96

EKONOMICKÝ POHLED PROBLEMATIKU DŘEVOSTAVEB V ČESKÉ

REPUBLICE

ECONOMIC INSIGHT INTO THE WOODEN CONSTRUCTION ISSUE IN

THE CZECH REPUBLIC

Josef Lenoch – Petra Hlaváčková

ABSTRACT

At present wooden construction are considered environmentally friendly, affordable, and

economically effective. The objective of this article is to assess wooden construction from economic

point of view focusing on their current utilisation in construction engineering in the Czech Republic

and wooden construction support possibilities. The article deals with the statistical overview of the

number of wood-based family houses implemented between 1998 and 2014, incl. of the development

of their share in the total number of family houses built by all construction technologies. It also

elaborates the economic comparison of both purchase and final costs of the life cycle of wood-

based and brick houses according to various parameters. The article presents the outcomes of a

large-scale marketing survey carried out with the users of wooden construction in 2012 – 2014. The

article presents information on the main reasons for support of wooden building, and outlines the

possibilities of using economic and political tools that would encourage an increase in

implementation of wood-based family houses.

KEY WORDS

Wood-based house. Construction. Economy buildings. Czech Republic. Renewable resources.

Environment.

JEL classification: Q23, Q57, L74.

ABSTRAKT

Dřevostavby jsou v současné době považovány za stavby šetrné k životnímu prostředí,

sociálně příznivé a ekonomicky efektivní. Cílem příspěvku je zhodnotit dřevostavby z pohledu

ekonomického se zaměřením na jejich současné využívání ve stavitelství v České republice a

možnosti podpory staveb na bázi dřeva. Příspěvek se zabývá statistickým přehledem počtu

97

realizovaných rodinných domů na bázi dřeva v letech 1998 – 2014, vč. vývoje jejich podílu

z celkového počtu rodinných domu všech stavebních technologií. Dále zpracovává ekonomické

porovnání pořizovacích i celkových nákladů životního cyklu staveb na bázi dřeva a zděných staveb

dle různých parametrů. Prezentuje souhrnné výsledky rozsáhlého marketingového průzkumu u

uživatelů staveb na bázi dřeva realizovaného v letech 2012 až 2014. Příspěvek informuje o hlavních

důvodech podpory výstavby dřevostaveb a nastiňuje možnosti využití ekonomických a politických

nástrojů, které by podpořily zvyšování podílu realizace rodinných domů na bázi dřeva.

KLÍČOVÁ SLOVA

Dřevostavba. Stavebnictví. Ekonomika staveb. Česká republika. Obnovitelné zdroje. Životní

prostředí.

ÚVOD

Stavby na bázi dřeva mají na území České republiky historicky dlouhou a bohatou tradici,

která sahá od starověku, přes středověk až do současnosti. Nejprve se jednalo o jednoduché

příbytky pro bydlení, později pak o dřevěné roubené stavby samostatných rodinných domů či

v komplexu větších hospodářských celků a stavebních bloků. Dřevěné roubené stavby tvořily od

středověku zcela dominantní zastoupení ve městech i obcích, a to zejména z důvodů nižších

pořizovacích nákladů a nižší pracnosti výstavby než u staveb zděných z kamene. Časté požáry

dřevěných roubených domů byly důvodem, proč se v průběhu 17. – 20. století postupně dřevěné

roubené stavby přestaly preferovat a docházelo ke zvyšování podílu staveb nejprve z kamene,

později z plných cihel, dutinkových cihel, betonu, apod. Dřevěné roubené stavby z tohoto období se

dochovaly v podobě větších historických objektů nebo venkovských chalup sloužících pro rekreaci

či jen výjimečně pro trvalé bydlení. Podrobný historický vývoj staveb na bázi dřeva lze nalézt

v publikacích (Vanduchová a Zajacová 2007), (Klimeš 2009), (Gerner 2002), (Ruszcyk 2009) a

(Cieslak 2007).

Z důvodu vyšších státních zájmů socialistického zřízení byly v období 1948 – 1989 na území

ČR preferovány stavby pořízené tzv. mokrou cestou (pálené cihly, silikátové tvárnice, beton, atd.).

Teprve od roku 1970 se začaly opět realizovat rodinné domy na bázi dřevěné rámové konstrukce,

nejprve typ tzv. OKÁL, který byl technicky nedokonalý a projekčně nevhodně řešen. Lze

předpokládat, že tato špatná zkušenost jedné generace uživatelů staveb zabránila zvýšenému zájmu

o rodinné domy na bázi dřeva s dopadem až do období 1989 – 1995.

