Palazzo Pitti• Po 1458 stavba, Alberti (?)

• 1549 – 1550 projektoval zahrady Niccoló Tribolo (zemřel 1550)

• 1550 koupeno Eleanorou z Toleda (manželka Cosima I. de´Medici)

• 1560 – 1568 je rezidence zvětšována – pověřen Bartolomeo Ammanati

• 1565 vybuduje Vasari Coridoro Vasariano spojující Pitti s Signorií

• 1618 dostavěny dvě boční křídla

• Malířská výzdoba probíhala za Ferdinando II. de´Medici (od cca 1620´s – 1700) a podíleli se:

- Giovanni da San Giovanni 1635-36- Cecco Bravo [Čeko Brávo] 1636- Sala degli Argenti- Ottavio Vannini- Francesco Furini- Pietro Berrettini da Cortona 1637, 1640 -- Ciro Ferri (dodělával po Cortonovi)- Michele Colonna a Agostino Mitelli 1639-41

• Většina ideových návrhů byla od knihovníka Medici Francesca Rondinelliho

Giusto Utensluneta, 1599

Palazzo UffiziVybudováno, Vasari 1560 – 1565Výzdoba Allori

Palazzo Signori / VecchioVýzdoba Agnolo Bronzino 1540-1545

Vasari 1556 – 1570

Palazzo PittiKoupeno, Eleanora z Toleda 1550Přestavěno Bartolomeo Ammanati 1560 – 1568Malířská výzdoba 1620´s - 1700

Coridor Vasariano / Vasariho Koridor (1565)

SALA TERENOSala degli Argenti

Sala degli Argenti• Jedná se o reprezentativní místnost v přízemí spojující vévodovy místnosti s

místnostmi vévodkyně

• Podnětem k výmalbě byl sňatek 1634 Ferdinanda II. s Vitorií della Rovere

• Francesca Rondinelliho (knihovník Medici) navrhl jako znalý člověk celkovou koncepci výzdoby

• Začal malovat Giovanni da San Giovani známí jako Giovanni Mannozzi 1635-1636 (kdy umírá); za rok kdy na tom pracoval vymaloval jednu stěnu a strop, potom umírá.

• V sálu se konaly bankety a slavnosti – proto iluzivně otevřené loggie, iluzivní sloupy nesou klenbu – sál působí lehce a vzdušně

• Celková konceptem je oslava rodu Medici prostřednictvím osoby Lorenza Magnifico

Giovanni da San Giovanitaké známí jako

Giovanni Mannozzi(krypto auto portrét)

GIOVANNI DA SAN GIOVANNI

Strop

c. 1637

Fresco

Palazzo Pitti, Florence

Alegorie sňatku velkovévody Ferdinanda II. s Vitorií della Rovere

ClotoNejmladší ze tří osudů – přede nit

a rozhoduje o osudu

Vittoria della Rovereposlední zelená větvička na uschlém dumu (quercus robur – dub lesní; robur – síla, dub)

AtropoNejstarší - Stříhá nit osudu a

ukončuje život

Lachesisnavinuje nit osudu a určuje délku

života jedince

1. Stěna vyfreskovaná od Giovanniho da San Giovanniho

Stařec (- čas) – požírá řecké knihy a v tom mu pomáhají satyrové (-barbarské národy, které napomohly k zániku řecké antické kultury)

Múzy, které byly vyhnány z Parnasu (– vyhnání moudrosti / mudrců z Konstantinopole po dobití Turky 1452), vepředu vpravo Homér jak chce vkročit do místnosti, a v pozadí Parnas obléhán satyry, kteří se chovají

jako opice.

Dva předchozí výjevy vrcholí třetím, kde Giovanni využívá portálu, na který umísti alegorii Toskánska (Florencie / Toskánu) – ta je obklopená svými symboly jako je leva a jiné.

Za ruku ji drží alegorie Cnost / [Virtů] (okřídlená s vavřínovým věncem), která jí ukazuje přicházející zubožené umělce a mudrce a Toskánsko (Lorenzo Medici) je přijímá s otevřenou náručí.

Po roce 1636Po smrti Giovanna se dokončení ujal Cecco Bravo [Čeko Brávo], který chtěl fresky Giovanna da San Giovanna zničit a začít znovu – po svém.

