Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

Konference k 500. výročí založení Academie IstropolitanyAuthor(s): Jan MartínekSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 89, Čís. 2 (1966), pp. 192-193Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23465027 .

Accessed: 16/06/2014 03:09

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 91.229.229.129 on Mon, 16 Jun 2014 03:09:51 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

Bílou Horou, Je nutno sledovat i v jejím

dalším vývoji v době exilu. Právě exulant

ská díla, libující si v retrospektivě, přiná

šejí některé velmi podrobné údaje, odjinud

neznámé, týkající se předbělohorského

období, ukazují další vývoj latinské lite

rární činnosti na cizí půdě, odlišný od do

mácího, a jsou svědectvím postupného

kulturního splývání jednotlivých skupin

českých exulantů s cizím prostředím.

Mnohá zjištění snad již přicházejí pro

práci na R pozdě a uplatní se až v do

datcích. Tu je však třeba zdůraznit, že

bylo využito první možnosti, která se —

nehledíme-li ke krátkodobému výzkumu r. 1961 — naskytla.

Jan Martínek I Praha)

De libris humanioris aevi résdme

Latinis apud exteros repertis

j. martínek

Opera renascentium litterarum tempore condita ad Bohemiam et Moraviam spec tantia quam multa in Germanorum et Polo norum bibliothecis asserventur, vel ex hac

commentatiuncula, qua Iibri Latini supe riore anno inventi enumerantur, quivis cognoscere poterit. Nec vero occasionem

gratiarum iis persolvendarum, qui de pere grinationum mearum successu optime me riti sunt, tandem mihi oblatam praeter mittere velim. Praefectis itaque bibliothe carum et tabulartorum, quae sunt Berolini, Budissinae, Cygneae, Dresdae, Elbingae, Francofurti Marohionum, Gedanl, Gorlicii, Halis Saxonum, Jenae, Pirnae Hermundu

rorum., Varszaviae, Vitebergae, Vratislaviae, Zittaviae, pro facta fontium vetustiorum

copia magnas me debere gratias libenter fateor.

Konference к 500. výročí založení

Academie Istropolitany

Historický ústav Slovenské akademie

věd uspořádal ve dnech 13.—16. 12. 1965

ve Smolenicích vědeckou konferenci, na

zvanou „Humanistická vzdělanost a rene

sancia na Slovensku v 15. a 16. storočí".

Stalo se tak v souvislosti s oslavami

500. výročí založení Academie Istropoli

tany v Bratislavě, první university na

území Slovenska. Přednášky se týkaly

jednak vzniku této university a její čin

nosti, která vyplňovala zhruba čtvrtstoletí

(1465—1490], Jednak, jak již naznačuje sám název konference, rozvoje humanis

tické vzdělanosti na Slovensku vůbec.

Většina přednášek měla vztah к 16. stol.,

kdežto 15. stol. bylo zastoupeno, nehle

díme-li к okruhu referátů o Istropolitaně a o slovenských studentech na cizích uni

versitách, poměrně málo. Zato přihlíželi někteří referenti dosti podrobně i к vývoji v 17. stol., což je pochopitelné; konec

16. stol. totiž není na Slovensku, stejně

jako v českých zemích, významným mez

níkem v kulturním vývoji.

Rozhodnuti neomezovat konferenci pou

ze na otázky, související s Istropolitanou,

se ukázalo správným. Díky tomu, že se

přednášky týkaly značně rozsáhlého časo

vého úseku i působení humanismu a rene

sance v různých oblastech kultury, podala

konference ucelený pohled na toto období,

jaký sotva může poskytnout dosavadní vě

decká literatura.

V popředí zájmu byla pochopitelně lite

rární historie. Byla zastoupena dvěma sou

bornými referáty (J. Mišianik, J. Minárik)

a řadou dalších, které se týkaly jednotli

vých postav, zvláště Bohuslava Hasištejn ského z Lobkovic, Jana Sambuca, Martina

Rakovského, Vavřince Benedicta, Petra

Fradelia a Jana Jessenia. Ohlášená před

náška o Janu Dernschwamovi nebyla před

nesena. Na souborné referáty navázala za

jímavá debata o tom, které literární zjevy uvedeného období je možno zařadit do slo

venské literární (historie a které je třeba

z ni vyloučit (konkrétně se tato debata

týkala zejména Jana Bocatia) a dále

o charakteru slovenského písemnictví ve

srovnání s literaturou jiných národů. Aniž

chceme řešit otázku, nadhozenou v dis

kusi, musíme konstatovat, že bylo ke škodě

věci, že postavě tak významné pro kul

turní dějiny Slovenska, jako je Jan Boca

tius, nebyl věnován samostatný referát.

(O Bocatiovi shromažďuje již po léta ma

teriál B. Bálent; bádání o něm kromě toho

značně pokročilo v poslední době přede

vším zásluhou J. Frinty.) Je ovšem nutno

192

This content downloaded from 91.229.229.129 on Mon, 16 Jun 2014 03:09:51 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

ZPRÁVY

zdůraznit, že к nezařazení referátu o Bo

catiovi nedošlo vinou pořádajícího ústavu.

Velká pozornost byla věnována kultur

ním vztahům к cizině, zejména studiu Slo

váků na zahraničních universitách. Je nutno ocenit, že na pořad konference byl zařazen také referát o nižším školství na

Slovensku v 15. a 16. stol. a o starých tiscích a počátcích knihtisku. Po jednom referátu bylo věnováno rozvoji slovenského

divadla za renesance a výtvarnému umění.

Konference se zúčastnilo 6 vědeckých

pracovníků ze zahraničí, z toho 4 z Ma

ďarska. Z českých zemí byli na konferenci

zastoupeni především historikové.

Sborník, který shrne přednesené refe

ráty, vyjde vstříc naléhavé vědecké po třebě. Konference přispěla к navázání

styků mezi pracovníky v oblasti renesance

a humanismu a přinesla řadu podnětů к další práci. Zásluha za nesporný úspěch konference přísluší především pořádající instituci.

Jan Martínek

193

This content downloaded from 91.229.229.129 on Mon, 16 Jun 2014 03:09:51 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions