Chapter VII H. V. Morton In the Steps of Master pracovní překlad

8/2/2019 Chapter VII H. V. Morton In the Steps of Master pracovn peklad

1/11

CHAPTER VII Pobvm v zahrad u Galilejskho moe, objevuji trosky kostela Chleb a ryb, pokoum se rekonstruovat ivot u

jezera, jak ho znval Je, navtvuji pozstatky Kafarnaa a pustinu, kter dnes zbv z Betsaidy.

1

Existuje stav mysli, pro kter pokud vm, nen jmno. Nen to tst, kter je aktivnm oceovnm vc,ani to nen spokojenost, kter je poklidn a lze ji oznait za veer tst. Jedin slova, kter mn napadaj, jsoutak opotebovan, zkaen a obecn patn uvan, e by u vs vyvolala smv. Jedno je blaho, druh je nstar ptel, lska.

Kad si doufm vzpomene na asy svho dtstv, kdy tento stav mysli trval nejen sekundy, ale takcel dny a tdny. Nkdy se lovk pokus silm pedstavivosti promtnout zpt do onch zivch okamikivota, kdy mysl nepopinn hchem a nezastraen Vnost, ila tak jak ij motli, kte vude jen hledaj anachzej sladkost.

Zem a kvty v onch dnech vonly bohatji a slunce svtilo jasnji ne dnes, d, snh a mlha byly kouzlem a my jsme byli nevdomou soust viditelnch blaenstv, kter ns obklopovala. Pro vtinu zns jeivot postupnm odrstnm tmto kouzlm. Ale mezi milionem zkouek a pot ivota, kter jej mohouzatvrdit a ztrpit, je tu a tam mon se na zlomky vtein tohoto dvjho svta zmocnit: tak prchav, e pak lovk jen peml, zda se nco takovho odehrlo, nebo zda jde o zatoulanou vzpomnku na njak jin ivot.

Kdy jsem se prvnho rna vzbudil v Tagb a podval se na Galilejsk moe, ctil jsem tak nevslovn pocit pokoje a tak velkou odtaitost vi svtu, e jsem mohl docela dobe bt Adamem hledcm uasle nazahradu Eden. Mj pokoj by umstn v tropick dungli strom. Obrovsk vonn kvty, jejich jmno neznm,se pnuly po malm eleznm balkonu a kroutily se kolem oken. I kdy slunce teprve vylo, kvty se prohbaly pod thou vel a modr jezero dole bylo v prvnm svtle slunce klidn. Bylo to tak mil a pokojn.

Vzpomnm si, jak jsem pedchozho veera pijel. Otec Tapper, velk Poran shranatm vousem, blou tropickou helmou, v knskm obleku s alpakovou vestou pichzel rznm krokem za velkho kupn pocest vysypan blmi jezernmi oblky. Nad jeho hlavou byly shluky ibikovch kvt a za nimi svtila a zila jeho neuviteln zahrada.

Ach, tak jste piel, pteli! zvolal, poloil svou velkou ruku na moje rameno a j se podval na jehomodr oi, jablen rovou tv, hnd vousy a irok ramena a pomyslel si, e kici museli vypadat zrovna jako otec Tapper. Pojme si promluvit.

Veli jsme do mstnosti, kde byly staen rolety proti horku, dvee a okna tam byly modr se skami proti moskytm. Zatmco si otec Tapper zapaloval dmku, viml jsem si jeho velkch, hndch, zahradnickchrukou. Zahrada, v n stoj hospic Taghba se rozkld na jedinm ostrvku obdlvan krsy kolem Galilejskhomoe. Z Tiberias vypad jako temn skvrna na pobe, kdy jste ale tam, tvo palmy, eukalyptov lesk, stnyfialovch bougainville, citronovnky, pomeranovnky, karafity, pelargonie, persk ek, eichy, a adyibikovch kvt svj vlastn mal svt, toit, kter in jet vzcnjm nevldn, hol kopce a kolem lec pustina. Tato kvty petkajc, vodou hrajc zahrada, je jedinm mstem kolem galilejskch beh, k de jemon trochu snt o kdysi skvostn krse, kter zpadn pobe obklopovala ve starodvnch dobch. Jezero,tak jak je znal Je, muselo vypadat trochu jako Taghba.

Otec Tapper a jeho pedchdci se jako sprvn Poran pokoueli na behy Galilejskho moe pinstmal hrad s vkami, kopii tch, kter stoj na vbcch od St. Goar po Manheim. Jene galilejsk jezero ekloNe!. A kvtiny vrhly sv bohatstv pes zdi a popnav rostliny po nich vyplhaly jako dobvac skupiny a tak

jen z nkterch mst v zahrad mete pod jet rozeznat pod barevnmi altny zubat obrysy cimbudtskho hradu.

Povdali jsme si skoro a do zpadu slunce. Mluvili jsme o Jei, o Betsaid (o n si mnoz lid mysl,e je to Tabgha) o Kafarnau, o Magdale, kde se narodila Marie Magdalena, o Petrovi, Ondejovi a Filipovi, ocelnici, kde kdysi Matou vybral poplatky z nklad na jezee. Otci Taperovi vyhasla dmka. Pithl si keslokousek bl. Nad dlouhm hranatm vousem se na mn dvaly oi asi desetiletho nmeckho hocha, rozennadenm z popisu jeho zahradnien a podivnch vc, kter zahradnk nachz v pd na bezch Galilejskhomoe. Nen to tak dvno, co se svmi beduny kopal na pozemku nedaleko beh jezera a nejednou Achwunderbar! zahldli v hnd zemi zblesk modi a tpyt zlata a pak stopu zeleni.


2/11

Pak zahodili sv lopaty a pracovali holma rukama, aby tak nic nepokodili, protoe objevili dvnoztracenou mosaikovou dlabu mskho kostelka Chleb a ryb. Byl ztracen od doby, kdy se v roce 386 doGalileje pila modlit Aetherie z Akvitnie a nyn na nj opt svtilo slunce. A kdypotom krbali a kopali dl,nali i kmen, o kterm legenda k, e na nm n Pn poehnal chlb a ryby. Slouval jako olt a leel tu pod zem postaven na tyech mskch sloupcch... Zavedu vs tam, ekl Otec Tapper, a uvidte sm. Je pokryt zeminou a pskem, aby mu neublilo slunce, jednoho dne bych nad nm ale rd postavil stechu a

zabezpeil jej navdy. Te jsem stl v jitnm tichu a dval se na zahradu. Slunce, vychzejc zpoza gersenskch kopc,

plhalo na bezmranou oblohu a zahrada byla st svtla a stnu, plnily ji drobn zvuky ponajcho jitra, vrzn,ustn, zvuky kdel, vrkn holub a padn vody z fontny zakryt popnavmi rostlinami.

