ED 066 941

TITLEINSTITUTIONSPONS AGENCYREPORT NOPUB DATENOTEAVAILABLE FROM

EDRS PRICEDESCRIPTORS

DOCUMENT RESUME

FL 003 091

Czech Basic Course: Folklore.Defense Language Inst., Washington, D.C.Department of Defense, Washington, D.C.01CX47Mar 7233p.Director, Defense Language Institute, Department ofthe Army, Washington Navy Yard, Anacostia Annex,Washington, D.C. 20390 (With specific permission)

MF-$0.65 HC Not Available from EDRS.Cultural Background; Cultural Education; *Czech;*Folk Culture; Folklore Books; *InstructionalMaterials; *Intensive Language Courses; ModernLanguages; *Slavic Languages

ABSTRACTThis booklet is designed for use.in the advanced

phase of the Defense Language Institute's "Basic Course" in Czech. Itis used in the advanced phase as a part of cultural backgroundinformation. Reading selections, with vocabulary lists, include: (1)

ethnography; (2) incantations and spells; (3) proverbs, sayings, andweather lore; (4) fairy tales and legends; (5) historical tables andlegends; (6) folk sayings and riddles; (7) nursery rhymes, children'sriddles, and songs; (8) folk songs; (9) folk customs andsuperstitions; and (10) folk costumes and embroidery. (RL)

I

U.S. DEPARTMENT Of MAIN, EDUCATION 8 WEL1ARE

OFFICE Of EDUCATION

THIS DOCUMENT HAS BEEN REPRODUCED EXACTLY AS RECEIVED FROM TM

PERSON OR ORGANIZATION ORIGINATING IT POINTS OF VIEW OR OPINIONS

STATED DO NOT NECESSARILY REPRESENT OFFICIAL OFFICE Of EDUCATION

POSITION OR POLICY.

CZECHBASIC COURSE

FOLKLORE

March 1972

DEFENSE LANGUAGE INSTITUTE

FILMED FROM BEST AVAILABLE COPY

DEFENSE LANGUAGE INSTITUTE

This pamphlet is for use by the faculty, staff and students of the DefenseLanguage Institute solely for official purposes. It is NOT for general distribution.It may NOT be released to other persons, quoted or extracted for publication, orotherwise copied or distributed without specific permission in each instance fromthe Director, Defense Language Institute.

Co onel ,J S R. ENIG

tevvi

Di ctor

"PERMISSION TO REPRODUCE THIS COPYRIGHTEDMATESIAL BY MICROFICHE 04Y HAS BEEN GRANTEDBY .pormsg LNAlblINGE iNSMUltTO ERIC AND ORGANIZATIONS OPERATING UNDERAGREEMENTS WITH THE U. S. OFFICE OF EDUCATION.FURTHER REPRODUCTION OUTSIDE THE ERIC SYSTEM

REQUIRES PERMISSION OF THE COPYRIGHT OWNER."

t

PREFACE

This booklet on Folklore has been used as a handout

for a number of years. It is republished as an integral

part of the Basic Course.

It is used in the advanced phase as a part of

cultural background information. The format of the ten

chapters is text followed by pertinent vocabulary.

All inquiries concerning these materials, includirg

requests for authorization to reproduce, should be

addressed to the Director, Defense Language Institute,

Washington Navy Yard (Anacostia Annex), Washington,

D.C. 20390.

TABLE OF CONTENTS

Page

I. ETHNOGRAPHY 1

II. INCANTATIONS AND SPELLS 3

III. PROVERBS, SAYINGS, AND WEATHER LORE 5

IV. FAIRY TALES AND LEGENDS 8

V. HISTORICAL TALES AND LEGENDS 10

VI. FOLK SAYINGS AND RIDDLES 12

VII. NURSERY RHYMES, CHILDREN'S RIDDLESAND SONGS 16

VIII. FOLK SONGS 18

IX. FOLK CUSTOMS AND SUPERSTITIONS 20

X. FOLK COSTUMES AND EMBROIDERY 28

4

Defense Language InstituteCzech Language Department

east I.

FOLICIatNitrodopirrinrlidoveda

Termin folkl6r byl uveden po prve Angliaanem W,J,Thompsemv polovine minuleho stoleti k ozneeni lidove moudrosti a lidovfchvedomosti. Brzy tento v9raz se roziifil a zmezinirodnele

Dnes fOlkl6rem rozumime lidovoU kulturu eelou t.zv. duchovni,jako lidove pine, legendy, fikanky, pfisloirit poveryt zaklinadla,a taky htottous'to je lidove vftvarne umeni, jako kroje, vfgivky,%eramika, malovane ozdoby a lidovi architektura.

Rikimeli lidova kultura, myslime tim to co stvofil prostflid, ne nutne jako kolektiv, ale to co bylo lidem hromadne pfijato,6stnim'pod&nim z-generace na geheraci pfediv&no, roziifcvino,anent), a co vyjadfovalo mineni, znalosti, city a touhy prosteholidu.

Z hruba folkIer maieme rozdelit na nekolik Usti, a to:a) Zafikadla a zakilmadlab) Lidove hidankyc) Pfislovi, potekadla a pranostikyd) Pobldky a legendye) Povesti a legendy (historicke)f) Narodni pisne:

1. DuOhovni a koledy (carols)2. Zbojnicke (brigand)3. Vojenske4. Pastffske (shepherd)5. Pijicke (drinking)6. Milostne (love)7. Ukolebavky (lullabies)

g) Detsvkezvykky

y

i) Poveryj) Niroddi kroje a'vfiivkyk) Malovane ozdoby, keramikalobrazy a vajiaka1) Lidovi dfevofezba a architektura

Prot:0U by bylo moino napsat toftohd knih o kafdem jednotlivetpfedmete a kafdem jednotlivem kraji, bt i mesteaku nebo vesnici,musime si vybrat vEdycky jen nejak pfiklad; Nebude to pokaide zestejneho kraje a moini ani ten nejvhodnejii, ale kdo male fici,kterf je nejvhodn4jIl a nejlepIi z cele to bezmezne bohatosti as,folkldrul

51

moudrost? f.

ve'dlmogt, f.znalost, f.

pfislovi, n.

fikanka, f.

povera, f.

n.zafikadlo, n.

hmotnfr

vfrtvarne umeni, n.

vfr5ivka,f.

keramika, f.

ozdoba, f.

stvofit

tistnipodAni, n.

touha, f,

dfevofezba, f.

hadanka, f.

pofekadlo, n.

pohAdka, f.

povest, f.

bezmeznfr.

bohatost, f.

VOCABUIARYSlovnidek

wisdom

knowledgeff

proverb, saying

nursery rhyme

- superstition

magic, conjlring formulaft ft ftOS

material

platic arts and paintings. embroidery

ceramic arts

decoration

to create

. tradition, handed down orally

. desire, longing, aspiration

wood carving

riddle

- saying

fairy tale

- legend

- limitless

. richness

Cast II.

