Cerny Kamen Ukazka

7/25/2019 Cerny Kamen Ukazka

1/26

Robert E.

Howardern kmen


2/26

Nzev originlu: Beyond the Borders and otherstories

Oblka: Ken Kelly

Grafick prava oblky:Michal Kuba

Peklad:Milan ek, Michael Bronec

Redakce: Helena ebestov

Copyright by R. E. HowardAll Rights Reserved

Copyright 2016 for the Czech translation by Milanek a Michael Bronec (The Fire of Asshurbanipal)

Copyright

2016 for Cover by Ken KellyCopyright 2016 for the Czech edition by Laser-books

ISBN 978-80-7193-403-5


3/26

ERN KMEN

Ohavnosti z dvnch as pr dl stlev temnch a zapomenutch koutech svtaa za jistch noc dokon zejc brny

chrl tvory v pekle vznn.JUSTIN GEOFFREY

Poprv jsem o nm etl v on prazvltn knizez pera von Junzta, nmeckho excentrika, kter vedlprapodivn ivot a zemel nadmru dsnm a zhad-nm zpsobem. Potstilo se mi zskat pstup k jehoNevslovnm kultm,jinak zvanm tak ern kniha,v pvodnm vydn, je spatilo svtlo svta v Dssel-dorfu roku 1839 krtce pedtm, ne autora dohna-la neprosn smrt. Sbratel vzcnch literrnch dlznaj Nevslovn kultypedevm z lacinho a chyb-nho pekladu, kter v roce 1845 v Londn nelegln

vydal Bridewall, a z peliv zcenzurovanho vydn,je na trh v roce 1909 uvedlo newyorsk nakladatelstvGolden Goblin Press. Vydn, je se dostalo do rukoumn, vak bylo jednm z necenzurovanch nmeckchvtisk opatench tkmi koenmi deskami a nynji zrezivlmi kovovmi sponami. Pochybuji, zda jednes na celm svt vce ne pl tuctu tchto svazk,


4/26

92 Robert E. Howard

nebo nevyly ve velkm mnostv, a kdy se roz-ily zvsti o zpsobu autorova mrt, ada vlastnk

tohoto dla svou knihu v panice splila.Von Junzt se cel svj ivot (1795-1840) zab-

val zapovzenmi tmaty; zcestoval vechny koninysvta, zskal pstup do bezpotu tajnch spolenosta v originlnm znn peetl mnostv mlo znmcha esoterickch knih a rukopis, a v kapitolch ern

knihy, v nich maj msto jak vklady psan s udivu-jc zetelnost, tak obtn proniknuteln dvojzna-nosti, lze najt vroky a nznaky, z nich myslcmulovku tuhne krev v ilch. ten o tom, co se vonJunzt odvilnechat vytisknout, vyvolv znepokoji-v spekulace, co se sdlit neodvil.Jak temn zle-itosti napklad figurovaly na onch hust popsanch

strnkch tvocch nevydan rukopis, na kterm bezustn pracoval nkolik msc ped svou smrt a kte-r pak v podob pohzench cr papru leel na po-dlaze uzamen a na zpadku uzaven komnaty, v nbyl mrtv von Junzt objeven s otisky drp na krku?O tom se ji nikdy nedozvme, nebo autorv nejbli- ptel, Francouz Alexis Ladeau, pot, co celou noc

pracn sestavoval trky a peetl si, co je na nich ps-no, nakonec vechno splil na uhel a prozl si bitvouhrdlo.

Hrzu nicmn nahn obsah i ji vydan sti,a to i pokud lovk pistoup na obecn stanovisko, ejde o pouh tetn lence. Prv v nm jsem mezi

jinmi podivnmi vcmi narazil na zmnku o ernmkameni, onom zvltnm, zlovstnm monolitu, kterse chmurn ty v uherskch horch a jen je opedenspoustou temnch legend. Von Junzt mu nevnovalpli mnoho msta pevn vtina jeho dsnhotextu pojednv o kultech a temn idolatrii, je podlevon Junztovch tvrzen stle existovaly v jeho dob,


5/26

ern kmen 93

a ern kmen podle veho reprezentoval kult i by-tost ztracen a zapomenut u ped mnoha staletmi.

Psal o nich vak jako o jednom z kl co byl po-jem, kter uval velice asto a v rznch spojitostecha kter pedstavuje jednu z nejasnost jeho dla. inilrovn letm narky na podivnou podvanou, ji lzebt v okol monolitu svdkem o svatojnsk noci. Zm-nil se o teorii Otto Dostmanna, podle n je monolitpozstatkem po hunsk invazi a byl vztyen na pamt-ku vtzstv Attily nad Gty. Von Junzt toto tvrzenrozporoval, ani vak uvedl jakkoliv pdn argumen-ty; poznamenal pouze to, e pipisovat pvod ernhokamene Hunm je stejn logick jako pedpokldat, eVilm Dobyvatel postavil Stonehenge.

Narka na zvratnou starobylost monolitu ne-

smrn rozdrdila moji zvdavost a po jistch obtchse mi podailo objevit krysami proran a zpuche-l vtisk Dostmannovch Pozstatk ztracench (Berln, 1809, vydno p nakladatelstv Der Dra-chenhaus). Se zklamnm jsem vak seznal, e Dost-mann se o ernm kameni zmiuje jet senji nevon Junzt a na nkolika dcch ho odbv jako ar-

tefakt pomrn nedvnho data napklad ve srovn-n s eckomskmi ruinami v Mal Asii, pro n mlmnohem vt slabost. Uznal, e nen s to rozlutit za-hlazen znaky, kter se na monolitu vyskytuj, ale pi-soudil jim jednoznan mongolsk pvod. A jsem setoho od Dostmanna pli nedozvdl, pece jen uvedlnzev vsi, kter se k nmu pimyk Stregoicavar, cobylo zlovstn znjc jmno, je znamenalo nco jakoarodjnick msto.