Odpadvaly ze m scvrkl a seschl roky a byl ze mzase kluk, kter se vzbudil, vstal dv, nekdokoliv jin a dval se ven na lbezn svt. Zdlo se, e svt je soust m a j soust jeho. Dobr rno mi piel dt modr ledek balancujc na samm vrku jedle a mal ern jetrka, kdy si vimla mho pohybu,se najednou se zdvienou hlavou zastavila a i ona sdlela onen okamik a spoleenstv. Tat radost ze ivota,kter m kdysi pobzela bhat za svtn po mtinch, pitahovala m do kout lesa, kde si hrli krlci a na beh potoka, ve kterm leeli pstruzi, m nyn pobzela, abych vnmal jitro, dotkal se ho a drel je v nru. Hodil jsem si pes ramena runk a seel do zahrady k cest, kter bela ke skalm na okraji jezera. Vedla na jih dotemnho eukalyptovho lesa, kter se pak rozpoutl do irokch a pustch gerasenskch pln.

Nebylo vidt ani ivou dui. Na okraji lesa vytkal z jezrka obklopenho strmmi skalisky potok svvody. Jezrka bylo velmi klidn a hlubok. Pilepil jsem se ke kmeni stromu a sledoval jsem dva potpjc seledky. Ltali v kruzch nad jezrkem, nejednou se zaali ve vzduchu tepotat a souasn namili sv dlouhzobky k vod, take vypadali jako napaen ipky. Pak se propadali jako kameny. Rychle a lehce se dotklivody, a zatmco se obraceli, na stbrn rybce v jejich zobku se na okamik zablesklo slunce. Kameny byly pokryty vodnmi elvami. Vypadaly jako bahnit pudinky, nkter tmavod vody, jin svtl, osuen sluncem.Kdy jsem se pohnul, tie ze svch kamen sklouzly do jezrka.

Okraj lesa u jezera byl zkm plmscem oblzkovho behu. Odloil jsem aty a veel doGalilejskho moe. Voda byla paliv studen, ale lbilo se mi to. Kameny pod nohama byly tvrd, ale nevadilymi. el jsem mlkou vodou dl. Slunce mi zahvalo tlo, ale kolena jsem ml v ledu. Brzy byla voda dosthlubok na to, abych mohl plavat. Chvilku jsem se zbable objmal, ale pak jsem se do toho pustil. Voda unebyla tak studen a j si to namil ke gerasenskm kopcm, kter se zvedaly z jezera s temnmi a zetelnmi jitnmi stny po bocch. Zvolna jsem plaval zptky. Nalevo jsem vidl pobe stejc se doleva k Tiberias.Vidl jsem msto tvoen malm shlukem blch krabiek. Pede mnou byla velk gerasensk pl a tmav pseukalyptovnk. Smysln, uspokojujc dotyk vody, krsn modr voda pinela onoho krsnho rna vytren.Uslyel jsem ve vzduchu plcn a lec na zdech, pozoroval jsem hejno blch holub z Taghby krouc protiobloze. A teprve te jsem si viml malho stbrnho msce, tak lecho na zdech proti modi oblohy.

Zptky do Tabghy jsem bel. Ke sndani byl med.el jsem se s Otcem Tapperem podvat na ruiny kostela Chleb a ryb. Byly jen pt minut chze od

hospice.

Nikdo nev, kdy byl tento k ostel postaven. Zejm byl vystavn v pozdn msk dob a pak pestavn.Zbyla z nj jen dlaba a pahly pr sloup. Star bedun, kter steil vzcnou relikvii, vzal kot a odmetl krytzeminy a s kadm mchnutm kotte se ve slunenm svtle blskl vten obraz. Podlahu tvoily mal

moasiky jemnch odstn, ve kterch pevldala modr a zelen. Umlec, a u to byl kdokoliv, zjevn znal amiloval pta ivot Galilejskho moe a svmi barevnmi kamnky jej vyobrazil nanejv zamilovan. Podlaha je roz dlena do mnostv tverc o velikosti zhruba bnho koberce, v kadm tverci byl vzorec ozdobnch ptk a zvat, ale zhotoven s takovou lskou a tak dmyslnm smyslem pro humor, e si lovk doke pedstavit tvrce tto podlahy, jak se skrv v rkos u jezera a usmv se pro sebe, kdy sleduje asto absurdn pohyby kachen a jeb a sebejist tbetajc ptky vc se na rkos.

Lbil se mi jeho obraz mimodn samolib husy tahajc trs lotusu. Byl tam jet jeden energick obrazzachycujc souboj volavky s hadem. Byly tu tak naducan koroptve, Obdivoval jsem i ohromujc dovednost,kterou projevil v zachycen toho, co by lovk povaoval za nepojednateln tma, toti okamik, kdy se vodn ptk ve vod postav a jednou nebo dvakrt zamv kdly jako zvajc a protahujc se lovk. Je to jen prchavmik. Ale tento lovk, kter ped staletmi pozoroval vodn ptactvo na Galilejskm moi, tento moment svmidrobnch barevnch kamncch zachytit dokzal , protoe k jeho triumfm pat ptk docela podobn jebu,kter se zrovna chyst zatepat kdly a prothnout se, s vypnutou hrud, zvednutm ocasem a jednm kdlem okousek v, ne druhm.


3/11

Jedinm tvernohm zvetem v dle tohoto velkho, le neznmho umlce je vesel mrous docelapodobn k rlkovi. Kolem krku m ervenou stuku. Lb se mi mylenka, e to byl umlcv domc milek, protoe lovk, kter produdokzal pozorovat tak pesn a zbavn, musel zvata milovat. Lb se mi imylenka, e tohoto tvoreka do svho dla zahrnul s dvrou a nadj, e se to bude lbit Bohu.

stednm motivem mosaiky je kok obsahujc bochnky chleba, kter maj z kad strany rybu.

Na tto podlaze bylo cosi poutavho, a to myslm proto, e na rozdl od bnch pozstatk starovkuk nm ze svho hr obu pila s poselstvm, kter pekonvalo as a jazyky. Pokud by se zem najednou ozval hlasa zaal povdat: Myslm, e divok kachny jezee jsou velmi zbavn, co vy na to? Viml jste si, jak se pevrachlavou dol? A vidl jste jejich vraz, kdy se zse objev nahoe? A pak tu mme ztunlost keplek, thlostp, jak to je zbava! kdyby tedy, jak jsem ekl,k nm njak hlas promluvil tmito slovy, ctili bychom seumlci bl.

Zzrak nasycen pti tisc se samozejm vbec neodehrl na tto stran jezera, ale kostelk musel bt jeho pipomnkou.

Kdy stojte na bezch Galilejskho moe, je snadn si iv pedstavit detaily tohoto zzraku. Je se prv dozvdl, e Herodes Antipas zavradil Jana Ktitele, aby uspokojil ublenou marnivost Herodias. NPna dostane radu, nebo to sm povauje za moudr, sthnout sez Antipasova zem. K tomu stailo jen pejet jezero, protoe pust poho na druh stran patilo do Filipovy tetrarchie. Proto, k sv. Matou, odplul lod napust msto, aby byl sm. Jinmi slovy, peplul na oputn vchodn behy jezera.

A zatmco loka pekonvala est nebo sedm mil vody, velk zstupy nesouc sv nemocn pky lyz mst za nm. Kdy znte tvar Galilejskho moe, uvidte tento pbh velmi iv. Davy zjevn, jako obyejn,zamily do Kafarnaa, kdy ale zjistily, e Mistr je pry, podvaly se pes vodu, aby se vydaly jeho smrem.S radost vidly, e jede jen na protj beh, zejm do malho rybskho pstavu Bethaisda Juliova u ptokuJordnu. To znamenalo, e pokud nebudou ztrcet as, posp si po severnm konci jezera a pebrod mlkJordn, doraz do Bethsaidy Juliovy skoro souasn s Jeem. Vcemn pesn proto meme zzrak nasycen pti tisc umstit do hndch kopc naproti Kafarnau, protoe kdyby Je nabral smr na jih dol po jezee,zstupy by s nm pky nemohly dret krok a vlastn by se o to ani nesnaily.