Byl zaražen umělcem Jacopo da Empoli, který prosadil, že sál dokončí mladší generace umělců, kteří naváží na Giovanna da San Giovanna a jeho vzniklé dílo. Dílo dokončovali

Cecco BravoOttavio VanniniFrancesco Furini

2. Stěna CECCO BRAVOView of the south wall

1638-42

Fresco

Palazzo Pitti, Florence

Výjev vlevo – zachycuje Lorenza Magnifico sedícího na trůnu jak se uklání zdvořile před zastupem múz (symbol jeho respektu k umění – jako mecenáš je vítá ve svém velkovévodství).

Za múzami je Apollon v roli průvodce múz – tedy „Apollón Musagetos“ (múzy vedoucí)

Malý putto po jeho levici nese v ruce prsten s černým diamantem a tři pírka různých barev – osobní znak Lorenza M.M.

Výjev vpravo – opět Lorenzo v červeném jak komunikuje s personifikací Obezřetnosti (zrcadlo a hadovitá ryba remora) – jako oslava jeho cnosti, kterou disponuje a díky které přináší Toskánsku mír; s tím koresponduje také postava vlevo od dveří, která si sundává zbroj a chrám boha Jána v pozadí, který má zavřené dveře.

3 stěna – Ottavio Vannini

Ústředním motivem je soukromá umělecká akademie provozovaná Lorenzem Medici v zahradách jeho paláce. Zobrazena celá řada umělců pracujících pro Lorenza

Giuliano da Sangallo Michelangelo BuonarrotiVilla Medici Poggio a Caiano

Levá strana – hojnost a obezřetnost (se zrcadlem)

Pravá strana – Lorenzo komunikuje s vírou – která ukazuje k nebi odkud přichází světlo, jako světlo moudrosti

4. Stěna Francesco Furini

Giovanni da San Giovani(krypto auto portrét)

Levá stěna

• v pozadí florentská villa careggi, centrum platoské akademie, kterou vedl Marsilio Ficino, za Cosima de´Medici

• Lorenzo vepředu (rudý šat) před sochou Platóna a komunikuje s nahou dívkou – persona. filozofie (je nahá = chudá)

• Žena vlevo v bílém je prs. kontemplace

• žena zcela vlevo s bičem za zády je rozum

• Žena zcela vpravo je poesie (vavřínový věnec, knihy)

Pravá stěna

• Je to alegorie Lorenzovi smrti.

• Jsou zde jako hlavní postavy 3 sudičky (Cloto, Lachesis, Atropo)

• Lidské životy jsou zde jako zlaté mince, které jsou vhazovány tmavou postavou v předním plánu do řeky Léthé (řeky zapomnění)

• Historie personifikovaná labuť potom vytahuje některé mince z řeky zapomnění (aby nebyly zapomenuty) – drží v zobáku Lorenzův život, který neskončil v zapomnění.

• V horním výjevu je strom – vavřín (Lorenzo zn. Vavřinec), který zalévá nesmrtelnost a asistuje jí sláva

Giovanni

VanniniBravo Furini

Souhrn:

Vannini

Furini

Bravo

Giovanni

Pietro Berrettini da Cortona• Toskánský malíř a architekt, ale celý život svázán s Římem

• V Římě pracoval pro Mafea Barberiniho (pap. Urban VIII.)

• Proslul realizacemi jako – Santi Luca e Martina- Santa Maria della Pace (50. léta)- fresky v Palazzo Barberini (1633-1639)

• 1637 Do Florencie poprvé přijel na přání Ferdinanda II. (1636 zemřel Giovanni di San Giovanni a Ferdinand hledá nového umělce). Ve Florencii byl jen krátce a v Palazzo Pitti realizoval pouze dvě fresky v Sala della Stufa. Potom se vrátil do Říma dokončit výzdobu PalazzoBarberini)

• 1640-1647 přijíždí znovu do Florencie a zůstává 7 let aby vyzdobil sály v Piano Nobile PalazzoPitti

Sala della Stufa

• Stufa – kamna

• Zobrazeny 4 lidské věky popisované v úvodu Ovidia (proměny) a u Hésiodos (Erga kai hemerai / práce a dny)