98

Po roce 1989 vstoupila na trh ČR řada tuzemských i zahraničních firem nabízejících rodinné

domy na bázi dřeva různých stavebních systémů (od dřevěných rámových konstrukcí s izolační

výplní až po novodobé roubené domy a srubové stavby) a různých stavebních technologií (od

montovaných domů předzhotovených v továrně až po výlučně samostatnou výstavbu na staveništi).

V současné době je těchto firem v České republice více než sto, mají různou velikost – od těch,

které realizují ročně desítky staveb až po ty, které staví ročně jen jeden dům. Více o možnostech

konstrukcí staveb na bázi dřeva např. autoři (Lokaj 2010), (Kolb, 2011), (Dřevostavby a konstrukce

na bázi dřeva 2009).

Cílem příspěvku je zhodnotit dřevostavby z pohledu ekonomického se zaměřením na jejich

současné využívání ve stavitelství v České republice a možnosti využití ekonomických nástrojů a

nástrojů environmentální politiky pro podporu výstavby staveb na bázi dřeva.

Dřevostavby spadají mezi tzv. „green buildings“ neboli „zelené budovy“, které lze obecně

definovat jako budovy založené na účinném využívání přírodních zdrojů, energeticky efektivní a

šetrné k životnímu prostředí (viz např. Windapo 2014; Buys, Hurbissoon 2011).

Ekonomickou stránkou dřevostaveb se v České republice zabývali např. Bílek (2004);

Kalousek, Lenoch (2006), Lokaj (2010), Dvořák (2010), Hirš (2005). Ze zahraničních autorů to byli

např. Ritter, Skog, Bergman (2011). Většina těchto prací je zaměřena na energetickou stránku

dřevostaveb jako nízkoenergetických nebo pasivních domů.

S ohledem na životní prostředí a jeho ochranu je v současné době ve sféře stavebnictví opět

snaha využívat ekologické nebo alternativní materiály, které by byly šetrnější k životnímu prostředí

a splňovaly by podmínky trvalé udržitelnosti. Pokud se vezmou v úvahu environmentální,

ekonomické, sociální a kulturní otázky, je udržitelná stavba považována za způsob dosažení

udržitelnosti v oblasti stavebnictví (Shafii et al. 2006). Mezi konstrukční, technické, izolační,

technologické a ekonomické požadavky je tedy stále častěji zařazován i požadavek ekologický.

Hlavním impulsem pro tuto snahu změnit paradigma ve stavebnictví bylo zjištění, že přírodní

bohatství Země se zmenšuje (viz např. Barnosky et al. 2012; UN 2013). Je obecně uznávaným

faktem, že budovy spotřebují velkou část vody, dřeva, energie a jiných zdrojů využívaných ve

světovém hospodářství. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP 2015) budovy využívají

okolo 40 % celosvětové energie, 25 % celosvětového objemu vody a 40 % globálních zdrojů a

emitují přibližně třetinu emisí skleníkových plynů. Z pohledu ochrany životního prostředí a

využívání obnovitelných přírodních zdrojů ve stavebnictví je v současnosti důležité posuzování

životního cyklu (Life-cycle assessment) staveb na bázi dřeva a jejich vlivu na jednotlivé složky

životního prostředí. Posuzováním životního cyklu staveb na bázi dřeva se zabývají publikace

99

Schveinle (2007), Meil (2004), Dodoo, Gustavsson, Sathre (2011), Werner, Richter (2007), Lenoch,

Kalousek (2010), Lenoch (2012) a další.

MATERIÁL A METODIKA

Hlavní cíl práce je velmi rozsáhlý, proto byl metodicky rozdělen do několika částí. První část

se zaměřuje na zjištění ekonomických dat o dřevostavbách. Na základě provedeného sekundárního

výzkumu s využitím literární rešerše dostupných tuzemských i zahraničních zdrojů uvedených

v úvodu článku byly syntézou zjištěny hlavní výhody a nevýhody dřevostaveb z ekonomického

pohledu a vyhodnoceny ekonomické aspekty dřevostaveb. Syntéza se zaměřila na pořízení, provoz

a komfort bydlení.

Dále byl s využitím dat z databází Českého statistického úřadu zkoumán vývoj počtu staveb

rodinných domů na bázi dřeva v České republice a jejich podíl na celkovém počtu zkolaudovaných

rodinných domů v České republice. Zjištěné výsledky byly porovnány s výsledky zjištěnými ve

vybraných vyspělých státech světa.

Pro vyhodnocení ekonomických rozdílů mezi klasickou zděnou stavbou a dřevostavbou a pro

zjištění spokojenosti uživatelů staveb na bázi dřeva byly využity výsledky průzkumů realizovaných

pracovištěm autorů v uplynulých letech. Metodickým přístupem pro tyto průzkumy bylo

dotazníkové šetření.

