exterier + technologie (délka 3425mm)

Trading companies - the first bankers

The long distance trading with South Asia and Asia Minor in the 13th century produced an economic boost in Genoa, Venice and Florence.The financial capi-tal was handled by families engaged in manufacture, trade and in lending money. The Catholic Church shunned loans that charged interest. As a result craft guilds called the interest a “gift”. Vast loans used for royal military adventures were drawing merchants into poli-tics. Attempting to get back their money, they often offered credit to the rival, should he win.Records in the Books of Florentine Merchant Bankers: “Monsieur King Edward … Monsieur King Philip… owe us a large sum of money…”Note: “…it will be very difficult to wrestle the money back.”

The first modern style bank The first full-fledged bank was ushered into being in Florence by Giovanni di Bicci de´ Medici in 1397. Although his headquarters and affiliates were legally independent entities, the head-quarters held the reins of administration, controlling and regulating operations. More than half of the capital stayed in Giovanni’s hands. Offering the rest to the manager or managers of each branch ensured their eagerness to bring in the highest return possible. Thus, Giovanni di Bicci created at the onset of the 15th century the principle of the modern holding company. “Banco dei Medici” operated not only as an exchange office, but primarily as a depositary, credit and investment bank.In 1413, Bicci became the banker of Pope John XXIII. While the Church decried the financial in-dustry, it depended on the bankers as it collected tithes across Europe.

Obchodní společnosti prvními bankéři

Dálkový obchod s jižní Asií a Orientem přinesl ve 13. století nebývalý rozvoj Janovu, Benátkám a Florencii. Kapitál byl v rukách rodin, jež provozovaly jak výrobu, tak obchod i půjčování peněz. Katolická církev však půjčování na úrok zakazovala. Řemeslné cechy tedy zvaly úrok „dar“. Obrovské půjčky na vojenská dobrodružství králů zaplétaly obchodníky do politiky. Ve snaze získat své peníze zpět, nabízeli úvěry i protivníkovi - kdyby vyhrál on… Zápisy v knihách florentských kupců - bankéřů: „messer král Eduard ……messer král Filip…..nám dluží velké množství peněz…“Poznámka: „ …bude to však stát velkou námahu, abychom jsme je dostali zpět..“

První banka v moderním slova smyslu U zrodu skutečného bankovnictví stál od r.1397 ve Florencii Giovanni di Bicci de´ Medici. Vybudoval banku, jejíž centrála i pobočky byly samostatnými právními útvary, avšak cen-trále ponechal právo administrativní kontroly a usměrňování činnosti. Nadpoloviční většinu kapitálu si nechal ve svých rukách a zbytek nabídl správci či správcům příslušné filiálky, kteří se pak přirozeně snažili o co největší výdělek. Na samém počátku 15. století tak vytvořil princip novodobé holdingové společnosti. „Banco dei Medici“ pracovala nejen jako směnárna, ale hlavně jako depositní, úvěrová a investiční banka.R. 1413 se stal Bicci bankéřem papeže Jana XXIII. Církev sice brojila proti obchodu s penězi, ale sama byla při výběru desátek po Evropě na činnosti bankéřů závislá.

Rod Medici pocházel z okolí Florencie

V osobě Cosima de´Medici, zvaného Starý se stali neomezenými pány Florencie. Ten se zapsal do dějin města-republiky mj. úpravami daňového systému. Zavedl mimořádnou daň, která se vybírala vedle řádné daně a stanovil pro ni stupnici od 4 do 33% pode výše výnosů. Za těchto podmínek projevila kupecká oligarchie r. 1444 s vládou rodu Medici nespokejnost a pokusila se ve volbách Cosima odstranit. Cosimo však okamžitě zasáhl - zrušil volby, vyhnal ty kdo byli proti němu a do finanční správy jmenoval své věrné. Při dalších volbách r. 1449 neponechal již nic náhodě. Nechal si od 64 nespokojených rodů písemně potvrdit, že „pod současnou vládou se žije politicky i morálně tak, jak se patří, že je spravedlnost prosazována nestranně a že proto stvrzují přísahou, ….že ji budou i nadále podporovat.“

The Medici family came from the Florence region

Cosimo de Medici, often called Cosimo the Elder, became the first supreme ruler of Florence. One of Cosimo’s deeds that earned him a place in the City Republic’s history was reforming the tax system. He introduced an additional tax on top of a regular tax, with a sliding scale from 4 to 33%, depending on earnings. Under these circumstances, the merchant oligarchy expressed in 1444 a discontent with the Medici rule and attempted to vote Cosimo out of power. Losing no time, Cosimo fought back, canceling the elections, exiling his enemies and appointing his loyals as treasury officers. By the next elections, in 1449, he left nothing to chance and forced 64 disgruntled families to confirm in writing that “life under the cu-rrent government is politically and honorable, justice is meted out impartially and there-fore they swear under oath… to continue their support.”

Kodex Fiorinaio, 15. století, Florencie, ItálieDo kodexu zapisovali úředníci v mincovně rozhodnutí o nových ražbách. Zakreslovali se drobné úchylky způsobené různými razidly, které odlišovaly od sebe jednotlivé série. Kodex Fiorinaio je uložen ve florentském státním archivu.In: Renesančná Florencia, Tatran 1973

První cech směnárníků, tzv. cambiatori byl založen ve Florencii roku 1293.Aby mohli obchodníci provozovat svoji činnost na zahraničních trzích, museli si získat přízeň tamních vládců. Potřebovali získat povolení trvalého pobytu, celní úlevy a ochranu proti domácím. Za udělení povolení však žádali vládci půjčky, jež vraceli pozdě anebo vůbec. Řada rodin, která se pustila do „vysokého“ obchodu tak také v první generaci vy-hlásila bankrot.