Zafikadla a zaklinadla

Zafikadla a zaklinadla jsou jednim z neptargich prvka folk6ru.Kdysi v rodov6 a kmenov6 spnleannsti hrAly duleiitnu rnli spcleaen.skou a hospldifskout hlavne pnkud se ttkalo polnihn hnspodifstvilchovu dobytka a 16aeni,

Naii pfedknve vefili v magickou silu slova a v to ie Jim mohoupilsnbit na eknlit pfirodut "oehyt zdravi a pod, Tato vira a prate.zaklininf pfeila i do kfesVansk6 ery a ve stfedoOku mnchn lidi byloupileno pro aarevini,

Zaklinadla a zafikadla se zachnvivala astnim pndanim a aiteprve nd 16, stoleti mime nekteri zachyceni pisemne v snudnichprocesech s aarodgjnicemit a od 19, stoleti v zapiscich sberateldfolkliru, V souaasn6 dnbe of skoro neexistuji, ZichoNialyse jenomjakn disti nektertch lidnvtch slavnostio

Zaklinadla a zafikadla byla forma/ jednoduchit prnsti a aastortmevani, napf, hospodifl aby kravy vic do jilt' a alyhustli mleket pfidivali jim do Eridla mlett kofen jiste rnstliny(podreice) a pri kopani tnhn knfene na Klatcvsku

KofineakulVe jmenu Boha Otce ji tebe hledim,ve jmenu Boha Syna ji tebe nalezimtve jmenu Boha Ducha svateho ji tebe kopima svtm kraviakim ugivati divim,

Nejaasteji viak zafikadla se ttkala lisky. Pfivibit milehntudrEet si hot zjistitt upfimnt atd, Na Slvvensku na Velktpitek chodila devaata na asvite aesat se pod vrbu a fikala:

Vrbat vrbal daj mi muialaerveneho akn rutaa bieleho ako kvet,a dobrehn ako med.,

V Cechach pro upflmnnst tloukly kofeni (kflikov6 kofenf) mezidvemt kamenyl itivu cedily pfes cip zastery a fikaly:

zelenitUsk& studenilaim aervenejlitfm upfimnejgfo

3

7

VOCABULARYSlnvniZek

prvek, m. . element

rodovf, - family, clan

kmeno . tribal

pfedek, m, » ancester

zaklinini, n, conjuring

stfedovek, m, » Middle Ages

upilit to put to stake

ftrovini, n. witchcrlft

zachytit to record

earodejnice, f. WAct,

sbezatel, m, . collector

sou8asn present

prmst - simple

rfmcvant in rhyme

iridln, n, fodder

ploraiec, m, » a kind of herb

pfivibit to lure

m, dawn

k- t, m. blossom

tlouci » to pound, grad

kofeni, n. . spices, herbs

ITAva, f, » juice

cedit » to strain, to filter

cip, m, - a tip

z&stera, f. » apron

8

eist III.

Pfislovi, pofekadla a pranostiky.

Pfislovi jsou prastarkho pfivodu a jsou vyjidfenim staletemouerosti, filosofie a zkulenostl lidu. I bible j, jich pini.

Polekadla jsou spii vtipnfm nipadem pfijatfm jako znaknirodniho dfimyslu. Obydejne neobsahuji tolik hluboke moudrosti jakopfislovl.

Pranostika je uritou slovni formou vyjidfeni moudrost,zku5enast nebo pozorovini tfkajici se rolnickfch praci v urditemrodnim obdobi.

Pfislovi, pofekadel a pranostik je nesmirne mnoIstvi, proto seomezujeme jen na nekolik a snsite se v nich majit blubokou pravdunebo Eku5enost.

Pfislovi:

Dvakrit jednouJak se do lesa voli, tak se z lesa ozfvi.Hlavou zea neproraziAlJablko nepadne daleko od stromu.Ptika poznii po pefi, dloveka po fedi.Nechval dne pied vederem.Jak si kdo ustele, tak si lehne!Co se v mladi naudii, v stiff jak bys nagelFez price ne4sou kolidelTrOlivost rule pfini§ilLep§i vrabec v hrsti, nei holub naKde neni ialobce, neni soudce.Hlad je nejlepai kuchaf!Kdo druhemu jimu kopi, sim do ni pada!Jak k dilu, tak k jidlu.Sytf hladovemu nevefi.Neitesti nechodi po horich, ale po lidechlKomu neni dtno, v apatyce nekoupi!Co odi nevidi, to srdce nebolilLiska hory pfeniailKaEde nove kolte dobfe mete!Tonouci i stebla se chytilMezi slepmi jednookf krilem!Kdyi ptidka lapaji, pekne mu zpivajilKomu neni rady, tomu neni pomoci.Price kvapni, milo platni!

Bida bidu nedohoni,gel se nenaji§.Spadl z Mita do lou2e.

Pofekadla:

Sel z bubnem na zajice.Vinu zdar, vode zmar.Skail mu na gpek.

Pranostiky:

Leden: Na Nov' rok o slepiei krok, na Tfi krale o skokdile, na Hromnice o hodinu vice. je.li teplov lednu, sah& bids ke dnu.

Nor: Na Hromnice si musi skfivinek vrznout, i kdybymel zmrznout.

Bf.lzen: Beznovt prach a mijovA blato je hospodifovo zlato.Na sv. Rehofe (12) MR'S sedlik lenoch, ktertneore.

Duben: Duben hojnt vodou, fijen pivemt

Kveten: Student m&j, v stodole raj!2ofie (15) vine upijet

Cerven: Medardova kapC, Ztyficet dni kapelMnoho ryb, milo zrnat

Cervenec: Sv. Anna (26) lit° We!

Srpen: Ceho srpen neuvafi, toho zafi neusmiil

Ziff: Podzim na svrakate kobyle jezdil

Rijen: Ndyz dlouho iistinepadne, tuhi zima se pfikradnel

Listopad: Snih na sv. Ondfeje (30), velm:: situ prospejel

Pzosinec: Sv. Barbora (4),tahl sane do dvoral

6

prastarfvyjidfeni, n.staletbible, f.lid. m.vtipnfznak, m.dfimysl, m.obsahovatrolnickfozfvat sedlah, f.vrabec, m.hrst, f.holub, m,jams, f.dilo, n.apatyka,

obsoletepfen&Aet

steblo, n.lapatdohnatbida, f.

louse, f.zdar, m.zmar, m.Apekt m,skoftt na Apekslepice, f.skok, m.hromnice, pl. f.skfivan, m.vrzatorathojn'raj, m.upitkip*, f.kapatzrno, n.strakatf

strakatkobyla, f.pfikrist seEito, n.prospet neZemu

VOCABULARYSlovni6ek

very old, ancient- expression- centuries old

bible- people- witty- symbol, indication- wit- to contain- farmer's- to echo- palm of the hand

sparrow- handful

pigeon- pit- work- pharmacy

to move over, take over,to carry overstalkto catchto catch up withmisery, need, want, penury,povertypuddlesuccess, prosperityruin, destructionbaconto swallow the baitchicken, henjumpCandlemaslarkto creak, to squeakto ?lowplentiful, abundantparadiseto drink offcape (garment)to dripgrainmotley, spotted, streakedskewbald horse

- mare- to creap to, to sneak- rye- to be good for, to help

Me: Di,

Pohidty a legendy.

lidovfch pohidek patfi do doby pfedhistoricke. OstnimpodAuim tradovane, pohidkv jsou jegte dues alegitfm pramenem propoznivinf spole6enskch a i politickch nazoru nageho lidu.