• Dvě fresky udělal jako ukázku v roce 1637, poté odjel a zbytek dokončil v roce 1640

ZLATÝ VĚK 1637• Lidstvo nemuselo nic dělat, nemuselo pracovat a všeho byla hojnost

• Zakomponované symboly – lev (Toskansko / Florencie), dubový strom(quercus robur – dub lesní; robur – síla, dub) = narážka na sňatek Ferdinanda II. s Vittorií della Rovere

• Zakomponovaný sňatek do zlatého věku lidstva (který se sice udál na začátku stvoření světa)

Ovidus Metamorphoses, Čtvero věku – Zlatý věk„Nejprve vzešel věk zlatý, kdy bez zákonů a soudcůčlověk od sebe sám si správně a poctivě vedl.

Nebylo před trestem strachu, ni na deskách kovových vryténečetly se výstrahy přísné a nebál se výroků soudních o milost prosící dav: byl bez soudce bezpečen každý. [...]

Srázný hluboký příkop až dosud nesvíral města,lidé neznali dosud ni polnic ni točivých rohů, nebylo přilbic ni mečů a lidstvo neznalo válek,bezstarostně a klidně čas všechen trávilo v míru.

Sama i země netknutá rádlem a nevzdělávaná, od pluhů neporaněná, vše dávala z vlastní vůle.

Člověk se spokojil jídlem, jež bez jeho úsilí rostlo [...]

Věčné trvalo jaro a mírný západní větříkovíval vlahými vánky ty bez semene vyrostlé květy.Brzy i plodiny nesla zem doposud nezorávaná,pole, ač nepřeorané se bělalo těžkými klasy.

Tady potoky mléka, tam potoky nektaru tekly,z věčně zelených dubů med žlutavý po kapkách kanul.“

STŘÍBRNÝ VĚK 1637• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek

• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

„Jakmile v podsvětí tmavé byl Saturnus od syna svržen, nad světem Iuppiter vládl, a stříbrné potomstvo vzešlo,horší sice než zlaté, však cennější plavého kovu.

Dřívější trvalé jaro hned Iuppiter zmenšil a zkrátil,na čtyři období rok pak rozdělil: na krátké jaro,na parné léto a nestálý podzim a mrazivou zimu.Tehdy poprvé vzduch se rozžhavil, vyprahlým žáremsálal a ve výši uvízl led, jenž utuhnul větrem.

Tehdy poprvé v obydlí vešli: jim obydlím bylajeskyně, křoviny husté a proutí svázané lýkem.Tehdy do dlouhých brázd si poprvé zaseli zrnaobilná; mladičký býk pak zabučel pod tíhou jařma.“

STŘÍBRNÝ VĚK 1637• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek

• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

STŘÍBRNÝ VĚK 1637• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek

• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

STŘÍBRNÝ VĚK 1637• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek

• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

Následně odjel do Říma, aby dokončil Palazzo Barberinipro pap. Urbana VIII. (Mafea Barberiniho), který dokončil 1639.

Vrátil se až roku 1640, aby zde pokračoval.

BRONZOVÝ VĚK 1640

„Třetí po tomto věku věk nastoupil, bronzové plémě, krutější povahou svou a náchylný ke strašným zbraním,zločinný nebyl však; posléz věk z tvrdého železa nastal.“

ŽELEZNÝ VĚK 1640• Lidstvo muselo začít pracovat, ale stále bylo všeho dostatek

• Zobrazeny atributy různých lidských prací a činností

„Do věku z horšího kovu hned pronikl všeliký zločin,zmizel veškeren stud a pravda a poctivost všecka, na jejich místo šla lest a přetvářka, úklad a podvod, přišlo násilí hrubé a po jmění zločinná touha. Plavec svěřoval větrům, ač doposud dobře je neznal, plachty – a lodní kýly jež na horách vysokých dlouhostrměly, v neznámých proudech se stávaly tančící hříčkou.Půdu, všem společnou dříve, jak vzduch byl a sluneční světlo,měřič přeopatrný už vymezil hranici dlouhou.

Ne však obilí jen a povinné pokrmy člověkod země bohaté žádal – i do nitra země se vniklo:bohatství kovů, jež k špatnostem svádí, teď dolují lidé, kovů, jež ukryla země až do hloubky k podsvětním Stínům.Již je tu železo zhoubné a železa zhoubnější zlo,kruté vzcházejí války, jež bojují obojím kovem. Ruce plničké krve již mávají řinčící zbraní.