Pro dosažení stanoveného cíle bylo využito metod analýzy, syntézy a komparace.

DOSAŽENÉ VÝSLEDKY A DISKUSE

Mezi nejčastější výhody dřevostaveb se z ekonomického pohledu pořízení, provozu a

komfortu bydlení uvádí tyto parametry:

Rychlost výstavby (do 6 – 12 týdnů dle použité technologie může být postavena dřevostavba

na klíč).

Suchý proces výstavby, který nevyžaduje technologické přestávky na vyschnutí či vyzrání

materiálů, a tím umožní rychlou výstavbu bez čekání na zahájení dalších fází stavebních

prací. Současně dřevostavba, která nepoužívá mokré technologie výstavby, nemusí ani

vysychat, a proto už od začátku nabízí zdravější bydlení s ideální vlhkostí vzduchu

v interiéru a nižší spotřebu energie na vytápění v prvních letech užívání stavby. Poslední

velkou výhodou suchého procesu výstavby je prodloužení stavební sezóny i do období

s nižšími venkovními teplotami, tj. zejména v zimě.

Nižší hmotnost dřevostavby umožňuje realizovat stavbu i na méně únosném podloží či

v dopravně těžko (s vyššími finančními náklady) dostupných místech.

100

Řada renomovaných výrobců a dodavatelů používá certifikovaný a průběžně kontrolovaný

stavební systém.

Některé konstrukce dřevostaveb umožňují poměrně snadnou pozdější změnu dispozičního

řešení, zejména realizaci přístaveb nebo třeba doplnění, vyjmutí či posunutí jednotlivých

příček dle požadavku uživatelů v jednotlivých časových etapách vývoje rodiny.

Pokud se dřevostavba realizuje s dostatečnou tepelnou izolací, pak mohou být náklady na

vytápění domů tak nízké, že klasická zděná stavba bez doplnění fasádním zateplením nemá

šanci těchto parametru dosáhnout.

Masivní dřevo či různé desky na bázi dřeva používané na stěny, stropy a podlahy

v interiérech dřevostaveb dokáží regulovat vlhkost vzduchu v místnostech tak, že při

zvýšené vlhkosti ji pohlcují a při snížené zase uvolňují. To umožňuje udržovat příjemné

klima pro pobyt lidí, zejména pro alergiky.

Díky nižší tloušťce obvodového zdiva oproti zděným stavbám při stejných parametrech má

při stejném obestavěném prostoru dřevostavba přibližně o cca 10 % více podlahové plochy,

což činí přibližně jednu místnost střední velikosti v domu navíc.

Dřevostavby mají nižší náklady na likvidaci stavby, dopravu a deponování stavebního

materiálu.

Mezi nejčastější nevýhody dřevostaveb se z ekonomického pohledu pořízení, provozu a

komfortu bydlení uvádí tyto parametry:

Dřevostavby mohou mít dle kvality materiálu, dle výrobní technologie a dle kvality práce

kratší životnost, která se nejčastěji pohybuje v rozpětí 30 – 90 let.

Hořlavost dřeva a odolnost dřevostaveb vůči požárům.

Dřevostavby mají výrazně jiné podmínky užívání stavby, při jejich nedodržování může dojít

ke zvýšení vlhkosti konstrukce a k následnému výskytu plísní či dokonce dřevní hniloby.

Dřevostavby mohou mít horší akustické vlastnosti, zejména v oblasti kročejové

neprůzvučnosti stropních konstrukcí (kročejového hluku).

Dřevostavby mohou uvolňovat do interiéru různé impregnační a ochranné látky, lazury, laky

apod., které mohou být více či méně životu nebezpečné. V minulosti se jednalo zejména o

formaldehyd a azbestový prach z izolací, tyto látky je dnes již zakázáno používat.

Pohyby dřevěných prvků stavby, které jsou způsobeny tzv. sedáním stavby, mohou vést

k výskytu prasklin a snížení estetického i uživatelského komfortu.

Stěny dřevostaveb neakumulují teplo jako např. zděné stavby.

101

Dřevostavby je výhodnější používat v klimaticky příznivějších oblastech, kde nejsou

v průběhu roku výrazně nižší teploty (Lenoch, Kalousek 2010).

Za období let 1998 – 2014 bylo v České republice dokončeno 12 097 rodinných domů na bázi

dřeva (ČSU, 2014). Podíl rodinných domů na bázi dřeva z celkového počtu dokončených rodinných

domů v České republice se v průběhu tohoto období progresivně zvyšoval, konkrétně se zvýšil

z nejnižší hodnoty ve sledovaném období 1,11 % v roce1999 na 9,94 % v roce 2012 (ČSÚ, 2015).