Pi bedlivm zkoumn cestovatelskch prvodca lnk jsem se nedopdil dnch blich informac;Stregoicavar nenael jsem ho na dn mn dostupnmap se nachzel v divokm, mlo navtvovanm


6/26

94 Robert E. Howard

kraji mimo trasy, po nich se ubraj nahodil turis-t. Nmt k pemlen jsem vak objevil v Dornly-

ho Uherskm folkloru.O ernm kamenu se zmiujev kapitole vnovanSnovm mtma pe o uritchzvltnch povrch, kter se s nm spojuj zvlto ve, e pokud se nkdo v blzkosti monolitu vysp,do konce ivota ho budou trznit nestvrn non m-ry, piem Dornly cituje z pbh mstnch rolnko pehnan zvdavch lidech, kte se o svatojnsknoci vydali ke Kameni a v naprost nepetnosti potzemeli kvliemusi,co tam uvidli.

Vc jsem toho z Dornlyho nezjistil, ale v tto vcise ve mn probudil jet intenzivnj zjem, nebojsem ctil, e Kmen obestr vrazn zlovstn au-ra. Dojem temn starobylosti, opakujc se narky na

nepirozen dn spojen se svatojnskou noc ve mnrozechvvaly jaksi spc pud, jako kdy za noci sp-e ctte, ne slyte, proudn njak temn podzemneky.

A najednou jsem tak odhalil souvislost mezi Ka-menem a jistou makabrzn a fantastickou bsn z pe-ra lenho bsnka Justina Geoffreyho s nzvemLid

monolitu.Nslednm etenm jsem se dobral informa-ce, e Geoffrey onu bse vskutku napsal bhem cestpo Uhrch, a j ji nemohl pochybovat, e ern k-men je pesn tm monolitem, na nj odkazuje ve svpodivn poezii. Kdy jsem si onu strofu opt peetl,znovu jsem uctil to zvltn, neurit hlodn podv-

domho puzen, jeho jsem si v sob viml, kdy jsemo Kameni etl poprv.Prv jsem se poohlel po mst, kde bych mohl

strvit krtkou dovolenou, a rzem jsem se rozhodl.Vydal jsem se do Stregoicavaru. Vlak zastaralho sty-lu mne dopravil z Temevru pinejmenm na dosahcle m cesty a po dalm tdennm trmcen ve vn


7/26

ern kmen 95

poskakujcm koru jsem se dostal do vsky zahnz-dn v rodnm dol vysoko v jedlemi porostlch ho-

rch. S cestou se nepojily dn zvltn udlosti, jenprvnho dne jsme minuli starobyl bojit u Schomvaa-lu, kde se staten polsko-uhersk hrab Boris Vladi-noff udatn a vposledku nespn postavil vtznmhordm Sulejmana Ndhernho, kdy se tento velikTurek roku 1526 vydal na zte vchodn Evropy.

Ko mne upozornil na obrovskou hromadu drolc-ho se zdiva na nedalekm kopci, pod nm, jak dodal,odpovaj kosti statenho hrabte. Vzpomnl jsemsi na pas z Larsonovch Tureckch vlek:Po dl-m stetu (v nm hrabc nepoetn vojsko odrazilotureck pedvoj) stl hrab na poboench hradbchstarho hradu na kopci a vydval rozkazy ohledn dal-

ho rozestaven svch sil, kdy mu jeho pobonk pi-nesl mal lakovan pouzdro, je bylo nalezeno na tleslavnho tureckho psae a historika Selima Bahadu-ra, padnuvho v boji. Hrab z pouzdra vyal svitek,rozvinul ho a pustil se do ten. Nedostal se vak da-leko, kdy velice zbledl, bez dalho slova vrtil per-gamen do schrnky a tu uschoval do kabtu. A pes-

n v t chvli znenadn spustila palbu skryt tureckbaterie, star hrad zaaly ostelovat koule a Uhi s d-sem v och sledovali, jak se kolem nich hrout hradby,kter pod svou masou nakonec pohbily i statenhohrabte. Udatn vojsko bez velitele pak bylo roztrh-no na kusy, a v nsledujcch vlench letech nebylylechticovy kosti u nikdy nalezeny. Dnes mstn oby-vatel v blzkosti Schomvaalu ukazuj na ohromnoua drolc se hromadu popadanho zdiva, pod n prstle dl to, co po vech tch staletch zbylo z hrabteBorise Vladinoffa.

Stregoicavar byla zasnn, ospal vska, kter naprvn pohled vbec nekorespondovala s duchem sv-


8/26

96 Robert E. Howard

ho zlovstnho pzviska; byla to zapomenut tiina,ji minul veker pokrok. Pitoreskn domy a jet pi-

toresknj odv a zvyky mstnch nleely nktermudvjmu stolet. Byli to ptelt, mrn zvdav li-d, nikoliv vak veten, tebae host zvenku byliv onch koninch velkou vzcnost.

Ped deseti lety sem zavtal tak jeden Ameriana ve vesnici se zdrel nkolik dn, vyjevil mi maji-tel hostince, v nm jsem se ubytoval. Byl to mladkzvltnho vystupovn pod si nco mumlal, mys-lm, e to byl bsnk.

Pochopil jsem, e dotynm byl Justin Geoffrey.Ano, byl to bsnk, odvtil jsem, a napsal bse

o jednom krajinnm prvku z blzkosti va vsi.Opravdu? To krme nemlo zaujalo. Pak te-

dy, pokud se vichni velc bsnci vyznauj zvltnmluvou a jednnm, musel dojt velk slvy, protoezvltnj vystupovn a ei, ne jak vedl on, jsemdosud nikdy nezail.

Jak u tomu u umlc bv, namtl jsem, uzn-n doel vcemn a po smrti.

On u je mrtv?

Ped pti lety s evem zemel v blzinci.To je koda, stran koda, povzdechl si mj hos-

titel soucitn. Chudk mlad pn dval se plidlouho na ern kmen.

Poskoilo mi srdce, ale potlail jsem svj spaluj-c zjem a nenucen jsem prohodil: O tom ernm

kameni u jsem nco slyel, stoj nkde v okol vavesnice, je to tak?Bl, ne by si dob kesan pli, odpovdl.