Žije se z loupeže jen ; tchán před zetěm, před hostitelemnení bezpečný host; i bratrská láska je vzácná;manželce hrozí muž a ona zas manželi zhoubou,

Ukrutné macechy mísí své smrtelné jedy a syn se předčasně pídí, co roků má otec mu na živu zůstat. Po zbožnosti se šlape a panenská bohyně Diképoslední z nebešťanů zem opouští, prosáklou krví.

Potom začal s výzdobou „sálů planet“• Měl dělat sály A,B,C,D, E a G – tzv. sály planet – sály určené

jako audienční a před sály pro přijetí hostů (– to celé koresponduje s tradicí uspořádání sálů v palácích, v této době).

• Vše nestihl a určil umělce Ciro Ferriho, aby podle jeho návrhů dodělal co nestihl Da Cortona sám.

• Jednalo se především o strop v sálu B a celý sál E.

• Celý program navazuje myšlenkově na Vasariho výzdobu sálů v Palazzo Vecchio – tedy oslava vlastního rodu pomocí glorifikace předků.

• Palác byl hojně navštěvován a výzdoba kopírována – celý systém je přesně okopírován v pražském paláci Troja.

• Štuk slouží pro interakci se samotnou freskou – přelívá se do ní, namísto toho, aby fresku vymezoval – tento jev můžeme pozorovat jak graduje ze sálu do sálu. Proto Cortonanavrhoval nejen fresky, ale také štuk.

• Sály obsahují alegorie vládce jako průběh jeho života –vodícím prvkem a průvodcem je postava Herkula – jako bytost s lidskou podstatou, která se díky svým kladným činům dostala k bohům.

A) Sala di Venere (Venuše)Sál jako předsíň – pro „veřejnost“ čekající na audienci.

Tímto sálem začal (1641-1642)

Zobrazen mladá vládce unášen Minervou (Palas Athenou) jakožto moudrosti směrem od Venuše (smilnost, láska, krása) a jejího syna Amora, který drží unášeného za přehoz.

Je unášen směrem k Herkulovi, jakožto vzoru vladařů –vzoru cnosti a odvahy.

B) Sala di Apollo

Apollon vede mladého jinocha ke zodpovědnosti – tím, že mu jako vzor ukazuje Herkula, který nese tíhu světa (nebeský glob) .

Okolo potom patrně atributy živlů.

C) Sala di Marte (Mars)

Čekací sál pro velvislance. Líčí hrdiny vítězícího na moři a Alegorii míru

Uprostřed je erb Medici vedle něj je Mars s bleskem (asi na začátku války) a pod ním scény námořních i pozemních bitev

D) Sala di Giove (Iuppiter)

Funkce: Trůní sál - Iuppiterkorunuje vítězného hrdiny

Ciro Ferri

E) Sala di SaturnoPrvní privátní místnost

Kvadratury1637 – 1641

Angelo Michele COLONNA a Agostino MITELLI• Figuralisté a žáci Curtiho – dva nej umělci kvadratur vůbec.

• Colonna a Curti byli velice blízcí spolupracovníci.

• Pap. Alessandro Ludovosi (Řehoř XV) přivedl do Říma boloňské umělce včetně Curtiho. Dostal se také i mimo Řím

• Po roce 1632, kdy zemřel Curti vytvořili Colonna a Mitelli nerozlučný umělecký duel a pracovali spolu až do smrti Mitelliho 1660

• Dostali za úkol vyzdobit 3 sály (soukromý, veřejný, předsálí) a každý stihly za jeden rok 1639, 1640, 1641

Pietro da Cortona než přišel do Pitti dělal v roce (1633 – 1639) fresky v Palazzo Barberini v Římě a byl vyhlášený, i přesto si pozval Ferdinando II. de´Medici ještě Colonnu (patrně proto ře Da Cortona se nemohl upsat na takovou dobu

Villa Corsini (Medici) v MezzomonteFrancesco Albani a Angelo Michele Colonna

Zde se poprvé setkal Ferdinando II. de´Medici s Colonnou a pozval si ho do Pitti