V rozmezí let 1998 – 2014 byl průměrný podíl staveb na bázi dřeva z celkového počtu

zkolaudovaných rodinných domů 5,15 %. Počty zkolaudovaných staveb rodinných domů v České

republice v období let 1998 až 2014, počty staveb na bázi dřeva vystavěných za stejné období a

jejich podíl na celkovém počtu vystavěných rodinných domů uvádí tabulka 1.

Tab. 1 Počty zkolaudovaných staveb v České republice (zdroj dat: ČSU, 2015)

Rok Stavby na bázi dřeva Stavby celkem

(zděné, na bázi dřeva a další) Podíl staveb na bázi dřeva (%)

1998 123 8 138 1,51

1999 92 8 251 1,12

2000 133 10 235 1,30

2001 167 10 504 1,59

2002 159 11 499 1,38

2003 263 11 143 2,36

2004 332 12 951 2,56

2005 384 13 231 2,90

2006 458 12 519 3,66

2007 756 16 572 4,56

2008 1 008 19 211 5,25

2009 1 195 18 778 6,36

2010 1 332 19 382 6,87

2011 1 465 17 025 8,60

2012 1 699 17 100 9,94

2013 1 285 15 013 8,56

2014 1 246 13 499 9,23

Celkem 12 097 235 051 5,15

Vývoj počtu zkolaudovaných rodinných domů na bázi dřeva v České republice za období

1998 až 2014 uvádí obrázek 1.

102

Obr. 1 Počet zkolaudovaných staveb na bázi dřeva (zdroj dat: ČSU, 2015)

Vývoj podílu staveb na bázi dřeva z celkového počtu zkolaudovaných rodinných domů v ČR

uvádí obrázek 2

Obr. 2 Podíl staveb na bázi dřeva z celkové výstavby rodinných domů (zdroj dat: ČSU, 2015)

103

Z výše uvedené tabulky a obrázků vyplývá, že v letech 1999 až 2012 se celkový počet

zkolaudovaných staveb na bázi dřeva i jejich podíl z celkového počtu rodinných domů zvyšoval.

Nejvíce staveb na bázi dřeva bylo vystavěno v roce 2012, a to celkem 1699, meziročně šlo o nárůst

o 16 %. V letech 2013 a 2014 se počet zkolaudovaných rodinných domů na bázi dřeva postupně

snižoval, zatímco jejich podíl z celkové výstavby se v roce 2013 snížil, ale v roce 2014 se naopak

snížil, a to z důvodu výrazného snížení celkového počtu zkolaudovaných rodinných domů mezi lety

2013 a 2014 (o 1514 domů).

Obrázek 3 uvádí vývoj počtu zkolaudovaných staveb v České republice v letech 1998 až 2014.

Obr. 3 Porovnání počtu zkolaudovaných rodinných domů na bázi dřeva a celkového počtu

domů (zdroj dat: ČSU, 2015)

Z grafu na obrázku 3 je zřejmé, že nárůst počtu dřevostaveb v letech 1999 až 2008 souvisí

s růstem stavebního trhu v oblasti rodinných domů. Po roce 2008 se to mění. Celkový počet

zkolaudovaných rodinných domů v letech 2008 až 2010 stagnuje, z roku 2010 na rok 2011 je strmý

propad, pak 2011 až 2012 velmi mírný nárůst a od roku 2012 do roku 2014 postupný strmý pokles.

Zatímco u staveb na bázi dřeva je zcela jasný progresivní růst počtu kolaudovaných domů až do

roku 2012, pak teprve pokles na rok 2013 a dále mezi lety 2013 a 2014 pokles již velmi mírný.

Pokles počtu kolaudovaných rodinných domů v letech 2013 až 2014 lze vysvětlit výrazným

104

zmenšením stavebního trhu v České republice v kategorii rodinných domů. Pokud zohledníme

rychlejší tempo výstavby u staveb na bázi dřeva, pak v letech 2007 až 2012 stavební sektor

rodinných domů nejprve rostl a pak se zmenšoval, kdežto po celou dobu se počet staveb na bázi

dřeva výrazně zvyšoval.

V řadě vyspělých zemí světa je dlouhodobě podíl rodinných domů na bázi dřeva ještě

mnohem vyšší než v České republice. V severských státech, jako je Finsko, Norsko, Švédsko, ale i

Kanada a USA je jejich podíl z celkové výstavby rodinných domů dominantní a pohybuje se

v rozmezí 50 – 80 %. V sousedním Rakousku je to 30 % a v Německu 15 % s tím, že se zde tento

podíl také v předchozích 15 navyšoval. Podle sdělení vedení Asociace dodavatelů montovaných

rodinných domů (ADMD) by se mohl podíl našich rodinných domů na bázi dřeva v příštích 5 letech

vyšplhat o dalších 5 % na zhruba 15% hodnotu. V závislosti na budoucí změně celkové velikosti

trhu rodinných domů je možno tento počet odhadnout na 1650 – 2000 rodinných domů na bázi

dřeva ročně.

