Yoga is almost universally

persuaded as a discipline of fitness and health It is a global phenomenon now

So in this present paper an attempt has been made to discuss about the practices

of Yoga which can help an individual in maintaining Physical health

Keywords Yoga health āsana mudrā ṣaḍkarma etc

Philosophical Aspects of Gulabagita

Rajendra D Meshram

PhD Researcher PGTD Sanskrit Bhasha tatha Sahitya

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek

Guide - Prof Kavita S Holey (HoD)

Gulabgita is a part of lsquoPrajnachakshursquo Mahakavya composed by Prof

Madhusudan Penna lsquoPrajnachakshursquo is in about 850 Sanskrit verses in eleven

cantos Its first part comprising of 10 verses and is in about 533 is

Gulabraomaharajcharitam and second part the 11th canto is in 317 verses named

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

19

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

as Gulabgita The philosophy of scholarly saint Gulabrao Maharaj is described

in Gulabgita

Basically Indian philosophy is classified as astika and nastika In astika

philosophy there are major six branches such as Nyaya Vaisheshika Samkhya

Yoga Mimamsa and Vedanta In nastika philosophy there are five major

branches such as Jaina Buddhist Ajivika Ajnana and Charvaka1 The Indian

philosophies has some common concepts such as dharma karma samsara

reincarnation dukkha renunciation meditation2 The ultimate goal of almost

all the branches of philosophies is to achieve moksha nirvana There is

diversity in the doctrines of various branches of philosophy and they disagree

with each other3 Amongst the number of hindu darsanas known through

history six philosophical systems are popular these are Naya Vaisheshika

Sankhya Yoga Mimamsa and vedanta The main nastika branches of

philosophy are Charvaka Buddhist and Jaina

In Gulabgita the philosophy of Gulabrao Maharaj is narrated It is a

bunch of all the branches of philosophy All the six branches of orthodox

philosophy and three branches of heterodox are described in lucid manner in the

form of poetry Gulabgita is the treasure of thoughts about brahma sanatana

dharma karmakanda bruhaspati moksha bhagvad-gita purana karma

karmakanda kama ashtanga-yoga vasana jnana maya dharma guru vijnana

bhakti kirtana vaidik-dharma anadhyasta-vivarta Thus the Gulabgita is full of

philosophy of Gulabrao Majaraj

आधवनक सासकत लघकावयपरकाराामधय िततााच सिरप

शोधचछातरा - िदशरी आिीकर सथकत सादितय दवभाग कदवकलगर कादलिास सथकत दवशवदवदयालय रामटक

सथकत सादितयात वदिक सादितय व लौदकक सादितय अस काळानरप दवभाजन कल आि

वदिक सादितयात सदिता िाण आरणयक व उपदनषि याचा समावश िोतो रामायण व मिाभारत हया

मिाकावयापासन लौदकक सादितयाची सरवात िोत हया कावयामधनच सथकत सादितयात दशय कावय व

शरवय कावय अस कावयाच िोन भाग कल जातात तयापकी सथकत मिाकावयलघकावयचमपकावय

मकतक ि शरवय कावयाचया अतगतत यतात सथकत कावयपरकारामधय छनि परयोग पराचीन काळापासन

करणयात यतो गायिी उदषटणक इ वदिक छनिापासन उतपनन झाललया इनदरवजरा इ लौदकक वताचा

परयोग दिसन यतो

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

20

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आधदनक सथकत सादितयात कवीनी दविशी कावयपरकार थवीकारन तयामधय नवनवीन