Zatmco Je plul po jezee, musel vidt velk spch pti tisclid kolem severnho konce jezera, amuselo mu tak bt jasn, e a u jakoliv plnoval uchlit se k na oputn mstok modlitba rozjmn osmrti Pedchdce, nezbvalo mu nyn, ne se jich vzdt a slouit zstupm. Jakmile pistl, zstupy k nmu pily a dozvdme se, e mu jich bylo lto, protoe byly jako ovce bez paste.

Jeliko se blil soumrak a rychl nstup noci, uednci si zaali dlat starost ohladov zstup naoputnm mst. Radili Jeovi, aby zstup rozpustil a poslal lidi dom.

Vy jim dejte jst, odpovdl Je.Vrtili se, aby mu ekli, e dali dohromady jen pt chleb a dv ryby. Sv. Jan, jeho popis zzraku je

pozoruhodn a podrobn, k, e chleby a ryby patily njakmu hochovi. Pesn k: Je tu jeden chlapec,kter m p t jench chleb a dv ryby; ale co je to pro tolik lid?

Komenttoi si pedstavovali, e tento hoch byl jednm z chlebovch chlapc, kter lze dosud vidtv arabskch mstech, nkdy s pruhy suench ryb, kter prodvaj schlebem.

Pak vzal Je chleby, vzdal dky a rozdlel sedcm; stejn i ryby, kolik kdo chtl. Kdy se nasytili,

ekl svm uednkm: Seberte zbyl nalman chleby, aby nic nepilo nazmar! V popisu zzraku, kter zanechal sv. Jan je jedna mimodn zajmav zleitost, Kdy popisu je rybu

jedenou pi tto pleitosti, uv eck slovo opsarion, kter nai pekladatel pevd jako mal ryba. Sv. Jan je jedin evangelista, kter toto slovo pouv a skuten vznam toho slova nen mal ryba, ale chuovkanebo bychom mohli ct pedkrm. Pesn tm v Kristov dob byly nakldan galilejsk rybky.

Je to ndhern pklad svho loklnho zabarven, kterse ve tyech evangelichprojevuje , protoetakov slovo by nepouil nikdo, kdo by nebyl obeznmem s ivotem a jazykem Galileje.

Svj galilejskm pvod sv. Jan myslm s konenou platnost dokld ve svm popisu zjeven naehoPna uednkm za svtn, kdy na jezee lovili ryby. Kdo jin, ne ryb, by si v takovou chvli dlal starost ostav st? Mistr, kter byl ukiovn, stl v edavm jitru, volal na n z pobe, ale sv. Jan k, e kdy svjvelk lovek vythli s se neprotrhla.

lovka jin profese byto ani nenapdalo, a v dnm ppad ne badatele, aby nco takovhozaznamenal ve studii, kterou pe. Ale galilejskryb, kter chyt velk lovek, m o s vdy velikou starost, protoe dno jezera je v dlce asi dvaceti i ticeti stop ped zatkempsku, pokryto ostrmi kameny. Jak kik


4/11

se dnes rozlh, kdy je tk s vleenaz hloubky k ostrm kamenm,s jakou pi vbhaj rybi po stehna dovody, aby drahocenn nklad vyzvedli nad kameny.

Odkrvnm takovch detail a pouitm slova opsarion sv. Jn prohlauje svj pvod. Kdyby nkdonarazil na slova smokie (uzen treska) nebo ling (mnk) pouit tak, jak sv. Jan pouv slovo opsarion, ml byvelmi dobr dvod pedpokldat, e autor by Skot.

Snail jsem se nenudit tene uenmi vdeckmi bitvami, kter zuily okolo evangeli, rd bych ale poznamenal, e i kdy je naprosto jednoduch sednout si vprac ovn a pt se o Matoui, Markovi a Lukovi,ale nikdo by neml pedpokldat, e me pst o Janovi, ani by pedtm neproil njak as vGalileji.

3

Probudil jsem se za svtn. Rov oblaka vysoko na obloze nad gersenskmi kopci a velk vj svtlazc dol k vod byly tak mil na pohled, e jsem na sebe hodil upan a sebhl do zahrady sfotoapartem.S trochou tst zachytm nco zkrsy svtn v Galileji, ne pomine. A fotografie je ve fotografick sekci ttoknihy.

Kdy se na ni dkladn podvte, nebo si vezmete lupu, uvidte tm uprosted malou ernou teku, jeto loka s vesly. Tehdy jsem si j neviml. Kdy jsem ale sedl na kamenech vedle jezera a dval se, jak mrakyrozpout ped sluncem, loka se pibliovala a j se zaal podivovat nad tm, co na jezee v tak asnou hodinu

dl. Nebyla to dn z velkch rybskch lod: vypadala jako lunotce Tappera. Najednou jsem v klidnm jarnm vzduchu slyel pozoruhodn zvuk. Byl to hluk psacho stroje. Nedoku si pdstavit dn as a dn msto, kde by byl zvuk psacho stroje pekvapivj, ne je

svtn nad Galilejskm moem. Loka byla pli daleko, ne abych rozeznal, kdo v n je, a loka odplouvalasmrem k Magdale a drela se pitom pod uprosted jezera. Ale ono povdom klap, klap-klap, klap-kap-klap-klap, nesouc se nad klidnm jitnm moem bylo nezamniteln.

Vrtil jsem se po kamennm vodnm schoditi do zahrady a prchodem obtkanm ibikovmi kvty jsem vidlotce Tappera, jak jde do kapliky slouit mi.

Pi oblkn jsem si kvli lovk u pcmu na stroji zaal dlat starosti. Vypadalo to plinepravdpodobn. Mohl jsem se zmlit? Na chvli jsem uvaoval, jestli za to nemohlo slunce. pal v Palestinznenadn postihne spoustu lid. Na klepav zukk jsem zaal myslet stm povrenm strachem. Obyejn psac strpoj je u dost patn sm o sob, ale z pomylen na nadpirozenpsac stroj tuhla krev v ilch.

Chtl jsem seotce Tappera u sndan zeptat, jestli nkdo z host nevythl brzy rno loku, ale nebyltam a rudovou otec lazarista si byl tm jist, e loka venku nebyla. Tento velmivelmi jednoznanotec,kter je vdeckm archeologem a m skoro vdy pravdu, m naplnil nejchmurnjmi pedtuchami. Mon byla pzrakem jak loka, tak psac stroj.