Z pohledu marketingového hodnocení tyto statistiky jasně dokládají, že obliba rodinných

domů na bázi dřeva dlouhodobě narůstá. Hlavním nepříznivým faktorem zůstává snižující se

velikost stavebního trhu s rodinnými domy, která byla způsobena snížením výkonu celkové

ekonomiky po roce 2008 v České republice.

Aktuálními a důležitými otázkami je porovnání pořizovacích nákladů i celkových nákladů

životního cyklu staveb na bázi dřeva a zděných staveb, které jsou schopny poskytnout informace o

preferování jednotlivých stavebních technologií rodinných domů pouze z pohledu čistě

ekonomického. Dále pak je v dané problematice přínosný podrobný marketingový průzkum u

rodinných domů na bázi dřeva v kategoriích: charakteristiky uživatelů, technických parametrů

staveb, důvodů pro pořízení této stavby a nakonec zkušeností a názorů na bydlení v těchto domech.

Ekonomické porovnání nákladů rodinných domů na bázi staveb oproti zděným stavbám

V roce 2010 byl zpracován rozsáhlý průzkum ekonomického porovnání staveb na bázi dřeva

(rámová konstrukce s izolační výplní) a zděných staveb a to v rámci tzv. nákladů životního cyklu

stavby. Ty jsou dány bez daně z přidané hodnoty (DPH) v členění: Pořizovací náklady (cena stavby

na klíč vč. projektu), Provozní náklady (cena energie na vytápění), Udržovací náklady (náklady na

údržbu a zajištění provozu stavby) a Náklady na likvidaci. Obě stavební technologie byly

zpracovány pro formu bungalov (lehká obytná stavba, zpravidla pravidelného až čtvercového

půdorysu, doplněná často vstupní verandou, má zpravidla jediné podlaží na jedné výškové úrovni) i

tradiční vícepatrový dům (základní bytová jednotka samostatné stavby umístěná na samostatném

pozemku a nenavazující na další stavby, skládá se zpravidla ze dvou pater: obytného přízemí a

105

obytného podkroví, není podsklepena). Pro každou technologii rodinných domů a každou formu

rodinných domů jsou zpracovány jednotlivé konkrétní typy staveb v těchto velikostních kategoriích

dle celkové užitkové plochy: do 100 m2

(malý dům), 101 – 170 m2 (menší střední dům), 171 – 240

m2

(střední dům), 241 – 300 m2

(větší střední dům) a nad 300 m2

(velký dům). Velmi důležitý faktor

je technická životnost stavby, která se u zděných domů předpokládá 90 let a u staveb na bázi dřeva

v rozpětí 30 – 90 let, v členění 30, 50, 70 a 90 let. Výstupem tohoto projektu je konstatování:

Dřevostavby dle jednotlivých parametrů vychází zpravidla v rámci pořizovacích nákladů

stejně či levněji než zděné stavby. Pokud budeme porovnávat náklady celého životního cyklu

stavby, tak čím budeme předpokládat nižší životnost staveb na bázi dřeva oproti zděným

stavbám, tak tím se budou více stavby na bázi dřeva ekonomicky znevýhodňovat a u

životnosti 50 a zejména 30 let můžou už vycházet ekonomicky lépe zděné stavby. Stavby na

bázi dřeva je třeba připravovat na delší životnost (pokud možno srovnatelnou se zděnými

stavbami tj. 90 let), tomu je třeba přizpůsobit projekt, použité technologie, materiály i kvalitu

prací při výstavbě.

U menších staveb je zpravidla ekonomicky výhodnější tradiční vícepatrový dům, u staveb

střední velikosti je u životnosti 30 a 50 let také výhodnější tradiční vícepatrový dům, u staveb

střední velikosti s životností 70 či 90 let a všech velkých staveb pak je ekonomicky

výhodnější bungalov.

Na průměrné roční náklady na m2 užitné plochy mají největší vliv pořizovací náklady, pak

udržovací náklady, pak provozní náklady a nakonec náklady na likvidaci.

Tak jak se zvyšuje předpokládaná životnost dřevostaveb, tak mají na průměrné roční náklady

na m2 užitné plochy menší vliv pořizovací náklady a náklady na likvidaci. Naopak zase větší

význam mají provozní a zejména pak udržovací náklady.