कलपनाचया आधार भाववदशषटयपणत सथकत कावय रचणयास परारभ कलागझल िायक तानका सोनट

हया दविशी कावयामधय पराचीन सथकत कावयापरमाणच रसदनषटपदरत आलकाररक वणतन तसच छनिोबि

रचनाची दनदमतदत दषटीस पडत

परथतत शोधपिात कािी दनवडक (दविशी) लघकावयपरकारामधय वरताची योजना थपषट करणयात

यणार आि

सासकत नाटको म मागलाचरि का वशिति एिा महतति

शोधचछािा - दानगी सोरन

थनातकोरतर सथकत दवभाग कोलिान दवशवदवदयालय चाईबासा झारखणड सतय दशव-सनिरम जसी

परशदथतयो स परशदसत सथकत वाङमय वदिक काल स िी मानव मदथतक म कलयाण क दलए कलयाणकारी

बीज वपन करता रिा ि वदिक मनिो म उदघोदषत कलयाणकारी तततव आज भी सादततवक दकरयातमकता क

माधयम स दचरथिायी बन िए ि समाज म दशवतव की अजसर धारा दकसी-न-दकसी रप म आज भी

शभाचरण क रप म परवादित ि रमणीयाितपरदतपािकशबिातमक कावयम क ददवदवध रप-दशय एव शरवय

िोनो म मगल ददषटगोचर िोत ि चदक नाटक दशयकावय ि इसदलए मानस को सिसा झकत करन की शदकत

भी उसम दवदयमान िोती ि यिी कारण ि दक शासतरकारो न कावयष नाटक रमयम का उदघोष दकया

सथकतानरागी शासतरदवपदशचतो न नाटक क दवदवध पकषो पर अपन लकषणगरनिो म दवशि चचात पररचचात एव

वदरत-दववदरत परथतत की ि इनम नाटयशासतर क परणयकर आचायत भरतमदन रिट भामि कयट शरीशकक

भटटलोलट भटटनायक तिा िपतणकार कदव दवशवनाि परभदत परमख ि

परतयक शभ कायत आरमभ करन स पवत भगवान अिवा इषटिव क थमरण की परमपरा समथत भारत म

दवदयमान रिी ि सथकताचायतगण अपन गरनिो का आरमभ दकसी-न-दकसी रप म अपन इषट िवता की थतदत

अिवा आशीवतचन स करत ि इस मगलाचरण नाम दिया गया ि नाटयशासतर म नानिी का दवधान

मगलाचरण िी ि नानिी िवता िाण तिा राजादिको क आशीवतचन स सयकत की जाती ि नानिी का

अित ि ndash

आनदनित करन वाला आनदनित करन क दलए नानिी म शख चकर चनदर चकरवाक और

कमिादिक मागलय वथतओ का वणतन आवशयक ि -

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

21

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

आशीवतचनसयकता थतदतयतथमातपरयजयत िवददवजनपािीना तथमाननानिीदत सदजञता

मगलयशङखचनदराबजकोककरवशदसनी िशदभरषटादभवात पिरत

मगलाचरण (नानिी) पवतरग का एक परकार माना गया ि धदनक मानत ि दक दजसम सामादजको

को आनि दमल वि पवतरग ि व पवतरग का अित नाटयशाला मानत ि दवशवनाि क अनसार नाटय वथत

(अित) क पवतरगशाला क दवघनो को िर करन क दलए नततक लोग जो कछ करत ि उस पवतरग कित ि

वथतत रगदवार क पवत की जानवाली मगलाितक सामदिक थतदत िी नानिी ि यि अषटपिा या दवािशपिा

िोती ि इस नानिी पाठ या मगलपाठ भी कित ि दिनिी सादितयकार lsquoभारतनि न भी अपन नाटको म

नानिी पाठ की योजना की ि

उपलबध सादितय क आधार पर यि दनदशचत रप स किा जा सकता ि दक मगलाचरण अिवा

नानिी पाठ की वयवदथित योजना सवतपरिम भरतमदन क नाटयशासतर म िी िई ि परनत दवदवानो न

मगलाचरण की परिा का समबनध विो स जोडन का परयतन दकया ि शरी मिािव राजाराम दलखत ि दक

शरदतसममत तिा दनषटकषातनमोदित िोन स वयाखयाकारो न मगल को गरनिपदतत क दलए आवशयक बताया ि

दशषटाचार क नात जदमदन क परदसि दनयम असदत हयनमानम क अनसार विो म मगल न िोन पर भी

उसकी दथिदत मान ली गई ि लौदकक सथकत नाटको म किी साकषात रप स तो किी परोकष रप स

मगलभावना की गई ि परथतत शोध-आलख म इन िोनो तरि क मगलाचरण क दशवतव एव मिततव को

थिादपत करन का परयास दकया गया ि

सदगिो का सादश हासगीता

डॉ राजश कमार

सि-आचायत सथकत दवभाग राजथिान दवशवदवदयालय जयपर

िसगीता मिाभारत क शादतपवत क अनतगतत मोकष धमत पवत क अधयाय 299 म 45 शलोको क रप म

उपलबध ि इसम सदषटकतात िा न िस रप धारण कर तीनो लोको का दवचरण दकया और साधयगणो दवारा

नदतक सदगणो क थवरप क दवषय म उठाय गय परशनो का उरतर दिया इस सवाि म तप सतय इदनदरय सयम