Podvejte! Pithl mne k movmu oknu a ukzalna jedlov srzy ponurch modrch hor. Tam vzadu,kde vidte holou stnu toho vykukujcho tesu, tamstoj ten proklet Kmen. K by ho tak nkdo rozdro-


9/26

ern kmen 97

lil na prach a ten pak hodil do Dunaje, aby ho vodaodnesla do toho nejhlubho moe! Lid se ho kdysi

pokusili zniit, ale kad, kdo se ho dotkl kladivemnebo palic, doel dsnho konce. Te se mu prostvyhbaj.

Co je na nm tak dsnho? zeptal jsem se zv-dav.

Je v podru dmon, vysoukal ze sebe rozpaita zdlo se mi, e se pi tom zachvl. Kdy jsem bylmal, znal jsem mladka, kter sem piel zdola a naetradice mu byly pro smch ve sv poetilosti se jednsvatojnsk noci ke Kameni vydal a za svitu se do-potcel zptky do vsi onml a bez petky rozumu.Nco mu rozklilo mozek a zalepilo rty, protoe pokudze sebe a do sv smrti, kter na sebe nenechala dlou-

ho ekat, nco vypravil, bylo to jen pern rouhnnebo nesrozumiteln blekotn.Mj vlastn synovec, kdy byl tak jet hodn ma-

l, se v horch jednou ztratil a pespal v lese poblKamene. Te ho v dosplosti mu obludn sny, takeobas tu v noci trneme hrzou, kdy ve, a pak seprobouz zbrocen studenm potem.

Ale bavme se o nem jinm,Herr;nen dobr pro-dlvat u takovchto vc.

Poukzal jsem na zjevnou starobylost jeho hostin-ce, na co mi s hrdost ekl: Zklady jsou pes tyista let star. Pvodn stavba byla ve vesnici jedin,kter zcela nevyhoela v dob, kdy se zdejmi horami

prohnli Sulejmanovi blov. k se, e prv tady,v dom, kter tehdy stval na tchto zkladech, mlpi jejich pustoivch vpravch do okol hlavn leenpsa Selim Bahadur.

Dozvdl jsem se, e souasn obyvatel Stregoica-varu nejsou potomky lid, je zde pebvali ped tu-reckm tokem v roce 1526. Vtzn muslimov pi


10/26

98 Robert E. Howard

odjezdu ve vesnici ani v jejm okol neuetili jedinoulidskou bytost. Mue, eny i dti tehdy vyhladili v dr-

tivm, krvavm masakru, po nm zstala obrovskst tto zem ztichl a naprosto oputn. Souasnstregoicavarsk populace pochz z rodu houevnatchosadnk z ne poloench dol, kte se nasthovalido vych konin a obnovili znienou vesnici pot, cobyli Turci definitivn zahnni na stup.

Mj hostitel o vyhlazen pvodnch obyvatel ne-mluvil s nikterak velkou zt a dozvdl jsem se, ejeho pedkov z dolin pohleli na horaly s jet vtnenvist a odporem, ne jak vnmali Turky. O p-inch tto nevraivosti se vyjadoval dosti neurit,ale vyrozuml jsem, e pvodn obyvatel Stregoica-varu mli ve zvyku podnikat do dol pokradm v-

pady, pi nich loupili dvky a mal dti. Navc miekl, e jim v ilch neproudila pln stejn krev jakojeho lidu; pslunci robustnho pvodnho maarsko-slovanskho etnika se zde dvno msili a uzavrali svaz-ky s jakousi denegerovanou divoskou rasou, a obplm splynula a vytvoila dosti odpornou smsku.Neml nejmen tuen, co byli oni divoi za, ale tvr-

dil, e to byli pohan a v horch dleli odnepamti,vyskytovali se v nich jet ped pchodem dobyvatel-skch nrod.

Tomuto vyprvn jsem nepikldal tm dnoudleitost; vnmal jsem v nm pouze paralelu k msenkeltskch kmen s praobyvateli Stedomo ve vrchovi-

nch Gallowaye, jeho vsledkem bylo etnikum, kter,jakoto Piktov, sehrv vznamnou roli ve skotskchlegendch. as psob na folklor podivn deformujcoptikou a jak se vyprvn o Piktech propltala s le-gendami o jaksi star mongoloidn rase, pipisoval senakonec Piktm odpudiv vzhled zakrslch primitiv,jejich individualita v lench pela do piktskch his-


11/26

ern kmen 99

torek a byla zapomenuta. Ml jsem proto pocit, e onydomnl nelidsk vlastnosti prvnch obyvatel Stregoi-

cavaru lze vysledovat k dvnjm, pekonanm m-tm u hunskch a mongolskch njezdnk.

Nsledujcho rna jsem od svho hostitele obdr-el pslun instrukce ohledn cesty kter mi sdlils jistm znepokojenm a vydal jsem se najt ernkmen. Po nkolikahodinov cest do svah porostlchjedlovmi hvozdy jsem se dostal pod rozeklan skalna-t tes, jen smle vystupoval z horskho srzu. Naho-ru vedla zk stezka, a kdy jsem po n vyel, naskytlse mi pohled na mrumilovn stregoicavarsk dol,kter se zdlo klimbat v bezpenm seven mohut-nch modrch hor. Mezi tesem, na nm jsem sta-nul, a vesnic jsem nezahldl jedinou stopu po chch

i lidsk ptomnosti. V dol jsem sice spatil nkolikrozptlench hospodstv, ale vechna leela na opa-n stran Stregoicavaru, kter se sm jakoby odvracelod zdumivch kopc ukrvajcch ern kmen.

Zjistil jsem, e na vrcholu tesu se rozkld ncona zpsob hust zalesnn ploiny. Chvli jsem se t-ko prostupnm porostem prodral, a jsem vyel na

rozlehlou holinu, uprosted n se tyil vyzbl tvarz ernho kamene.