Pozdji dopoledne, kdy jsem psal na balkonku, kter vede kolem mho pokoje, jsem to slyel zas.Psac stroj! Ozvas se hlun a zvun. Vyskoil jsem a bel k zbradl. Dole pode mnou sedl u stolku, ktersi pinesl z jdelny, vysok, thl mu stednho vku. Byl oblen do edho obleku a tebae bylo velk horko,nedlal dn stupky: ml tuh bl lmek a zapnut sako. Prsty mu svin bhaly po klvescha on bylsoustedn a ztracen v sti slov. Zaal jsem vyluovat monosti. Mohl to bt jeden z vench, starchdopisovatel, kte nkdy reprezentuj Timesy, i kdy jsem nikdy nevidl dnho, kter bylv tak nalhavmrozpoloen mysli, aby za svtn vstval, aby psal v zahrad pln much. Mohl to bt romanopisec, protoe

romanopisci dlvaj nejdivnj vci. Mon ho nhle postihlo nco, co je znmo jako inspirace. A pece jakoromanopisec nevypadal. Kdyby se to stalo ve Skotsku, ekl bych, e je to obchodn cestujc, kter se snastihnout denn potu surgentnmi objednvkami. Ale tohle bylo Galile jsk moe.

Na chvli se zastavil, asi hledal slovo a postehl mou fascinovanou tv na balkon: Doufm, e jsem vs nevyruil, ekl, pokud ano, tak Naopak, uklidnil jste mou mysl. Ostchav se usml. Mohu se zeptat, zda pete knihu? Ach ne,odpovdl, a omluvn se zasml. Nic takovho. Pi sv manelce.lovk se u , aby ho na cestch nic nepekvapilo, ale tenhle lovk m pekvapil. Psal jste sv sv en, optal jsem se, kdy dnes vychzelo slunce?


5/11

Ach, vy jse m vidl? To ne, ale slyel jsem vs velmi dobe. Ano, vechno to bylo do jednoho dopisu, ekl. Pokud bych vs pli neruil, rd bych seel dol a popovdal si s vmi.

Ptelsky se usml a j sebhl po schodech a doel k nmu. Jak jsem ekl, byl vysok a thl, sblmknrem a brlemi. Na stolku ml hromadu strojopisnch strnek, njakch pt tisc slov. Viml si, e jsem ponich hodil fascinovanm pohledem.

To je mj pt dopis, ekl. Polu ho, a se vrtm od Jerusalma. A to se k, e v thle dob je psan dopis mrtv! To vte, vysvtlil. Pijel jsem z Austrlie. Cel ivot jsem touil cestovat. Cel ivot! A moje ena

mi dovolila vydat se na tuhle cestu kolem svta. Budu pry skoro rok. A vte, tak si km, e nejmen, co mohuudlat, je kad den j pst. Rd j ale pu, kdy prv nco dlm, jestli mi rozumte, aby tak mla dojem, e jese mnou. Kdy jsem byl napklad v Egypt, napsal jsem j napklad dopis na vrcholu Velk pyramidy. Dal

jsem j napsal z na vrku ikm ve v Pise. Kdy pu takhle, je to pak ivj a skutenj. Vzal strnku strojopisu:

Te, kdy zan rno, pu ti z loky na Galilejskm moi, a je skoro pt hodin rno. Slunko zrovnavylo a my pomalu veslujeme po jezee

Mj prvn pocit pobaven roztl v ptelskost vi nmu. Jeho odzbrojujc smv a ohronn nadn byly pitaliv a u lovka jeho vku nezvykl. Tady venku je horko, ekl. Chtl byste zajt ke mn na pokojna kus ei? Moc rd si povdm s lidmi. Mm pak taky vc o em pst.

el prvn prchodempokrytm ibiky pobl kapliky. Otec Tapper mu pipravil lko vjaksi pzemn klenut mstnosti nazvan museum. Jeho holic nin a bitva stly mezi zlomky zvykopvek starovkho kostela Chleb a ryb. Jeho kufr se opral o pr polmanch mskch sloup a kvli vude kolemlecm kouskm mskho a eckho skla, keramiky, minc, uch amfor a zlomk byzantsk keramiky, si ho aninemohl vybalit.

Docela jedinen! usml se. Povzte mi, ekl jsem, zklamv vs cestovn? Je svt tak asn, jak jste si myslel, e bude?Vm, co myslte, ekl s vnou tv. Ne, nejsem zklamn. Myslm, e svt je asn. Znovu se na mn pvabn, nesmle usml. Myslm, e vy jste docela asn, ekl jsem mu, protoe jsem se na cesty vydal ve stednm vku a

mte v sob ohe mld.Mohu- li si dovolit pern vtip, pak jste zejm unikl kornatn srdench tepen. Nu, to je jeden mon pohledMl jsem ale krsn zitky. Nudilo by vs to? Uil jsem si!

Ndhern! Byl jsem pijat papeem. Bylo tam samozejm spoustu dalch lid, nechci, abyste si myslel, e jsemse s Jeho Svatost seel sm, nebo tak nco. Kleel jsem tam s rukama plnma renc a on je, kdy el kolem, poehnal a tebae jsem protestant a um v nedln kole, ekl jsem mu, kdy el kolem Bh vm ehnej. opravdu takhle ! A vte, pro jsem to ekl? Abych mohl v en napsat a ct, e jsemmluvil s papeem.

V och se mu blsklo tst a triumf. Dvm si zleet, pokraoval, aby si zaplaval v kad slavn ece a jezeru. Plaval jsen v Temi,

Sein, Moskv, Tibee, v Aban v Damaku, v Mrtvm moi a Galilejskm moi. Kvli plavn v Tibee mmlem zadrela policie.Je tam velmi siln proud, ale j jen rychle vlezl dovnit a pak zas ven, jen abych sinaplnil lhev.

Te vm nerozumm. Vte, beru si s sebou do Austrlie lahviky obsahujc vodu vech slavnch ek a jezer. Doma si jich

bud ou hodn vit.Mm je tady v kufru. Vypad to jako drogerie, e? A tyhle kameny. Vte, odkud jsou? Jsouz eit, kde David zabil Golie.

Povdali jsme si a do horkho odpoledne, i spe on mluvil a j obdivoval jeho radost ze ivota. Pronj bylo vechno asn, pro ve ml superlativy.

Vdycky jsem byl pipraven na dobrodrustv, ekl.

Autentick naden ssebou nese naprosto nepravou atmosfru originality. Pesto, je to pravda? Tenhle lovk


6/11

skuten prolapval stezku vemi nejvce prochozenmi cestami svta: prolapval ji ohromnou dungl svhonaden. Obdivoval jsem ho proto, e byl tak autenticky zamilovan do svta. Nebylo na nm ani stopy cynismu.

Potila by m jedna vc, ekl. Byl bych moc rd, kdybyste m vyfotografoval, jak se koupu v Galilejskm moi.

S radost.

Dobr, jen si najdu svj koupac bor. Tady je atady je mj fotoapart! Vyel do hnoucho slunce, snepokrytou hlavou, ale se stle zapnutm tvdovm sakem. Svlkl se za

shlukem eukalyptovnk a kdy se se astnm vrazem desetiletho hocha noil do Galilejskho moe, veel jsem tak a zmkl spou.

Dkuji vm, ekl. To se bude doma ohromn lbit! Jste si jist, e jste petoil film?

4Pekvapuje me, e lid projevuj ok nad tm, e z msk Galileje nezbylo vbec nic. Zjevn nikdy

nevidli vletn auto pl hodiny pot, co se ztilo ze srzu u odlehl arabsk vesnice. J je vidl. Zbylo z njsotva tolik, aby se z toho dal poskldat budk! Ve vni po plenn je cosi tak barbarskho a ve schopnosti niitcos i tak primitivnho, e v thle natst zdkav podvan lovk jako by vidl djiny tto zem.