Pc staleti lid uklidal do pohadek svoje iugby, gal, nadeji aviru ve viterstvi ODbra, spravedlnosti a viru v tloveka. Nekdyzase pohAdky byly utekem od tvrde skute6nosti denniho givota aobracely se k vymyglenemu svetu mluvicicn zvifat, nadpfirozenfchbytosti, krisnfch 1pinfch bohatstvi, kde dobrf chudf chlapec-po zni6enL zleho obra di drake nohl vysvobodit krasnou dobrouprinceznu a stet se krilem.

Tait napf, v pohadce o Ceskem Honzovi, Honza odchazi z domu,kde ug neni ani kage k jidlu. Na ceste ke kralovskemu hradu, pomihdstaremu koni, kterf je nechin na pospas vlkfim, hizi rybu do vody,aby nepogla a divi posledni peniz staremu gebrikovi. Kdyg pakdos tane rozkaz od stareho zleho krile, aby mu piivedl krisnouprinceznu, ktera je drgena v hrade uprostfed 6erneho jezera mocnfm6arodejem, ktereho zachrfinil, ho pfeveze It jezeru, ryba hopfevigi pies vodu a kouzelnf prsten od gebraka, kteremu dal poslednipeniz, ho deli neviditelnm. Pomoci vgech tfi Honza zmAhi vgechnanebezpe61 a kouzia a pini nemognf fikol a nakonec se stave krilemshit je milovan svou princeznou i poddanfmi a pfivigi sve starerodiZe na brad ve zlatem ko6afe.

Od 19, stolet1 tisice pohAdek of ug pou6nfch, fantastickfch,satiristickfch, humoristickfch ai bichorek bylo sebrino spisovateli,jako B. Nemcovi, K. J. Erben,a jinfmi a mnoho jich jegte nazpracovini aekA.

Pohadkove legendy jsou spilt vysvetlenim z jevu, Lterfm Zloveknerozumel, nebo si je nemobl jinak vysvetlit. Napf,velka skalav roving zanechani ledovcem, podle lidu by3a tam upugtena 6ertem,kterf pomahal stavet brad 6ernemu rytifi, jeng mu za to upsal dugi.Kdyg 6ert se skAlou letel, kohout zakokrhal a 6ertskilu pustil,protoEe musel hned do pekla.

V baginatfch mistech hnijici svetelkujici dfevo dalo vznikmnoha legendim o skfitcich, vilich a vodniku, ktefi nani cestuYcilakali a do zAhuby je pfivAde/i, aby se zmocnili jejich dugi.

A takovfch a podobnfrch legend je skoro jako pohidek.

8

vznik, m,pfedhistoricktradovatpoznivini, n,spoleaenskfnizor, m.uklidattu1ba, f.ial,vira, f,skuteanost, f.obracet se k neaemuvymy3lentnadpfirozentbytost, f.palic, m.obr, m.drak, m,kale, f,na pospas or napospaspojitIebrfik, m,mocntEarodej, m.zachrinitkouzelnprsten, m.neviditelntzmahat, dur., zmoct, pot,kouzlo. n.poddany

ka&r, m.pouantbachorka, f.

sebratzpracovatzjev, m,rovina, f.ledovec, m.aert, m,rytif, m,kokrhatzakokrhat

peklo, n,baEinatthnijicisvgtelkujiciskfitek, m,vila fvodnik, m.likatzahuba, f.

VOCABULARYSlovniaek

- origin- prehistoric- to pass on- learning about- social- view (opinion)- to deposit, put into- longing- sorrow

trust, belief- reality- to turn to s.t.- untrue, unreal, thought-up- supernatural- being- palace- giant, ogre

dragon- porridge- at the mercy of- to die (about animals)- beggar- powerful- sorcerer- to save, to rescue- magic- ring- invisible- to overcome- magic- subject (of a ruler or govern-

ment)- coach- instructive- a fairy tale (with speaking

animals)- to collect- to do, to work out, to prepare- phenomenon- plain- glacier- devil- knight

- to crow

- hell- swampy, boggy- rotting- phosphorescent- sprite, elf- fairy- water sprite, nix- to lure

.39- destruction

Cast V.

Povesti a legends? historicke.

Historicki povest je lidove vypr&veni s urditfm historickfmpodkiadem. Mnoistvi historicke skuteenosti se rfizni a neni nijakvymezeno. Legenda je totei co povest, jenom mivala nejakf nabo-lenskf rotiv.

Vy jste ug slygeli povest o praotci Cechovi, po nettle pry sezeme jmenuje Cechy a obyvatele Cegi. Historickf fakt je, iepfedkove Cechu pfigli ze severovfchodu.

Povest o Bianickfch rytifich ma take mlio historicke pravdy.giki se v ni, ie v hole Blaniku ve stfedovfchodnich Cechach spi"svatovaclayske vojsko ". Ai zemi bude nejhilf, tito rytifi podvedenim sv. Vaclava vyjedou a ve stragne bitve u Prahy, s pomocisv. Prokopa, vgechny nepfiteie porazi a vyienou. A tim skon6inavidy valky v Cechich.

Naproti tomu povest o Jinogikovi je z velke 6Asti pravdivi.janogik mladf siovenskf student, studoval v Keimaroku na kneze,a proto jeho rod/6e byli pronisledovini a otec umu6en vrchnosti.Janogik sam dostal sto ran a nemoona matka, kdyz videla muteubiteho a syna jako mrtveho, zemfela.

jinogik nechal studii a uteki do bor. Odtud potom se svfmi"dobrymi chlapci" jako zbojnik vrchnost a bohate kupce pfepadival.Nikdy nikoho nezabil, jenom bohatfm bral a chuefm dival a mstilkfivdy as lidu pichane. jinogikova chytrost a odvaha se stalapfedmetem lidovfch povesti. Chrinil prf hp kouzelnf opasek avalagka, ktere dostal od dobre oily.

Nakonec vgak Jinogik byl zradou chycen a povegen za iebro vLiptovskem sv. Mikuligi roku 1713. Tak skon6i1 nirodni brdinaz Tachove. Jeho "chlapci" byli taky pochytini a zahynuli vevezenich tiebo na gibenicich.

Riiznfch tako'16ch povesti je mnoho prakticky o Laid& hradelstar& zimku, palici mlfne, kligtefe atd. A obyaejne 6im jepovest starlit tim mane historicke skute6nosti obsahuje. &ohospisovatelfi, hlavne historickfch, zpracovalo tyto povesti.

Stare povesti 6eske, od A. Jiriska, zachycuji ai dobu pohanskou,povesti J. Kosiny "Velikini nagich dejin" 1161 rominove vlastnehistorii od ranneho stfedovekul tak jako spisy Karasovy, Ce6etkovya mnoha jinfch vice i merle znamejgich 6eskfch a slovenskfchspisovatelfi.