Ml podobu osmihelnku, vysok byl piblinestnct stop, asi stopu a pl mil na ku. Kdysibyl oividn hladk a vyletn, ale nyn ml povrchposet etnmi dlky a rhami, jako by se ho nkdo

pokouel surov zniit. Kladiva vak doshla nanejvtoho, e z kamene odtpla drobn kousky a zohavilaznaky, kter se kdysi oividn ve spirle thly a navrchol. Do vky deseti stop od zkladny byly vytesa-n znaky tm zcela zahlazeny, take bylo tk urit,kterm smrem se ubraly. O nco ve byly zetelnj-, a podailo se mi po kameni vysoukat do mst, od-


12/26

100 Robert E. Howard

kud jsem si je mohl prohldnout zblzka. Vechny bylyvcemn odtesny, pesto jsem nabyl pesvden, e

nebyly vyvedeny v jazyce, kter by dosud petrvvalv pamti lid naeho svta. Jsem pomrn obeznmense vemi hieroglyfy znmmi badatelm a filologma mohu s jistotou prohlsit, e ony znaky se nepodoba-ly niemu, o em jsem kdy etl nebo slyel. Pipadalomi, e ze veho nejble mly k nkterm neumlmvrypm na obrovitm a zvltn symetrickm skaliskuv jednom ztracenm dol na Yucatnu. Vzpomnmsi, e kdy jsem na ony znaky upozornil archeologa,jen mne tehdy doprovzel, byl toho nzoru, e jdebu o dsledek prodnho zvtrvn, nebo krban-ce, kter v kameni zanechal njak nudc se Indin.M teorii, e kmen je pouze zkladnou njakho dv-

no zmizelho sloupu, se jen vysml, a poukzal na jehorozmry, je naznaovaly, e pokud by ho nkdo sta-vl podle pirozench pravidel architektonick symet-rie, musel by to bt sloup vysok njakch tisc stop.M to vak nepesvdilo.

Nechci tvrdit, e se znaky na ernm kameni podo-baly znakm na onom koloslnm skalisku na Yucat-

nu, ale vyvolvaly takov dojem. Pokud lo o materiltohoto monolitu, byl to dal aspekt, kter mi neel narozum. Kmen, z nho byl zhotoven, byl ern, mat-n leskl a jeho povrch v mstech, kde nebyl zdrsnnnebo potluen, vyvolval podivnou iluzi poloprhled-nosti.

Strvil jsem u nj vt st dopoledne a odchzelod nj cel zmaten. Nenapadala mne jedin souvis-lost, kterou mohl tento Kmen mt s jakmkoliv jinmlidskm artefaktem na celm svt. Vypadalo to, jakoby zde tento monolit vztyily mimozemsk ruce v ja-ksi dvn dob ji nepstupn lidskmu chpn.

Do vesnice jsem se vracel, ani mj zjem o vc


13/26

ern kmen 101

jakkoliv polevil. Kdy jsem nyn Kmen spatil navlastn oi, hoel jsem jet vt touhou ptrat v tto

zleitosti dl a pokusit se zjistit, jakma zvltnmarukama a za jakm zvltnm elem byl ern kmenv dvn minulosti vztyen.

Vyhledal jsem krmova synovce a zeptal se ho najeho sny, ale vyjadoval se jen neurit, akoliv mi bylochoten vyjt vstc. Nevadilo mu se o tchto vcechbavit, ale nebyl s to je zeteln popsat. Tebae se muopakovan zdly stejn sny a tebae byly v danmokamiku ohavn iv a sugestivn, nezanechaly muv bdl mysli dn vrazn dojem. Vzpomnal na npouze jako na chaotick non mry, v nich z obrov-skch vcch oh vystelovaly zlovstn plamennjazyky a na pozad veho bez ustn dunl ern bu-

ben. Jasn se pamatoval pouze na jedno v jednomsnu vidl ern kmen nikoliv na horskm srzu, alejako vku na jakmsi zvratn velkm ernm hradu.

Pokud jde o zbytek vesnian, ti se o Kameni ne-mli chu bavit. Vjimkou byl pouze mstn uitel, pe-kvapiv vzdlan mu, kter strvil ve svt mnohemvce asu ne kdokoliv z ostatnch.

Velice ho zaujalo, co jsem mu ekl o von Junzto-vch poznmkch o Kameni, a s nmeckm autoremvele souhlasil ohledn domnlho st monolitu. Bylpesvden, e se nkde v okol setkvaly arodjni-ce a e vichni pvodn vesnian byli mon lenyonoho kultu plodnosti, kter kdysi hrozil podkopat

samu evropskou civilizaci a dal vzniknout arodjnic-km legendm. Na stvrzen svch slov odkazoval i najmno jejich obce ta se pr pvodn Stregoicavarnejmenovala; podle legend j pvodn stavitel kaliXuthltan, co bylo domorod jmno msta, na nmvesnian ped mnoha staletmi zapoali s vstavbousvch obydl.


14/26


Tento fakt ve mn opt vyvolal nepopsateln pocitneklidu. To barbarsk jmno nepoukazovalo na spoji-

tost s njakm skytskm, slovanskm nebo mongol-skm nrodem, k nmu mli dvn domorod obyva-tel tchto hor za normlnch okolnost nleet.

Pesvden Maar a Slovan z ne poloenchdol, e prapvodn obyvatel vesnice patili k nja-kmu arodjnickmu kultu, bylo podle uitele zejmi ze jmna, kter obci dali a kter se dl pouvaloi pot, co starousedlky zmasakrovali Turci a vesniciznovu vystavlo ist plm na vy mravn rovni.

Nevil, e pslunci onoho kultu monolit pmovystavli, ale nepochyboval o tom, e ho vyuvali ja-koto ohniska svch aktivit, a kdy mi pevyprvl ne-urit bje, je se v onch mstech tradovaly od as

tureck invaze, vyslovil teorii, e ho zvrcen vesnianvyuvali jako olt, na nm vykonvali lidsk obti;k tomu jim slouily dvky a mal dti uloupen jehovlastnm pedkm z dol.

Nepikldal vznam mtm o prapodivnm dnza svatojnskch noc ani bizarn legend o zvltnmbostvu, kter pr arodjnci vyvolvali zpvem a di-

vokmi obady, v nm mly msto i biovn a vra-dn.