Nelze jednoznačně a obecně konstatovat, jaká stavba je pro uživatele z pohledů nákladů

životního cyklu staveb ekonomicky nejvýhodnější. Vždy záleží na všech jednotlivých

parametrech: použité technologii, formě domu, velikosti domu a předpokládané životnosti.

Každý z těchto parametrů může významně ovlivnit hlavní posuzovaný parametr - průměrné

roční náklady na m2 užitné plochy, proto je potřeba každý konkrétní typ domu zpracovat a

ekonomicky vyhodnotit individuálně, podrobněji (Lenoch a Kalousek 2010).

Průzkum uživatelů staveb na bázi dřeva

V letech 2012 až 2014 byl realizován rozsáhlý marketingový průzkum spokojenosti uživatelů

rodinných domů na bázi dřeva, do kterého bylo zahrnuto 1000 domácností v České republice (8 %

106

v tomto období zkolaudovaných rodinných domů na bázi dřeva), v členění na jednotlivé kraje pak

40 – 100 domácností v každém kraji. K průzkumu byl sestaven jednotný dotazník o 25 otázkách,

které byly rozděleny do čtyř skupin: prvních šest otázek se zabývalo charakteristikou uživatelů

staveb; druhá skupina obsahující osm otázek zjišťovala informace o technických parametrech

pořizovaných rodinných domů na bázi dřeva; třetí skupina byla o pouhých třech otázkách, které

měly za úkol zjistit, proč se lidé rozhodují pro rodinný dům na bázi dřeva, poslední skupina osmi

otázek se zabývala praktickými zkušenostmi, názory a spokojeností uživatelů těchto domů. Způsob

vyplňování dotazníků byl formou osobní návštěvy respondentů, kteří byli vybíráni tak, aby

zpracovávaný vzorek byl dostatečně statisticky reprezentativní.

Výsledkem tohoto průzkumu je vytvoření tzv. většinového profilu zákazníka. Tři čtvrtiny

těchto domů vlastní dvojice muž a žena, zbytek pak jednotlivec, častěji muž. Ženy vlastnící stavbu

na bázi dřeva jsou výrazně mladší než muži. Nejčastějším vzděláním u uživatelů staveb na bázi

dřeva v kategorii muži i ženy je středoškolské vzdělání s maturitou, na druhém místě je vzdělání

vysokoškolské. Muži nejčastěji podnikají, na druhém místě jsou to zaměstnanci v soukromém a na

třetím místě ve veřejném sektoru. Nejvíce žen je zaměstnaných v soukromém sektoru, na druhém

místě pak pracují ve veřejném sektoru a nejméně zastoupená je kategorie provozujících vlastní

podnikání. U mužů je nejčastější profesí stavebnictví, na druhém místě je strojírenství a na třetím

finanční služby. Dále to jsou služby, řemesla a informační technologie. U žen je nejčastější profesí

školství, na druhém místě státní správa a na třetím zdravotnictví. Dále to jsou služby, administrativa

a obchod. Muži i ženy pochází nejčastěji ze zděného rodinného domu, na druhém místě je panelový

a na třetím místě zděný byt. Velikost obce předchozího bydlení je parametr dosti individuální a je

nejvíce závislým na tom, z jakého kraje respondent pochází.

V České republice se nejčastěji staví rámové konstrukce s izolační výplní (častěji výroba na

místě než stavebnicový systém). Dvě třetiny uživatelů mají individuální stavební projekt. Třetinu

rodinných domů na bázi dřeva realizuje firma s 25 a více zaměstnanci. Pro jednopatrový dům se

rozhoduje pouze čtvrtina zákazníků staveb. Nejčastěji to jsou domy o dispozicích 4 +1 a 5 + 1

(každá kategorie má zhruba třetinový) podíl. Třetina uživatelů má samostatný přístřešek na auto,

čtvrtina garáž jako součást stavby a šestina staveb je podsklepena. Více jak polovina staveb je

vytápěna dřevem, třetina elektrokotlem a necelá třetina zemním plynem. Potencionální zákazníci při

rozhodování o technologii stavby nejvíce spoléhají na reference známých a informace na internetu.

Pro zájemce o dřevostavbu je důležitá cena pořízení a pak rychlost výstavby při zajištění

požadované kvality bydlení a vybavení domu. Zákazníci se rozhodují racionálně a pragmaticky –

ekonomicky a technicky.