10

povest, f,podklads m.mnoEstvi, n.skuteanost, f.rfiznit sevymezitrytif, m.vojsko, n,vyhnatkaz, m.pronisledovatvrchnost, f.zbojnik, m.ms titkfivda, f.pichatvala5ka, f.

vita, f.zrada, f.obsahovatzpracovat

zachycovatpohanskfrvelikan, m,rominovIrliaitspisy, pl. m.

VOCABULARYSlovniaek

story, legendbase, foundationamountrealityto varyto limit, to determineknightarmyto chase outpriestto persecuteoverlordbrigand, highwaymanto avengewrongdoingto commit, to doa special cane with a narrow

3.Xfairytreasonto contain, to includeto compile, to adapt to workup, to elaborateto catch, to includepagana great mannovel like, belletristicto describes to pictureworks (writ.J.ngs)

Cast VI.

Lidovi r6eni a hiclanky,

Tento drub lidove slovesnosti ukazuje duvtip lidu, kdy lidoby6ejne vtipntm srovnanim, pfehanenim nebo nadsizkou a nekdynelogikou jasne vyjadfuje to, co chce fici o povaze a jedniniZloveka. Tato r6eni jsou easto nevybiravi ve vfrazech a mohouse nekdy zdit ag vulgarni, ale jsou vidycky jasni svtm minenim

Vzhled 61ov6ka:

MA 'del° az za ugi.Mi hubu od ucha k whs.).Je pihovatt, jak kdyby se opaloval pies cednik.MA zuby jak noty na buben sami musa,Je dloubf jak ttden pied vtplatou.je tenkt, le by se schoval za opuchlou nit neboJe tenkf jako vykuchana nit.

Inteligence rozum:

Kdyby bibost rostla, sahal by al do nebe.Rozumi tom), jako koza petrIeli.je pitomt jako tag°.gploucha mu na majak,}dyby hioupost kvetla, byl by samt kvet.je chytrt jako opice.MA v hlav6 otruby.MA za ugima.

Zdravl:

IClepe se jak suic!MA zdravou lesni barvuVypadatjako kdyby hrobafovi z lopaty vypadl0

Domfglivost:

Mysli Si, le snedl Salomouna.Nese se jak piv.Nosi hlavu v oblacich.Nafukuje se jako holub na stfege.Nic mu neni svate.Mysli si, 1e seIral vgechen rozum.

Lenost:

Hnije za giva!Nevydela si ani na slanou vodu!Prace mu gmrdi!je linf jako veg!

12

rs

1

Negikovnost:

Sedi na tom jako opice na brousku.Hodi se k tomu jako hrbatfr ke zdi,Hiedi do toho jako husa do flagky.Tancuje na tom jako koza na lede,MA obe race leve,

Lakota:

VymAmil by z jalove krAvy tele.Chtel by dojit vola.Nechal by si pro krejcar vrtat koleno,

Pfekvapalia

Cumi jako tele na nova vrata.Vista/ jako opafenfr.Krve by se na nem nedofezale

PfehAneni:

Deli z komAra velblouda.Pasuje to jak pest na oko.Mrzlo, ag se jiskfilo.Lilo jak z konveoKIi6e1, jako by ho na noge brali.Tina jak v pytli,Nevidel si na gpiftu nose.MAzel sebou jako kapr na suchu.

Mluvka:

Jede mu huba jako glejfifovi,Ag ume, budou ji muset zvlAgf jazyk zabit.Co nevi, to nepovi,Je povidavfr jako baba,

Nemluva:

Leze to z nej jako z chlupate deky.M161 jako ryba.Siovo z nen° nejde vyrazit.Za mesic fekne vic neg za hodinu.

PuntiftAf:

Ve vgem bled& vgi,

Spokojenost nespokojenost:

Citi se jako nahf v trni.MA se jako prase v iit6.Nemusi prr;et, Jen kdyi kape.Vgechno jde jak na masle.

nposeda netrpelilt:

Pali ho dobre bydlo.Vrtl se jak slepice na vejcich.Liti jak hadr na holi.Sijou s nfm vgichni Zerti.Pali ho za patama.

aliski vada:

Pfinapuje si jazyk. (koktavf, opilpMa kasu na zadech. (hrbatf)Vidi za roh. (gilhav)

Poctivost:

Udnali kozla zahradnikem.Pytlak hajnfm,Ukradl by nos mezi alma_Lie jak cigin.Co neukradne, to neva.

Slabost charakteru:

DA se utahnout na vafene nudli.Di se omotat kolem prstu.je bez srdce.

Takovfch rCeni jsou tisice, nektera jsou krajovi, slugajlimene slung, ale vidycky vfstiini.

Lidove hadanky jean podobne, 6asto dvojsmyslne: Napf.:

Leze, leze po ieleze, nedi pokoj ai tam vleze.(klia)

Vafi se to, pee se to, smaii se to, neji se to. Co je to?(kost)

14

t.

y.

VOCABULARYSlmvniaek

slovesnost, f.duvtip, m.nadslzka, f.raeni, n.vybirav9pihovatfbuben, m.opuchlftag°, n.iplouchatotruby, pl. f.klepat sesulc, m. (colloq.)domfAlivost, f.pAv, m.nafukovat selenost, f.brousek, m.hrbatfflaika, f. (colloq.)lakota, f.vymAmitjalovA krAva, f.strniitE, n.vyklovataumetkomAr, m.pasovat (colloq.)jiskfit selitAlejfif, m. (colloq.)puntiake, m.trni, n.neposeda, f., m.bidlo, n.bydlo, n.vrtet seit seboupfiAlapovatkasa, f.,colloq.,pokladna,f.AilhavfpytlAk, m.Apiaka, f.dvojsmyslnfrant

- literaturewit

- exaggeration- saying- fastidious- freckled- drum- swollen- cue (pool)

to splash- bran

to shakejelly

. conceit- peacock- to put on airs- laziness- whetstone- hunchback. bottle. avarice, stinginess. to get by coaxing

heifer- stubble-field. to peck out

to gape, to stare- mosquito- to suit. to sparkle, to flash. to pour- grinder. pedant, hairsplitter

bramble, thorns- a wriggling, restless person

pole, rod, roost, perchliving, existance

. to fidget

. to fidgetto tread uponmoney box

. squinting, cross-eyed- poacher

tip. ambiguous, having two meanings- to please

15

Cast VII.

Wtsk& fikadla, hadanky a pisniaky

Datsk& fikadla nebo fikanky, htdanky a pisniaky slouiik dvojimu jednak k z&bave tech maltch a nejmenAich a ovAerntake k ukrIceni jejich dloube chvfle, jednak jako vtchovntprostfedek ke zdokonalovini feai, cviaeni pameti a rozlifoviniobzoru deti.

Proto svtm obsahem jsou prost& a aasto rtmovani. Zde jena ukizku jedna fikanka z Cech a jedna z Moravy.

I. /*Joy& vodiaka,poroste traviaka,mijovt deAtiaek,naroste cblebiaek.

II. Bude zimar bude mr&z,kam se ptiaku, kam schov&A?Schovim se ji pod mez3,ai pfestane, vylezu.

Zdrobneliny jsou normdinf z davoda citovtch, a aby sedetem vic pfibli211 pfedmit.