V Jeov dob bylo Galilejsk moejednm z nejrunjch center ivota v zemi a zpadn pobe bylo obklopeo msty a vesnicemi. Vldce provincie ml svj palc na kopci nad Tiberias. Jezero bylo pln lod.

lovk si vdycky pedstavoval, e Je sv evangelium kzal prostm venkovanm v odlehl stiPalestiny, kde dn epot vnjho svta nikdy nenaruoval smrtelnick proud jeho mylen. Ve skutenosti seale jeho veejn psoben odehrvalo nejen v nejvce kosmopolitn oblasti zem, ale tak na zem, kde sesetkvaly a do cel zem vtvilystarodvn obchodn cesty z Tru a Sidonu na zpad, star karavann cestyz Damaku na severovchod i velk imper iln silnice. Galilea byla ve starovkm svt na hlavn trase,v polovin cesty mezi Damakem a egyptskou hranic na jedn stran a mezi Antiochi a Jerusalmem na strandruh.

Byl to tak run zemdlsk a vrobn distrikt. Nyn tak pust kopce kolem jezera byly oszenpalmami, olivovnky, fkovnky a rvou. Ovoce pstovan kolem Galilejskho moe bylo v biblickch asech proslul. Hlavnmi emesly vykonvanmi kolem jezera byla stavba lod a barvstv (v Magdale), hrnstv auzen ryb. Velk tovrna na uzen ryby byla v Tarichaei mst, kde se nakldjin, kde se rybynasolovaly a balily pro export.

Pro solen ryby byl v Jerusalm vdy velk odbyt. Vdobch Starho zkona byl obchod s rybamizejme v rukou Tyan a Egypan. Ryb brnastaro vkho Jerusalma, kolem n se konal ryb trh, le pobl severn brny, pirozenho vstupu od Tru. Zd se ovem tm jist, e asi padest let ped Kristovoudobou prolomili monopol ekov zavedenm zpracovnm ryb uzenm a nakldnm do kraje kolemGalilejskho jezera. Plinius k, e v jeho dob msto, kde se ryby vTarichaei nakldaly, dalo jmno celmu

jezeru , co naznauje, e tento obor musel bt zprvu eckm podnikem. Musel se tak ohromn roziovat, protoe vme, e sudy tchto naloench ryb se pepravovaly po celm stedomoskm svt a e kad jaro bylaohromn mnostv zaslna od Jerusalma pro zstupy na kadoron pesachov pouti do Chrmu. Jedenfrantiknsk bratr v Jerusalm mi vyprvl velmi zvltn legendu o galilejskm rybrenskm prmyslu.

Tehdy jsem tomu vnoval jen malou pozornost, protoe jsem ji povaoval jen za jednu ze stovek dmyslnchtheori, kter cestovatel vyslechne a zapomene.V jedn z jeruzalmskch zapadlch uliek je mal temn chatr, kde je nyn myslm arabsk kavrna a

ta obsahuje kemeny a oblouky, kter bvaly soust ran kesanskho kostela. Frantiknsk tradice k, etento kostel postaven na mst domu, kter patil Zebedeovi, otci sv. Jana. Frantikni kaj, e tato rodina byligalilejt obchodnci s rybami s pobokou v Jerusalm, kterou pouvali mimo jin k zsobovn rodinyveleknze Kafie. To tedy, vysvtluje frantikn, objasuje jinak tajemnou zmnkuv evangeliu sv. Jana v tomsmyslu, e on, tedy sv. Jan (kter o sob mluv anonymn jako o tom druhm uednkovi), zskal po Jeovzaten pstup do veleknzova domu, protoe ho znal vrtnou.

Kdy si lovk uvdom, e uednci jako sv. Jan patilik prosperujcm podnikatelskm rodinms kontakty v hlavnm mst, nezd se tato tradice a tak vstedn.Jak ostatn jinak by mohla vrtnnejdleitjho mue v Jerusalm znt Zebedeova syna z Galileje? Samozejm, mohli bt pbuzn, nebo

mohla protoe vrtnm byla ena bt zamilovan. Jestlie ale ml jeho otec v Jerusalm rybrnu, je jistmnohem rozumnj pedpokldat, e byl znm jako lovk, kter nos ryby. Pokud sv. Jan v Jerusalm dlal


7/11

tuhle prci, pomh to vysvtlit dv nejpozoruhodnjcharakteristiky evangeli: podrobn topografick znalosti jeho rodn Galileje i Jerusalma.

U jsem psal o jeho dvrn obeznmenosti s rybskmi zvyklostmi na jezee. Je ale tak docela domav Jerusalm. V, e Kedron je potok, kter lze pky pejt jev dob sucha. Jako jedin z evangelist zmiuje jmno Gabbatha, pouvan pro dlabu vpraetoriu. Jedin on nm k, e zstupy provolvajc JeeMesiem si braly vtve palem, kter rostou na Olivov hoe. Prv tmito svmi detaily sv. Jan dokazuje, e byl galilejskm rodkem, kter dvrn znal Jerusalm.

Pi pokusu rekonstruovat run ivot Galilejskho moe, jak ho vdal Je, musme tak mt na pamti,e kopce, kter jsou nyn tak stroh a pust byly v on dob pokryty stromy. erstvou vodu rozvdl vude, kam bylo poteba sloit systm akvadukt, jejich trosky lze tu a tam vidt (zejmna mezi jakmisi skalami vzaduza hospicem v Taghb). Klima muselo tehdy bt mn horenat ne nyn. Lesnat kopce mon pitahovalyvce det a tak mirnily horka. lovk mus myslet na toto krsn modr jezero pehrazen valem hndch,holch kopc a na zpadnm behu obkrouen tm neporuenm etzem msteek rozloench na patzelench kopc hust porostlch lesy, msteek peste zcch zahradami a nad nimi se hlun ozvala hudbatekouc vody. V Tarichaei musely bt doky a pstavit, dlouh ady skladi, ozvalo se buen kladiv bednnakldajcch ryby do sud, hluk loamon vKafarnau dm a zpach barvren v Magdale, a hrnskchpec. Na kopci za krlovsky vznosnm mstem Tiberias vyrstal ndhern herodovsk palc, jeho eck sochyzdaleka zily ve slunci: dobe postaven hradby msta se stkaly svodami jezera a obklopovaly ulice, vily,

divadla a amfitetr, kde ekov, man a saduceov tleskali divadelnm spolenostem cestujcm zAntiochie,nebo sledovali gladitory, jejich jmna byla proslul po celm Destimst. Jezero, kter znal Je, muselo bt jednou z nejrunjch a nejvce kosmopolitnch oblast Palestiny.

Ve mstech se mluvilo ecky, latinsky a aramejsky. Jejich obyvatel byli ponoeni vmomentlnch udlostech a byli vlaatn soust onoho ilho, promnlivho svta balancujcho mezi Vchodem a Zpadem: svtaevangeli a prvotn crkve.