On sm Kmen za svatojnsk noci nenavtvil, aleneobval by se toho; co se tam v minulosti konalo neboexistovalo, u dvno pohltily mlhy asu a zapomnn.ern kmen u neml dn vznam krom toho, e

slouil jako pojtko k dvn minulosti, zanesen vr-stvou prachu.Pi nvratu z nvtvy u uitele jedn noci asi t-

den po pjezdu do Stregoicavaru jsem si znenadnuvdomil nco, co mi vyrazilo dech vdy je svato-jnsk noc! Pesn ta doba, kterou legendy dsivmisouvislostmi spojuj s ernm kamenem. Otoil jsem


15/26

ern kmen 103

se od hostince a rychle proel vesnic. Tonula v tichu;vesnian chodili spt se slepicemi. Nezahldl jsem i-

vou dui, kdy jsem kvapn opustil obec a vydal semezi jedle, je halily horsk bo v tajuplnm svtlea v nich se ern rsovaly stny. Mezi stromy neva-nul vtr, ale obestel mne zhadn, nepostiiteln us-tot a epot. Moje vrtoiv pedstavivost mi sdlovala,e v minulch staletch za takovch noc peltvalyzdej dol nah arodjnice na kouzelnch koatech,pronsledovan klebcmi se belskmi familiry.

Doel jsem ke skalm a s jistm znepokojenm sipoviml, e iluzivn msn svit jim dodv tajuplnhovzezen, kter mi pedtm uniklo v pzranm svt-le nevypadaly jako prodn tesy, ale spe jako rozva-liny kyklopskch, Titny vystavnch cimbu ncch

z horskho svahu.Kdy jsem tento pelud s obtemi setsl, doeljsem na horn ploinu a na okamik zavhal, ne jsemse vnoil do chmurn tmy lesa. Nad stny viselo jaksibezdech napt, jakoby neviditeln netvor, jen tajdech, aby nevyplail svou ob.

Zbavil jsem se tohoto dojmu naprosto pirozen-

ho, uvm-li, jak straideln ono msto psobilo a jakpatnou mlo povst a vkroil do lesa, kde mne pe-padl mimodn nepjemn pocit, e mne nkdo sle-duje. Jednou jsem se dokonce zastavil s jistotou, e semi ve tm o tv otelo nco lepkavho a nestlho.

Vyel jsem na holinu a spatil vysok monolit, kte-

r se nad trvou vyzble tyil do vky. Na okraji lesa,na stran ble tesu, trnil kmen tvoc jaksi p-rodn sedtko. Spoinul jsem na nm a pedstavil si,e pravdpodobn tady len bsnk Justin Geoffreynapsal sv vstedn Lidi monolitu.Mj hostitel mlza to, e Geoffreyho nepetnost zpsobil prv tentoKmen, ale zrodky lenstv byly v bsnkov mozku


16/26


ptomny u dlouho ped jeho pjezdem do Stregoica-varu.

Letm pohled na hodinky mi prozradil, e se pi-blila plnoc. Opel jsem se a ekal, zda dojde nanjak pzran pedstaven. Ve vtvch jedl se zvedlslab non vnek, jen s sebou pinel dojem zlo-vstnho kvlen slabch, neviditelnch pal, epta-jcch zhadnou a niemnou melodii. Monotnn zvuk

a vytrval pohled na monolit mne uvdly do stavune nepodobnho autohypnze; zaalo se mi chtt spt.Brnil jsem se tomu pocitu, ale spnek si ke mn protim vli nachzel cestu; pipadalo mi, e se monolitrozkolbal a tan, ped mma oima zvltn pokrou-cen, a potom jsem usnul.

Otevel jsem oi a pokusil se vstt, ale nehnut

jsem leel, jako by mne bezmocnho svrala njakledov ruka. Polila mne studen hrza. Holina u ne-byla oputn. Hemila se tichm zstupem podivu-hodnch lid a j vytetnma oima vpjel zvltnbarbarsk jednotlivosti odv, o nich mi mj rozumkal, e jsou zastaral a zapomenut i v tto zaos-tal zemi. Jist, kal jsem si, jsou to vesnian, kte- sem pili na njak fantastick shromdn aledal pohled u mi sdlil, e tihle lid ze Stregoicavarunepochzej. Byli to pslunci menho, shrbenjhoplm, s nim elem a ir a tupj tv. Nktemli slovansk nebo maarsk rysy, ale tyto rysy by-ly degenerovan jakoby pms njak ni, cizorod

deformace, ji jsem neuml ble urit. ada na sobmla ke divokch zvat a z celho jejich vzezen,jak u mu, tak u en, iela smysln zveckost. D-sili mne a odpuzovali, ale zrove mi nevnovali po-zornost. Ped monolitem vytvoili mohutn plkruha te se pustili do njakho zpvu, kdy souasn, jakojeden mu, rozhazovali ruce a rytmicky kolbali tly od


17/26

ern kmen 105

pasu nahoru. Vechny oi se upraly na vrchol Kame-ne, kter podle veho vzvali. Nejpodivnj ze veho

byla jaksi zastenost jejich hlas; necelch padestkrok ode mne stovky mu a en nezpochybnitelnpozvedvaly hlasy ve zbsilm zpvu, le ke mn tytohlasy dolhaly jako slab nerozliiteln huen, jako bypichzely pes zvratn mle prostoru nebo asu.

Ped monolitem stla ndoba pln eavch uhl-k, z n stoupal odporn pchnouc lut kou, kterse pak zvltnm zpsobem ovjel kolem ernho slou-pu jako njak obrovsk promnliv had.

Po jedn stran koe s uhlm leely dv postavy mlad, pln nah dvka se svzanma rukama a no-hama a nemluvn, ktermu nemohlo bt vce ne n-kolik msc. Na druh stran ndoby depla ohavn

star babizna s podivnm ernm bubnem v kln; dotohoto bubnu tloukla pomalmi, lehkmi dery ote-vench dlan, bubnovn jsem vak neslyel.