Hadanky zkougejl hlavne bystrost a logiku ui vyspelejAichOtis

1. Kousl, kousinem& zubaliti, iiti -nem& kfidel. Co je to?

2. BM posel beznobt,je on Ulm* atverrobt,Eidnemu nic nepovi,piece vlechno vypovi. Co je to?

3. Milt domeaekpint koleaek. Co je to?

4. Cel& chalupa vyhofia piece se nezbofi. Co je to?

(1. mriz, 2. dopis, 3. boding, 4. fajfka)

Detske pisniaky cviai blavnA pameV a vslovnost.

A. Pisig oveaky v zelenem bajeaku,p&sla oveaky v Urn& lese.j& na ni dupy, dupy, deptOna zas cupy, cupy, cup!Houfem, oveaky, seberte set

16

I4

B. Pekia vdolky z bile mouky,sypala je pernikem,hazels. je Honziakoviotevienfm oknkem."Jez, Honziaku, jsou dobr,jsou sypanf, mazan;jestliie ti budou chutnat,jsou tam jeIte takov9 ".

Sbirky tSchto fikanek a pisnidek jsou obyaejne ilustrovinyrortomilfmi a cennfmi obrizky pfednich as. umelcd,jako Mikul&SAles, Josef Lada, Josef nprka a Jill/.

VOCABULARYSlovniaek

ukriceni, n. (chvile) passing of timezdokonalovat - to improveobzor, m. - horizonbystrost, f. - sharpness, quickness (of mind)Selma, fe - rogue, wagchalupa, f. - cottage (of a small farmer)zbofit - to pull downhij, m. - grovehoof, m. - flocksebrat se - to gather, pack upvdolek, m, - is similar to a sconesypat - to besprinklepernik, m. - gingerbreadmazat - to spreadilustrovat to illustraterortomilf - lovelypfedni - foremost, leading

17

L

east VIII.

Lidove pisne.

Prostf lid od nepameti vyjadfoval sve city pisni. MelodiestaEila a pom&hala vypovedet i ty citove zachvevyt ktere neilypopsat jenom slovy. At of to byl zirmutek, veseli, nadeje nebozklam&ni, melancholie nebo furiantstvf, spokojenost Li obdiv,pohrdini nebo ironie a pfedeviim laska, to v§e prostf Elovek dovedimistrne vyjadfit kombinaci slova, rytmu a melodie.

A hodne techto pisnidek je schopno pfenest n&ladu, kterouvyjadfuji a kterou nezramf tvurce mil, i na posluchaEe a na ty,ktefi tyto pisniEky sami zpivaji. Proto snad tolik velkfch Eeskfchhudebnich skladatel4 pfi svem tvofeni se opiralo o motivy nirodnichpisni. At uE to byl Smetana ve five "ProdialP, nebo Dvof&k, JanlEeka mnoho jinfch.

Lidove pisne jsou v z&sade krajove. Pfesto viak celkovf rizlidove pisne z tech je jinf net z Moravy nebo ze Slovenska. Mamefici, Ie typ pisne je ovlivnen zemi, zpusobem Eivota, zemepisnoupolohou, temperamentem, vzdel&nim, zimoEnosti a zamestninim.Pisne z hor jsou jineho r&zu nel z z firodnfch rovin jine neiz neUrodnfch Usti std.

Lidove pisne jsou veteinou v dialektech a podle slovnihoobsahu je mfizeme rozdelit na:

a) duchovni a koledyb) ukolebavkyc) taneanid) milostne (tech je nejvic)e) /*jack&f) vojenskeg) pastffskeh) zbojnickei) iertOvne3) jine, zpivajici o ml&di, krise, stifi, pohfbech atd.

Citovat jen slova pisne bez melodie je jako servirovat pilinymisto bifteku. Proto vezmeteli si svfij zpevnik, najdete v nemnekolik typickfch Eeskfch koled. MoEn1, ze jste se of uEili zpfvat"Svatf Viclave" je to velmi star& duchovni Eeski pise5."Tancuj, taneuj" je vesel& taneEni pisefi lidov& z Moravy, stejnejako "Vr sa, devEa" Cesk& milostn& je "J& man svou panenku",kter& prozrazuje Eirlivost; z Berounska je "LouEeni, louEeni",kter& pl&Ee nad rozchodem dvou milencu. uSkleniEko, ty sklenenluz morayskoslovenskeho pomezi oslavuje vino, Eesk& "Kde je slidek"zase pivo.

Typicky vojensk& je 7Rajner&Eekft z tech nebo "Pod Preipurkom"ze Slovenska. Rovnegdovenski, 'Wool Jano" mute bft povaEovinaza pastffskou nebo zbojnickou. Zbojnicke jsou hlavne pisneslovenske nebo vfchodomorayske.

18 , 91

Nirodnich nebo lidov9ch pisni je tolik, Ie je neni monozpracovat. Tisice jich bylo sebrino a vydino kniine, ale velkivetina jich na sebrini je§te aeki. Bohuiel, mnoho se jich ztratia zapomene, protdie moderni doba neni lidove pisni pfiznivLStaff. lide vymiraji a s nimi jde aasto do hrobu i mnoho starchpfekrAsnch a nenahraditelnfch poklada lidoveho slovniho ahudebniho umeni.

nepameT, f.zich0v, m..furiantstvi, n.pohrdini, n,obdiv, m.mistrovskftvfirce, m.tvofitopirat se o act)z&sada, f.r&z, m.zamoinost, f.citovatpiliny, f. pl.duchovni (piseA)prozrazovatpomezi, n.nenahraditelnfpoklad, m.

U

VOCABULARYSlovniZek

. time immemorial, beyond memorytrembling, shiveringswaggeringcontempt, scorn

- admiration- masterly, skillful- creator

to create- to be based on- principle, rule

character, feature- wealth

to quote- sawdust- religious, spiritual

to reveal (a secret), to show- border zone, boundary zone- irretrievable, irreparable- treasure

19

0, ele.1:1

Cast II. Apr 64/v,-;

Lidove zvyky apovery,

Lidove zvyky a povery maji svaj pivod v dobe pohanske,kdy alovek veil, ie raznfmi fikony si mae nakionit bohy,usmifit je nebo zase naopak, le bohove aluveka varuji raznfmifikaay pied neltestim. Obohacovany a tradovany i v dobe kfesfanskelnektere zvyky se udriuji dodnes a poverAm jet dnes v6fi nektefii inteligentni Tide of vedome, podvedome.

Lidove zvyky se praktikuji podle ro6niho cyklu nebo piizvlagtich pfileiitostech. Prvni v cyklu jsou Tfi kralove6. leden. Toho dne chude deti pfevie!ene za krile s papirovfmikorunami na hlavich cbodl ddm od dame s pfinim itestl a zdravia svecenou kidou znaal domy pismeny I:4-14 4-3, to je Kagpar,Melichar a 3altazar. Tato pismena pa% prf chrini dim od nemocia vgeho zleho po celfi rok. Deti jsou odmeloviny jabikem, peUvemnebo penizem.