Zlaté mince v červeném poli. Znak florentského cechu směnárníků z predely oltářního obrazu od Jacopa di Cione. Florencie 1350. Donátoři, dnes bychom řekli investoři, se vždy nechávali zpodobnit na obraze, který pla-tili. V případě, že obraz zaplatil cech, býval na něm vymalován jeho znak.In: Renesančná Florencia, Tatran 1973

Giovanni di Bici de´Medici (1360 - 1429), zakladatel Banco dei Medici r. 1397,banky s rozsáhlou sítí filiálek po Evropě. Založil bankovní dům, který vydržel na trhu do roku 1494, kdy byla rodina Medici v rámci politických nepokojů z Florencie vyhnána. Přesunula se na venkov a s tituly vévodů toskánských dala Evropě dva papeže, dvě francouzské královny a své dcery provdávala do panovnických rodů. Ze sítě bankovní vytvořila síť politickou.

Giovanni di Bici de´Medici (1360 - 1429), Founder of Banco dei Medici in 1397.He set up a bank and a large chain of its branches across Europe. Giovanni founded a bank that was to last until 1494 when the Medici family was run out of Florence during political unrest. They relocated to the countryside and, titled as Dukes of Tuscany, gave Europe two popes and two French queens, and mar-ried off their daughters into ruling families. This family turned the bank net-work into a political web.

Fiorinaio Codex, 15th century, Florence, ItalyThe officials working in the mint recorded in the codex the decisions on new mintages. They mapped subtle deviations stemming from different coin-ing dies, which were used to distinguish each series. The Fiorinaio Codex is housed in the Florence State Archive. In: Renesančná Florencia, Tatran 1973

Gold coins in a red field. The symbol of the Florentine Guild of Moneychangers from the predella of the altar painting by Jacopo di Cione, Florence, 1350. The donors, investors in today’s terminology, always had their likeness painted into a painting they were paying for. If the guild paid, its symbol was depicted on the painting. In: Renesančná Florencia, Tatran 1973

Moneychanger, from a painting by Jacopo di Cione and Andrea Orcagna, commissioned in 1367 by the Floren-tine Guild of Moneychangers. In: Renesančná Florencia, Tatran 1973

The First Guild of Money Changers, Cambiatori, Was Founded in Florence in 1293. To gain access to foreign markets, merchants needed consent of the local rulers. They had to obtain a permanent residency, customs exemptions and protection from the domestic entre-preneurs. In exchange, the monarchs exacted from them loans, which would be returned either late or not at all. No wonder many families engaged in this trade declared bankruptcy within the first generation.

Cosimo de´Medici wanted to redeem his pragmatism before God by turning to philanthropy. Indeed, he founded Florence’s first public library - Biblioteca Medicea Laurenziana, furnishing it with literary works of antiquity and the present day. He built a large and very impres-sive palace, hiring the finest artists. In his accounting books, he recorded expenditures for “culture” in a spe-cial box marked “God”.

Cosimo’s grandson, Lorenzo the Magnificent, entered the bank in 1469. Immersed in politics. Though a smart strategist, he committed several errors. When he realized the bank’s finances were dwindling he didn’t hesitate and, as Florence’s absolute ruler, reached into the state trea-sury!Lorenzo was a true lover of art and learning. His agents were instructed to go East and buy ancient Greek texts. The most illustrious philosophers and artists were invited to his court - Andrea del Verrocchio, Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, etc.

Cosimo de´Medici vykupoval své vysoce pragmatické myšlení a kroky před Bohem filantropií. Založil ve Florencii první veřejnou kni-hovnu - Biblioteca Medicea Laurenziana, do níž nakoupil jak staré antické spisy, tak současnou literaturu. Vystavěl rozsáhlý a vysoce reprezentativní palác. Vybíral si nejlepší umělce. Svá vydání na „kulturu“ vedl v účetních knihách ve speciální kolonce označené „Bůh“.

Michelangelo Buonarroti: Statue of Lorenzo de Medici in the Medici Chapel at the Basilica of San Lorenzo, Florence; 16th century Lorenzo’s son Giovanni became the Pope, Leo X. Another son, Giulliano II was the first in the family to receive an aristocratic title, and he became Duke of Nemours. Lorenzo’s nephew, Giulio entered history as Pope Clement VII.

Michelangelo Buonarroti, socha Lorenza de´Medici v rodové kapli, Florencie, kostel San Lorenzo, 16. stoletíSyn Lorenza Giovanni se stal papežem a zvolil si jméno Lev X. Další syn Giulliano II. jako první z rodiny obdržel šlechtický titul a stal se vévodou z Nemours. Synovec Giulio vstoupil do dějin jako papež Klement VII.

Vnuk Cosima Lorenzo, zv. Nádherný vstoupil do banky roku 1469. Angažoval se hodně politicky. Přestože byl chytrý stratég, dopustil se několika přehmatů. Když zjistil, jak se finance Banco dei Medici tenčí, neváhal - jako neomezený pán Florencie - sáhnout na státní pokladnu! Lorenzo byl velkým milovníkem vzdělání a umění. Jeho agenti skupovali na Východě staré řecké spisy, na jeho dvůr byli povoláni nejlepší filosofové a umělci doby - Andrea del Verrocchio, Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti ad.

Směnárník z obrazu Jacopa di Cione a Andrei Orcagna, který si roku 1367 objednal cech směnárníků ve Florencii.In: Renesančná Florencia, Tatran 1973