Kdy Je chodil po galilejskch cestch, potkval dlouh karavany ubrajc se pes jordnsk brodyna jih . Vidl slunce blytc se na kopch mskch manipul a kohort, potkval skupiny fnickch obchodnkna cest do Galileje, setkval se snostky a vozy velkch a mocnch a vidl druiny koovnch herc, onglra gladitor vykraujc si do veselch eckch mst Destimst.

Je to svt, jeho stn dopad na strnky Novho. Je prochzejc galilejskmi cestami prochzmodernm svtem s jeho smnrnky, vbrmi dan, trhy a neastnmi a nespokojenmi bohi. Kdy o nm pemlme u Galilejskho moe,nesmme si jej pedstavit, jako skrytho ped svtem, kzajcho svevangelium hrstce prostch vcch du, musme si uvdomit, e se rozhodl t mezi lidmi mnoha nrod ana

jedn z hlavnch tra s msk e.

5

Jednoho rna jsem si najal loku a odvesloval do mal osaml ztoky severn od Tabghy. Den bylskvl a nikdy jsem jezero nevidl modej. Hol koppce se zdvihaly zvody, aby se v jemnch kivkchrozloily proti obloze. Vude leely hromady ernho basaltu, na kopcch i na okraji vody a tenhle sopenkmen je tak charakteristick, e dokonce i jetrky se zbarvily tak, aby ho napodobily. Vzkrutu mal ztokyse mezi ivmi ploty a eukalyptovnky skrv bl chrm. tyi sloupy dr rozbit klad, je tu dldn dvr,kde roste trva, dvee, kter nikam nevedou a obvykl zm polmanch sloup a popadanho kamen. Vtinavdc se nyn shoduje, e je to ve, co zbylo zKafarnaa.

Uvzal jsem loku, proel zahradnou frantikn, kte tu maj nedaleko pbytek , a prochzel jsem semezi popadanmi kameny. Chrm je troskou kafarnaumsk synagogy. Nkte experti kaj, e je to prv onastavba, kde Je kzal a konal sv zzraky, dal kaj, e to nen pmo ona stavba, ale e byla postavenamnohem pozdji na tomt mst. Zle na tom ale? Zde Je il bhem dvou i t nejdleitjch letv djinch svta. Nkde mezi hromadami ernho basaltu rozsypanch po zdejch kopecch, je msto, kdestval Petrv dm, v nm n Pn bydlel, nkde v malm zkrutu ztoky je prv to msto, kde uvidl imonaa jeho bratra Ondeje, jak vrhaj s do moe; byli toti rybi. Je jim ekl: Pojte za mnou a uinm z vsrybe lid. Kousek dl po behu je msto, kde Jakuba Jan, synov Zebedeovi, zanechali svho otce v lodis najatmi sloucmi, aby nsledovali Mistra. Mon prv na tomto mst, kter je dnes a na ern jetrkypobhajc mezi kameny pust, Je vyhnal neist duchy a uzdravil mue suschlou rukou. Kd y ne z thle, tak njak pesn stejn ztoiny, odrazil Je v mal lodicena jezero a kzal k zstupm shromdnm na behu.

Bl ruina v eukalyptovm hjku je myslm jednou z nejdojemnjchspojnic s veejnm psobenmnaeho Pna, kter lze ve Sva t zemi vidt. Frantiknt brat, kte ste kad kmen slskou a ctou,nechali tuto blou ruinu stojc proti jezeru, nedotenou, take se tu lovk me posadit s vdomm, e Je,


8/11

kdy tu stl, se dval pes modrou vodu k vyprahlm kopcm oputnho msta naproti, a na jihu vidl jezerorozpnajc se v horkm oparu, kter mu dv ilusi moe.

Synagoga musela patit k nejkrsnjm v Galilei a to, jak asto se vyskytuje vevangelich, nasvdujetomu, e e patrn byla nejdleitj vokol jezera. Snad je to bedunsk rys v idech, co vysvtluje, e si nikdynevytvoili dnou vlastn architekturu. Dokonce i jejich nejpednj stavba, Chrm, byla modifikacnejprvefnick a poslze eck architektury. A tento chrm u jezera je prost msk. To je dvod, pro mnoz uenciuvaovali, e ho v Kristov dob postavavil dobr setnk zKafarnaa. Vzpomnte si, jak sv. Luk vyprv, ekdy setnkovi onemocnl jeho otrok, idovt star li za Jeem a kali, e setnk si zaslou pomoc, protoemiluje n nrod, i synaggu nm vystavl.

Obecn se pedpokld, e setnk z Kafarnaa byl man. Pro by ale man umisovali jednotky nazem Heroda Antiapse? Je jist mnohem pravdpodobnj, e to byl pohansk vojk v Antipasov armd, jej hlavn stan byl zem v Tiberias, kousek n po jezee? Ale a u byl man nebo ne, dn setnk nedvdvod k tomu, aby se o nm mluvilo jako o bohatm, zmonm i vlivnm, jak to dlaj nkte autoi.Obvm se, e mme ve zvyku setnky povyovat do vzneenosti, kter jim nebyla vlastn. Ve skutenosti bylsetnk poddstojnk velc stovce mu a byl vdy povyovn z ad prostho mustva. V legii bylo edestsetn k, a tebae byli pte msk armdy, nebyli to rozhodn dn bohi a jen primus pillus, neboli vrchnsetnk, byl ponkud vznamnjm dstojnkem.Juvenal nm v jedn ze svch satir vyprv, e setnkm se lidsmli (dobromyslnm zpsobem, asi tak, jako my se smjeme policistovm nohm) kvli jejich silnm ltkm,

ocvokovanm botm a vbec celkovmu dojmu tuhch chlapk, kter kolem sebe ili. Pekvapuje m, etolik brilantnch uenc by i jen na chvli uvaovalo o tom, e mu takovho postaven a hodnosti by si mohldovolit postavit tak nkladnou stavbu, jako byla synagoga v Kafarnau. Skromn napovdm, e nejsp udlal asito, e ze sympatie a zjmu o idovskou vru zadil a nkolika svm idovskm ptelm dal k dispozici mstnostpodobnou tolika skromnm synagogm o jedn mstnosti, kter nachzme v modernm Jerusalm.

lovk sed vtroskch tto stavby, dv se na modr jezero a usilovn se sna dt si dohromadyobrzek Jee, jak se jevil svm souasnkm. Tradin Je kesanskho umns obnaenou hlavou neme bt sprvn. Autentitj portrt snad vykreslil ve sv Palestin v dob Kris t ov dr. Stapfer:

Neml ani jemn pltna, ani skvl roucha tch, kdo ij v krlovskch domech, napsal, nenosil anidlouh vlajc rby farise. Na hlav musel nosit turban, nrodn pokrvku hlavy, kterou pouvali jak bohat, tak chud. Mal se dopout omylu, kdy maluj Jee prostovlasho. Jak jsme ekli, pokrvky hlavy nosili vichni.Turban, kter nosil, byl zejm bl.Byl uvza n provzkem pod bradou a po stran spadal na ramena a pestuniku. Vlasy ml spe del a vous ml nezastien. Tunika a spodn odv pod n, byly zjednoho kusu,nesevan, a proto mly svou cenu (Jan xix,23) a nejsp je dostal o jednz en, kter se o nj ze svch prostedk staraly. Pes to nosil voln a vlajc talith. Pl bl nebyl, protoe se dozvdme, e zblel piPromnn. Nebyl ani rud, protoe to byla vlun vojensk barva. Je mon, e byl modr, protoe modr bylatehdy velmi bn, nebo je tak mon, e byl bl s hndmi pruhy. V kadm ppad ml Je na tyechrozch tohoto plt cicith, modr nebo bl lemovn, o kterm jsme prv mluvili.Jak se dozvdme od sv. JanaKtitele, na nohou ml obut sandly, a kdy cestovala chodil z msta na msto ml nepochybn pepsan bedraa v ruce nosil hl

Odvesloval jsem zpt k Tabgze a vystoupil na beh v mstech, kde Kafarnaum pravdpodobn konilo.Je zde nkolik velikch kamen ve tvaru srdce, zvanch Mensa Christi a se v pravdpodobnost to bylynben kameny starovkho msta.

