Přeh led dodava te lů ř ešen í i n f o rmačn í bezpečnos t i

P Ř Í L O H A I T S Y S T E M S

IT SECURITY Únor 201949 Kč

P Ř Í L OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO HHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHHH AAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA IIIIIIII T S Y S T E M S

Únor 201949 Kč

Firmy investujído technologií,

které pak nedokážousprávně využít

říká Tomáš Strýček, ředitel společnosti AEC

Ochrana firemních sítíje multifunkční disciplína

Návrat ransomwaru na výsluníPřijde letos velký comeback ransomwaru?

Stavíme firewallové řešeníod architektury po implementaci

titul_priloha_security.ai 18.02.2019 15:31:20

SecurityIT

www.SystemOnLine.cz

20 IT Security 2019

Podniková bezpečnost stojí odnepaměti na

čtyřech základních kamenech spočívajících

v legislativních, organizačních a technických

opatřeních, které doplňuje zcela zásadní ob-

last, na kterou je potřeba se soustředit, a tou

je lidský faktor. Z mnoha studií a bezpeč-

nostních auditů totiž dlouhodobě vyplývá,

že právě lidský faktor je nejslabším článkem

jakékoli strategie firemní kybernetické bez-

pečnosti. Dle reportu „The Human Factor in

IT Security...“ společnosti Kaspersky Lab vy-

plynulo, že více než polovina firem se obává

právě narušení bezpečnosti přicházející ze-

vnitř. Dle reportu stáli zaměstnanci v uplynu-

lém roce u 46 % všech incidentů kybernetické

bezpečnosti, kterým byly firmy nuceny čelit.

Proto se bez detailního přehledu o tom, co

se děje uvnitř perimetru do budoucna prak-

ticky neobejdeme.

V rámci legislativních opatření je pro

vybrané firmy situace poměrně čitelná.

Zákon o kybernetické bezpečnosti jasně

udává, jaké zákonné požadavky musím jako

firma spadající do některé z vyjmenovaných

kategorií přijmout (§3, 181/2014 Sb.), i jaké

odpovídající kroky budu muset řešit, abych

zabránil bezpečnostním rizikům (viz vyhláška

č. 82/2018 Sb.).

„Pokud chceme v jakékoli organizaci

implementovat kybernetickou bezpečnost,

musíme si nejprve ujasnit, co chceme chránit

a proč to chceme chránit. Až poté následují

kroky ke snížení rizik přijetím adekvátních

opatření,“ upřesňuje Jiří Sedláček, CEO v Ne-

twork Security Monitoring Clusteru.

Pro firmy pracující s informacemi, jako

je například státní správa, IT služby, softwa-

rové firmy nebo telekomunikační operátoři

je vhodné, aby přesně definovaly rozsah

a hranice systému managementu bezpečnosti

informací a aplikovaly standard ISO 27001,

který je zaměřen na řízení bezpečnosti důvěry

informací pro zaměstnance, procesy, IT sys-

témy, ale dotýká se i firemní strategie. Firmy

v rámci legislativních opatření nejčastěji

chybují v obyčejném nakládání s citlivými

informacemi. Typickým příkladem jsou na-

příklad dokumenty citlivé povahy ponechané

na stole a v dosahu všech, co jdou okolo,

případně dokumenty zapomenuté jinde, tře-

ba na vyměnitelných médiích typu USB flash

apod. S příchodem GDPR se mezi nejčastější

prohřešky dostalo také nedostatečné zabez-

pečení a nakládání s informacemi a osobními

údaji v kybernetickém prostoru.

Víte, kdo zodpovídá za kybernetickou bezpečnost?Pokud chceme čelit novým bezpečnostním vý-

zvám, je potřeba se zbavit nejčastějšího pro-

hřešku z pohledu organizačních opatření – na

otázku, kdo ve firmě odpovídá za bezpečnost

IT, se od vedení často dozvíme, že přece IT

oddělení. Je chybou, že se to implicitně před-

pokládá, bez toho, aby to bylo explicitně ře-

čené. Pokud to má být IT oddělení, je potřeba

aby se tam bezpečnosti IT věnoval někdo na

plný úvazek a s dostatečnými pravomocemi.

Stejně tak se často podceňuje význam

dalších organizačních opatření v podobě

firemních směrnic, postupů nebo metodik.

Je dobré zmínit také potřebu analýzy rizik,

krizových scénářů nebo pravidelného testo-

vání zálohy apod. Vyhláška 82/2018 sb. dává

jasnou představu, jaká organizační opatření

by měla firma přijmout.

„Mnoho organizací zálohuje data, ale už

ne operační systémy. O testu obnovy nemlu-

vě. Když pak nastane krizový okamžik, není

na co (neexistuje záloha OS) aplikovat zálohu

a dochází ke zdržení a narušení kontinuity

byznysu,“ doplnil Jiří Sedláček.