107

Dlouhodobí uživatelé staveb na bázi dřeva oceňují zejména rychlost výstavby a nízké

provozní náklady, naopak jim nejvíce vadí vysoká cena pořízení, nízká kumulace tepla, špatná

zvuková izolace, praskliny a plísně. Jedna skupina uživatelů je spokojena s kvalitou stavby

(přiměřená cena pořízení, dům od kvalitní firmy); druhá – menší skupina není naopak spokojena

s kvalitou stavby (příliš šetřili na ceně pořízení, dům od nekvalitní firmy). 90 % uživatelů hodnotí

stavbu na bázi dřeva stejně či více kvalitní než zděnou stavbu. Pouze pětina uživatelů považuje

zděnou stavbu za levnější než stavby na bázi dřeva. Necelých 7 % uživatelů rodinného domu na

bázi dřeva by si napodruhé už pořídilo raději zděný dům, při podrobnější analýze to jsou lidé, kteří

si vybrali špatného dodavatele stavby či neměli dopředu správné informace, co tyto stavby obnáší.

Necelých 8 % uživatelů považuje rodinný dům na bázi dřeva za podřadnější než zděnou stavbu.

Souhrnné výsledky

Ze zpracovaného přehledu statistiky i z obou výše uvedených průzkumů je zřejmé, že počet

realizovaných rodinných domů na bázi dřeva dlouhodobě narůstá (s výjimkou posledních dvou let),

že jejich podíl z celkového počtu kolaudovaných rodinných domů prudce roste, že pro výběr stavby

na bázi dřeva oproti zděné stavbě silně hovoří i ekonomické parametry (cena pořízení i ceny

celkových nákladů životního cyklu stavby) a že jsou uživatelé staveb na bázi dřeva se svým

bydlením v naprosté většině velmi spokojeni. Na trhu stále existuje ještě další prostor pro zvyšování

podílu rodinných domů na bázi dřeva.

Tyto stavby jsou s ohledem na celkovou bilanci uhlíku, využívání přírodních obnovitelných

surovin, energetické vklady pří výrobě a dopravě mnohem ekologičtější a šetrnější k životnímu

prostředí.

Proto je třeba je dále politickými a ekonomickými nástroji podporovat. Mezi základní

doporučované nástroje patří:

Nižší daň z přidané hodnoty u staveb na bázi dřeva oproti zděným stavbám.

Začlenit stavby na bázi dřeva do programu Zelená úsporám, příp. dalšími dotacemi tuto

stavební technologii formou příspěvků a dotací zvýhodnit.

Zavést celostátně uznávaný a státním orgánem uznávaný certifikát kvality výrobce staveb na

bázi dřeva.

Finančně podporovat činnost profesních sdružení dodavatelů staveb na bázi dřeva.

Finančně podporovat celostátní kampaň na dřevo a výrobky z něj vč. staveb.

108

ZÁVĚR

Rodinné domy na bázi dřeva se po první neúspěchu a špatných zkušenostech s technicky

nepovedeným a časově uspěchaným typem OKÁL (Rýmařov) v 80. letech 20. století dokázaly

v posledních 15 letech vrátit na český trh, postupně si vylepšit svoji pověst a zaujímat stále vyšší

podíl na trhu. Jejich počet dokázal růst i v letech 2009 až 2011, kdy se postupně stavební sektor

rodinných domů výrazně redukoval. Rodinné domy na bázi dřeva mohou být při vhodné velikosti,

formě a životnosti domu levnější než srovnatelné zděné domy. Podrobný marketingový průzkum

jednoznačně prokázal, že stále narůstající obliba pořizování staveb na bázi dřeva je dlouhodobý,

stabilní trend, vycházející z obliby dřeva coby stavebního materiálu i spokojenosti s bydlením

v těchto stavbách. Domy na bázi dřeva jsou díky používání přírodní a obnovitelné dřevní suroviny

navíc výrazně ekologičtější a šetrnější k životnímu prostředí.

Přírodní materiály, kam spadá i dřevo, byly až do nedávna jediné materiály pro výstavbu

domů, ale s příchodem nových „moderních“ stavebních materiálů, které přinesly „lepší“ vlastnosti,

se na ně pozapomnělo. Výhodou přírodních materiálů jsou nízké náklady na jejich zpracování,

minimální zátěž životního prostředí a zdraví člověka, v případě využití místních materiálů je úspora

i v dopravě, nízké náklady na recyklaci stavby po ukončení její životnosti atd. Pro podnik vyrábějící

z přírodních a ekologických materiálů může být snaha o zlepšení životního prostředí konkurenční

výhodou.

Prokazatelně tedy existují ekonomické i ekologické důvody pro pořizování rodinných domů

na bázi dřeva i narůstající zájem samotných zákazníků, proto je důležité tuto stavební technologii

všemi možnými způsoby a nástroji dále co nejintenzivněji podporovat.

LITERATURA

Barnosky, A. D. et al. (2012). Approaching a state shift in Earth's biosphere. Nature, 486, 52-58.