और मनोदनगरि पवतक दकसी को भी कादयक वादचक और मानदसक पीडा निी पिचाना शरषठ सदगण बताय

गय ि इसी परकार करोध न करना व कषमाशीलता भी उरतम सदगण ि

िस गीता क अनसार विो क अधययन का सार ि सतय भाषण सतय भाषण का सार ि इदनदरय सयम

इदनदरय सयम का फल ि मोकष- यिी सभी शासतरो म उपिश ि यिा ndash

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

22

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

विथयोपदनषि सतय सतयथयोपदनषि िमः |

िमथयोपदनषनमोकषः एतत सवातनशासनम िसगीता 113

वततमान भौदतकता एव थवाित दलपसा स पररपणत ससार म इन सदगणो की समाज म सामादजक

सामरथय थिादपत रखन ित साितकता थवतः दसि ि

SOCIO-CULTURAL CONDITION IN THE RASASADANA BHANA OF

GODAVARMA YUVARAJA OF KOTUNGALLUR

DrR Kamalakumari

Associate Professor Department of Sahitya Sree Sankaracharya University of

Sanskrit Regional Centre Thiruvananthapuram

Godavarma Yuvaraja or Vidvan Ilaya Tampuran as he was popularly

known of Kotungallur Royal Family was one of the most distinguished scholar

poets of Kerala in the 19th century Rasasadana is the only Bhana which was

written by Godavarma The theme of Rasasadana is the Keliyathra of

Kotungallur Bhagavati Among the Bhanas of Kerala it occupies a prominent

place Godavarma composed the Rasasadana in accordance with the directions

of Rhetoricians like Bharata Dhananjaya etc As in the case of other poets

Bhanas Godavarma wrote his Rasasadana on the social and cultural

background of the 19th century Kerala This Bhana gives an esoteric picture of

a society in Kerala in the 19th century The people were indulging in licentious

pleasures and interested in sexual enjoyment The life of loose morals led by a

section of society consisting of the elite and the courtesans was generally

depicted in this play The talappoli at the Bhagavati temple of Kotungallur

various art forms such as Ottan tullal Cakyarkoottu etc different customs and

modes of worship prevailed at that time are realistically described in the Bhana

It was his staunch devotion to Kotungallur Bhagavati that prompted him to

write the Bhana

The Rasasadana gives a clear picture of Godavarma as a fine poet and as

an erudite and keen observer His command of vocabulary powerful

expressions and the use of yamaka etcshow his poetic powers The main

sentiment sringara is kept prominent throughout the work supported by humour

The work is a masterpiece and it surpasses other Bhanas TL

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

23

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

समवतकालसय सौदावयकविषयः

Govind MN

BA Sanskrit Student Department of Sanskrit

Sree Sankara College Kalady Ernakulam District Kerala-683574

मगीयताया समि मनषटय अतयननतथय जीदवतलयथय अवगदतम पराप मनषटयजनम अवापय

मनषटयतवात परगदत परापय ईशवरतवावादत आतमन जीदवतलयदमदत तथय लयावातय त दवदभनना मागात

आदवषटकताः तिा मनषटयजीवन आतमीयमलयाना पराधानय दसिम तषा मलयाना आधारभताः शरतय

थमतयः च शरदतथमतीना आधारण कमतस आचारष दनयमष च वयवथिा अभवन तास मनथमत

कालादतशादयतवन परधानय वततत तदथमन राजधमत वणातशरमधमत सामादजकतवविारा सतरीधमात परषधमात

इतयािय परदतपादिता

सतरीथवातनयदवषय अवातचीन मनथमदत दनतरा िषटयत

न सतरी थवातनयमितदत इदत मनवाकय दववािाथपि भवदत

तिादप यि नायतथत पजयनत रमनत ति िवता

यताथत न पजयनत सवातथतिाफला दकरया|| (356)

इदत शलोक त मनो सतरीदवरोदधताया दनषधकः भवदत तिा च कथयादशचत कनयाया ऋतमतौ सतया

दिवषातभयनतर यौ मातादपतरौ तथया पररणयाय न उदयकतौ तयो अनमदत दवना सा थवयवराय अदधकाररणी