Bude stále důležitější vědět, co se děje v sítiVelké množství prostředků na bezpečnost je

stále věnováno technickému zabezpečení pro-

ti útokům zvenčí, přičemž se často opomíjí

hrozby přicházející zevnitř organizace. „Firmy

investují 90 % svého rozpočtu na bezpečnost

do ochrany perimetru, ačkoli tam směřuje

pouze 25 % útoků,“ potvrzuje Gary Newe, di-

rector of systems engineering ve společnosti

F5 Networks.

Je proto velmi důležité vědět, co se děje

uvnitř v sítě. K tomu dnes nejlépe poslouží

analýza datových toků tzv. flow dat. Tato

technologie pro moderní monitoring síťového

Nové výzvy pro zajištění podnikové bezpečnosti Artur Kane

Nové trendy, se kterými se setkáváme na poli podnikového IT mají své kladné, ale i stinné stránky. Vždy záleží na úhlu pohledu. Jiný názor bude mít finanční oddělení, které si například migrací IT infrastruktury do cloudu může optimalizovat finanční náklady, opačný zase oddělení zodpovědné za bezpečnost IT. Nové výzvy totiž představují také nové bezpečnostní hrozby, které je potřeba pokrýt a eliminovat.

Security IT

www.SystemOnLine.cz

IT Security 2019 21

provozu poskytuje detailní statistiku o síťové

komunikaci, tedy o tom, kdo komunikuje

s kým, kdy, jak dlouho a často, kolik dat bylo

přeneseno, na jakých portech komunikace

probíhá, jaké protokoly využívá a další infor-

mace TCP/IP komunikace z vrstev L3 – L4.

Pomocí analýzy síťové komunikace získá-

me kompletní viditelnost do monitorované IT

infrastruktury, takže dokážeme automaticky

identifikovat infikované stanice, nežádoucí

síťový provoz nebo aktivity uživatelů, útoky

a obecně anomálie provozu datové sítě. Tato

behaviorální analýza sítě je schopna, na rozdíl

od systémů založených na signaturách jako

jsou systémy IDS/IPS, odhalit i nové nebo do-

sud neznámé hrozby a útoky, což s nástupem

cloudu, šifrované komunikace a napojení prů-

myslových systémů na tradiční IT je a bude

stále více aktuálnější.

Pozor na hrozby využívající šifrovanou komunikacíRostoucí objem šifrované komunikace dnes

představuje pro podnikovou bezpečnost para-

doxně další bezpečnostní výzvu. Šifrování totiž

vytvořilo šedou zónu s neomezeným prostorem

pro útočníky. Nebezpečný malware zde může

úspěšně skrývat své aktivity. Ať už v rámci počá-

teční fáze, kdy potřebuje stáhnout další škodlivý

kód nebo při následné komunikaci s řídícím

serverem. Společnost Gartner předpovídá, že

polovina malwarových útoků v roce 2019 bude

zneužívat právě krytí v šifrované komunikaci

a zároveň dodává, že 60 % firem tento malware

nedokáže odhalit. Poroste proto význam nástro-

jů, které dokáží analyzovat šifrovanou komuni-

kaci. Vhodné jsou zejména ty, které situaci řeší

neinvazivním a z pohledu sítě pasivním způ-

sobem. Analýzou metadat z vrstev L2, L3 a L4,

a pomocí sond dokáží vytáhnout další potřebné

informace k SSL/TLS provozu z aplikační vrstvy

L7. Pomohou tak například i se správou certifi-

kátů, upozorní na bezpečnostní rizika spojená

s krátkým šifrovacím klíčem a další. Oproti star-

šímu přístupům s SSL/TLS proxy, které každou

komunikaci musí dešifrovat, analyzovat a opět

zašifrovat, je tento přístup méně nákladný,

nezasahuje do soukromí a umožňuje real-time

monitoring.

Cloud je největší výzvou budoucnostíPočet společností, kteří se rozhodují přejít se

svou firemní infrastrukturou do cloudu kaž-

doročně stoupá. Cloudové prostředí zpravidla

přináší firmám optimalizaci nákladů, větší flexi-

bilitu, škálovatelnost a také nové možnosti pří-

stupu. Pravdou však je, že migrace do cloudu

s sebou přináší i zcela nové výzvy na monito-

rování a diagnostiku sítě a aplikací, protože

stávající nástroje, na které jsme byli zvyklí, toho

jednoduše nejsou schopny zajistit. Je proto

potřeba zvážit nový přístup i metody, které nám

i v hybridním cloudovém prostředí pomůžou

navrátit ztracenou jistotu a viditelnost.

Důvodem, proč selhávají tradiční přístupy

k monitoringu jsou zřejmé. Hlavním problé-

mem je chybějící přístup k informacím ze

síťové vrstvy L2 v prostředí public cloudu.