Tla shromdnch se kolbala stle rychleji, kdytu do prostoru mezi lidmi a monolitem skoila nahmlad ena s planoucma oima, j kolem hlavy zb-sile poletovaly dlouh ern vlasy. Divoce se zatoila

na pikch, provila prostranstvm a ped Kamenempadla na bicho; tak zstala leet. Vzpt se za nvydala dal bizarn postava mu, ktermu kolempasu visela kozle ke a jeho obliej zcela zakr-vala maska zhotoven z hlavy obrovskho vlka, takevypadal jako pzran netvor sloen z lidskch a zv-

ecch prvk. V ruce tmal svazek dlouhch jedlovchvhonk, u objemnjho konce svzanch, a msnsvtlo se mu zalesklo na tkm zlatm etzu, kterml zaven kolem krku a z nho visel o nco slabetzek, jen ml bt patrn zakonen njakm pvs-kem, ale ten mu chybl.

Lid divoce rozhazovali rukama a jako by se roz-


18/26


kieli s jet vt silou, kdy se tento groteskn tvorza nepetnho hopsn a kepen prohnal prostorem

ped Kamenem. Jakmile se dostal k en, kter pednm leela, zaal ji vihat jedlovmi pruty. Zareago-vala tm, e vyskoila a vrhla se do chaotickho vrunejneuvitelnjho tance, jakho jsem byl kdy svd-kem. A jej muitel tancoval spolu s n, udroval divo-k rytmus, svm pohybem koproval kad jej skoka otoku a pitom nepestval zasypvat dv nahtlo dalmi krutmi ranami. Pi kad rn vykikljedno slovo, pod a pod dokola, a vichni lid hos evem zopakovali. Vidl jsem pinejmenm, jak sejim pohybuj rty, a slab, sotva slyiteln epot jejichhlas se postupn msil a splval do jedinho vzdle-nho vkiku, jen se opakoval v jakmsi slintavm,

nepetnm vytren. Co vak bylo ono slovo za, tojsem rozpoznat nedokzal.Divoc tanenci vili v otokch, z nich jim mu-

sela jt hlava kolem, zatmco pihlejc, je zstvalistt na mst, reagovali na rytmus jejich tance kol-bnm a mvnm rukama. V och kepc uctvakyslilo lenstv, kter se stle vce odrelo i v och

divk. Blzniv, bsn non tanec byl stle hore-natj a vstednj byl msi zveckm a chlp-nm a star babizna vyla a tloukla do bubnu, jakoby se zblznila, a pruty s prsknm udvaly belskrytmus.

Tanenici z rukou i nohou kanula krev, nicmn se

zdlo, e vihn vnm pouze jako stimul k pekonv-n hranic svch obludnch a absurdnch pohybovchdovednost. Vrhla se do mrana lutho koue, jenu rozprostel sv jemn chapadla natolik, e obestelob poletujc postavy, a zdlo se, e s tou pchnoucmlhou splv a odv se j. Kdy pot opt vyklouzlana vzduch, tsn nsledovna zvecm tvorem, kter


19/26

ern kmen 107

ji neustle vihal, vrhla se do nepopsatelnho, explo-zivnho tetn a na samm vrcholu on len vlny

znenadn padla na trvu a za tkho oddechovn seroztsla, jako by ji dosavadn zbsil sil naprostoudolalo. Mu ji vak s nepolevujc prudkost a nru-ivost dl vihal; za chvli se po bie zaala svjivplazit k monolitu. Knz jak bych mu mohl kat sej ubral v patch, nechrnn tlo lehal v silou svpae, a na udusan zemi zstvala dobe viditelnkrvav stopa. ena s heknm dolezla ke Kameni, di-voce ho objala a chladn povrch zasypala vnivmi,vroucnmi polibky, jako objekt manick a bezbonoddanosti.

Vstedn knz vyskakoval vysoko do vzduchu, po-t odmrtil rud potsnn pruty a uctvai jeho kultu

se na sebe s vytm a pnou u st vrhli zuby a nehtya ve slepm zvecm vytren si navzjem zaali rvtobleen a pokoku. Knz dlouhou rukou popadl ne-mluvn a pot, co opt vykikl ono Jmno, vyhodilnakajcho tvoreka do vzduchu, udeil jm o mono-lit a vyrazil mu mozek z hlavy; na ernm povrchupak zstala jen pern skvrna. Ochromen hrzou

jsem ho sledoval, jak holmi prsty jako spry drobntlo trh a stk na sloup hrsti krve, nae zkrvavena roztrhan ostatky pohodil na uhlky, rudou sprkouzhasil ohe a zadusil kou, a do toho poblznn su-rovci za jeho zdy dl, pod dokola, vyli ono Jm-no. Nakonec se vichni znenadn vrhli na zem, svjelise jako hadi a knz zaal vtzoslavn rozhazovat za-krvcenma rukama. Otevel jsem sta, abych vyvalds a znechucen, ale z hrdla se mi vydralo jen suchzachroptn; na vrcholu monolitu toti depla jaksiobrovsk a pern ropuchovit stvra!

Jej odul, odporn a nejist obrys jsem vidl napozad msnho svtla; z prostoru, kde by ml p-


20/26


rodn tvor tv, j mrkaly obrovsk oi, v nich se zra-il veker cht, nezmrn lanost, obscnn krutost

a obludn niemnost, kter pronsleduj syny lovkaod as, kdy se jejich bezsrst pedci slep pohybovaliv korunch strom. V tch pernch och se zrcad-lily vechny bezbon vci a ohavn tajemstv, je spv podmoskch mstech a kter se stran dennho svt-la v ernoern tm pravkch jeskyn. A nyn se zdetato monstrozita, pivolan z ticha hor zvrcenm ob-adem plnm krutosti a sadismu a krve, klebila a mr-kala na sv zveck stoupence, kte se j na zemi koilis odpornou podlzavost.

Knz se zvec maskou vzal do svch surovch ru-kou i onu svzanou a slab se zmtajc dvku a pozvedlji k hrze na vrcholu monolitu. A kdy ta obludnost

lan nasla dech, a j od tlamy skanuly sliny, ncose mi v mozku peruilo a j upadl do milosrdnchmrkot.

Oi jsem otevel do klidnho blho svitu. Avakrzem mi na mysli opt vytanuly vechny zitky z no-ci, vyskoil jsem a uasle se zaal rozhlet. Monolit senevraiv a mlenliv tyil nad syt zelenou trvou,

kter se vlnila v jitnm vnku, ani se jevila jakkolivzdupan. Nkolika rychlmi kroky jsem peel travna-t prostor; tady tanenci skkali a kepili tak zb-sile, e vechno mlo bt zvlen a udusan, tady seza bolestnho svjen inula ke Kameni stoupenkynjeho kultu, tady z n tekla krev. Ale na rovn rostou-

cch stblech nebyla jedin karmnov stopa. S hrzoujsem si zaal prohlet i monolit, plochu, o ni zveckknz rozbil lebku uloupenmu nemluvnti, ale nebylatam dn tmav skvrna ani straideln sraenina.

Sen! Vechno to byla jen nespoutan non mra,anebo... Pokril jsem rameny. Jak iv a jasn sen tovak byl!


21/26

ern kmen 109

V tichosti jsem se vrtil do vesnice a veel do hos-tince, ani mne nkdo spatil. Sedl jsem a pemtal

nad podivnmi udlostmi uplynul noci. Teorii, e loo pouh sen, jsem byl stle vce naklonn odvrhnout.Bylo nasnad, e jsem vidl cosi iluzornho, co postr-dalo hmotn zklad. Ale byl jsem pesvden, e jsempohlel na zrcadlov odlesk ehosi, co se v dsiv sku-tenosti odehrlo za dvnch as. Jak jsem to vakml poznat s jistotou? Jak dkaz by mne pesvdil,e to, co jsem vidl, bylo spe shromdnm oblud-nch pzrak ne pouhou non mrou s pvodemv mm vlastnm mozku?

Jakoby v odpov na mou otzku mi v mysli pro-blesklo jmno Selima Bahadura. Podle legend stl ten-to mu, kter byl nejen psaem, ale i vojkem, v ele

t sti Sulejmanova vojska, kter zpustoila Stregoi-cavar. Pipadalo mi to dosti logick, a pokud tomutak bylo, z vyhlazen vesnice se musel pesunout rov-nou na krvav bojit u Schomvaalu a ke sv zhub.S nenadlm vkikem jsem vyskoil ten rukopis,kter vzali Turkovu mrtvmu tlu a po jeho petense tsl hrab Boris nemohlo by se v nm najt len

o tom, co dobyvan Turci nali ve Stregoicavaru? Cojinho by mohlo s takovou silou otst ocelovmi nervypolskho dobrodruha? A jeliko nebyly kosti hrabtenikdy objeveny, mohlo bt nco jistjho ne fakt, eono lakovan pouzdro, i se svm zhadnm obsahem,stle le ukryto pod rozvalinami, pod nimi spoinulBoris Vladinoff? V horenatm spchu jsem si zaalbalit vci.

O ti dny pozdji jsem se ubytoval v jedn vesnicenkolik mil od bojit, a kdy vyel msc, s divokmzaujetm jsem se zaal vnovat obrovsk hromad dro-lcho se kamene na vrcholu tamjho kopce. Byla tomorn prce kdy na to nyn vzpomnm, nech-


22/26


pu, jak jsem toho vbec mohl doshnout, tebae jsembez pestvky pracoval od vchodu msce do svitu.

Prv kdy vychzelo slunce, odhrnul jsem poslednzm kamen a pohldl na vechno, co zbylo z tles-nch ostatk hrabte Borise Vladinoffa: pouze nkolikubohch lomk prchnivjcch kost a mezi nimi,rozmakno natolik, e tm nebylo poznateln, le-elo pouzdro, je lakovan povrch v prbhu staletuchrnil ped naprostou zkzou.

Se lenou dychtivost jsem ho popadl, a jen cojsem na kosti naskldal nkolik kamen, pospchaljsem pry, protoe jsem nechtl, aby mne pi zjev-nm znesvcen msta poslednho odpoinku hrabteBorise pistihli podezrav vesnian.

V hostinskm pokoji jsem pouzdro otevel a zjistil,

e pergamen je stle pomrn netknut; a ve schrncebylo jet nco: jaksi mal zavalit pedmt zabalenv hedvb.

Hoel jsem zbsilou touhou prozkoumat tajemstvonch zaloutlch strnek, ale brnila mi v tom na-prost vyerpanost. Od odjezdu ze Stregoicavaru jsemtm nespal a nyn na mne dolehla kombinace na-

vy a vekerho pernho vypt pedel noci. Protisv vli jsem se musel nathnout na postel a probudiljsem se a se zpadem slunce.

Chvatn jsem do sebe nahzel veei a pot se v mi-hotavm svtle svky usadil ke ten hlednch turec-kch znak, jim byl poset cel pergamen. Byla to

obtn prce, protoe v tureckm jazyce nejsem plikovan a archaick sloh vyprvn mi leckdy neel narozum. Ale kdy jsem se prokousval textem, obas namne vyskoilo znm slovo nebo povdom slovn ob-rat, a nhle jsem se zanal tst v seven nenpadnslc hrzy. K vyeen kolu jsem napjal vechny sly,a m byl pbh zetelnj a nabval hmatatelnj


23/26

ern kmen 111

formy, tm vce mi stydla krev v ilch, vlasy se mijeily a jazyk se mi lepil na patro. Vechny vnj vci

zskvaly ndech hrznho lenstv onoho belskhorukopisu, a non ramot hmyzu a lesnch ivoichnabyl podoby dsnho elestn a kradmho nala-povn nestvrnch hrz a zvany nonho vtru sepromnily v oplzl, kodolib chechtot rozplvajc senad ujamenmi lidskmi duemi.

Kdy se dlenm oknem nakonec zaal do pokojelinout ed svit, rukopis jsem odloil a uchopil jsema rozbalil onen pedmt v hedvb. Jak jsem se takna nj dval krhavma oima, chpal jsem, e se tmdefinitivn potvrzuje pravdivost cel zleitosti, po-kud tedy o vrohodnosti dsivho rukopisu bylo vbecmon pochybovat.