भवत इदत मनो अदभपरायः मनना परिरत ईदश थवातनय अनादतय य दवरिवािा परचलदनत त इतोदप

दनषितया भवदनत सतरीणा सरकषाया मनो काकत शय दढतर वततत य कशचन परष कामदप दसतरय बलािपहतय

दिनदथत चत स विधयः इदत मनना दवधीयत यथत बलात तया सकत उदयकत तथया पादणपाियो छिन

कयातत इदत च ईदशाना दवधीना दवधानन दसतरय दकयनतय मलयवतय भवदनत इदत मनना परिशयनत

सतरीधन कनयाशलकशच अवातचीनसमि सतरीधनािानपरिान दनयमन दनरि भवदत अय दनराध न

आधदनकरव दवधरत दकनत थमाररदप थमदतकाल सतरीधनथय आिानपरिान यदयदप वतत तिादप त

अधनातनाभया आिानपरिानाभया दवदभननौ थत सतरीधनथय कनयाशलकथय च दमि भिः वततत

दवावदपदमदलतवा सौिादयक इतयचयत सौिादयकथय दवषय मन वयकत परदिपाियदत

सतरीधनम सतरीधन षडदवध मनना परोकत

अधयगनयाधयावािदनक भततिायथतिव च

भरािािरत दपतभयाञच षडदवध सतरीधन थमतम

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

24

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शलोकभिशच एव वततत -

अधयगनयाधयावािदनक िरत च परीदतकरातदण भरातमातदपतपरात षडदवध सतरीधन धनम इदत |

दववािसमय अदगनसादकषक यत धन कनयाय िीयत तत अधयदगन यिा कनया भततगि गचछदत तिा

तथय िीयमान धन अधयावािदनकम भरातमातदपिादिदभ जञादतजन यत िीयत तत च कवल तया एव

अदधकत भवतीदत मनवाकयम तदथमन धन न अनय अदधकाररण

अनवाधय च यत िरत पतया परीतन चव यत

पतयौ जीवदत वरताया परजायाथतधन भवत|| (9195)

अनन शलोकन अनवाधयधन परदतपाियत इि त दववािाननतर लभत धन भवदत एव च

1 िािवाषतगानधवतपराजपतयष यत वस अपरजायाम अतीतायाम भततरव तदिषटयत 2 पतयौ जीवदत य

सतरीदभरलङकारो धतो भवत न त भजरन िायािा भजमाना पतदनत त 3 सतरीधनादन त य मोिािपजीवदनत

बानधवाः नारी यानादन वसतर वा त पापा यानतवधोगदतम

The evolution of the trinity of Gods in the perspective of the

Vedic and Post-Vedic era

Animesh Adhyapok

PhD Research scholar Department of Sanskrit Assam University Silchar

The enthusiasm to know the evolution of the trinity of the gods and the

supersession of the Vedic gods throughout the course of time is a remarkable

event in the history of ancient India The notable factors to establish such

business as a great event throughout the Vedic to Purāņic literature as a tenure

of Historical elements gathered such in a gradually developed manner and

shaped in a prominent state of trinity of major supernatural powers indeed The

possible remarkable evidence could be made in such a way which reflects the

evolution of Vedic mythology The process of celebrating Vedic Gods to be

personified as cultural requirements natural exhaustive requirements and

peoples initial requirements Another process which characterised each of the

Gods as all in all and neither of them have not been portrayed as inferior or

superior in rank which leads the mind of the people in a henotheistic stage

Among the numbers of gods like Indra and Agni occupied a major place and

great prominence which gradually hints the dismissal of some minor deities

from their observance as the aforesaid gods has been praised with all the

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

25

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

supreme powers Likewise in the Brāhmaṇic period sacrifice rose as an

institution which supersedes all the grounds of the Vedic deities The approach

of the Upanisats as we know search after the highest philosophical truth which

initially denies the individual process of praising the deities with the approval as

the ultimate truth is Brahman

In this way a modest effort has been made to evaluate such factors up to

the Purāņic era as how did the trinity of Gods Brahma Vişņu and Śiva get the

their prominence in the later days of inscription

पिामीमाासा दशान क उदभन एिा विकाश म वमवथला का योगदान (शोधपतर साराावशक)

शोधचछातर - ओम परकाश झा

सथकत दवभाग जादमया दमदललया इथलादमया नई दिलली

परमपरषीय यािातरथय गवषणामलक वाङमय िशतन पि वाचय ि िाशतदनक दचनतन पिदत समवधतन

क करम म य तो भारत क परतयक भभाग का योगिान ि परनत दमदिलाञचलीय दचनतन शली उतकषटा ि जिा

पराचीन नयाय क दलय मिदषत गौतम तो नवय नया य क दलय मिान नवयनयायोिभावक गङगशोपाधयाय

मीमासा पिदत िो या अदवत दचनतन समथत िाशतदनक दचनतन म दमदिलाञचलीय दचनतन करम क परोधाओ

का अगर अवलोकन दकया जाय तो मणडन कमाररल परभाकर पाितसारिी शादलकनाि शङकर दमशर

मरारर दमशर वाचथपदत दमशर सचररि दमशर भवनाि दमशर दचिधर दमशर सर गङगानाि झा परभदत मीमासक

समपदथित िोत ि दजनका थवतनि मीमासा दवषयक दचनतन परदसि ि इस दचनतन को अनसनधान क

पितयनकल उपथिापन करना अतीव शरयथकर िोगा एतिित िम कि सकत ि दक दमदिला का कषि एक

अनठी सामादजक साथकदतक और आधयादतमक दवदशषटता स यकत ि इस कषि की मिरता का आकलन कर

यदि िम िाशतदनक परमपरा का अनवषण कर तो िम पात ि दक दवशष कर नयाय और मीमासा क दवकाश क

ित दमदिला दक भदम दवशष रप स उवतररत दस ि िई ि दजसका परमाण शङकर दमशर कत

दवदयाकरसिसरक म दकया गया ि जो दरषटवय ि

जाता यि सीता सररिमिजला वागमती यि पणया यिाथत सदननधान सरनगर निी भरवो यि

दलङगम मीमासानयायविाधययनपटतरः पदणडतमतदणडता या

भिवो यि भपो यजन वसमदत सादथत म तीर भदकतः उपयतकत परमाणो स दसि िोता ि दक दमदिला

नयाय और मीमासा िशतन क दलय दवशवदवखयात रिी ि उसम भी मीमासा िशतन क इदतिास को िखत िए

कि सकत ि दक वि भी उतना िी पराचीण ि दजतना वि

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

26

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

दिता शबद का पररचय

VIVEK SHARMA

वदिक-सादितय म पराकदतक शदकतयो को िी िवता माना गया ि उनि मानवीय शरीर रप रग

गण-धमत वसतराभषण वािन एव शसतर धारण करत िए बतलाया गया ि मनषटयो क समान खान-पान यि

तिा अनय दकरयाए य करत िए वदणतत ि य िवता दकसी जादत समिाय या धमत की अपकषा पराकदतक-दशयो

क अदधक दनकट िोन क कारण पराकदतक ि अपन सममख वततमान पराकदतक शदकतयो और दशयो को

ऋदषयो न िखा तिा िवरप म उनका वणतन दकया ऋगवि म तो िवताओ का िी परमख रप स वणतन िआ

ि परतयक सकत का एक अपना िवता ि दजसम उस िवता की थतदत की गई ि वदिक िवताओ क

पराकदतक आधारो म आरमभ म बित िी िोडी वयदकतक दवशषताए रिी िी यिा तक दक उनम उनक

अपन कषि स समबि अनय दशयो अिवा घटनाओ की दवशषताए भी दवदयमान िी इस परकार उषा सयत

एवम अदगन क इन सब म दमल जान वाल गण ि - जयोदतषटमरता अनधकार का दनरसन और परातः काल क

समय आदवभातव िाण गरनिो क अनसार िवता वि शदकत िोती ि जो मनषटय को िान म कछ िती ि थवय

म िीत ि तिा अनय वथतओ को परकादशत अिवा दयोदतत करती ि िवो क उतपनन िोन पर दिन िआ यिी

िवो का िवतव ि धलोक को िवो का आयतन (गि) किा गया ि िाण-सादितय क अनसार िवो की

उतपदरत परजापदत क मख स िई षडदवश-िाण िवो की दिन स उतपदरत िई तिा असरो की उतपदरत रादि स