Nefungují zde tradiční neinvazivní přístupy vy-

užívající SPAN port a chybí i statistiky z aktiv-

ních síťových prvků. Mohlo by se proto zdát, že

tato slepá místa v cloudu znemožňují analýzu

kritických dat, které řeší bezpečnostní hrozby

a problémy s výkonem. Ve světě je zatím jen

málo společností, které se dokáží s tímto ome-

zením poprat a nabídnout centrální pohled na

všechna data o síťovém provozu konsolidovaná

napříč infrastrukturou. Využívají k tomu hlavně

flexibilní síťové sondy, které umožňují různé

způsoby nasazení napříč prostředími typu

on-premise, private cloud nebo public cloud,

a zároveň poskytují identická data z těchto

rozdílných prostředí. Bez ohledu na různý typ

enkapsulace (tunelování) dokáží změřit sku-

tečně přenášená data.

Aktuálně se využívají tyto způsoby, jak za-

jistit viditelnost v public cloudu. Jedním z nich

je agentní řešení instalované na monitorované

servery – tzv. Virtual taping. Zachytává komu-

nikaci mezi virtuálními stroji a doručuje pakety

monitorovacím nástrojům třetích stran. Dalším

z nich je zrcadlení portu na úrovni L3 a doru-

čení kopie síťového provozu monitorovacím

nástrojům prostřednictvím tzv. GRE tunelu. Ně-

která řešení dokáží zároveň zakončit ERSPAN/

GRE tunel a nepotřebují tak žádnou mezivrst-

vu. Dalším přístupem je schopnost platforem

přímo dodat potřebná data z prostředí public

cloudu do monitorovacích nástrojů.

Nejpokročilejším způsobem, jak zajistit vidi-

telnost v public cloudu jsou nativní prostředky

přístupu k síťovému provozu poskytované přímo

danou platformou. Nejdále je v této oblasti nyní

Microsoft Azure s technologií označovanou jako

vTAP. Umožňuje předat kopii datového provozu

mezi virtuálními stroji včetně komunikace uvnitř

VM (tzv. east-west traffic) do vybraných moni-

torovacích nástrojů. Virtuální TAP odstraňuje

slepá místa ve virtuální síti a umožňuje analyzo-

vat důležitá data vztahující se k bezpečnostním

a výkonnostním problémům.

Internet věcía SCADA/ICSBez analýzy datových toků se do budoucna

neobejdou ani operátoři průmyslových sítí

a systémů SCADA/ICS a vůbec svět okolo

internetu věcí třeba v rámci Průmyslu 4.0.

Přechod na tradiční síťovou komunikaci dříve

striktně oddělených systémů a jejich propojo-

vání s komerčním IT vystavuje toto prostředí

velkému bezpečnostnímu riziku a otevírá

nové příležitosti pro útočníky. Následky

kybernetického útoku na SCADA systémy

přitom mohou často být pro společnost zdrcu-

jící, což například ukázal malware Industroyer

v roce 2016 při útoku na energetickou síť

Ukrajiny. SCADA/ICS systémy mají výhodu

ve víceméně stabilních datových tocích. Díky

tomu je možné pomocí vhodné monitorovací

technologie pracující s datovými toky daty

rychle odhalit a reagovat na vzniklé anomálie.

Právě zvýšené nároky na bezpečnost jsou dů-

vodem, proč se o toto prostředí zajímají také

významní výrobci monitorovacích nástrojů.

Například jeden z nejznámějších nabízí ve své

poslední verzi svého řešení nativní viditelnost

do prostředí IoT a průmyslových systémů, re-

prezentovaných protokolem CoAP a IEC 104.

Zaměstnanci budou cílem útočníků i nadáleLidský faktor byl, je a vždy bude zásadní slabi-

nou bezpečnosti firemního IT. Zejména v pří-

padě cílených útoků představuje asi nejslabší

místo v celkovém kybernetickém zabezpečení

firem. Útočníci s oblibou využívají metody

phishingu a sociálního inženýrství, což se ani

v následujících letech nezmění. Nebezpečí

selhání lidského faktoru je nejvyšší zejména

u menších firem, kterým chybí odborník na

kybernetickou bezpečnost. Většinou to přímo

souvisí s nedostatečnou informovaností a pro-

školením zaměstnanců. V úvodu zmíněná

studie společnosti Kaspersky Lab poukázala

na to, že jen 12 % zaměstnanců zná pravidla

pro kybernetickou bezpečnost firmy. Nové

trendy v podobě BYOD a firemních note-

booků tuto slabinu jen dále prohlubují. Bez

zodpovědných proškolených zaměstnanců

a bez detailní viditelnosti ve vlastní hybridní

IT infrastruktuře nebude do budoucna možné

čelit novým kybernetickým hrozbám.

Artur KaneAutor článku je Technology Evangelist ve Flowmon Networks.