Dnba na konci masopustu se vyznaauje zabavami a veselicemi pocelem izemi. V nekterfch aistecb Moravy se chodi "pod gable"kdy kolednici jdou s pfinlm po domech a svou odmenu ve formekoblih, slaniny a jinfch dobrot napichuji na dlouhe dfevene me6enebo gavle. V nekterfch krajlch na Slovensku do techto "faiango-vfch" oslav patfi take stinini kohouta. je to zibavni parodie,kde knout po dlouhe vtipne, rfmovane obEalobe, je odsouzen napeki6, protoIe se kfikem provinil proti hodnosti kantora.

Na Smrtnou nedeli (tj. pita nedele postni) nekde ve vfchod-nich aistech stitu byly slavnosti vynigeni Morany a dedka achozeni s krilovnou. Bylo to symbolicke vyhineni nemoci a zimya vitini Sara. To vIe se delo v pestrosti krojd, zpevd a veseli

Pak piijdou velikonoce. Na Zelenf atvrtek je honeni jidigepiestrojeneho hocha. Protoie zvony nesmi zvonit al do Vzkfigeni,poledne a klekini oznamujegrecesi diti klepaakami a fechtaakami.Na Zelenf atvrtek se jl take ke snidani "jidige" s medem, abycell rok nebolelo v krku. Jidage jsou z testa v podobe panika.V nekterfch obeich jsou velmi pracne a umelecky deliny.

Na Velkf pitek se svobodni avast& chodila pied vfchodemsiunce raft do potoka a aesat pod vrbul aby mela peknou plef apekne dlouhe vlasy a mohia si piivibit mute - to se delo hlavnena Slovensku. Tehdy take lide bohatstvi chtivi hiedali poklady,ktere prf se pfi pagijl blase otviraji, tak jako vrch Blanik srytifi.

20

Nejvice se vgak mlAdei teal na 7e1L!!.onoEni pondeli. To jedoba pomlAz::y, glehadhy, (na Morave se tomu f!.ki mrskut), 1;:dovcgmerkust nebo ja% hterA obec tomato prastar5mu zvyhl fikA. Jeto poelstateh z dob stareho lima, kdy o idAch v breznu ieny bylyglehAny kozlLmi kiemi, aby byly plodne. Casem se tento zvykpfirozene zmenil. V pondeli ui nekdy velmi Easne chodi hogi istargi mlAdeg, jednotlive nebo v houfech po domecht kde jsousvobodnA devEata a pomlAzkari hejEasteji pletenfmi z tenkfchvrbovfch pruti\ "glehaji" devEata, aby z nick vyhnali lenost, a abyse vdala. SamozEejmg legrace 1 mrzutosti je dost, kdy hogi sedobfvaji na zamkuta devEata, nebo je honi po vgech koutech.PomlAzkif:: jsou pal; odmegovini barevnfmi vajlEky Easto pfekrAsnemalovanfmi nebo rytfmi Li rsovanfmi, DevEata Si je pfipravujipEes zimu a to nejhezdi bfvit ovgem pro toho nejmilejiiho.V nekterfcb vesnicich vgak pougivaji hog:: mLsto pomlAzky vodu,'Lady v mnoEstvL nadmernem nebo symbolichy co I je pro devEatadaleko pfijemnejgi, vogavku to vgak velmi opatrne.

Na prvnlho hvetna bylo staveni 3yla to barevneozdobenA koruna borovice nekdy ag 40 m vysokA pod kterou se tan6i1o,veselilo a zavodilo, kdo vfiA vygplhA. MAj byla pfchou mlideiebele vesnice a muSela bft celf kveten dobEe hlidina, aby ji drumvesnice neu!=adla, protoIe tim by byl posmech pro kaldeho zaji-gten na celf rok. Slavnostni kAceni bylo s hudbou a tancem aovgem v bo:Iatch krojich posledni nedeli v hvetnu.

"Jizda kr61:," se odb9vala na svatodugni evitky hlavne vevfchodnich EAstech stitu, Teton to tEi mlAdenci v nArodnich kroj:Ichna pestfe vyzdobenfch konich, ktefi s hudbou projiY:deji vesnici,Je to velmi pehni podivani a konEi tananL zAbavou.

Na sv. Jana se p&lily na vgech kopcich "Earodejnice" azahAneli se zli skigtkove, Pouiivaly se h tomu stare metly,ktere se hoEici rozhazovaly kolem TAlo se to v noci, v lesich -a Elovek ftlne citil, jar, pfiroda °Elva eznfmi tajemnfmineviditelnmi bytostmi.

6, prosinec byl pro male deti, kdy' ay. s andelema Eertem chodili po vesnici a male dee., ktere se modlily a celfrok poslouchaly, byly odm4fiovAny nejakymi sladkostmi, nehodn'mdetem bylo pohroIeno Eertem, kterf s Eervenfm vyplAznutfchjazykem, rohy a kopytemp chrastil vedle Eetezem. Ile jedno ditejednim okem upr:enfm na Eerts se chvatne modlLlo tfaslavfm hlAskemzanechalo pod sebou louliEku.

Fined ,o EikulAgi hospodyne se ui chystaly na vAnoce pedenimmnoha druhu vinoeniho cukrovi. HlavnL den vanoc byl Stedrf den.Pies den se dohonEoval "gruntovni Ohlid" a pehl se zAvin neboligtrddl a v dstranl se strojil stromaek. Cel9 den byl pfisnf pesta detem se slibovalo, Ie uvidi "zlate prasAtho", Nektere z techmAla, ktere to vydritely, pry ho videly - ale honeene, co vgechnoElovek nevidi z blado?

21

Svitek vgak byl ai ve6er. IColem gest& nebo sedme hodiny sezasedlo k ve6e5i. icapr, bramborovI wait, n5jakfr houbovfr pokrma jable60 zavin byl skoro na kaEdem stole. :'some toho kaidirodina mela jet svi tradi6ni jfdla. Po ve6ei pfigly na stulmisy cukrovi, ovode 'a ofechfi. Kde byly male deti, z-zvonenizvoneftu oznftilot 5e JeEigek rfinesl stromedek. Strome6ek byl,ozdoben stlen5nfrm a 6okolidovIrmi ozdobami, doma peenfrm curovi.m?pozlacenfrmi a post5ibfentmi ofechy a gigkami, barevOmi papirovymletezy, osv5tlen svinami a prskavkami a pod stromakem bylydarky, ktere se bned otviraly.

U5 od setmln !. chodili kelednicL a Drozpevovai koledy,pastM troubili a ve vfrchodnich 6istech statu se stilelo dovzduchu, Fospodafi pfi vaeii museli ha5demu nakrajet chleba, abyse vedelo, !do je hiava rodiny a komu jsou ostatni. podfizenl, a abybyl v dome pofidek, Potom musel bft 3ted5e nal:rmen dobytek,kterfr doetaval i kousek chleba a vafeneho masa, aby dival lepgiu5itek, Slepice dostavaly drobky se stolid, kohout 6esnek avyhazoVal se oknem van, zadkem napfed, aby cizi nemeli k domupfistup. Psovi mladei davala kus buchty, v5ichni najednou, aod koho si nejd5iv trzal, ten se NI do roka m51 oienit (nebo,hdy5 to bylo c? .vice vat). Dev6ata hazela st5evic pies hlavu,a ktere se obratil gpiekou ke dvefim, ta se do roka mela vdat.Pro pfedpovidanl budoucnosti se lilo do studene vody olovo nebovosk a .3 °braze, se vegtilo. Take se p5ekrajovala jablkaa ten, jehoL' obrazec jadra nebyl pravidelnfr, mel do roka mitte5kou nemoc nebo mel zemfit. RovnEE se davaly male svi6ky doofechov-kch skofipelt a pougtely se po vode v raise. Komu svi6kanedohofela a potopila se, ten toho roku m51 zem5it. Dev6atavazala sve gaticy do uziu a hizela jimi a ta, ktere se rozyazalimela v nisledujicim race ztratit poctivost.

Take do 12 oechovfrch skofipek v race p5edstavujicichmesice, se lila voda a pOdle toho, jak rychle v ktere skofipcevyschla voda, se soudilo, kterfr mesic v p5:16tim roce bude such.Zrezavel-1i po ve6e5i nuz od buchty, nebyla p5enice, jestli odchleba, byla neiroda 5ita. gel-li hospod65 panoci do chl4valmohl pry rozumet :fen. dobytka, ale do ro::a met zemiit.

Pfed panoc:'_ vgak uE bylo vid5t postavy S lucernami ubiratse ve snehu ze vgech konca a kopcL ke hostelu; aby na "palno6ni"velebnfrm "Arca?. se Xristus Pan..." uctLly pamatku narozeninsveho Nejvy55iho.

25, prosince byl venovin slufbtm bo51m a odpo6inku. 26.prosince bylo sv, Stepana a na Ste/Ana neni 'Dana! Mu5ska mlidefdostala pecen chleba, aby si gla hledat nlvou sluibulkdyi se jimstar& nollbila. Casne rano manielky a dev6ata Eertem podavalysvfrm man'ielm a nilfrm boty a kalhoty z tebo5"dihrodu. Xoledniciprozpevolali sve " ioleda, koleda gtepane..."T svobodni mlidenci51i za de6aty a na "gtepanskou" (zabavu), manEele do hospodynebylo /Ana!

22

I

31. prosince Silvestr byl loudemim se star'm rokem avitAnim Noveho: Veder byla nejdfiv n6jaki. veselohra a paktanedni zAbava, pri nil pot ztracent tancem byl mnohonAsobnenahrazovin vinem, slivovicl a ji.n9mi obveselujicimi tekutinami.

Tutu je tak asi v kostce cyklus rodrach

Krome vgcobecntch zvyku v nekterch brajich byly praktikovAnyzvyky pfi zvlAlitich pfilezitostech. A te; to bylo posviceniv CechAch nebo body na vtchode v pestrtch 4rOjich s nogenim"prAva" a trvajitti a2 14 dni, nebo vinobranl, nebo dofinky -vsZdy bylo veselo, pino zpevu, zAplava krojiit barev, humoru aovgem take nekdy i Wu, kdy Jenidek si pfipil trochu ric"zakleteho slunre" v podobne vina a pfi zvrgene kurAIi sepohAdal s Mafenkou a z trucu vytAdel jen sAnidkou,

RovneZ zvyky pii pohfbech a hlavne svatby od nAmluv ai postehovAni bez Nrenedku" byly bezedntm zdrojem informaci profolkloristy i historiky nejen protoie v nich byly prvky ruznfrchstolen, ale i u zvykA z morayskoslovenskeho pohranidi proto,Ze se tam u2 zadinala misfit kultura zApadni s vtchodni.

Nektere z techto'zvykii z morayskoslovenskeho pomezi jemono videt na nArodopisntch slavnostech ve StrAEnici, kterese konaji v lete kagdeho roku.

237

Slovniaek

(ikon, m.naklonit si ngkohousmifit(ikaz, m,obohacovatsvgceni vodapeaivo, n.masopuSt, m.aoava, t.veselice, f.gavlei f,'gable, f., dialectmeth mnapichotratslanina, f.stintprovinit sekantot, m. uaitel

m.m.

postniVzkfigeni, n.klekini, n.

klapaaka, f. or fehtaaka, f.

m,pie% f,privlbitchtivf"pagije, pl. f.pomlizka or glehaaka, f.idy

ilehatplodnthoof, m.plestprut, m.'mrzutost, f..dobtvat se na (do)

ryttOso,)acinadmerntzivnditgplbat

actto win the sympathy of S.C.to reconcilephenomenonto enrich

- boly Water-

c arnivalentertainmentmerry makingsabre

AIMIt

- sword- to stick up

bacon- to behead

to commit an offenseoldtime teacher

- roasting pan- Judas. asting

Resurrection'evening bell, time for eveningprayers

wooden gadgetfor makingnoise

puppetcomplexion

- to lureeager, greedy, longing for

- passion of Xoly Week- Baster osier twig- ides (15th or 13th day of fiche

month, in the Roman calender)to whipfertile

- group- to weave

thin branch, switchtrouble, unpleasantnessto force one's way intoto break into

- etcheddrawn.excessiveto compete

- to climb

24

Ocha, f.posmech m.Svatodusni svithy°di:If/vat se

podivana, f,skfitek, m.metla, f,sladkost, f,vypliznout jazykkopyto, n.chrastitupfit oei na n6coupfenl,chvatnetfaslavf,cukrovi, n.gruntovni, collOq.zavin or gtrddl, m.-Astrani, n.

pokrm, m.ozdova, f.gigka, f.prskavka, f.podfizenf7gtedrf,drobek, m.pfistup, m.buchta, f.rortavenskofapka, f.gpifta, f.gitek, m.pfedpovidatuzel, m.obrazec, m,nastavajicipoctivost, f.zrezav6tlucerna, f.ubirat seveleb0pecen, m.'veselohra, f.zert, m.mnohonasobnfrobveselujicitekutina, f.v kostce

- pride- ridicule- Whitsuntide- to take place- spectacle- elf, imp- rod, whip. scourge- sweets

to put out one's tongue- hoof- to rattle

to fix one's eyes on s. t.- fixed- fast, quick- shaky

sweets, baked cookies- thorough- strudel- hidden, secluded place- fast, fasting- meal

decorationpine cone

- cracker, squib- subordinate- generous; bountiful- crumb, b=t. access- coffee cake- melted- (nut) shell- point- scarf- to forecast- knot- picture- coming- maidenhood, virginity- to get rusty

lantern- to wend one's way. majestic, grand- round loaf of bread- comedy- joke- manifold- merry making- fluid. very briefly

25

posvicen5, u, b3body, p1. n.