Buys, F. and Hurbissoon, R. (2011). Green buildings: A mauritian built environment stakeholders’

perspective. Acta Struct, 18(1), 81–101.

Cieslak, J. (2007). Umgebinde: eine einzigartige Bauweise im Dreiländereck Deutschland-Polen-

Tschechien. 1. Auflage. Königstein im Taunus: Langewiesche Nachfolger. ISBN 978-3-7845-

5210-1.

Český statistický úřad. [online]. [cit. 10. června 2015]. Dostupné z: http://www.czso.cz/

Dodoo, A., Gustavsson, L. and Sathre, R. (2011). Building energy-efficiency standards in a life

cycle primary energy perspective. Energy and Buildings, 43(7),1589-1597.

Dřevostavby a konstrukce na bázi dřeva. Sborník. (2009). 1 vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská -

Technická univerzita Ostrava. ISBN 978-80-248-2096-5.

109

Gerner, M. (2002). Die Kunst der Zimmerer: Meisterwerke aus Europa, Amerika und Asien. 1.

Auflage. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt. ISBN 3-421-03287-4.

Hill, R. C. and Bowen, P. (1997). Sustainable construction: Principles and a framework for

attainment. Constr. Manag. Econ, 15, 223–239.

Kalousek, F. and Lenoch, J. (2006). Ekonomika dřevostaveb 1.část (Podpora výroby a prodeje). 1.

vyd. Brno: MZLU v Brně. ISBN 80-7375-015-5.

Kats, G. et al. (2003). The Cost and Financial Benefits of Green Buildings. A Report to California’s

Sustainable Building Task Force. U.S. Green Building Council.

Klimeš. P. (2010). Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor: inspirační příručka pro

stavebníky a projektanty. 1. vyd. Vrchlabí: Správa krkonošského národního parku. ISBN 978-

80-86418-86-5.

Kolb, J. (2011). Dřevostavby: systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 2. vyd. Praha: Grada.

317 s. ISBN 978-80-247-4071-3.

Lenoch, J. and Kalousek, F. (2010). Ekonomická analýza dřevostaveb. 1. vyd. Brno: Mendelova

univerzita v Brně. ISBN 978-80-7375-473-0.

Lenoch, J. (2012) Ekonomika nákladů životního cyklu dřevostaveb dle variant vytápění. 1. vyd.

Brno: Mendelova univerzita v Brně. ISBN 978-80-7375-709-0.

Lokaj, A. (2010). Dřevostavby a dřevěné konstrukce. I. a II. díl. 1. vyd. Brno: Akademické

nakladatelství CERM. ISBN 978-80-7204-732-1.

McGraw-Hill Construction. (2013). World Green Building Trends; Smart Market Report; McGraw-

Hill Construction: New York, NY, USA.

Meil, J. (2004). CORRIM: Life-cycle environmental performance of renewable building materials.

Forest Products Journal, 54(6), 8-19.

Ritter, M. A., Skog, K. and Bergman, R. (2011). The use of wood as a building material can provide

substantial economic and environmental benefits to our nation’s citizen. In Science Supporting

the Economic and Environmental Benefits of Using Wood and Wood Product in Green Building

Construction. USDA Forest Services.

Ruszcyk, G. (2009). Architektura drewniana w polsce. 1. edycja. Warszawa: Sport i Turystyka

Muza S. A. ISBN 978-83-74956-23-9.

Shafii, F., Arman Ali, Z. and Othman, M. Z. (2006). Achieving sustainable construction in the

developing countries of Southeast. Asia Proceedings of the 6th Asia-Pacific Structural

Engineering and Construction Conference (APSEC 2006), 5 6 September 2006, Kuala Lumpur,

Malaysia.

110

United Nation Environment Programme, Environment for development. [online]. [cit.11. června

2015]. Dostupné z: http://www.unep.org/sbci/AboutSBCI/Background.asp

Vanduchová, J. and Zajacová, J. (Editoři). (2007). Sborník konference Historické a současné

dřevěné konstrukce. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze. ISBN 978-80-213-

1641-6.

Werner, F. and Richter, K. (2007). Wooden building products in comparative LCA: A Literature

review. Int J LCA, 12(7), 470-479.

Windapo, A. O. (2014). Examination of Green Building Drivers in the South African Construction

Industry: Economics versus Ecology. Sustainability, 6(9), 6088-6106.

KONTAKTNÍ ADRESA

Ing. Josef Lenoch, PhD., Ing. Petra Hlaváčková, Ph.D., Lesnická a dřevařská fakulta

MENDELU, Zemědělská 3, 613 00 Brno, Česká republika

E-mail: josef.lenoch@mendelu.cz, petra.hlavackova@mendelu.cz