Nmon dstojnk, jemu jsem ukzal fotografie Mensy Christi, mi ekl, e se ty kameny pesn podobaj mnoha starovkm nbem v maloasijskch pstavech. Kad kmen ml uprosted dutinu, kter ouvytvoily, vysvtloval mj ptel, kotvcmi eleza nebo kotvy ryb. Myslm, e budu mt pravdu, kdy eknu,e toto msto, i kdy bylo znmo prvnm poutnkm, by po stalet ztraceno.

Jsou- li tyto kamney skuten starovkm kafarnaaumskm nbem, pak jsou jednmz nejpozoruhodnjch pozstatk v Palestin. Nemohlo to bt zrovna na nbe, kde sedl sv. Matou a vybralclo? Ne jsem se vypravil do Palestiny, pedstavoval jsem si, e sv. Matou psobil v celnici na nejsevernjmokraji jezera, pravdpodobn na jaksi hranici mezo zemm Heroda Antipase a Filipa, tetrarchy Gaulonitis.Kdy ale lovk te evangelium na mst samm, neme se ubrnit mylence, e sv. Matou nebyl na silnici,ale u jezera. Vyel opt k moi. Vechen lid k nmu pichzel a on je uil. A kdy el dl, vidl Leviho, synaAlfeova, jak sed v celnici, a ekl mu: Poj za mnou! On vstal a el za nm. Ze sv. Marka se zd zejm, ecelnice byla blzko jezera. Pokud byla tam, pak za elem vbru dan z vyloenho zbo a podlu rybchycench rybi. Jedin msto pro takovou celnici bylo u kotvit.

Matou byl zjevn jen jednm z mnoha opovrhovanch vbrch cel kolem Galilejskho moe. Muselose to tam jimi jen hemit. Byla to pohranin oblast adani podlhalo ve, co pichzelo po nkter zkaravannch


9/11

cest, ze sousedn Filipovy tetrarchie nebo z protjho behu jezera, kter byl eckm zemm. Herodv pjemz jeho tetrarchie inil dv st talent (asi 24 240 liber) a meme si bt jist, e celnci vydmalii posledn mk.

Matou, o kterm se asto mluv jako o mskm initeli, ve skutenosti nim takovm nebyl. Byl tomst celnk, jeho zamstnavatelem byl Herodes Antipas. Talmud zmiuje dva druhy celnk: obecn vbrdan (gabbai) a pedstavitele celnice (moke nebo mohkshd), z nich oba byli u id v Kristov dob vestejn upmnm opovren a nenvisti, jako byli agenti majitele pdy vIrsku devatenctho stolet. V Judeji bylvbr dan poskokem ciz utlaovatelsk sprvy, vGalileji byl agent em stejnhrabivho autokrata.

lovk si pedstavuje, e pokud ml Matou svou celnici na nbe, mohl mt mnoho pleitost vidtJee, jak piplouv nebo odplouv. Takov je nzor dr. Edersheima, kter ve svm dle ivot a doba MesieJee kresltenhle krsn obrzek:

Mme zato, e ped onm runm dnem, kter navky rozhodl o jeho ivot, se u Matoue ve svmsrdci stal Jeovm uednkem,. Jensi netroufal, nemohl doufat v osobn rozpoznn a jet mn vpovoln k uednictv. Kdy k tomu a le dolo a Je na nj upel onen pohled lsky, kter zkoum nejniternj hlubinydue a udlal z nj pravho rybe lid, nebylo zapoteb ani okamiku pemlen nebo zvaovn. Kdy proneslsv Nsleduj m minulost jako by byla poholcena ptomnou nebeskou blaenost. Neekl ani slovo, protoe jeho due byla ve stavu nevslovnho pekvapen neoekvanou lskou a milost, vstal ale, opustil celnici ansledoval Pna.

Nejslavnostnj a nejkrsnj asociac tchto podivnch srditch kamen je sonm edm svitemnad jezerem, kdy se Je zjevil sedmi svm uednkm po Zmrtvchvstn. Nepoznali ho. Vidli osamocenou postavu stojic na behu a slyeli hlas, kter je volal.Jsou- li tyto kameny tm, za je oznauje tradice, pak prvna nich Zmrtvchvs tal Je pipravil ohnit a a na nm rybu a chlb. A zatmco se ed svtlo projasovalodo svtn, odehrla se jedna z nejpsobivjch a nejdojemmnjch udlost evangelia, kdy se Petrovi dostaloodputn za jeho zapen a byl vyzvn, podobn jako v prvnch dnech svho uednictv Nslednuj m.

A prv z tchto kamen slyela ona skupinka nsledovnk slova, je shrnuj celou povinnost pastskho adu Pas m bernky

6

Po cel msc bezen ltaj pes Galilejsk moe na sever jebi. Migru j ze stedn Afriky a pes

Palestinu ltaj a do Ruska. I p na nebi zn svj as, hrdlika, vlatovka a jeb dodruj as svho pletu,ale mj lid nezn Hospodinovy dy, k Jeremi. Let jeb budu vdy povaovat za jeden z nejcharakteristitjch pohled vGalileji. Ltaj ve velkch

vkch, a mon si jich ani nevimnete, dokudz nich slunce zc do jejich blho pe neudl proti modrobloze jakousi snnou boui. Ltaj pomalu, krou po obloze ve velkch mnohatiscovch hejnech, nkdy se jakoby zastav a krou nad jednm konkrtnm mstem, jako by zvaovali pistn. Kdy je ale po pl hodin budete hledat znovu, zjistte, e zmizeli proti blmu vrcholu hory Hermon.

Vude kolem Tabghy vidte ern a bl lednky, obvykle vprech. Vzn se nad Galilejskm moem jako jestbi, prudce se sn k vod a jen vzcn nevyltnou srybkou v zobku. Tihle ern a bl ledci, otolik skromnj ve zbarven ve srovnn se ziv modrozelenmi ledky anglickch potok, mi pipomnajzvltn legendu o tomto druhu. k se, e pvodn byli ed nebo bl a sv krsn barvy dostali pot, co kdyvyltli z Archy, rozletli se pmo do svtla zpadu slunce. Jak unikli galilejt ledci Potop, to nedoku ct!

Je tu nkolik dalch ptk velmi podobnch naim pestrm ledkm, ale to jsou ledci ze Smyrny avelojedi.