Ob ohavnosti jsem vrtil do pouzdra a neodpo-inul jsem si, nespal ani nejedl, dokud jsem pouzdro,v nm byly uloeny, nezatil kamenm a neodhodildo toho nejhlubho dunajskho proudu, kter je, dal-li Bh, odnesl zptky do pekla, z nho vzely.

V kopcch nad Stregoicavarem se mi o svatojnsknoci nezdl dn sen. Justin Geoffrey ml tst, e

na onom mst prodlval pouze pes den a pot ode-el, ponvad kdyby na to pern shromdn smpopatil, jet pedtm by mu vypovdl slubu jehochor mozek. Jak je mon, e rozum neopustil mne,nemm tuen.

Ne, sen to nebyl, hledl jsem na obludn obad

dvno mrtvch uctva, kte vyli z pekla, aby jakoza starch as vzdali hold svmu idolu; duchov, jese koili ped duchem. Nebo jejich ohavnho bohasi u dvno vzalo peklo. Dlouho, pedlouho dlel mezikopci, petnost nabourvajc peitek pekonanhovku, jeho hnusn paty se u nespou po duchivch lid a jeho krlovstv je mrtvm krlovstvm,


24/26


zalidnnm pouze duchy tch, kdo mu slouili za jehoivota.

Nevm, piinnm jak pinav alchymie nebo bez-bonch kouzel se t jedin pzran noci otevrajbrny pekla, ale m oi vidly to, co vidly. A vm,e jsem se t noci nedval na nic ivho, nebo zpisvyhotoven pelivou rukou Selima Bahadura obrnvylil, co on a jeho njezdnci nalezli ve stregoicavar-skm dol; etl jsem detailn popsan rouhav oplz-losti, kter muen vypilo ze rt vetcch uctva;etl jsem i o ztracen, chmurn ern jeskyni vyso-ko v horch, kde vyden Turci obklili nestvrnou,odulou, taslavou ropuchovitou bytost, kterou pot za-bili plameny a prastarou ocel, ji za dvnch asehnal Mohamed, a zakvnm, kter bylo star u

v dob, kdy Arbie byla mlad. A i srdnatmu star-mu Selimovi se chvla ruka, kdy zaznamenval onokataklyzmatick a zemtesn pedsmrtn skuen ne-stvrnosti, kter nezhynula sama, protoe spolu s nzahynula i estice jejch vrah, zpsobem, kter aniSelim nechtl nebo nedokzal popsat.

A ta zavalit, ze zlata vyroben soka zahalen

v hedvb byla jejm zpodobnnm, a Selim ji vlast-nma rukama strhl ze zlatho etzku, kter visel nakrku zabitho veleknze s vl maskou.

Jak je dobe, e se Turci tm ohavnm dolm pro-hnali s pochodnmi a istou ocel! Podvan, je se na-bzela onm ponurm horm, pat do tmy a propast

ztracench vk. Ne, nen to strach z on ropuchovitstvry, co ve mn v noci vyvolv tas. Ta je pevnuvznna v pekle i se svou odpornou hordou a na svo-bodu se dostv pouze na hodinu t nejpzranjnoci roku, jak jsem tomu byl na vlastn oi svdkem.A ani z jejch stoupenc u nikdo nepev.

Ne, elo se mi ros ledovm potem, kdy si uvdo-


25/26

ern kmen 113

mm, e tyto stvry se kdysi zvecky krily nad lid-skmi duemi, a bojm se opt nahldnout do strnek

von Junztovy ohavnosti. Nebo nyn u rozumm jehoopakovanmu slovukle! st! Kle ode dve ven spojnice s odpudivou minulost a... kdo v? ... s odpu-divmi sframisouasnosti.A chpu, pro v msnmsvtle vypadaj ony tesy jako cimbu a pro krm-v synovec souen tolika nonmi mrami vidl vesvm snu ern kmen jako vku na zvratn velkmernm hrad. Pokud budou lid v tch horch nkdykopat, mon pod pkrovem svah naleznou vskutkuneuviteln vci. Protoe jeskyn, v n Turci lapi-li tu... stvru,nebyla ve skutenosti dn jeskyn,a mne mraz pi pomylen na nesmrn propasti v-k, kter se mus thnout mezi na dobou a asy, kdy

se zem otsla a jako vlnu vzedmula ony modr ho-ry, kter pi svm vzestupu zastely lecjakou nemysli-telnou vc. A se dn lovk nikdy nesna obnaitkoeny on dsiv ve, kter lid kaj ern kmen!

Kl! Ano, je to Kl, symbol zapomenut hrzy.Tato hrza se vytratila do pedpekl, z nho nestvr-n vylezla za ernho svitu Zem. Ale co ony dal

belsk monosti, na n nar von Junzt co onamonstrzn ruka, kter v nm zardousila ivot? Odchvle, kdy jsem si peetl, co psal Selim Bahadur, unedoku pochybovat o niem ze strnek ern knihy.lovk nebyl vdy pnem Zem...a je jm vbec nyn?

A neustle mne pronsleduje otzka: pokud takovnestvrn tvor jako Pn monolitu njakm zhadnmzpsobem tak dlouho peval ze sv vlastn zvratnvzdlen doby,jak nepopsateln bytosti mohou i v t-to chvli hat v temnch zkoutch svta?


26/26

OBSAH

Obyvatel podhrob . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9Dwellers under the Tomb

Enlilv hlas ................................37The Voice of El-Lil

Dti noci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69The Children of the Night

ern kmen .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. 91

The Black Stone

Netvor na stee . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115The Thing on the Roof

Dmon prstenu ...........................129The Haunter of the Ring

Dermodova zhouba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151Dermods Bane

Hrob mi nekopejte . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159Dig Me No Grave

Aurbanipalv plamen . . . . . . . . . . . . . . . . . 177The Fire of Asshurbanipal

Kobra ve snu .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. . 205The Cobra in the Dream

Nestvrn kopytnatec ...................213The Hoofed Thing

Documents

Cerny Kamen Ukazka