िई ऐसा मानता ि शतपि िाण म भी िवो की उतपदरत दिन स मानी गई ि वदिक िवताओ क चररि

पराय नदतक और दनिोष ि इनक िीघतकाल जीदवत रिन का रिथय भी नदतकता िी ि नदतकता का यि

ऊचा थतर वदिक सभयता की पराचीनता की ओर सकत करता ि कवल िवताओ क जञान स िी ऋदषयो को

सनतोष निी िआ उनम सदषट क उपािान कारण को जानन की इचछा भी िई

िवदक काल म अितारिाद

Dr Shama Mishra

अदतदि पत म गो काशी दगयाट बारािी

सकषदपका ईशवर क शरीर धारण करन क समबनध म वि म जातः परािरासीत परािभातव आदि शबिो

का परयोग परात िोता ि दिनिी भाषा क सामानय परयोग म इस अवतारवाि का सजञा िी जाती ि

यजवि म दिरणयगभत को िी सवतपरिम परािभतत ततव थवीकार दकया गया ि विी परथवी स लकर परकदत पयतनत

का परदसदवपदत ि उसी को परजापदत भी किा जाता ि दिरणयगभत या परजापदत अपन दनज थवरप म उतपनन

निी िोतावि िसर थवरप म अवतररत िोता ि उस परजापदत स अनय िसर भी अवतररत िोत िवि क

पशचात पराचीन गरिो म सदिताओ और िाण गरिो म अवतार तिा अवतारी शबि दमलत ि शतपि िाण

म दलखा ि दक परजापदत न मतथयकमत और वाराि का अवतार दलया िा तदरतरीय िाण म भी उदललदखत

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

27

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

ि दक परजापदत न वाराि रप धारण दकया िा कालानतर म दवषटण की शरषठता दसि िो जान पर सभी

अवतार उनिी क मान जान लग

अवतार का मलाित ि अवतररत इदत अवतारः अिातत जो उतर विी अवतार ि इस परकार

अवतारवाि का अित ईशवर का ईशवरीय गणो क साि भलोक म उतरना या आना ईशवर सदषटकतातसदषटपालक

और सदषट सितात िवि अपन इस कमत क दलए समय-समय पर अवतररत िोता रिता ि गीता म भगवान

कित ि दक यदयदप म अजनमा ि तो भी सभी भत परादणयो का ईशवर ि और अपन ईशवरीय थवभाव का तयाग

न करत िए अपन िी रप को अपन सकलप स मनषटयो क सदशय आकार म करक िवादि क रपो म परकट

िोता ि

रामानज का यि मत ि दक अवतार क समय ईशवर जो शरीर धारण करता ि उसम तीनो गण ( सतव

रज और तम) निी रिता उसका थवरप अपराकत रिता ि सतव रज

और तम पराकत पिािो क गण ि भगवान क अवतार क पाच परकार ि य ि-(1) पणातवतार (2) अशावतार

(3) दवशषावतार(आवशावतार) (4)अदवशषावतार और (5) दनतयावतार पणातवतार 16 कलाओ का

अवतार ि अशावतार 15 कलाओ का अवतार ि आवशावतार म ईशवर थवय परवश करक परकट िोत ि

ऋदषयोमदनयो आदि म कछ काल क दलए यि अवतार िोता ि इस दथिदत म भगवि भाव का आवश

रिता ि

उपरोकत दववचन स थपषठ ि दक वि म अवतार की मानयता ि यजवि क अनसार दिरणयगभत िी

सवतपरिम परािमतत ततव ि

Analysis of accounts of Itihāsa and Ākhyāna in Nirukta

Radhika deshpande

As the language in the Vedas became unintelligible with the flow of time

a demand for re-interpretation of the Vedic Hymns arose Yaskas Nirukta

mentions such 7 schools of Vedic interpretation which were prevalent at that

time One of those schools is the School of Ākyāna and Itihāsa According to

the scholars although Yāska has mentioned both the schools (Itihāsa and

Ākhyāna) separately the principle difference between them is difficult to figure

out Yāska has taken help of them while interpreting the stanzas from some

Vedic hymns This research paper is an attempt towards the analysis of the

approach of Niruktakāra towards Itihāsa and Ākhyāna school of Vedic

interpretation and to spell out differences between the Itihāsa and Ākhyāna in

Nirukta

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

28

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

Immediate effects of Aghnihotra on perception and health issues- A pilot

study

Poonam sharma

Background As an ancient technology Aghnihotra has healing powers

with substances burned in and also the chanting by the common minds of the

event It is required to give such basic knowledge to the western countries to

avoid pollution and preserve healthy environment and the personal health

Methodology Few health issues like hypothyroidism menopause

cancer stress etc of 28 days yoga training program were interviewed after

Aghnihotra by experts Program was planned with a Pratyahara practice that is

decoration and arrangement of Aghnihotra material and performed as a small

group The session ended with ldquoGayatri mantrardquo Japa for 108 times on an

occasion at Rishikesh Yog Sansthan Rishikesh India

Measurements General health was confirmed with basic vitals The

perception about Aghnihotra was checked only by personal interview The

questions related to (1) extra sensory perception between the palms with closed

eyes (2) sleep (3) activities of daily living (ADL) and (4) lifestyle (ability of