Nejdomtjm zvukem na Galilejskm moi je cvrlikn vrabc. Veukalyptovm lese v Tabgze jich jeobrovsk kolonie a kad veer se dv do pronikavho cvrlikn, kter trv a do soumraku, kdy se usad a jdouspt.

Tenhle hj je nejskvostnjm mstem u Galilejskho moe. Pod vysokmi stromy je vdy chldek azem pod nohama je mkk a mrtv list na n prask skoro jako vlese doma.

Za dennho horka tam mohu sedt cel hodiny, dvat se na ledky a vodn elvy. elvy jsou velmi plach, ale mlad a nezkuen nkdy lehvaj na okraji potoka, msto aby se usadily na kamenech uprosted.Jedocela snadn je chytit a odmnou je vm pohled na legra had hlaviku mizc zptkyv kruni a korlkovit pohled dovu ostrch ikmch ernch o. Pod vodou plavou pozoruhodn rychle a jejich cestu mete sledovat podle tupho nosu, kter asto vystrkuj nad hladinu, kdy se potebuj nadechnout. Jsem rd, e Arabov


10/11

neobjevili dn komern monosti vyuit jejich krun, protoe jinak by velmi brzy pestaly exisovat. I kdysi troufaj vylzat po okraji celho Galilejskho moe, nejradji maj podle veho tepl skaln jezrko.

O elv vyprv Arabov pkn pbh.Bylo nebylo, vyprv, byla jednou jedna ena, kter zrovnapekla chleba ve sv peci , kdy la dal ena a podali, jestli by j trochu chleba nedala. Je hrozn chlebakomukoliv odept, pesto ena ekla, e e nem nic nazbyt.Pan Fatma , protoe to byla ta druh ena, pak seslala na pekaku chlebakletbu a ta kletba znla, e bude navky chodit po svt spec na zdech. Z neastnicese stala elva, a kdy Arabov vyndaj elvu z vody ukou vm na peci, neboli na kruni hnd stopy hoen.

Nkdy na veer vyklouzne abarsk loka na blzk beh a lodnk Abdul, kter se nikdy nevzpamatovalz prvnho spropitnho, kter jsem mu dal , vysko do vody a pak na zem. Miluje anglick cigar ety, ktervdechuje s dozadu hozenou hlavou.

Jednou jsem s e ho zeptal, jestli galilejt Arabov vyprv njak pbhy o Jeovi. Ale jist, odpovdl. Je uzdravil dceru krle geraskho, kter mla bla za nehty. Neml jsem potuchu, co by to mohlo bt mt bla za nehtya nikdo mi to nebyl schopen vy svtlit. Arabov vd, e Je chodil pro vod jezera a maj ve velk ct strom, kter roste na vrcholu jednoho

kopce na mst, o kterm se vyprv, e se tam odehrl jeden ze zzrak. k se mu Strom poehnn, a v se,e jeho vtev splen vohni v yl vechny nemoci.

Hodn Abdulovch pbh jako by nemlo pointu, nebo mon jeho anglitina nen dostaten, nebose mon mj dvtip v galilejskm horku vydal na prochzku. Rd naslouchm tichmu huen jeho hlasu, pozoruji modrou vodu jezera, elvyslunc se na kamenech a pomal let jeb na jejich cest na sever.

Jednoho rna m njac rybi odvezli veslic k st Jordnu, kde jsem vyskoil jako Abdul a vypravil sek ruinm El Tell, o n nkte uenci soud, e to Bethsaida Juliova.

li jsme podl pol, kde rostlo obil a skkali pes stouhy a zavlaovac kanly. Kdy jsme jednou nhlezahnuli, vyruili jsme velkho vodnho buvola, kter si nrman uval vJordnu. Odfrkl a uhnl pry, ns pitom zasypal sprkou blta.

Kdy tvoil Bh krvu, ekl Abdul, el kolem Rohat Arabov, kte maj povrenou hrzu nazvat nepjemn vci pravm jmnem, mluv o blu jako o

Rohatm.el kolem Rohat, pokraoval, a kdy vidl krvu, kterou Bh tvoil, dlouho a hlasit se sml.

kal, e nikdy nevidl tak legran vypadajc zve. A tak mu Bh ekl, a udl sm lep. A tak bel udlalvodnho buvola

Jeden Arab, kter se brodil pi protjm behu Jordnu, kter je zde asi dvacet yard irok, na nszavolal a nco Abdulovy arabsky kal.

Gentleman tmhle naproti, ekl Abdul, ns d o cigaretu. Pece mu ji nememe hodit pes eku. Ach to ne, odpovdl, nechme ji tu na kameni a on si pro n pebrod. Vyndal jsem tedy cigareru a nechal ji pod kamenem.

Gentleman odnaproti na ns svolval tiscer poehnn. Kdy jse doli k troskm El Tell, nebylo tam k vidn nic jinho, ne obvykl matouc hromada basaltu.

Obklili ns tucty malch bedunskch hoch, kte stli v kruhu a koukali na ns, jako bychom byli njakzjeven.

Najednou jsme z dol pod nmi slyeli neobyejn divok prozpvovn. Byla to monotonn pse, vekter se pod opakovala. Abdul ekl, e je to bedunsk stavba. Najedn ou se objevilo asi ticet jezdc na konch.Cvlali, toili se skonch dokola a vydval i ev, ze kterho tuhla krev v ilch: Gentleman v ele, vysvtlovalAbdul, se oenil sdmnou odsu d a on, se svmi pteli, ji jede odvzt.

Tady odsud znamenalo sousedn tboit.Zatmco jsme je sledovali, jeden jezdece se od svatebn druiny odpo jil, poslal kon klusem do kamenitho kopcea najednou se rozjel proti nm. Pustil se do dlouhho odosti rozilenho hovoru, jeho zejmm pedmtem jsem byl j.

Ukzalo se, e kdy jsem se vydal k El Tall pekroil jsem hranici mezi Palestinou a FrancouzskouSri. Byl jsmem te na francouzskm zema bez pasu. Byl jsem id? Ne! Jsem tedy peh? Ne! Divok mu


11/11

na koni, kter byl jakmsi policejnm ejkem, dospl nakonec k tomu, e pokud distrikt neopustm do ty hodin,nech m zavt.

Jeliko tam stejn nebylo nic k vidn, odeli jsme okamit. Cestou zpt jsme si vimli, e mu nadruhm behu Jordnu kou cigaretu.

8

Ze vech mst, kter jsem vidl, je Galilejsk jezero tm, kde je dosud ptomen Duch Kristv. Nejsou tudn znesven sekty, soupec svatyn, jen jezern voda dopadajc na ern kameny, pomal zpracovvnplodin, dozrvn ovce, pestr let ledku a velojed, slunce ve dne a hvzdy za noci.

Na bezch jezera, kde se rodilo kesanstv, se zloba asu neprojevila. Je tam jet pjemnji, ne si l pedstavivost. Nejsou tu dn chrmy vystavn rukama, dn svr vyznn, dn rlivost ani nenvist.

V nonm tichu vyplouvaj pod hvzdami ma rybsk loky, tak jak to dlvaly, kdy z pobezvolal Hlas: Pojte za mnou a udlm z vs rybe lid.

Documents

Chapter VII H. V. Morton In the Steps of Master pracovní překlad