"privo", n.

vinobrani, n.doEinky, p1. f.Ial, m.zaklet9podobakuril, f.truc, m.vytiZetnAmluvy, pl. f.vene6ek, m.bezedntmisit

2 6

- anniversary celebration of theconsecration of the church

IMO

in eastern parts - a decoratedsabre as a symbol of powerfor a special occasion of achosen man called "stirek"

- grape harvesting- harvest festival- sorrow- magically transformed

form- courage- wilfulness, spite, defiance- to dance (around)- courtship, wooing; matchmaking- wreath; a symbol of virginity- bottomless

to mix

It

I

Cast X. vg

VArodni kroje a vfAivky.

NArodni kroje; tak jak se jet dnes nosi na Domailicku,Morayskem-SlovAcku, Slovensku a v nekoliki mAlo jinfch dAstechrepubliky, jsou celkem noveho data. I ty ktere mdieme videtv muzeich, jsou kdyE hodne stare, z poloviny 18. sto1eti.0 tech stallich si maeme uielat jen pfedstavu ze starfch obraz:!1a rytin. je to proto, ze i v krojich se m6da menit i kdyEElovek neinformovanf, zaujat celkovou krasou kroje, to nepozo-ruje.

V nekterfefmistech se kroje nosi jen v nedeli, v jinfchvsich'kaidodenne, a to s velkou hrdosti a mistnim patriotismem.Na ty, ktefi se "pomeAtili" se pak ostatni divaji s urditfmpohrdAnim ba aI opovrEenim. Presto vlak nogeni krojd rychledbfv4, af u vlivem doby, pokroku, pohodli std.

Kroje se rdzni podle krajd. Napf. v CechAch se v celemkraji nosil jeden krojt na Mbrayskem SlovAcku a Slovensku, jednavesnice mela svdj kroj, nekdy znadne odlignf of sounedni vesnicenejen zakladni barvoumaterillu a vzorem, ale take stfihem,vfAivkami a doplAky.

I kroj jedne vesnice maeme rozdelit do nekolika katagorii.SvAtedni, pestrf a bohate vyiivanf a vAednil pracovni. Muskpracovni kroj se sklAdA z volne bile plAtene kaile bez limedku,nekdy vygivane na prsou, s volnfmi rukAvyl.a tfaslavic, to jsoulnene bile kalhoty Ice kotnikdm s rortier-nymi nohavicemi nakonci. Pfedni east nohavic se zastrkivA do Airokch vysokch bot.Pro chladnej5i podasi stfizlive ozdobenA kazajka obydejnesametovA a podAltA a na hlave klobouktjemuI se nekde fikalo"gulAd" nebo "Airfich" podle tvaru a Alzky stfechy, 2enskfpracovni odev se sklAdi z dernfch polobotek, stfevicd nebo"faldovadek" (to jsou Berne boty na po1ovysokem podpatku, kdeholene bot delani z mekke kuze je stazena doll: do pravidelnfchzihybd jako barmonika), dile pleteno pundochy, hladka suknez tiAteneho materiAlu a krAtkA tiAtenA bavinedA bldza zvanA"jupka". Na hlave 5Atek,"ha babku", Pro chladne podasi velkfvinenf Aatek pies ramena zvan'' "v1fiAk".

SvAtedni kroje jsou barevne pestre, pracne vygivane a d5dilyse dasto z generace na generaci. V podstate kaidi vesnice maEtyfi druhy kroj pro Ieny a dtyfi pro mute. jsou to detske, prosvobodne, pro "fenAde" nebo vdane a pro vfmenkAfe. Pro velkemnoistvi ruznfch druhd krojd uvadime jen vgeobecne fidaje,2enskf svatedni kroj se sklAdA obydejne z dernfch stfevicil nebovysokfch bot "faldolradek" s barevne zdobenmi holenemi. Dilederne nebo jine barvy rudne pletene pundochy, pestra vzorkovanaAirokA sukne nekdy sklAdani a drEenA do Airoka u nekterfch

.2;11

krojd a dvaceti sedmi Akrobenfmi krajkovfmi spodni6kami. Piessukni do pill pasu bohate vygivata a krajkovani zisterka. Dilebile bldza s krajkovfm limeakem, kulatfmi rukivci s nagitmivfgivkami. Pfes bldzu pestrf, bohate vygivanf Eivdtek, na hlaveveneaek, aelenka nebo nejaasteji velkf t.zy. tureckf Aitek.Rozdil mezi svobodou a vdanou je hlavng v pestrosti bare? avzoru, v mnoEstvi ruane dglanfch krajek a vfgivek a hlavng vevizini gitku nebo v pokrtvce hlavy.

Musk svateani kroj ml vysoke aerne boty s 3ir3i holenitesne soukenne vlane kalhoty tav, nohavice, vpfedu vygivane:bili kaile na prsou vygivani, aasto 8 krajkovfm rukivem do zvonu,vygivani vests a zdobenf kiobouk s pered t.zy. kosirkem. !enyv zimg pies kroj nosily teplf thladi muii soukennoukazajku s rukivem a na hlavg beranici, Eenati vygivanf oval koiich.

Vlechny krajky a vfgivky byly kdysi pracne dearly po veaerechdome. Vzor pro vfNivky i krajky byl nejdfiv kreslen pfesne naatvereakovf papir a pak pfenigen na litku. Byla to price velmipfesni a pomali, vyEadujici mnoho trpelivosti.

Kdysi vgechny kroje byly Aity dome, v minulft stoleti pakui ka2di obec mesa ewe krejai a Aiaky krojd. Byli to obyaejneUde, ktefi mgli nejen zruanost, ale lisku % teto prici a hlubokeznalosti lidoveho umgni. Pokud litky byly tiAtene, delali tobarvili dfevenfmi ruane fezanfmi deskami.

V poslednich 20 30 letech nastal znaanf 6bytek v nogenii vfrobe krojd hlavng vlivem noveho sociilniho fidu a pracovnThorozdeleni. Krejai a giaky kroja byli ge!azeni do jinfrchpracovnich °bora znirodnenfch toviren a podnikt' a kroje sez velke aisti delaji tovirensky bez velkeh6 ohledu na mistnitradice. Proto take dnes uE kroje festivaji bft vice a viceLim bfvaly pfehou a vfrazem estetickfch citd venkovskeho lidu.

Ukizka nekterfch kroja je ve vagi uaebnici slovenftiny.

S

rytina, f.zaujatfrpomeitit'sepohrdini 'nopovrEeni, n.stfih, fn.doplfiky, pl. m.svite6ni oblekpestrfrrortfepe0stfizlivkazajka, f.pod5itf,stfecha klobotezuholeg, f.

zAhyb, m.m.

pracnepodstata, f.vfrmenkaf, m.plestspodnifta, f.

tureckf, sateksoukennfrberanice, f.gina, f.zrualost, f.barvifpfefaditohled, m.vfmaz, m.

Slovni6ek:

29

etching- taken by

to get citified- contempt

despie- a.cut, style- accessories- Sunday best- colorful

fringed- sober- jacket- lined- hat brim- part of leg between foot and

knee; legging- fold- plaid ( woolen cloth)- laboriously

base, principle- retired farmer- to knit- petticoat- bodice- big colorful head scarf- cloth- sheepskin cap

needle womanskillfulness

- dyer- to transfer- regard, respect- expression