adaptation to the intense lifestyle) The questions were asked by the expert on

the next day and recorded by a technician The Vedic personality questionnaire

used as an adjunct

Result Wrong perception was recognised and turned to learn the

Aghnihotra technique as beneficial for reducing the throat congestion sinus

irritation insomnia stress head ache mal nutrition Participants also realized

the location was filled with clean air by next day (environment) Participants

felt improvement in the sleep activities of daily living They also want to

follow the same activities for the rest of the life as lifestyle

Conclusion Aghnihotra practice as part of the intense training (fire

ceremony) helps to improve the sleep Westerns agreed that Aghnihotra is not a

ritual but the solution for environmental pollutions

Key Words Environment pollution Aghnihotra Yoga

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः

Kavikulaguru Kalidas Sanskrit University Ramtek Nagpur

29

All India Oriental Conference 50th Session Nagpur 10-12 Jan 2020

शरी वशिराजयोदयमहाकावय अनपरासालङकारविमशाः

पललिी साजय कािळ

अलङकारथत कावयथय सचछोभाकारका थमताः

यिा िारादिका भषाः करपथयादप रपिाः

अिातत यिा िाराियः करपदमव रपवान कवतदनत तिव अलङकाराः कावयशोभा पररवधतयदनत

सागरथय उननततरङगाः यिा सागरथय शोभा पररपोषयदत तिव लकषादधक नकषिादण एक एव चनदरशच

िमिाडवयादप गगनथय आभषणतवन तचचारतव परकाशयदत एव परकारण परतयक वथतनः वदशषटय तथय

वशभषालङकारादिदभरव ददवगदणत भवदत एव सदत सारथवतसाधकाः कदव पङगवाः यिा थवीय

कावयरचनाया परवरताः भवदनत तिा अवशय तषा मनदस लखनीदत सरथवतीवपषः दवमणडनाितम

अलङकाराणा चयनमवशय कवतदनत अथया परपराया शरीधर भाथकर वणकर मिोियाना

दशवराजयोियमिाकावयसरथवती अदप दवदवधः अलकारः दवमदणडता सकलसहियहियाकदषतका दवराजत

इदत

वणकर मिोियन शरीदशवराजयोियमिाकावय चारतवसपािनाि किदचत शबिालङकार

किदचतजयािातलङकाराणा परयोगः कतः शबिालकारष अनपरासः परमखोलङकारः

शरीदशवराजयोियमिाकावय अनपरासथय सामानयलकषणाधारण कादनचनोिािरणादन अि परथतयनत

यिा-

शरीमदजततमिगरमश वर सवतिःखदवपिोघसिरम

धाम शवमिवाङथत वषटणव मनमि मनदस तदननरतरम

अि परदतपािकशरम समान भवतीदत ितोः पािातयानपरासः थवीदकरयत

तिव ndash

ससमर परदत यादत यिा-यिा दवदित शि दनवतिण दनशचय दनगडङकराददरमरर िठात थवयमपािरतीि तिा-तिा

इतयदथमन उिािरण ससमर इतयि सकारथय सकतथतमय दनगडनङग इतयि न कारथय सकत सामय

िरतीि इतयि ि कारथय सकत सामय भवदत अतोऽि वणतगतचछकातपरासः कावयशोभा दववधतयदत पनशच

परदत यादत इतयि ldquoदतrdquo इदत वणतः दवयोः पदयोः अदनतम परयकतः इदत ितोः अि पािानतयानपरासः थवीदकरयत

एवमलङकार दवदनवशनौदचतय परपरामादशरतय कदवः शरी शरीधर वणकर मिोियः थवकीय शरी

दशवराजयोिय मिाकावय अनपरासाङकारथय दवदनवशन रसमदिलकषव तथय पररपोषणाितमव कत इदत

दनषटकषतरपण वय वकत शकनमः